Věra Jordánová

Režisérka Věra Jordánová, rozená Nováková, je podepsána pod desítkami titulů z tvorby Československé televize, natočila především řadu pohádek. Narodila se v Praze, vyrůstala ale na Moravě ve Šternberku, její matka byla operní pěvkyní, otec pracoval jako vojenský lékař. Od roku 1938 žila rodina v Praze, kde Věra Nováková vystudovala herectví na DAMU a v letech 1951-1957 byla herečkou Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Tady se také seznámila se svým manželem Zdeňkem Procházkou, krátce nato se jim narodila dcera a Věra Jordánová strávila nějaký čas na mateřské dovolené.

Koncem padesátých let začala pracovat jako asistentka režie v Československé televizi, mezitím dálkově vystudovala obor filmové režie na FAMU, v roce 1959 pak nastoupila jako režisérka do Redakce pro děti a mládež Československé televize, kde působila bezmála čtyřicet let. Od roku 1961 se věnovala i pedagogické činnosti a vyučovala na Lidové konzervatoři.

Těžištěm tvorby Věry Jordánové jsou především televizní pohádky, ve svých počátcích ale realizovala i několik hodnotných přepisů klasických literárních děl (EVŽENIE GRANDETOVÁ, 1966; MALÁ DORRITKA, 1967), značné oblibě se dodnes těší také čtyřdílná adaptace britské románové předlohy JANA EYROVÁ (1972). Z bohaté tvorby pro děti zahrnující i několik titulů ročně připomeňme alespoň dodnes velmi populární večerníčkový seriál KRKONOŠSKÉ POHÁDKY (1974, 1977, 1984).

Poslední pohádky natočila Věra Jordánová koncem devadesátých let, od té doby žije v soukromí, své jazykové znalosti a dávný zájem o dějiny umění ale uplatňuje jako příležitostná průvodkyně zahraničních turistů v Praze. V roce 2010 získala čestné občanství ve Šternberku, kde strávila své dětství.

Pavel "argenson" Vlach