Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (2 756)

plakát

Čuník (2022) 

Holka s nadváhou trpí posměšky maloměstského okolí. Jediný, v kom shodou náhod najde oporu, je řádící vrah, kterého identitu a místo výskytu zná jenom ona. Zajímavý námět a velmi slibný rozjezd filmu, kterého scénář ale začne odbočovat od toho zajímavého a otravuje zbytečnými dialogy s matkou a policií, řešíc, proč hlavní hrdinka tají události, kterých byla svědkem. Jakoby to divák nevěděl. Vyhrocené krvavé finále rozpaky diváka utlumí, ale dojem promarněného potenciálu zůstane.

plakát

Hellraiser (2022) 

Hellraiser Cliva Barkera je pro adaptace těžký námět. Zfilmovat ho tak, aby dával smysl v motivaci všech postav i prolínání reality s pekelnou dimenzí, aby strhnul dějově a potěšil nejenom fantazijními výjevy utrpení a šťavnatým gore, vyžaduje více než jen tradiční “hororový talent”. David Bruckner se scenáristy zde slušně rozvinuli odhalování světa cenobitů a slavné skládací kostce dodali nové, takřka mytologické rozměry. Ale ve finále se ve smysluplnosti zvratů a uzavření osudů postav přece jenom tak trochu ztratili. Jedna z přeživších postav to zkonstatovala správně: “Co se tam právě stalo”?

plakát

Jan Žižka (2022) 

Silný herecký potenciál celého ansámblu. Ben Foster jako Jan Žižka perfektní, každý jeho pohled či výrok má ducha a koule. Fungují taky emoce a jednoduchý, ale dostatečně dramatický i akční příběh. Překvapí drsnost a vysoká míra testosteronu. Potěší kvalitní  instrumentální soundtrack. Co ale film sráží do průměru je režie, v některých scénách připomínající lacinější televizní brak. Např. ve scéně únosu snoubenky vidět naprostou bezradnost v přehlednosti, střihu, co a jak se děje. A podobných momentů je ve filmu více. Petru Jáklovi fandím za odvahu, ambice a plnění si klučičích snů, ale i on sám musí vidět, že zůstat u produkce a svěřit to např. Ronu Howardovi by přineslo jiný výsledek.

plakát

Úsměv (2022) 

Scenáristicky chudší varianta na It Follows, ale pouze co se novátorství týče. Psychologicky je totiž pečlivě, takřka až procedurálně budovaná, bez jediného slabšího místa. Výborně technicky zfilmovaná, v napětí a lekačkách velmi intenzivní, s brilantním sound designem. A skvělou newcommerkou Sosie Bacon v hlavní roli. Režisér Parker Finn ještě překvapí.

plakát

Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století (1973) 

Snových 98 minut, které spolu nijak logicky nesouvisí, přestože v nich vystupují stejné postavy na stejných nebo spřízněných místech. Převážně hradu a jeho místností, katakomb, sklepů i interiérů s hezkým horským pozadím (natáčeno na Castello Piccolomini v Itálii). Upalování žen, lesbický sex, tuny zoomů na bezdůvodně vytřeštěné oči hlavních i vedlejších postav. Atmosférický, pestrobarevný nesmysl, ve kterém všichni všechno strašně moc prožívají, aniž by divák tušil, proč. Dokoukat v jednom kuse dokonce zasluhuje respekt. A panáka.

plakát

To nic, drahá (2022) 

Pastelový femme matrix. Jen dobře, že plakát láká na sladkou romanci s Harrym Stylesem. Překvapené divačky dostanou sofistikovanější thrillerovou metaforu na věčnou vnitřní nespokojenost a utopickou iluzi “dokonalého života”. Na druhý režijní počin původně herečky hodně ambiciózní počin, spoléhající na filmařská esa ve štábu (kameraman, střihačka, skladatel). Florence Pugh to vede herecky, Styles romanticky a moc dobře se na to kouká. Jen samotná pointa není nijak originální, vlastně ani vhodná. A ve finálním vygradování se to v souvislostech i emocionálním prožitku celé tak nějak rozpadne.

plakát

Blondýnka (2022) 

Televizní pocitovka. Mozaika “zážitků” utrápené holky, hledající vlastní identitu a místo ve světě. Atmosférou vtahující, ale na to, jak málo informativní, tak zbytečně dlouhá. Neustálé nelogické střídání obrazových formátů a barevných scén s černobílými odpovídá zmatené psychice protagonistky. Jednoduchý, ale neotřelý a docela fungující fígl. Ana de Armas excelentní, odevzdaná a procítěná. Až je toliké její snahy pro natolik širším publikem nedocenitelný film škoda. Andrew Dominik má jako autorský umělec něco do sebe, ale NENÍ to Terrence Malick.

plakát

Bestie (2022) 

Napětí nastoupí brzy a efektně, survival drama potenciál šlape solidně až do konce. Dobrá práce s prostředím a digitálními zvířaty, sympatické přiznání inspirace Jurským parkem (ohrožené postavy uvíznuté v džípu). A Idris Elba v tom sedí perfektně. Ultra-klišé “porouchaná rodina se sbližuje v extrémní situaci” nevadí, jde přece o žánrovou jednohubku, která solidně baví napětím v exotickém prostředí. Jen ty občasné nesmysly, kurňa. Není jich moc, ale našlapané a technicky kvalitní dobrodružství by se bez nich mohlo obejít.

plakát

610 metrů nad zemí (2022) 

Fajn nápad, slušný vizuál, ale scénář a střih školácký. Vztahové klišé, strašné fyzikální hlouposti a v nejvypjatějších scénách přeskočené klíčové momenty v pohybu při zdolávání překážek. To mi na filmu vadilo více, než že ty inženýrky v honbě za signálem nenapadlo uchytit mobil na dron. So stupid. Ale faktor závratě výživný, mnoho diváků to ani nedá. Na domácím kině s velkým screenem fyzický zážitek s pocením, podobný Free Solo.

plakát

Meru (2015) 

Horolezecký film nejenom o prvovýstupu na extrémně těžkou himalájskou horu, ale především o poutě společného snu mezi třemi lezci, kteří se na ní vrátili přes zdrcujícně neúspěšný prvním pokus a navíc s minimální šancí na úspěch kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu jednoho z nich. Zároveň film o ztrátách blízkých a odhodlání splnit si teamový sen, přestože vám “přežití vlastní smrti” jasně naznačuje “už toho nech!”. Díky Jimmymu Chinovi natočený i v těch nejšílenějších místech v luxusní obrazové kvalitě.