foto

Pina Piovani

  • nar. 20.3.1897
    Řím, Itálie
  • zem. 2.1.1955 (57 let)
    Řím, Itálie

Biografie

Pina Piovani se narodila 18. března 1897 v Římě jako Giuseppina Crescenzi. Řím je uváděn jako její rodné město, ale o této herečce, jelikož se nikdy její jméno neobjevovalo na billboardech velkým písmem, nebyla nikdy sepsána přesná biografie a její skutečný původ je prý z Corchiana (provincie Viterbo). Její spolupráce je spjata se jmény jako Aldo Fabrizi či Ettore Petrolini.
Spolupracovala také se „svou rodinou“, neboť jejím švagrem byl herec Gastone Monaldi (1882-1932), jehož manželkou byla Fernanda Battiferri (ta se v letech 1912-1920 objevila v sedmnácti němých filmech a byla také vítězkou soutěže krásy). Fernanda byla sestrou herce Giulia Battiferriho (1893-1973), jenž za svou kariéru vytvořil více než sto rolí a byl manželem Piny Piovani až do její smrti v roce 1955. Pina a Giulio byli tedy také tetou a strýcem herečky Giselly Monaldi (1913-1984), dcery Gastona a Fernandy.
Jako mladá jezdila Pina často do Říma, kde její otec Antonio žil a pracoval. Tam se také poprvé setkala s Giuliem Battiferrim a brzy se stala jeho manželkou. Když Gastone a Fernanda, zřídili divadelní společnosti Monaldi - Battiferri, stal se Giulio součástí této společnosti a Pina se k nim okamžitě přidala. Ještě jí nebylo ani šestnáct let, když měla svůj první výstup na jevišti. Společnost dělala různá show v římském dialektu, pod názvy jako: GIGGI ER BUILO, I VASCHI DELLA BUIOSA, NINO ER BOJA, ER PIU DE TRESTEVERE a další. Texty psal Gastone Monaldi.
Pina byla hezká žena, ale nebyla tak krásná jako Fernanda a tak mezi nimi vznikla ve společnosti určitá rivalita. Giovanni Gigliozzi na Pinu vzpomínal, jak byla výjimečná. Například ve hře C´ERA UNA VOLTA ROMA, kde v jedné scéně plakala nad svým mrtvým synem, byla jedinečná. Byla vždy velmi dobrá v dramatických momentech, ale celkově byla výbornou herečkou. Rovněž Mario Monicelli nešetřil na adresu herečky chválou, když s ní natáčel film GUARDIE E LADRI. Byla prý velmi pružná a schopná rychle se přizpůsobit, pohotově reagovat. Divadelní herci jsou obvykle „tužší“, uvedl Monicelli. Nebyl prý žádný problém jí sladit Totem či Fabrizim.
Svou filmovou premiéru zažila ještě ve filmu němém a to v režii Eugenia Perega, v roli Paquity, ve snímku z roku 1928 NAPULE…E NIENTE CCHIU. Poté se ve filmu objevuje až roku 1940. Jsou to tři filmy: IL PIRATA SONO IO!, LA FANCIULLA DI PORTICI a LA ZIA SMEMORATA. Pak se již na plátnech kin objevuje Pina pravidelně a od roku 1941 do roku 1954 ztvárnila více než padesát rolí, přičemž nevynechala ani jeden rok natáčení v tomto období. V roce 1950 hrála v dobře obsazené komedii (Fabrizi, Lollobrigida, Mastroianni) VITA DA CANI (PSÍ ŽIVOT). V roce 1952 hrála jako vdova Sora Emma ve filmu ER FATTACCIO (1952).
Nejvíce utkvěla Pina divákům ve dvou rolích. V roce 1951 hrála Espositovu manželku v již zmiňované  komedii Monicelliho a Stena GUARDIE E LADRI (STRÁŽNÍCI A ZLODĚJI). Hlavní roli vychytralého zlodějíčka Esposita ztvárnil Totó. Druhou a asi nejznámější rolí je matka Adriany (Gina Lollobrigida), v dramatu podle bestselleru Alberta Moravii ŘÍMANKA (1954). Poslední film, na kterém se Pina podílela je drama o smyslu života GLI ORIZZONTI DEL SOLE, který měl svou premiéru až v roce 1956, tedy až po smrti Piny.
Krátce před svou smrtí se Pina ještě vrátila na divadelní jeviště. Pina Piovani zemřela 2. ledna 1955 v pouhých 57 letech v Římě. V Corchianu dnes nalezneme náměstí nesoucí jméno Piny Piovani.

Petr "Hennes" Hennebichler

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace