POMO

POMO

Martin Pomothy

okres Praha
profesionální neherec


Instagram: martin.pomothy

7210 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 18 34 51 67
    • 20.5.2018  23:19

    Krásná holka a platonicky do ní zamilovaný dobrák versus krutost a faleš povrchní tváře rozvojového Kazachstánu, kde o životě (a smrti) lidí rozhodují ti bohatší - klidně sociální retarďáci s provizorním kanceláří (stanem) na poušti. Film zajímavý zkoumáním prostředí a interakce postav s ním, jejich cest řešení životních otázek v něm. S průběžnou jemnou romantickou linkou. Filmařsky zručně, s hezkou kompozicí vyjadrující aktuální náladu postav. Ale divácké emoce nečekejte. [Cannes]

    • 20.5.2018  23:17
    Hotel Bagdad (1987)
    ****

    Vtipný a milý střet kultur v nenápadném motelu v nevadské poušti. Různorodé postavy, vyhrocené situace, spousta režijně zajímavých střihových vsuvek. Na mezinárodně osazeném plážovém kině v Cannes velmi příjemná oslava života filmem. [Cannes]

    • 20.5.2018  23:17

    Film, který se nechce líbit. V atmosféře Francouzska 70. let skupinka gayů na čele s lezbou Vanessou Paradis natáčí gay porno a postupně je někdo krágluje nožem, ukrytým v černém umělém penisu. Tak trochu giallo, ok, to máme rádi. Ale film je plný všemožného gay sexu mezi muži, čímž se stává koukatelným pro velmi omezenou skupinu diváků. A zoufalá nálada postav a nesmyslné snové pasáže jakoby vyjadřující jejich nenaplněnost a outsiderství mu nepřidávají na sympatiích, a už vůbec ne na podpoření thrillerové linky. [Cannes]

    • 20.5.2018  23:15
    In My Room (2018)
    ***

    “Televizně” působící film o německém týpkovi, který se probudí ve světě bez lidí, a musí se začít starat sám o sebe. Nic nové pod sluncem, nejemotivnější je scéna porodu malé kozičky. Jinak běžná událost, ale pro něj v jeho situaci, a pro diváka trávícího s ním každý moment včetně utíráni si zadku na záchodě, silný moment. [Cannes]

    • 17.5.2018  20:04
    Dogman (2018)
    ****

    Lidské a mrazivé zároveň. Chytlavé od prvního do posledního záběru. Jak osobitým námětem, tak zpracováním, adekvátním smutnosti příběhu a šedivosti prostředí, ve kterém se odehrává. Člověku se nechce věřit, že něco takové je soúčástí EU. Je záslužné, že se osobitý talent Garroneho formátu soustředí právě na tuto tvář Itálie. Od závěru jsem čekal malinko víc, ale i takhle dobrý. Pomohl pochopit zvláštní rozhodnutí hlavní postavy. Výkon Marcella Fonteho hodný ocenění. [Cannes]

    • 17.5.2018  20:03

    Vyprávěné v harmonii s charakterem místa a života jeho obyvatel. Komplet neherci, skuteční domorodci ze severobrazilského kmene Krahô. Proto trochu unikát jako kvalitně zahraný i zrežírovaný celovečerák. Musíte ale mít zájem pochopit postavy, které řeší úplně jiné věci než západní společnost, zájem něco se dozvědět o jejich hodnotách. A porovnávat, stavět na misku vah třeba s těmi vašimi. Poetický filmový relax. Duchovní. [Cannes]

    • 17.5.2018  20:00

    Civilní feel good pohodička s blaxploitation pomrkáváním, ostře kritizující Trumpa. Řeší se tady rasizmus, černošské hnutí a KKK, což nebude bavit každého. Ale je to chytré, na Spikea typicky s lehkostí a precizně zrežírované a Johna Davida Washingtona to může dostat do rolí, které z něj udělají novou černošskou hvězdu s parametry Denzela Washingtona. P.S.: Paulu Walterovi Hauserovi (malý tlouštík “tajný agent” z Já, Tonya) ti ultra-burani neskutečně sedí. [Cannes]

    • 17.5.2018  19:56

    Zdlouhavé bloudění po LA, potkávání lidí a zažívání bizarních věcí, které ale spolu ne a ne zajímavě zasouviset a něco někam posunout. Atmošku má film fajnou, noirovou, s odkazy na Hitchcocka i Lynche. Nemluvě o sexy holčinách, především hlavní femme fatale, která Garfieldovi zamotá hlavu. Scénáristicky je ale film nefunkční, rádoby intelektuální prolínačkou neo-noiru s popkulturními ornamenty a hlavně slabým rozulením, ve které divák marně věřil jako v záchranu. Fajn (popkulturní) soundtrack. [Cannes]

    • 16.5.2018  01:26
    Climax (2018)
    ****

    Takhle zvrtnutý večírek jsme tu ještě neměli. Geniální muzikálové jednozáběrové intro, zopár keců pro poznání postav a jde se na to. Pro účastníky/nešťastníky nežádoucně efektivně namíchaná sangria umí kouzla. Koulervoucně vtahující tripový zážitek z Noého filmografie nejpodobější Enter the Void, ale tentokrát na prostoru pár místností a jedné chodby. Tančení a jančení, kolektivní paranoja, halucinogenní šílenství. Napínavé a místama až děsivé, na Noého však nakonec v sexu i násilí docela umírněné. Čtyři hvězdy v rámci festivalové atmosféry (rozuměj konstantním hladu po inovatívních věcech), ale jinak je to stejně bezobsažná a do své formy zahleděná blbina s rádoby filozofickým vhledem jako většina jeho filmografie. [Cannes]

    • 16.5.2018  01:19

    Trier zde překračuje hranici akceptovatelnosti jako nikdy předtím, ale opět mu to (nejspíš) projde díky osobitému uměleckému rámcování. Anebo bude prostě odignorovanej jako již naprostej odepsanec. Milovat tento film znamená být jako Jack. To nechcete. A uznat jeho umělecké kvality je spíše póza než vědění a otevřenost mysle. I když kdo ví, jestli se Jack časem nestane novodobou verzí Henryho pro toto tisíciletí. — Lovecký segment, který zachází nejdále, mi s odstupem několika hodin přijde paradoxně nejvíce zajímavý svojí až karikaturistickou abstraktností. Něco takové přece nemůže v mainstreamu nikdo s vážnou tváří natočit, i když se to netváří jakkoliv jinak. [Cannes]

    • 14.5.2018  16:40

    Mexický venkov, kde Policie neexistuje a dcery a manželky se povinně vydávají kartelům. Z pohledu holčičky, kterou táta kamufluje za syna. Film, který nepotřebuje žádné vizuální či dialogové atrakce ani soundtrack, aby vás rozsekal. Stačí když jednoduše ukazuje, jak to tam chodí. A těmi několika artovými nápady (siluety mrtvých těl po přestřelce z perspektivy) akorát ideálně vyvažuje svoji syrovost a přímočarost. Hustá věc, hodna festivalových cen. [Cannes]

    • 14.5.2018  16:29

    Slibný rozjezd s perfektní kameramanskou a střihačskou prací, ale pak se z toho obsahově vyklube tuctové sentimentální drama, jak by ho o kurdské ženě, které extremisti zavraždili tátu a manžela, znásilnili sestru a unesli syna, natočila každá režisérka. Tedy s výjimkou Kathryn Bigelow. [Cannes]

    • 14.5.2018  16:28

    Otec s dcerou se vyhýbají společnosti, snaží se žít v lesích atd. Je z jeho strany košér nezačlenit ji, nedat jí jiné než vlastní vzdělání? A jak dlouho jim pevné rodinné pouto, kde mají každý jen toho druhého, vydrží? Hezká vztahovka vnímající společnost z druhé strany ale nekritizující ani jeden z dvou světů. Téměř bez zdramatizování, v poklidném vypravěčském tempu. S menším počtem postav a bez barevnosti podobného Captain Fantastic. [Cannes]

    • 14.5.2018  16:24
    Mandy (2018)
    ****

    Halucinogenní grindhouse revenge řezničina se zamilovaným srdcem, které pohltí vesmírná temnota. Na ty laciné filtry a béčkový rozpočet překvapivě podmanivá a koncepčne soudržná. A taky příjemně osvěžující běžnou festivalovou náladu. Highlight scénou je - jak jinak - chlastající Cage v bílých trenkách a oranžovém tričku s tigrem. [Cannes]

    • 14.5.2018  16:22

    Mysteriózní detektivka s dobrou atmoškou, ve které ale spousta věcí natolik nedává smysl, a ve finále je tak WTF až směšná, že jeden nechápe, co dělá v “Un Certain Regard” sekci Cannes FF. Někdy mi přijde, že Jižní Amerika je evropské kultuře a mentalitě ještě vzdálenější než Asie. Mimochodem, slavná hora Fitz Roy z plakátu “MMM” se ve filmu neobjeví ani zábleskem. [Cannes]

    • 12.5.2018  20:57

    New French Extremity verze Taxikáře. V pesimistickém voice-over monologu se bahnící portrét filozofujícího magora z jatek, který je - mírně řečeno - nespokojený se svým životem. Proč Gaspar Noé přešel od těchto výživně ukecaných, ranařsky úpřimných a rebelantských zpovědí k bezobsažným vizuálním onaniím jako Vejdi do prázdna? Protože miluje Kubrickovu vesmírnou operu? Eh! Tímto celovečerním debutem dokázal vytřít zrak Ferrarovi a dosáhnout na Scorseseho! P.S.: Doporučuji taky “předfilm” Carne, kde příběh jatkaře začína.

    • 12.5.2018  20:53
    Carne (1991)
    ***

    Zajímavé předjídlo k Sám proti všem. Ne tak komplexní a trefné jako parádní následovník, ale formou originální a obsahem překvapivé a šokující. Obzvláště teda muselo být v roce 1991. V Česku by na to neměl nikdo koule ani dnes.

    • 12.5.2018  20:48
    Arctic (2018)
    ****

    Po pozvolném rozjezdu film nabere dramatičtější ráz beznádějnosti situace, bez thrillerových klišé, se zachováním parametrů minimalistického, uvěřitelného survival dramatu, hodného účasti mého nejoblíbenějšího evropského herce současnosti :-) Ale nic převratné jako bylo třeba Boylovych 127 hodin nečekejte. Tři a půl. [Cannes]

    • 12.5.2018  20:46

    Rádoby artové melodrama, ve kterém ústřední duo opakovaně a DOBROVOLNĚ volí jiné životní cesty než být spolu, aby to pak mohli olitovat. A jen se tak v průběhu let občas potkávají, aby se jeden druhého zeptali, jak jsou na tom. Navíc film bez emocí, který snad NECHCE abyste jejich lásku prožili a NEPOTŘEBUJE abyste pochopili ta jejich všechna rozhodnutí. Melodrama o dvojici stejně černobílé, jako je jeho hezká obrazová 4:3 kompozice. Za ní třetí hvězda. Studený film. [Cannes]

    • 12.5.2018  20:43
    Girl (2018)
    ****

    Přesnější portrét dospívající trans-holky a jejího trápení se kvůli sociální odlišnosti a tělu, do kterého se omylem narodila, nenajdete. Otázkou zůstává, jestli vás v takto komorně pojatém, formálně konvenčním provedení, které od první do poslední minuty staví na čtení pocitů z její tváře, bude bavit. Mně bavilo. Důležitou a hezkou postavou je její otec, který ji psychicky prostě nemůže pomoct, ať se snaží jakkoliv. [Cannes]

    • 10.5.2018  19:41
    Gräns (2018)
    ****

    Detektivní schéma, vychýlené festivalovým bizárem s různorodým myšlenkovým klíčením. Přes zdánlivé prvky fantasy zůstáváme pevně v realitě - a o to děsivější a znepokojivé. Tvůrce ji nazývá “Nordic realism”. Psychologický, fyzický, místy pro někoho možná až odpudivý zážitek, vždy ale společensky reflektující a ze všech uhlů pochopitelný. A navíc jednohumorně odlehčený - pokud tedy záměrně. Nejsem si jistej. [Cannes]

    • 10.5.2018  19:14
    Wildlife (2018)
    ***

    Rozpad manželství a tím pádem i rodiny, očima 14-letého syna, který v ní - milujíc stejně matku i tátu - měl zakotvené jistoty. Film o variantě dospívaní rychlejší, než si mladý člověk přeje. Paul Dano sleduje komorně a pomalu poměrně konvenční zvrat osudu, ale natolik citlivě, jakoby by byl pro něj autobiografický. Výborná Carey Mulligan. [Cannes]

    • 10.5.2018  19:12
    SIDA (2006)
    ***

    Ponurá monologová zpověď Afričana, nemocného na AIDS. Otec čtyř dcer voiceoverem detailně popisuje pocity sociálního outsiderství a bolestivých vlyvů nemoci na jeho tělo i duši. Ve statických záběrech na něj, v interiérech kde žije a kde se léčí. Konceptem jednoduché, obsahově silné. A ne zrovna příjemné.

    • 10.5.2018  19:11
    Sodomites (1998)
    ****

    Mad Max podle Gaspara Noého. Vtipná anální S/M pornodivočina v rýchlostřihu, vyboostěná zvukovými efekty štěkajícího vlčáka a zuřící motorové pily!

    • 10.5.2018  19:10
    Eva (2005)
    ***

    Atmosferické a dráždivé, s glamour feelingem.

    • 10.5.2018  19:09

    Komorní, jemné vyprávění dialogama, s procítěnými hereckými výkony. Sklamaná žena s potřebou být milována, vnímavý syn a hodný, životem nenaplněný muž. Hezké drama o nečekaném poznání se a pomoci v těžké chvíli. Pawlikowskim (původně fotograf) působivě zachycené ponuré a šedé dějiště příběhu.

    • 10.5.2018  19:08

    Poeticky vedená, pouze mírně záživná romance dvou holek z rozdílných světů. Pokud znáte třeba Život Adéle s jeho psychologickou detailností a pocitovou obsažností, tohle vás jen lehce ovane a dlouho ve vás nezůstane. Překvapivý závěr tomu zas tolik šťávy nepřidává.

    • 26.4.2018  00:35

    I kdyby se nakonec z hlavní postavy nevyklubala zralá zoufalka bez vědomí vlastní osobnosti a schopnosti zhodnotit přínos/vlyv lidí z okolí na její život, zůstane tento film nezajímavou konverzačkou s banálními myšlenkami a úvahami o bloudění ve vztazích, jak ho z nějakého životního období známe všichni (a v kině ho chceme vidět leda tak v originálním a vypointovaném balení, kterého je tento počin naprostým protipólem).

    • 26.4.2018  00:34

    Maďarské Inception o doktorovi s výčitky svědomí, zlém anti-uprchlickém poldovi a mladém, nesmrtelném uprchlíkovi ze Sýrie, který umí létat. Není to žádný art a je to tak blbé, jak to zní. A obsahuje to jednu koulervoucí, jednozáběrovou auto-honičku ranní Budapeští. Formálně ambiciózní žánrový divnotvar s emocionálně i významově nefunkčním obsahem, který jako celek nepoberou ani po efektech a akci prahnoucí tínejdžři, ani v existenciálních tématech si libující filozofové. Rejža chce na festivaly i do Hollywoodu, ale za mě zůstává u stánku s langošema.

    • 26.4.2018  00:30

    “Mother f...!” Po třetí to samé, akorát delší, větší, s více postavama (vlastně se všema) a hlavně nejlepším záporákem a zajímavým zakončením. Tak jako žádná Marvelovka, ani tento kolos nedokázal udržet moji pozornost non-stop (občas jsem odskočil myšlenkama tam a tam), nicméně z Avengerů mě bavil nejvíc. Jiskřením mezi vážnou partou a Strážci (kteří jsou mnohem lepší jako spestření, než jako tahouni), větším prostorem pro zvážnělého Thora (kterého infantilní komedie Ragnarok mě nepotěšila), a různorodostí a početností herecké party, se kterou vám je prostě fajn. 10 let si udržet takovouhle řemeslnou profesionalitu a schopnost neustále zvyšovat spokojenost a nadšení fanoušků je obdivuhodné. Marvel je fenomén, smekám.

<< předchozí 1 2 3 4 18 34 51 67
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace