foto

Ludvík Podéšť

  • nar. 19.12.1921
    Dubňany, Československo
  • zem. 27.2.1968 (46 let)
    Plzeň, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Hudební skladatel Ludvík Podéšť se narodil 19. prosince 1921 v Dubňanech u Hodonína. Odmaturoval roku 1940 na gymnáziu v Kyjově. Už za studií si přivydělával hraním na fagot, kontrabas, klavír, zpíval ve sboru a již se pokoušel o první skladatelské pokusy.Postupně si Podéšť osvojil hru na pět hudebních nástrojů. 
V letech 1940 – 1941 ještě krátce studoval obchodní akademii v Hodoníně a na brněnském Ústavu moderních řečí. Roku 1941 odešel na brněnskou Státní konzervatoř, ale skladbu u profesora Jaroslava Kvapila absolvoval až roku 1948. Za okupace byl v letech 1942 – 1945 totálně nasazen u Bati ve Zlíně a v dolech v Dubňanech a v Ratiškovicích. 
Po válce vystudoval 1945 – 1949 Hudební vědu na Masarykově univerzitě Brno a získal titul PhDr. Byl hudebním referentem brněnského Československého rozhlasu (1947 – 1951), uměleckým vedoucím Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1953 – 1956), po Štěpánu Luckém krátce vedoucím hudebního vysílání Československé televize (1958 – 1961) a spolupracoval s brněnským souborem Radost a přednášel na pražské AMU. 
Od roku 1961 pracoval jako hudební skladatel ve svobodném povolání, ale léta 1966 – 1968 se svojí manželkou (lékařkou) strávil v Maroku. Používal pseudonymu Ludvík Binovský (jako filmový textař), patřil mezi představitele tzv.moderní moravské skladatelské školy. 
Ludvík Podéšť byl hudebním skladatelem konstruktivismu a později hudby socialistického realismu,který nacházel inspirační motivy v moravském folklóru a později v marocké hudbě. Jeho hudba s lyrickým tónem a melodikou se po roce 1948 nabila revoluční tématikou. 
Skládal hudbu pro klavír („Sonatina“), komorní („Písně smutné paní“), orchestrální („Fašaňk“, „Glazarové“, „Čínské jaro“) a vokální („Veselé město“), suity, masové a taneční písně („Všichni jsme mladí“, „Dobrý den“, „Zítra se bude tančit všude“ atd.), kantáty, opery („Hrátky s čertem“, „Tři apokryfy“), operety („Slepice a kostelník“, „Když se Anička vdávala“, „Filmová hvězda“), hudbu spartakiádní, estrádní a scénickou pro divadla („Měsíc nad řekou“, „Jánošík“, „Boleslav I.“, „Největší z pierotů“ apod.) a rozhlas („Staré zlaté časy“, „V neznámém domě“). 
Od první poloviny 50. let pracoval Ludvík Podéšť jako filmový hudební skladatel. Pro český hraný film tvořil prakticky až do své smrti. Komponoval mj. hudbu pro režiséry Vladimíra Vlčka (ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE, RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM, ADVENT, V PROUDECH), dále pro Rudolfa Myzeta (PÍSNIČKA ZA GROŠ), Martina Friče (ZAOSTŘIT,PROSÍM!), Josefa Macha (FLORENC 13:30, HOŘKÁ LÁSKA, ZATOULANÉ DĚLO, VALČÍK PRO MILIÓN, FLORIÁN, PROSÍM,NEBUDIT!, ještě TŘI CHLAPI V CHALUPĚ a OBJÍŽĎKA), Josefa Pinkavu (PRÁZDNINY S MINKOU). Po šestnácti letech komponoval filmovou hudbu naposledy těsně před smrtí u Machova komediálního snímku OBJÍŽĎKA (1968). Zesnul pět měsíců před premiérou (5. červenec 1968) této komedie. 
Nejčastěji skládal filmovou hudbu pro Josefa Macha (devět titulů) a pro téměř celou filmografii Vladimíra Vlčka (pět filmů). S ostatními režiséry spolupracoval pokaždé jenom jednou. Kromě hraných filmů se Podéšť podílel na hudbě k dokumentárním a krátkometrážním projektům (např. Vlčkovo ČÍNSKÉ JARO z roku 1953, MEDAILONOGRAF FRANTIŠKA FILIPOVSKÉHO režiséra Josefa Macha z 1962 ad.) a ke slovenské produkci (PÁN A HVEZDÁR Dušana Kodaje z roku 1959). Jeho písně i huba byly použity i do dalších filmů (třeba snímky ČLOVĚK NENÍ SÁM,BLÁZNI A DĚVČÁTKA, MUKA OBRAZNOSTI, NĚŽNÝ BARBAR, TICHÁ BOLEST, VRACENKY). 
Z těchto filmů se staly u diváků populární především písně „Zítra se bude tančit všude“, „U nás jaro ještě nekončí“, „Šoférská“ a „Babičko, nauč mě charleston“. Psal i texty k filmovým písním (př. VALČÍK PRO MILION a PRÁZDNINY S MINKOU). Komponoval i pro televizi. Svými teoretickými články přispíval do odborných periodik („Hudební rozhledy“ či „Blok“). 
Za symfonickou báseň „Raymonda Dienová“ obdržel Cenu osvobození (1952),za spartakiádní „Hudbu k vojenskému vystoupení“ pro I.celostátní Spartakiádu (1955) získal Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1955). PhDr. Ludvík Podéšť zemřel náhle 27. února 1968 v Praze ve věku nedožitých pouhých čtyřiceti sedmi let. Pohřben jen na Vyšehradském hřbitově.

Jaroslav "krib" Lopour

Skladatelská filmografie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace