Selma Lagerlöf

Selma Lagerlöf se narodila na zámku Mårbacka v jižním Švédsku 20. 11. 1858. Několik let pracovala jako učitelka, nakonec se ale začala plně věnovat literatuře. Se svým dílem sklízela řadu úspěchů a roku 1909 se stala první ženou v historii, která získala Nobelovu cenu za literaturu. Roku 1914 se také jako první žena v historii stala členkou Švédské akademie. Angažovala se též politicky, např. svou medaili věnovala Finsku, které sbíralo peníze pro boj se SSSR.

Jejím dílem se vine řada nejrůznějších motivů, takže její díla jsou častokrát na pomezí reality a fantazie. Své místo v jejích příbězích má příroda a různé báje a pověsti. Mezi nejznámější patří Gösta Berling vyprávějící o bývalém knězi procházejícím postupnou transformací v lepšího člověka. Povídka o panském dvoře popisuje strasti dívky pomáhající mladému muži, který se zbláznil. Jako zeměpisné vzdělávací čtení pro děti a mládež pojala Lagerlöf své další dílo s názvem Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem. Známým motivem z tohoto díla je chlapec letící na huse. Tento motiv lze najít na rubu švédské dvacetikoruny (na líci pak lze vidět samotnou Selmu Lagerlöf). K dalším známým autorčiným dílům patří novela Vozka smrti vyprávějící příběh zlého opilce Davida Holma. Tomu totiž hrozí, že zemře během silvestrovské noci, což by způsobilo, že by dle staré pověsti musel celý rok jezdit s kárkou a sbírat pro Smrt duše zemřelých a teprve za rok si mohl mezi hříšníky zemřelými poslední den v roce najít náhradníka. Jistá sestra armády spásy ho však v poslední chvíli zachrání.

Selma Lagerlöfová zemřela 16. 3. 1940 na stejném místě, na kterém se před jednaosmdesáti lety narodila. Řada jejích děl byla zfilmována a ona dodnes patří k světově nejproslulejším švédským spisovatelům.

Belsazar