POMO

POMO

Martin Pomothy

okres Praha
profesionální neherec


Instagram: martin.pomothy

7261 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 18 34 51 67
    • 21.9.2018  00:18

    Našlapaný sci-fi survival, obratně kombinující atmosferické prostředí vesmírné lodi jako od Gigera, psychedelické odstíny Event Horizon a dobře dávkovanou space monster hrůzu s realistickým (a o to děsivějším) základem. Plus dobře napsané i zahrané postavy, kterých vstupy na scénu jsou nečekané a děj posouvají kupředu. Lepší než většina dražších, hvězdněji obsazených kino “trháků” (Sphere, Life).

    • 21.9.2018  00:15

    Ze začátku velice slibná chemická konstelace oprašující lidské sympatie našich hereckých oblíbenců z devadesátek. Mimochodem, proč je Winona mimo focus? Je pořád stejně hezká a zajímavá bezprostředním a úpřimným hereckým projevem! Přibývajícími minutami ale vylejzá na povrch scenáristova/režisérova bezradnost. Ten jakoby se chtěl přiblížit Linklaterově Sunrise/Senset/Midnight trilogii, ale místo přesného a promyšleného konceptu necháva ústřední dvojici improvizačně tvořit jakože humorné situace a dialogy, které jsou zoufale nevtipné a v horším případě krčovitě strojené a nefunkční (sex na louce). Koncepční zajímavostí u tohoto filmu zůstává pouze to, že do obrazu s dvojicí se téměř nedostane žádná jiná postava. Že vedlejší postavy - když už se nějaká objeví - jsou dvojicí sledovány výhradně z povzdálí.

    • 21.9.2018  00:09
    Alfa (2018)
    **

    Tak banální a neoriginální dějová survival linka by postačila, kdyby byl film “revenantovsky” fyzický v zasazení do reálné drsné přírody. Tohle je ovšem úplný opak - umělá, kýčovitě přebarvená omalovánka, ve které není reálné ani zapadající slunce. Ve škatulce “dobrodružná pohádka natočena před green screenem” to třeba obstojí - není to tak blbé jako Emmerichovo 10.000 B.C. a herci jsou snaživě emocionální - ale na mě bylo tý uměliny kolem nich přespříliš. Nemluvě o kameramanských nájezdech a time-lapsech jak z bombastické reklamy nebo videohry. Film, ve kterém mám s hrdinem procítit ztracení a bezmocnost v krutém nehostinném prostředí, na to přece musí jít jinak.

    • 21.9.2018  00:02
    Equalizer 2 (2018)
    ***

    Úvodní půlhoďka s představováním postav šablonovitá, následný rozjezd slušný a od vyložení karet na stůl velice slibné. Finální lokace atmosfericky parádní, ale nenaplní vysoké očekávání katarzního zúčtování. Zajímavému záporakovi i jeho všem končetinám to chtělo věnovat více prostoru, dodat jim individuální rozměry. Na úkor toho zbytečného půlhodinového rozjezdu. Pak by to byla pecka a nevadilo by ani nevysvětlení důvodu pro zákrok v Bruselu, který to všechno rozjel.

    • 20.9.2018  23:59
    Ibiza (2018)
    **

    Lehká netflixovská zábava na sobotní dámskou jízdu u vína a oříšcích. Ne horší než to nejslabší z daného subžánru co občas prolítne multiplexama, obsazené dražšími herečkami.

    • 20.9.2018  23:55
    Dredd (2012)
    ****

    Akčně dynamické to sice není, ale špinavou postapokalyptickou atmoškou a působivou výpravou to překypuje. A nebojí se to jít svojí cestou, kašlat na mainstream a chrlit nápady. Plus skvělá áčková herečka jako hlavní bad-ass. Jakoby nejlepší díl Resident Evil, bez zombíků a monster. Všechno, co jsem jako 14-letý chtěl od filmu s distribučním VHS názvem “Ostré komando” a nějak se mi toho - při očekávaních a diváckých nárocích v daném věku - nedostalo :-)

    • 20.9.2018  23:48

    Shane Black upgraduje všechno představitelné, odsýpá mu to a v Dolby Atmosu obzvláště naplňuje úspěšně potřeby akčního bijáku (hodně ho zvedá našlapané finále). Co mu ale nefunguje jsou postavy, kterých je přehršel, ale žádná sympatická nebo zajímavá (kluk Jacoba Tremblaya měl “spielbergovský” potenciál, ale zůstalo pouze u něj). A taky větší snaha o humor a coolovost (které nefungují), než o atmosféru a napětí, pro které milujeme jedničku a nevadí nám dvojka. Tohle je takovej našlapanější a nápaditější, ale ne o moc chytřejší Predator vs. Predator od Paula W.S. Andersona.

    • 9.8.2018  17:02

    Osobité drama z australského venkova, jemně a chytře nahlížející do problematiky rasizmu, střetu protipolních kultur a spravedlnosti. Důkladně propracované postavy, s nezapomenutelnou minimalistickou kreací neherece Hamiltona Morrise. Postava Sama Neilla je překvapivě nejméně rozvinutá. Pomalý film pro diváka, který rád naslouchá a zkoumá, bez hudby, které funkci zde zastává atmosférický šum větru na vyprahlých pouštních scenériích. Střihové vsuvky, reflektující pocitové momentky postav, či podněcující přemýšlení nad dějovými souvislostmi, film dělají jiným a výjimečným. Filmová meditace, která mi dala více, než jsem čekal dle zdejšího většinového hodnocení.

    • 8.8.2018  15:23
    Lucky (2017)
    ***

    Stařecké tlachání spíše o ničem než o životě. Postavy sympatické, prostředí divácky vděčné, ale obojí málo využité. A největší blbiny zde mele Lynch - aniž by filmu dodávali rozměr propojením s motivy jeho tvorby. Umím si to představit v atmosféričtějším, poetičtějším a smysluplnějším podání třeba Jima Jarmusche. A je to super představa.

    • 8.8.2018  15:22
    Nepřátelé (2017)
    *****

    Na to, jak hloubavě film rozebírá pocity všech postav, docela podcenil důležitost vykreslení pro expozici příběhu klíčového zblížení Baleovy postavy s náčelníkem. Za což možná může finalní střih, který měl zkrácením stopáže snímek udělat přistupnější širšímu publiku. Z první třetiny bych udělal první polovinu a stopáž natáhl na 150 minut. Hostiles jsou totiž natolik vtahující, emocionální a psychologicky i myšlenkově angažující, že se mohli stát (anti)westernem desetiletí, který dané fucked-up období americké historie zobrazuje nejvýstižněji ze všech žánrových btratříčků. Kazdá jejich minuta je intenzivní testament o ztrátách, trápení a smutku.

    • 8.8.2018  15:18

    Hezký skutečný příběh, ale jako film málo výrazný, přestože má pro diváka nachystané drobné překvapení. Není to ani chytrý plachetnicový survival (All is Lost), ani zajímavá vztahová interakce v survival prostředí (Hora mezi námi). Je to pouze červená knihovna, kterou si Shailene jako producentka nechala zrežírovat Kormakúrem, který má zkušenosti s natáčením na vodě. Jeho unikátní autorský dotek zobrazení souboje člověka s přírodním živlem to ale neobsahuje.

    • 2.8.2018  09:47

    Orgastické nadšení, lemované chvilkama hořkosti, kterou může a nemusí rozmělnit druhé, případně třetí shlédnutí. Sám Nolan by se styděl to pojmout takto dark-knightovsky, protože by byl obviněn ze sebekopírování. Hlavně teda Balfe jenom změnil pár tónů černorytířských soundtracků, aby dialogům dodal napětí a dějovému vyprávění kontinuálně pulzující dynamiku. Většina akčních mega-scén, které jsou téměř žánrovou údálostí, i drsné fyzické mlátičky, nicméně trendově nestavají na hudbě, ale na zvukové syrovosti, která jim dodává realičnost. Tyto moderní prvky ohlušující hudební naléhavosti a koule rvoucí realistické akce, tedy kombinace ze které všichni nadšeně učuráváme, se zde potkávají s postavama zbytečně překombinovanou zápletkou s opakovaným strháváním masek a změnami identit, kdy zvládáme chápat základní dějovou linku, ale v pointách jednotlivých zvratů se beznadějně ztrácíme. Teda aspoň já jsem se ztrácel. A nejspíš ne proto, že bych byl blbej, ale protože scénář a jeho snaha zdramatizovávat za každou cenu a všude, i tam kde to není potřeba. Za něj dávám čtyři, a umírněnější a elegantně krásnou Rogue Nation zvedám na pět. Mimochodem, nejvíce ze všech scén Falloutu se mi líbila ta sentimentální s francouzskou policajtkou. A vůbec, ženský tu má Cruise fakt krásné, hezčí než leckterý Bond.

    • 18.7.2018  10:18

    Horor pro lehce náročnějšího diváka, kterému nevadí plíživější tempo a absence žánrových klíšé a lekaček, a naopak docení více rozpytvávající dialogy a inovativní způsob vyprávění jinak tradičního hororového příběhu. Minimalistický, téměř neustále přítomný znepokojující soundtrack. Originální vizuální hrátky se zasazením postav do prostoru se symbolicky sureálným pojetím dějiště hrůzy (domek, makety). Ne úplně mainstreamová žánrovka s hloubkou plnohodnotného psychologického rodinného dramatu a rouchem dlooouho utajovaného tajemství. Akorát jeho odhalení mne nerozsekalo až tak, jak jsem po tom všem čekal.

    • 5.7.2018  17:59

    Na to, jak “malé” věci se ve filmu řeší, je nesmírně vtahující. Díky soustředěné režii ve vedení herců, detailnímu vyprávěním pocitů skrze tváře a vnitřní rozpložení postav.

    • 5.7.2018  17:58

    Telenovelové rodinné drama s top obsazením. Farhadiho talentu je pro tohle škoda.

    • 5.7.2018  17:57
    Vzplanutí (2018)
    ****

    Hodně pomalé až zdlouhavé vyprávění, ale s příjemně tajuplným feelingem a hezkým “kinematickými” vizuálním drajvem. Hlavně na to, jak komorně je pojmuto a nakolil antižánrově se nakonec s příběhem vypořádá.

    • 5.7.2018  17:57

    Co je úplně nejvíc poslední věc, kterou chci vidět na filmovém plátně, a to i při výskytu na MFF Karlovy Vary a dobrovolném výběru zrovna rumunského filmu? TOHLE. Samozvaně kreativní intouše v dlouhých záběrech přes dvě hodiny rozebírat morálnost a etiku historie své země a filozofovat nad důležitostí jejího rozpitvávání pro nové generace či připomínání generacím starším. Diváci, kterým by to mělo být "výchovně" nejvíce adresováno, na to naopak v této formě nikdy koukat nebudou. Jednu hvězdu dávám za formu - ty dlouhé záběry s doplňujícími prvky v pozadí vyžadovaly nějaký režijní planning. Jinak čirá otravnost.

    • 5.7.2018  17:54

    Sice ne nudné, ale ve výsledku docela nevýrazné a lehce zapomenutelné drama s plošší režií vztahů mezi postavami.

    • 5.7.2018  17:53

    Povídkovka s vyšším cílem než jen odvyprávět tři povídky. Ty by byly sami o sobě neuspokojivě nedořečené, i když příjemné na husí kůži. Ve finále se jedná o britskou variantu na Creepshows, řemeslně parádní a modernou, rozumem ale sympaticky starosvětskou. Jakoby spíše pro pamětníky.

    • 20.5.2018  23:19

    Krásná holka a platonicky do ní zamilovaný dobrák versus krutost a faleš povrchní tváře rozvojového Kazachstánu, kde o životě (a smrti) lidí rozhodují ti bohatší - klidně sociální retarďáci s provizorním kanceláří (stanem) na poušti. Film zajímavý zkoumáním prostředí a interakce postav s ním, jejich cest řešení životních otázek v něm. S průběžnou jemnou romantickou linkou. Filmařsky zručně, s hezkou kompozicí vyjadrující aktuální náladu postav. Ale divácké emoce nečekejte. [Cannes]

    • 20.5.2018  23:17
    Hotel Bagdad (1987)
    ****

    Vtipný a milý střet kultur v nenápadném motelu v nevadské poušti. Různorodé postavy, vyhrocené situace, spousta režijně zajímavých střihových vsuvek. Na mezinárodně osazeném plážovém kině v Cannes velmi příjemná oslava života filmem. [Cannes]

    • 20.5.2018  23:17

    Film, který se nechce líbit. V atmosféře Francie 70. let skupinka gayů na čele s lezbou Vanessou Paradis natáčí gay porno a postupně je někdo krágluje nožem, ukrytým v černém umělém penisu. Tak trochu giallo, ok, to máme rádi. Ale film je plný všemožného gay sexu mezi muži, čímž se stává koukatelným pro velmi omezenou skupinu diváků. A zoufalá nálada postav a nesmyslné snové pasáže jakoby vyjadřující jejich nenaplněnost a outsiderství mu nepřidávají na sympatiích, a už vůbec ne na podpoření thrillerové linky. [Cannes]

    • 20.5.2018  23:15
    U mě doma (2018)
    ***

    “Televizně” působící film o německém týpkovi, který se probudí ve světě bez lidí, a musí se začít starat sám o sebe. Nic nové pod sluncem, nejemotivnější je scéna porodu malé kozičky. Jinak běžná událost, ale pro něj v jeho situaci, a pro diváka trávícího s ním každý moment včetně utíráni si zadku na záchodě, silný moment. [Cannes]

    • 17.5.2018  20:04
    Dogman (2018)
    ****

    Lidské a mrazivé zároveň. Chytlavé od prvního do posledního záběru. Jak osobitým námětem, tak zpracováním, adekvátním smutnosti příběhu a šedivosti prostředí, ve kterém se odehrává. Člověku se nechce věřit, že něco takové je soúčástí EU. Je záslužné, že se osobitý talent Garroneho formátu soustředí právě na tuto tvář Itálie. Od závěru jsem čekal malinko víc, ale i takhle dobrý. Pomohl pochopit zvláštní rozhodnutí hlavní postavy. Výkon Marcella Fonteho hodný ocenění. [Cannes]

    • 17.5.2018  20:03

    Vyprávěné v harmonii s charakterem místa a života jeho obyvatel. Komplet neherci, skuteční domorodci ze severobrazilského kmene Krahô. Proto trochu unikát jako kvalitně zahraný i zrežírovaný celovečerák. Musíte ale mít zájem pochopit postavy, které řeší úplně jiné věci než západní společnost, zájem něco se dozvědět o jejich hodnotách. A porovnávat, stavět na misku vah třeba s těmi vašimi. Poetický filmový relax. Duchovní. [Cannes]

    • 17.5.2018  20:00

    Civilní feel good pohodička s blaxploitation pomrkáváním, ostře kritizující Trumpa. Řeší se tady rasizmus, černošské hnutí a KKK, což nebude bavit každého. Ale je to chytré, na Spikea typicky s lehkostí a precizně zrežírované a Johna Davida Washingtona to může dostat do rolí, které z něj udělají novou černošskou hvězdu s parametry Denzela Washingtona. P.S.: Paulu Walterovi Hauserovi (malý tlouštík “tajný agent” z Já, Tonya) ti ultra-burani neskutečně sedí. [Cannes]

    • 17.5.2018  19:56

    Zdlouhavé bloudění po LA, potkávání lidí a zažívání bizarních věcí, které ale spolu ne a ne zajímavě zasouviset a něco někam posunout. Atmošku má film fajnou, noirovou, s odkazy na Hitchcocka i Lynche. Nemluvě o sexy holčinách, především hlavní femme fatale, která Garfieldovi zamotá hlavu. Scénáristicky je ale film nefunkční, rádoby intelektuální prolínačkou neo-noiru s popkulturními ornamenty a hlavně slabým rozulením, ve které divák marně věřil jako v záchranu. Fajn (popkulturní) soundtrack. [Cannes]

    • 16.5.2018  01:26
    Climax (2018)
    ****

    Takhle zvrtnutý večírek jsme tu ještě neměli. Geniální muzikálové jednozáběrové intro, zopár keců pro poznání postav a jde se na to. Pro účastníky/nešťastníky nežádoucně efektivně namíchaná sangria umí kouzla. Koulervoucně vtahující tripový zážitek z Noého filmografie nejpodobější Enter the Void, ale tentokrát na prostoru pár místností a jedné chodby. Tančení a jančení, kolektivní paranoja, halucinogenní šílenství. Napínavé a místama až děsivé, na Noého však nakonec v sexu i násilí docela umírněné. Čtyři hvězdy v rámci festivalové atmosféry (rozuměj konstantním hladu po inovatívních věcech), ale jinak je to stejně bezobsažná a do své formy zahleděná blbina s rádoby filozofickým vhledem jako většina jeho filmografie. [Cannes]

    • 16.5.2018  01:19

    Trier zde překračuje hranici akceptovatelnosti jako nikdy předtím, ale opět mu to (nejspíš) projde díky osobitému uměleckému rámcování. Anebo bude prostě odignorovanej jako již naprostej odepsanec. Milovat tento film znamená být jako Jack. To nechcete. A uznat jeho umělecké kvality je spíše póza než vědění a otevřenost mysle. I když kdo ví, jestli se Jack časem nestane novodobou verzí Henryho pro toto tisíciletí. — Lovecký segment, který zachází nejdále, mi s odstupem několika hodin přijde paradoxně nejvíce zajímavý svojí až karikaturistickou abstraktností. Něco takové přece nemůže v mainstreamu nikdo s vážnou tváří natočit, i když se to netváří jakkoliv jinak. [Cannes]

    • 14.5.2018  16:40

    Mexický venkov, kde Policie neexistuje a dcery a manželky se povinně vydávají kartelům. Z pohledu holčičky, kterou táta kamufluje za syna. Film, který nepotřebuje žádné vizuální či dialogové atrakce ani soundtrack, aby vás rozsekal. Stačí když jednoduše ukazuje, jak to tam chodí. A těmi několika artovými nápady (siluety mrtvých těl po přestřelce z perspektivy) akorát ideálně vyvažuje svoji syrovost a přímočarost. Hustá věc, hodna festivalových cen. [Cannes]

<< předchozí 1 2 3 4 18 34 51 67
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace