foto

Roman Vlad

  • nar. 29.12.1919
    Černovice, Rumunsko , Rumunsko
  • zem. 21.9.2013 (93 let)
    Řím, Itálie

Biografie

Hudebník rumunského původu Roman Vlad proslul jako pianista, muzikolog, ale také skladatel, převážně v Itálii složil hudbu k více než šedesáti dokumentům, celovečerním snímkům i televizním seriálům. Studoval hru na klavír, před připojením rodného města k Sovětskému svazu odešel v roce 1938 do Itálie a v Římě si doplnil hudební vzdělání. Studium završil diplomem na prestižní hudební škole Accademia Nazionale di Santa Cecilia v roce 1942. Tehdy také začal sám komponovat a začal spolupracovat i s filmem; filmová hudba pak řadu let byla stěžejní součástí jeho tvorby. Počátkem druhé světové války se spojil s ambiciózním mladým režisérem Lucianem Emmerem a složil hudbu pro jeho hodnotné dokumenty o významných umělcích a jejich díle (GIOTTOVY FRESKY – Racconto d’un affresco, 1941; ZTRACENÝ RÁJ – Paradiso perduto, 1942).

Ve formátu celovečerních filmů byla jeho první prací hudba k adaptaci Balzacovy předlohy EVŽENIE GRANDETOVÁ (Eugenia Grandet, 1946) režiséra Maria Soldatiho. Nedlouho nato oslovili Vlada ke spolupráci i významní francouzští režiséři jako René Clément (ZA MŘÍŽEMI – Au-delà des grilles, 1949) nebo René Clair (ĎÁBLOVA KRÁSA – Le beauté du diable, 1950). Znovu komponoval i pro krátké dokumenty, svou hudbou doprovodil i celovečerní filmy již zmíněného Luciana Emmera (SRPNOVÁ NEDĚLE – Domenica d’agosto, 1950). Italský syndikát filmových novinářů ocenil jeho práci prestižním oceněním Stříbrná stuha, kterou Roman Vlad získal za šest svých filmů z let 1949-1950.

Kromě filmové hudby komponoval také symfonické a komorní skladby, psal i hudbu k baletům. Nadále vystupoval i jako pianista, později se v hudební tématice prosadil též jako spisovatel. Jako přednášející byl zván i na konference a semináře po celé Evropě, ale i v Americe a Japonsku. Teprve v roce 1951 získal italské občanství. Z jeho další hudby pro film připomeňme adaptaci Shakespearova dramatu ROMEO AND JULIET (1954), což byla jeho první spolupráce s režisérem Renatem Castellanim, s nímž se pak spojil ještě mnohokrát.

V letech 1955-1958 a 1966-1969 byl Roman Vlad uměleckým ředitelem Římské filharmonie, později vedl další instituce, v letech 1973-1989 byl ředitelem Rozhlasového symfonického orchestru v Turíně. Mezitím komponoval na přelomu 50. a 60. let pro další filmové režiséry, složil hudbu například k několika hororům nebo dobrodružným filmům. S filmem spolupracoval naposledy v roce 1964, kdy napsal hudbu pro jednu část povídkového filmu OPAČNÉ POHLAVÍ (Controsesso, 1964). Poté se podílel na větších televizních projektech již zmíněného Renata Castellaniho, i naši diváci se s jeho hudbou mohli seznámit v životopisných seriálech ŽIVOT LEONARDA DA VINCI (La vita di Leonardo da Vinci, 1972) a VERDI (1982).

V současné době je Roman Vlad členem rady Accademia Nazionale di Santa Cecilia, kde kdysi sám studoval, jako umělecký poradce působí na hudebních festivalech v Ravenně a Spoletu. V roce 1974 obdržel čestný doktorát na univerzitě v irském Dublinu, ve Francii mu byl udělen Řád umění a literatury, nakonec i v Itálii získal Zlatou medaili za zásluhy v oblasti kultury (1995). Jeho syn Alessio Vlad je taktéž hudebním skladatelem a dirigentem.

Pavel "argenson" Vlach

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky