Solange Sicard

Francouzská herečka Solange Sicard začínala na nejslavnější divadelní scéně Comédie Française, později vystupovala v dalších pařížských divadlech, odehrála také přes dvacet vedlejších filmových rolí. Narodila se v Paříži a krátce po první světové válce začala hrát souběžně v divadle i filmu. V Comédie Française hrála v první polovině dvacátých let převážně v Molièrových hrách, z jejích prvních výstupů před kamerou připomeňme krátký film HOREČKA (Fievre, 1921) slavného filmového průkopníka Louise Delluca, svůj umělecký profil obohatila také účastí v L’Herbierově adaptaci Pirandellova románu STÍN MATYÁŠE PASCALA (Feu Mathias Pascal, 1926).

Po příchodu zvukového filmu se Solange Sicard znovu příležitostně objevovala v menších rolích ve snímcích různých žánrů, zmínku si zaslouží některé ambiciózní projekty režisérů jako byli Jean Dréville (MALÁ SPOJENECTVÍ – Les petites alliées, 1936) nebo Pierre Chenal (PŘÍPAD LAFARGE – L’affaire Lafarge, 1937). Po delší odmlce se znovu před kamerou objevovala po druhé světové válce (MILENCI Z VERONY – Les amants de Vérone, 1949), v Cayattově justičním dramatu VŠICHNI JSME VRAHOVÉ (Nous sommes tous des assassins, 1952) byla matkou začínající Anouk Ferjac.

V padesátých letech se po delší přestávce vrátila i k divadlu, ve filmu se mezitím dostala k úlohám babiček, častěji tehdy spolupracovala s režisérem Jeanem Gourgetem (KLEC NA MYŠI – La cage aux souris, 1954; ISABELLE SE BOJÍ MUŽŮ – Isabelle a peur des hommes, 1957), v Hunnebelově filmu GYMNAZISTKY (Les collégiennes, 1957) hrála matku Christine Carère. Naposledy hrála babičku ve filmu NĚŽNÁ A PRUDKÁ ELISABETH (Tendre et violente Elisabeth, 1960), později se ještě objevila v jednom televizním seriálu.

Solange Sicard zemřela v Clichy-la-Garenne nedaleko Paříže 7. září 1969 ve věku 67 let.

Pavel "argenson" Vlach