foto

Dominique Blanc

  • nar. 25.4.1956 (63 let)
    Lyon, Francie

Biografie

U nás je francouzská herečka Dominique Blanc méně známá, několik prestižních filmových a divadelních cen ale dokládá, že se jedná o významnou umělkyni, jejíž význam pro francouzskou kulturu začal stoupat počátkem devadesátých let. Dominique Blanc pochází z Lyonu a vyrůstala v početné rodině, má čtyři sourozence, oba rodiče pracovali ve zdravotnictví. Malou Dominique přivedla k umění matka, sama nadšená fanynka divadla a italského filmu. Když ale Dominique přišla s plánem stát se herečkou, narazila na prudký odpor obou rodičů, kteří ji nadále odmítli finančně podporovat.

Dominique Blanc si ale prosadila svou a odešla do Paříže, kde začala studovat na herecké škole Cours Florent, na studium si zároveň ve škole vydělávala jako hospodyně. Dnes již významná herečka s nadhledem vzpomíná na dobu mládí, kdy trpěla komplexy ze svého nepříliš atraktivního zjevu, což jí ostatně škodolibě připomínali spolužáci i pedagogové. Ani trojitý neúspěšný pokus dostat se na konzervatoř však nezlomil její touhu dokázat všem, že bude dobrou herečkou. Její herecké kvality objevil poprvé režisér Patrice Chéreau, který jí poskytl příležitost v Ibsenově Peer Gyntovi.

V první polovině osmdesátých let hrála Dominique Blanc v Théâtre Nanterre-Amandiers, až v roce 1985 se dostala do Paříže a působila v Théâtre National de l′Ópera Comique. Filmu se na počátku své herecké dráhy cíleně vyhýbala, několikrát se ale objevila v televizi. Díky nechuti k filmu se ke své první roli musela nechat v podstatě nechat přemluvit, její debut v podobě mladé alkoholičky ve filmu ŽENA MÉHO ŽIVOTA (La femme de ma vie, 1985) jí hned vynesl uznání a nominaci na cenu Cézara v kategorii debutujících hereček. I když se její filmografie rozrůstala jen pomalu, začali ji vyhledávat nejslavnější režiséři jako Claude Sautet, Claude Chabrol nebo Louis Malle.

Devadesátá léta byla pro Dominique Blanc obdobím velkých úspěchů ve filmu i v divadle, s úspěchem vystupovala na legendárním divadelním festivalu v Avignonu, za svou kreaci v Ibsenově hře Domeček pro panenky získala v roce 1998 prestižní Molierovu cenu. Co se týče filmů, úspěch sklidila pod režijním vedením svého objevitele Patrice Chéreau a dva jeho filmy pro ni znamenaly triumf v udílení Cézarů. První nominace za KRÁLOVNU MARGOT (La reine Margot, 1994), kde hrála Henriettu de Nevers, zůstala sice neproměněná, sošku si ale odnesla za film KDO MĚ MÁ RÁD, POJEDE VLAKEM (Ceux qui m′aiment prendront le train, 1998). Další dva Cézary obdržela za Malleho film MILOU V MÁJI (Milou en mai, 1990) a za Wargnierovu INDOČÍNU (Indochine, 1992).

Prvního Cézara za hlavní roli dostala Dominique Blanc za roli Hélene, která se po odchodu manžela dostává na životní křižovatku (STAND-BY, 2000). Velkým triumfem byla Racinova divadelní hra Faidra prezentovaná na jevišti Théâtre Odéon v sezóně 2002-2003. Za tuto titulní roli získala herečka Cenu svazu kritiky a nominaci na Molièrovu cenu. Mezitím znovu pracovala i v televizi, u nás byl uveden například dvoudílný historický film KRÁLOVA ALEJ (L′allée du roi, 1995), kde hrála hlavní roli druhé manželky Ludvíka XIV., markýzy de Maintenon. Z dalších nepříliš četných rolí ve filmu připomeňme drama TA DRUHÁ (L′autre, 2008), které jí za postavu chorobně žárlivé manželky vyneslo Volpiho pohár na festivalu v Benátkách i opětovnou nominaci na Cézara. V nedávné době znovu zaujala i na jevišti a za hru Bolest od Marguerite Duras, kterou představila v letech 2008-2010 na několika scénách v Paříži i mimo hlavní město, obdržela v roce 2010 podruhé Molièrovu cenu.

Dominique Blanc byla členkou poroty na festivalech v Cannes (1999) a Berlíně (2001). Je vdaná a má dvě dcery, její manžel pracuje v divadle jako osvětlovač. V soukromí se Dominique Blanc ráda věnuje vaření a fotografování, sama dodává, že v nepříliš častých přestávkách mezi prací si buduje iluzi ženy v domácnosti.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Filmy

2016 Patients
2015 Fou d'amour
Peur de rien
2012 Alexandra David-Néel: J'irai au pays des neiges (TV film)
2011 Un autre monde (TV film)
À la recherche du temps perdu (TV film)
2010 Jiný Dumas
Život kočky
2009 Un homme d'honneur (TV film)
2008 Par suite d'un arrêt de travail...
Plus tard
Ta druhá
2007 Capitaine Achab
Monsieur Max (TV film)
Pendu, Le (TV film)
2006 Amitiés maléfiques, Les
2005 Un fil à la patte
Vyčerpání
2002 Après la vie
Cavale
Kůže anděla
To nám ještě scházelo!
Un couple épatant
2001 Avec tout mon amour
Le Lait de la tendresse humaine
Le pornographe
Piknik u Osirida (TV film)
Plage noire, La
2000 Herci
Stand-By
Sur quel pied danser? (TV film)
1999 Mariage de Fanny, Le
Voleuse de Saint-Lubin, La
1998 Vojákova dcera nepláče
Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem
1997 Alors voilà,
C'est pour la bonne cause
1996 Faisons un ręve (TV film)
Livre de minuit, Le
1995 Úplné zatmění
1994 Královna Margot
Loin des barbares
Train de nuit
1993 Milujeme Matyldu?
1992 Affût L'
Indočína
Échange, L'
1991 Largo desolato (TV film)
Plaisir d'amour
1990 Milou v máji
1989 Je suis le seigneur du chateau
1988 Natalia
Několik dní se mnou
Savannah
Ženská záležitost
1987 Neznámá krajina
1986 Iguane, L'
Inconnue de Vienne, L' (TV film)
Žena mého života
1985 Shangaï Skipper (TV film)
1984 Lace (TV film)
1983 Richelieu ou La journée des dupes (TV film)

TV seriály

2015 Versailles (TV seriál)
Já jsem stát (S01E02)
Vítejte ve Versailles (S01E01)
2006 Cri, Le (TV seriál)
1996 L'allée du roi (TV seriál)
1985 Néo Polar (TV seriál)

Dokumentární

2014 Un amour
2010 Philippe Pétain (TV film) - vyp.
2003 Il était une fois... (TV seriál)
1987 La Nuit des Molières (TV seriál)

Režijní filmografie

Dokumentární

2012 8 x Edward Hopper (TV film)

Host

TV pořady

2008 La grande librairie (TV pořad)
2007 Un jour, un destin (TV pořad)
1997 Le cercle du cinéma (TV pořad)
1996 Thé ou café (TV pořad)
1992 Le cercle de minuit (TV pořad)
1991 Bouillon de culture (TV pořad)
1976 La nuit des Césars (TV pořad)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky