foto

Hanns Eisler

  • nar. 6.7.1898
    Lipsko, Sasko, Německá říše
  • zem. 6.9.1962 (64 let)
    Berlín, Německo

Biografie

Hanns Eisler, pokřtěný Johannes, byl německo-rakouský hudební skladatel a teoretik. Narodil se jako třetí potomek rakouského filozofa Rudolfa Eislera (*1873 +1926) během jeho studií v Lipsku. Od roku 1901 žila rodina ve Vídni a je zajímavé, že všichni tři sourozenci měli stejné politické názory. Eislerův bratr Gerhart se stal vysokým stranickým funkcionářem NDR a zemřel v roce 1968 během návštěvy SSSR. Sestra Ruth byla před válkou během stranických čistek vyloučena z komunistické strany a později zemřela jako stále přesvědčená komunistka v Paříži.

V roce 1916 narukoval Eisler do první světové války, během které začal komponovat. Jeho první skladby jsou datovány z roku 1917. Po jejím ukončení začal v roce 1919 studovat na vídeňské konzervatoři. Bral soukromé hodiny u Arnolda Schönberga. V dubnu 1923 byla v Praze uvedena jeho Sonáta pro klavír, op.1. V roce 1925 se přestěhoval do Berlína a začal se angažovat v dělnickém hnutí, pro které skládal tzv. »politickou muziku«. Od roku 1927 přispíval do časopisu Rote Fahne a přednášel na Marxistické pracovní škole (Die Marxistische Arbeiterschule). Ve stejné době začala jeho spolupráce z Bertoltem Brechtem na divadelnímu dramatu MAßNAHME, uvedeného 14. října 1930 v Berlíně, kde byl autorem hudby.

V roce 1933, poté, co národní socialisté převzali moc se zdržoval v zahraničí. Projel Rakousko, Francii, Dánsko, Anglii, Španělsko, Československo. Nakonec zakotvil v USA a vyučoval na newyorské New School for Social Research. Jeho manželka Charlotte Demant se s ním 14. května v jeho nepřítomnosti rozvedla. Na jaře 1936 se vrátil do Evropy, ale velmi rychle pochopil, že nebezpečí trvá a vrátil se do USA. Budoucí autor hymny NDR nakonec prorazil v Holywoodu. Byl dvakrát nominován na Oskara. V roce 1944 za hudbu k filmu HANGMEN ALSO DIE! (I KATOVÉ UMÍRAJÍ). Část filmu se odehrává v Praze, je věnovaný hrdinému českému odboji a popisuje atentát na R. Heydricha, přičemž režisérem filmu byl Rakušan a scénárista s autorem hudby byli - Němci. O rok později jej Akademie nominovala za hudbu k filmu NONE BUT THE LONELY HEART (NIC NEŽ OSAMĚLÉ SRDCE), kde hlavní roli hrál Cary Grant.

Od roku 1947 byl Eisler vyslýchán Sněmovním výborem pro neamerickou činnost a po roce byl ze Států vyhoštěn. V jeho prospěch marně intervenovali L. Bernstein, Ch. Chaplin, A. Copland, A. Einstein, Th. Mann a I. Stravinský. Koncem března 1948 se přes Londýn a Prahu vrátil do Vídně. V roce 1949 přesídlil do východního Berlína. Zhudebnil báseň Johannese R. Bechera, s názvem "Auferstanden aus Ruinen". Skladba se stala hymnou NDR a poprvé zazněla 4. listopadu 1949. V roce 1950 byl Eisler jmenován profesorem kompozice na tehdejší Státní konzervatoři v Berlíně a ve stejném roce se stal členem německé Akademie umění.

Hanns Eisler je autorem více, než pětiset skladeb a jeho tvůrčí rozsah byl obdivuhodný. Začínal politickýmy skladbami a doprovodem pro němý film. Komponoval skladby pro divadlo, film, orchestrální, klavírní a komorní skladby. Od roku 1953 jakoby na protest proti potlačenému povstání ze 17. června žil ve Vídni. Dokonce i skalní komunista Bertolt Brecht vzkázal straně: »Navrhuji, aby vláda rozpustila lid a zvolila si jiný!« V roce 1958 byla Hannsi Eislerovi udělena Národní cena 1. třídy. 26. června uzavřel sňatek s Stephanie Peschl. Zemřel v roce 1962 ve východním Berlíně a je stejně jako Bertolt Brecht pochován na berlínském hřbitově Dorotheenstädtischer. Jeho hrob, kde je spolu se Steffy, má tvar betonové krychle s dvěma jmény. Nikde ani kytička, ale někdo ten hrob navštěvuje a pokládá na něj kamínky.

skipi

Scenáristická filmografie

Filmy

1956 Gasparone

Herecká filmografie

Dokumentární

2004 Devátá - a.z.

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky