Alexej German

Na přání otce, význačného sovětského spisovatele Jurije Germana, vystudoval divadelní režii, ale po několika letech byť poměrně úspěšné praxe odešel pracovat k filmu. Osobitý přístup k herectví se nicméně promítl do celé jeho filmografie a je dán zejména obsedantní snahou o docílení absolutní autentičnosti, které se mu v divadle nedostávalo. Svými filmy se obracel k zlomovým okamžikům sovětských dějin (občanská válka, druhá světová válka, Stalinova smrt), jejichž interpretace ovšem nesouzněla s oficiální verzí, což zavdávalo cenzurním orgánům důvod k opakovanému zákazu distribuce všech režisérových filmů od jednoho (Dvacet dní bez války, 1976) do čtrnácti let (Prověrka osudem, 1971).

Ani po pádu komunistického režimu se perzekvovanému autorovi nedařilo lépe a vznik jeho děl se neúnosně protahoval. Po úmorných devíti letech natáčení odvezl German do Cannes svůj radikálně uchopený snímek, pojednávající o psychologii lidí zdevastovaných stalinskými čistkami, Chrustaljove, vůz! (1998), publikum však premiéru vypískalo. O pár měsíců později sice titíž věhlasní kritici označili film za geniální, ale prvotní faux pas se promítlo do mizivé distribuce titulu, mj. i na domácí půdě, kde koloval v pouhých dvou kopiích.

V roce 2013 měl na festivale v Římě premiéru režisérův poslední snímek Je těžké být bohem tematizující podstatu zla a nemožnosti jeho nápravy. Předlohu bratrů Strugackých toužil German natočit již od 60. let, realizaci ale opakovaně bránila alegorická rovina příběhu, která příliš připomínala stinné stránky sovětské historie. Germana zastala smrt v procesu posledních úprav snímku, vznikajícího dlouhých třináct let, který tak musela dokončit jeho celoživotní spoluautorka a manželka Svetlana Karmalita ve spolupráci se synem Alexejem Germanem ml.

Seminář ruských filmů