foto

Ferdinand Pečenka

  • nar. 9.2.1908
    Krnsko, Rakousko-Uhersko
  • zem. 3.10.1959 (51 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Kameraman Ferdinand Pečenka se narodil 9. února 1908 v Krnsku na Mladoboleslavsku. Byl okouzlen filmem natolik, že v 15 letech odešel jako učeň k firmě Pojafilm do Prahy (1923 – 1930), kterou založil Alois Jalovec a Vladimír Slavínský. Pečenka v této firmě pracoval jako laborant a měl možnost se skvěle seznámit s filmovou a kameramanskou technikou. Po odbytí povinné vojenské služby se stal asistentem Otty Hellera a pracoval s ním v Praze, Berlíně, Mnichově, Paříži a v dalších evropských metropolích.
 
Od roku 1933 začal jako samostatný kameraman v Čechách. Přes své učitele Jana Stallicha a Václava Vícha se dostal k práci na snímcích SRDCE ZA PÍSNIČKU, DŮM NA PŘEDMĚSTÍ a VDAVKY NANYNKY KULICHOVY.

Poté však přišel zlom: nasnímal drama JÁNOŠÍK Martina Friče a jeho výborné nasnímání exteriérů a neotřelé kameramanské nápady ho okamžitě katapultovaly mezi naše nejpotřebnější, nejlepší a nejoblíbenější kameramany. Získal Národní cenu (1941) za „MILENKU" a NOČNÍHO MOTÝLA.
 
Obživu mu nadále obstarával Martin Frič (PÁTER VOJTĚCH, TŘI VEJCE DO SKLA, MRAVNOST NADE VŠE, LIDÉ NA KŘE, ADVOKÁTKA VĚRA, KRISTIAN, CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, HOTEL MODRÁ HVĚZDA, TETIČKA aj.), a další režiséři: Otakar Vávra (VELBLOUD UCHEM JEHLY, FILOSOFSKÁ HISTORIE, POHÁDKA MÁJE, PACIENTKA DR. HEGLA, MASKOVANÁ MILENKA, OKOUZLENÁ, PŘÍJDU HNED, ŠŤASTNOU CESTU), Vladimír Slavínský (ULIČNICE, ŽABEC, ZLATÝ ČLOVĚK, NEBE A DUDY, TO BYL ČESKÝ MUZIKANT, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, MUŽI NESTÁRNOU, RYBA NA SUCHU), Miroslav Cikán (KOMEDIANTSKÁ PRINCEZNA, POSLÍČEK LÁSKY, VANDINY TRAMPOTY, ANDULA VYHRÁLA), Václav Wasserman (LIDÉ POD HORAMI, BOŽÍ MLÝNY, SOBOTA), Ladislav Brom (HARMONIKA, ŽIVOT JE KRÁSNÝ), František Čáp (NOČNÍ MOTÝL, TANEČNICE, MLHY NA BLATECH, DĚVČICA Z BESKYD), Čeněk Šlégl (TEĎ ZAS MY, PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM), Václav Kubásek (ŽENY U BENZINU, MOŘSKÁ PANNA) či Walter Schorsch (PÁN A SLUHA, VČERA NEDĚLE BYLA) a jiných horších či lepších režisérů.
 
Jeho pozice nejzaměstnávanějšího českého režiséra se udržela také po válce, kdy ve znárodněné kinematografii opět čile pracoval s Františkem Čápem (ZNAMENÍ KOTVY, KŘIŽOVATKA), Jiřím Trnkou (animovaný CÍSAŘŮV SLAVÍK), Miroslavem Cikánem (ALENA), Karlem Steklým (PRŮLOM), Ladislavem Helgem (ŠKOLA OTCŮ, VELKÁ SAMOTA), Oldřichem Lipským (CIRKUS BUDE!, HVĚZDA JEDE NA JIH), Václavem Wassermanem (PLAVECKÝ MARIÁŠ), Jiřím Weissem (POSLEDNÍ VÝSTŘEL, MŮJ PŘÍTEL FABIÁN) a Jiřím Slavíčkem (DVAASEDMDESÁTKA).
 
Největšího úspěchu dosáhl zejména u Václava Kršky, pro kterého zachytil deset skvělých filmů a u něhož zcela pochopil představu a žádost lyrického obrazu a skvělých fotografií (HOUSLE A SEN, POSEL ÚSVITU, MIKOLÁŠ ALEŠ, MLADÁ LÉTA, MĚSÍC NAD ŘEKOU, STŘÍBRNÝ VÍTR, Z MÉHO ŽIVOTA, LABAKAN, LEGENDA O LÁSCE, DALIBOR).
 
Kromě dlouhometrážních snímků natáčel také krátké a dokumentární (VLAST VÍTÁ, PÍSEŇ O SLETU, CESTA K BARIKÁDÁM, MLADÉ DNY, SPARTAKIÁDA atd.). Ferdinand Pečenka byl skutečně jedním z nejlepších českých kameramanů rozhraní 30., 40. a 50. let. Díky svému mistrovství v dodávání koloritu, atmosféry, čistoty interiérových záběrů a poeticky krajinářských snímcích, které dodávaly filmu potřebnou lyričnost, se Pečenkovi přezdívalo „básník filmového obrazu".
 
Za svoji skvělou kameru u Fričova filmu JÁNOŠÍK (1935) obdržel jako první český kameraman, i když s celou řadou výhrad, Čestnou cenu ministra průmyslu, obchodu a živností /Filmovou cenu/ (1936). Od poválečného režimu stihl převzít dvakrát Uměleckou prémii (1952, 1953) za MIKOLÁŠE ALŠE, MLADÁ LÉTA a i PLAVECKÝ MARIÁŠ.

Smrt Ferdinanda Pečenky byla téměř symbolická – zemřel 3. října 1959 v Praze ve věku pouhých padesáti jedna let přímo uprostřed natáčení Helgeho již zmíněného dramatu VELKÁ SAMOTA (1959), které musel po jeho předčasné smrti dotočit jiný kameraman, Josef Novotný...

Jaroslav "krib" Lopour

Kameramanská filmografie

Filmy

1959 Velká samota
1958 Hvězda jede na jih
1957 Škola otců
1956 Dalibor
Labakan
Legenda o lásce
Legenda o lásce (bulharská verze)
1955 Z mého života
1954 Cirkus bude!
Stříbrný vítr
1953 Měsíc nad řekou
Můj přítel Fabián
1952 Mladá léta
Plavecký mariáš
1951 Mikoláš Aleš
1950 Posel úsvitu
Poslední výstřel
1948 Císařův slavík
Dvaasedmdesátka
1947 Alena
Housle a sen
Křižovatka
Znamení kotvy
1946 Pancho se žení
Průlom
1944 Děvčica z Beskyd
Sobota
1943 Mlhy na blatech
Tanečnice
Čtrnáctý u stolu
Šťastnou cestu
1942 Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Kníže Václav
Muži nestárnou
Okouzlená
Přijdu hned
Ryba na suchu
1941 Hotel Modrá hvězda
Nebe a dudy
Noční motýl
Paličova dcera
Tetička
1940 Maskovaná milenka
Pacientka Dr. Hegla
Pohádka máje
Přítelkyně pana ministra
To byl český muzikant
Vy neznáte Alberta?
Za tichých nocí
Život je krásný
1939 Cesta do hlubin študákovy duše
Dvojí život
Kristián
Mořská panna
Paní Morálka kráčí městem
Teď zas my
U svatého Matěje
Venoušek a Stázička
Zlatý člověk
Žabec
Ženy u benzinu
1938 Andula vyhrála
Boží mlýny
Boží mlýny (německá verze)
Co se šeptá
Falešná kočička (německá verze)
Panenka
Pozor, straší!
Pán a sluha
Slávko nedej se!
Vandiny trampoty
Včera neděle byla
1937 Advokátka Věra
Důvod k rozvodu (německá verze)
Filosofská historie
Harmonika
Karel Hynek Mácha
Kříž u potoka
Lidé na kře
Lidé pod horami
Mravnost nade vše
Poslíček lásky
Poslíček lásky (německá verze)
Tři vejce do skla
1936 Jízdní hlídka
Komediantská princezna
Naše XI.
Páter Vojtěch
Tvoje srdce inkognito
Ulička v ráji (německá verze)
Uličnice
Velbloud uchem jehly
Švadlenka
1935 Jánošík
Vdavky Nanynky Kulichovy
1933 Dům na předměstí
Srdce za písničku

Dokumentární

1955 Mladé dny
Spartakiáda
1948 Píseň o sletu I., II.
1946 Cesta k barikádám
1945 Vlast vítá
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace