foto

Lucretia Love

  • nar. 25.3.1941
    Borger, Texas, USA
  • zem. 9.1.2019 (77 let)
    Seychely

Biografie

Tanečnice a herečka Lucretia Hickerson je ve světě filmu známá pod pseudonymy Lucretia Love či Lucrezia Love. Tato 165 cm vysoká blondýnka se narodila ve Spojených státech, ale většina její herecké kariéry je spjata s italským filmem. Tím, že filmovala v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, hrála zejména ve spaghetti westernech, krimi snímcích a komediích. Lucretia byla nejstarší z osmi dětí.

Za svou kariéru ztvárnila téměř čtyřicet rolí. V televizní tvorbě se objevila pouze ve třech případech. V roce 1977 stála za televizní kamerou poprvé, a to v televizním pořadu Non stop. Jako Luba Liubová se objevila 25. března 1977 v epizodě Il do tragico, z televizního seriálu Il Commissario Di Vincenzi – 2. Posledním televizním vystoupením pak byla účast v sérii Che fare? (1979).

Na filmovém plátně proběhla premiéra filmu s Lucretií Love 17. prosince 1965. Jednalo se o akční drama Da Istanbul ordine di uccidere. Ve stejném roce ještě hrála Lucretia ve Stenově romantické komedii Amore all'italiana, kde několik rolí vytvořili zejména Walter Chiari a Raimondo Vianello. Flavia, matka Arnalda (jedna z rolí Vianella), byla rolí Lucretie. Roku 1966 si poprvé zahrála v hororu. Jako neteř Ladislava Gropera (Mel Velles) hrála v hororu The She Beast, pojednávajícím o dívce, která je posedlá duchem čarodějnice z osmnáctého století. Ve stejném roce okusila Lucretia také velmi populární spaghetti westerny, a to jako Carmen po boku Glenna Saxona ve snímku Vaya con Dios, gringo!. Bruno Corbucci ji obsadil do role Vanessy v hudební komedii Peggio per me... meglio per te (1967). S Brunem Corbuccim natáčela ještě roku 1971, a to lehce erotickou komedii Quando gli uomini armarono la clava e... con le donne fecero din-don, kde si jako Lella zahrála s Antoniem Sabatem či Nadiou Cassini.

Žánry si prošla Lucretia v podstatě všechny, a tak mohla být viděna i v klasických zločineckých filmech jako například Il diavolo a sette facce (1971), zde v roli Margaret. Adrianu Morganty ztvárnila ve filmu La ragazza fuoristrada (1973). V sci-fi snímku Fenomenal e il tesoro di Tutankamen (1968), pojednávajícím o drancování hrobky v Egyptě a zlaté relikvii, vytvořila jednu z hlavních rolí (Mike Shevlove).

Hlavní roli Zanabe hrála v komedii Zenabel (1969), kde hrála dívku ze skromných poměrů, která zjistí, že je dcerou španělského šlechtice. Jiná komedie, I due figli di Trinità (1972), jí dala příležitost zahrát si s velkými komiky Cicciem Ingrassiou a Francem Franchim. Komedií plnou krásných žen (Lucretia Love, Edwige Fenech, Malisa Longo, Dada Gallotti) byl snímek Mariana Laurentiho La Bella Antonia, prima Monica e poi Dimonia (1972).   

Roku 1974 se Lucretia podílela na komediálním dramatu, obsahujícím zločiny, vraždy i sex. Film Prostituzione, z prostředí života prostitutek natočil Rino Di Silvestro a opět byl hojně obsazen mnoha tehdejšími filmovými hvězdičkami (Orchidea De Santis, Krista Nell, Maria Fiore či právě Lucretia Love). Jako Liusa pak hrála také v hororu o sexuálním mučení L' Ossessa (1974).

Opomenout se nesmí zejména její role učitelky angličtiny v povídkové satiře režisérů Comenciniho, Scoly, Monicelliho, Magniho a Loye, Signore e signori, buonanotte (1976). Tento film byl obsazen mnoha vynikajícími italskými herci. Poslední film, ve kterém hrála v roli Debry Kate, byla hororová komedie Dr. Heckyl and Mr. Hype (1980).

Od roku 1969 byl jejím manželem Mauro Parenti, který se v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století podílel jako autor asi na deseti filmech. Jako producent se podepsal pod filmy dva a v obou hrála Lucretia Love. Jednalo se o již zmiňované Fenomenal e il tesoro di Tutankamen (1968) a Zenabel (1969). Druhým manželem pak byl Luc Jean-Baptiste.

V únoru roku 1973 se fotografie Lucretie objevily v šestém vydání časopisu Le Dive Nude. V tomto čísle byly ke spatření také Karin Schubert či Femi Benussi. Jako „Lady Love“ pak byla ztvárněna v listopadu roku 1975 v časopise Playmen.

Když její kariéra na obrazovce skončila, přestěhovala se na Seychely, kde pracovala čtyři roky jako učitelka na základní škole Baie Lazare. V říjnu roku 1991 založila neziskovou organizaci Atelye pour Aprann Nouvo Artizana (Apana). Cílem organizace bylo propagovat a učit umění, keramiku, sochařství, hudbu a další formy tvůrčího uměleckého vyjádření. Zaměření bylo na všechny věkové skupiny a cílem bylo pomoci místním obyvatelům posílit rozvoj dovedností a zároveň také vytvořit trh pro zisk financí. Lucretia Love žila na Seychelách 32 let až do své smrti. Posledních několik let svého života byla po operaci kyčle upoutána na invalidní vozík. Zemřela přirozenou smrtí ve věku 77 let.

Petr "Hennes" Hennebichler

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky