Jaroslav Štercl

Jaroslav Štercl se narodil v listopadu 1919 v Blovicích u Plzně. Jeho dědeček pocházel z Bavorska a do Čech jej přivedl obchod s chmelem. Jaroslavův otec se přestěhoval do Prahy a neúspěšně se zde pokusil podnikat ve stavebnictví. V letech hospodářské krize rodina trpěla nedostatkem a několikrát se stěhovala. Jaroslav nepatřil k pilným a disciplinovaným žákům. Navštěvoval klasické gymnázium v Londýnské ulici, dvakrát ale propadl, a tak zkusil pokračovat ve studiu na gymnáziu na Kodaňské ulici ve Vršovicích. Ani v tomto případě nebyl úspěšný, teprve na potřetí se mu podařilo na otcovo přání úspěšně dostudovat Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Betlémské ulici.

Od dětského věku se Štercl seznamoval s filmem a divadlem. Mimo jiné navštěvoval čtení pohádek Vlastou Burianem v budově rozhlasu na Vinohradech a chodil i na revue do smíchovské Arény. Vlasta Burian spolu s Ferencem Futuristou se ostatně stali jeho velkým hereckým vzorem pro své živelné herectví a smysl pro komiku. V pouhých 17 letech vstoupil do herecké branže. Od počátku ho fascinoval kabaret bezprostředním kontaktem s diváky a možností využívat improvizaci. Prošel řadou kabaretů a divadélek, jako byly Kabaret mladých, Rozmarné divadlo, Alhambra a později Kabaret U Tomáše či Kabaret U Fleků. Během 2. světové války sám založil Divadýlko na dlani, které sídlilo ve Štěpánské ulici. Písničky, které na této scéně zazněly, později částečně převzal do svého repertoáru Ondřej Havelka.

Celoživotním koníčkem a láskou se Šterclovi stal tramping. Měl důkladně zmapované okolí Prahy, podnikal výlety kolem Divoké Šárky a do brdských lesů. Nejvíce si oblíbil legendární osadu Ztracenka u Štěchovic. Vášnivě rád četl knihy Jacka Londona a o mnoho let později se mu podařilo procestovat USA, kde pochopitelně nevynechal ani vysněnou Aljašku. Obliba trampingu přinesla své ovoce v podobně mnoha trampských písní, které složil a nazpíval.

Štercl byl po celý život především kabaretní komik a osobitý autor revuí, kabaretních výstupů, her a programů, při kterých často spolupracoval s Františkem Rozvaldem. Objížděl estrády po celé republice a získal si velkou popularitu, i když do televize se nedostával příliš často. Jeho humor zůstal odbornou kritikou nedoceněn, protože se zaměřoval spíš na diváka z lidu. Vystupoval v rozhlase, příležitostně i v televizních estrádách a soutěžích.

Ve filmu se sice objevil záhy po válce, šlo ale bez výjimky o drobné role, které nicméně profesionální bavič hrál s nenapodobitelným šarmem. Nejdříve se mihnul ve veselohrách PRÁVĚ ZAČÍNÁME (1946), PAROHY (1947) a ČERVENÁ JEŠTĚRKA (1948), ale cizí mu nebyly ani dramatické látky, a tak se objevil ve filmech ROHÁČ Z DUBÉ nebo ve válečném dramatu PAST. V dobově oblíbené komedii HUDBA Z MARSU si zahrál pumpaře a ve veselohře FLORENC 13:30 řidiče aerovky. K jeho svým způsobem typickým a nejvíce zapamatovatelným rolím patří opilý poštmistr v parodii LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA či výstup ve skeči MAGNETICKÉ VLNY LÉČÍ. Profesním údělem Jaroslava Štercla zůstaly doprovodné postavičky.

Milan "gudaulin" Černý