Laura Betti

Italská herečka Laura Betti se narodila 1. května 1927 v Casalecchio di Reno, v provincii Bologna, jako Laura Trombetti. Až do své smrti, byla sama Laura přesvědčena o svém datumu narození 1. května 1934. Rovněž veškeré její nekrology jsou datovány rokem 1934.

Za svůj život vytvořila více než osmdesát rolí na plátnech kin a televizní obrazovce. Svoji kariéru začala jako jazzová zpěvačka, ještě před svým hereckým debutem ve Felliniho snímku LA DOLCE VITA (SLADKÝ ŽIVOT) 1960. Jako zpěvačka jazzu se objevila již roku 1955 v kabaretu, který je spjat s osobou Waltera Chiariho. Ještě v roce 1955 debutovala na divadelních prknech ve hře Arthura Millera IL CROGIUOLO, v režii Luchina Viscontiho. V jejím repertoáru byla i hra CID, kde jí byl po boku Enrico Maria Salerno.

Laura byla charakteristická svým chraptivým tónem hlasu a veřejnosti byla známa, především pro partnerství s básníkem, spisovatelem a režisérem Pierem Paolem Pasolinim. Seznámili se roku 1963 a partnerství trvalo dvanáct let, až do smrti Pasoliniho. Roku 1968 vydala Laura svou LP desku "Potentissima signora", právě s texty Pasoliniho. V té době, již ale měla na „svém kontě“ dlouhohrající desky dvě (1960 a 1963). Po smrti Pasoliniho, se Laura věnovala kompletaci jeho paměťí a životního díla. Roku 1979 se stala autorkou románu Teta Veleta. V roce 1983 byl pro německou televizi natočen film STRADA PIA, kde se Laura objevila opět oblečená jako operní zpěvačka Sonia a recitovala básně Pasoliniho. Takto se objevila již ve filmu RO. GO. PA. G. (1963), v povídce LA RICOTTA. V roce 2001, na Filmovém festivalu v Benátkách, představila Laura své režisérské dílo, a to dokumentární film PIER PAOLO PASOLINI E LA RAGIONE DI UN SOGNO.

Přínos nejen pro italskou, ale taky evropskou kulturu, nemůžeme u Laury omezit jen na Pasoliniho. Byla výbornou herečkou s významem i evropským, což dokládá to, že Laura Betti byla komtur Řádu umění a literatury Francouzské republiky, které zřídil Jack Lang.

Po svém filmovém debutu, se Laura postupně stala často obsazovanou herečkou. Mezi její významnější role lze zařadit matku ve filmu NEL NOME DEL PADRE (1971) a jistě Reginu v historickém dramatu NOVECENTO (1976), v hlavní roli hrál Robert De Niro. V roce 1987 hrála Jolandu v úspěšném hororu CARAMELLE DA UNO SCONOSCIUTO. Roku 1995 hrála jako doktorka Trebbi s Michelem Placidem ve snímku UN EROE BORGHESE. Jednou z posledních rolí, byla jeptiška Suora v dramatu LA FELICITÁ NON COSTA NIENTE (2003). Úplně poslední rolí Laury byla Usuraia v kriminálce RAUL – DIRITTO DI UCCIDERE (2005).

Jako nejlepší herečka byla oceněna Laura na filmovém festivalu v Benátkách roku 1968, cenou „Volpi Cup“ za roli služky Emílie, v mysteriózním dramatu TEOREMA (1968). V roce 1979, pak získala Laura za svou roli signory Bondi, v televizním filmu IL PICCOLO ARCHIMEDE (1979), cenu „San Sebastián“ pro nejlepší herečku na „San Sebastián International Film Festivalu“. K tomu byla ještě čtyřikrát nominována na „Stříbrnou stuhu“ (cenu udělovanou národním svazem italských filmových novinářů), vždy jako nejlepší herečka ve vedlejší roli. V roce 1968 za již zmiňovaný snímek TEOREMA, roku 1977 za roli Reginy ve filmu NOVECENTO (1976), roku 1983 jako Virginia Capacelli ve filmu LA NUIT DE VARENNES (1982) a naposledy v roce 2003 a to dokonce za dva snímky, LA FELICITÁ NON COSTA NIENTE (2003) a IL DIARIO DI MATILDE MANZONI (2002).

Linda rovněž pracovala v italském dabingu. V roce 1973 například průjčila hlas Regan MacNeil (hrála ji Linda Blair), v kultovním snímku VYMÍTAČ ĎÁBLA (THE EXORCIST).

V roce 2003 získalo darem „Centro Studi Archivio Pier Paolo Pasolini” v Bologni, všechny materiály shromažďované v Římě. Dnes je v Boloňské knihovně více než 1000 knih a jiných materiálů týkajících se práce Pasoliniho. Převod studijního centra z Říma do Bologni způsobilo značné problémy, mezi herečkou a správou centra. Laura Betti zemřela ve svých sedmdesáti letech, 31. července 2004 v Římě, na následky obezity, která jí léta trápila. Laura odpočívá svůj věčný spánek na hřbitově Certosa v Bologni, v rodinné hrobce.

Petr "Hennes" Hennebichler