Recenze (2 767)
Prázdnota (2020)
Hodně ambiciózní pokus o povýšení teenage horor námětu na dospělácký detektivní thriller s mysteriózním, takřka existenčně filozofickým přesahem. Ale ne moc povedenej. Dlouhá expozice by nevadila, kdyby nepracovala s banálními motivy onoho teenage hororu. Odhalování sektařského pozadí by vtáhlo, kdyby již klíčové “modlitební” fráze nebyly významově průhledným nesmyslem. A finální rozkrytí všech pravd tomu všemu mohlo dát smysl a váhu, kdyby jednak vše předtím fungovalo, a kdyby klíčem k pochopení lidské stránky hlavní postavy nebyla natolik prvoplánová událost. Rozpor, potvrzující absolutní tvůrčí dezorientaci, s chatrnými odstíny It Follows a Midsommaru. P.S.: Proč měla budova sekty tvar losangeleské základny Scientologů?
Free Guy: Hra na hrdinu (2021)
Feel good Disney crossover Truman Show a Trona s milou dávkou chytlavé romantiky a akcí v duchu Ready Player One. Příjemně obsazený, hezky pestrobarevný, s typicky líbivými klišé prvky i několika fajn nápady. Jen ta dramaturgická kostra s motivacemi postav a důvody, proč se zrovna děje co se děje, je trochu mecheche. Ale to je můj problém, že chci i po takovémto filmu, aby byl logicky vymakaný a všechno v něm dávalo smysl.
Gunda (2020)
Veganský wanna-be art o tom, že i průmyslové zvířata mají osobnost a emoce (wanna-be taky proto, že když mám rád zvířata a přírodu, nenatočím je proboha černobíle!). Nejlepší scénou filmu je opatrný, zkoumavý výlez klecových slepic do trávy ve volné přírodě, jejich vnímání zvuků a různorodosti otevřeného prostoru. Brilantní psychologická momentka. Epické spomalené záběry na krávy zase hezky zvýrazňují jejich majestátnost a v portrétových záběrech individualitu jejich tváří. Obsahově je ale jejich výstup v rámci filmu bezkoncepční. Nejméně zajímavé a místama až nudné je sledování Gondy a jejích selat, které však vyústí v nejsilnější moment filmu, konečně vyjadřující jeho myšlenku. Být kratších záběrů na prasata a smyslupnějšího “příběhu” krav, dal bych 4*.
Marco (2021)
Ulrich Thomsen je dobrý herec, o tom žádná, ale Nikolaj Lie Kaas dával roli Carla výraznější charakterové rysy, klíčové pro drajv filmu. A “nový Asad” je naprosto nevýrazný side-kick, takže buddie chemie mezi nimi, tak podstatná pro tuto detektivní sérii, je takřka fuč. Ještě větší problém je ovšem - a to i kdybychom film vnímali nezávisle na předešlých dílech - v samotném zpracování. Marco effekten je mdle a staticky zrežírovaný, dialogy přeplněnému ději chybí dynamika, neumí ztrhnout a akční scény (pokud je tak vůbec můžeme nazvat) působí jako z průměrného českého TV seriálu (nejmarkantnější je to v honičce na staveništi). Motiv s českými Romy coby šedou zónou příběhu bude už z principu v našich končinách kontroverzně vnímaný, ale i odhlédnouc od lokálních spojitostí působí rozpačitě. Bohužel, pokud se s příštím dílem něco výrazně nezmění, tato zajímavá série skončila předešlou Složkou 64.
Tiché místo: Část II (2020)
Režie neskutečně tlačí na pilu v napínavosti scén, jakoby servírovala průlomové žánrové události. Přitom ale neservíruje nic objevné (kromě původního nápadu se ztlumováním zvuku u hluchoněmé holčičky) a spíše se inspiruje jinde (kameramanská exhibice ve skvělém úvodu a lá Spielbergova Válka světů). Hlavním problémem filmu je ovšem ještě větší kontrast mezi skvělým vizuálním provedením a pitomostí scénáře, než v jedničce. Filmu chybí základní chytrost a selská logika zkušených, komplexně přemýšlejících scénáristů. A režijním boostování napětí zajímavým vizuálem v obklopení toliké hlouposti se jeho tvůrci (nevědomky) přiznávají k vlastní krátkozraké tvůrčí rádoby sofistikovanosti, která je místy takřka k smíchu.
Krvavě rudé nebe (2021)
Žánrové řemeslo slušných technických kvalit, sice kombinující známé věci, ale v sympaticky našlapaném dějovém módu a s požehnanou dávkou brutality. V kombinaci epičnosti a béčkovosti na podobné vlně jako Snyderova Army of the Dead, ale charakterově důstojnější. Počet nesmyslů jedna-ku-jedné vyvážený cool momenty.
Armáda mrtvých (2021)
Kolosální trash s otravnými postavami a nevkusným rozostřováním obrazu za nimi, který ale udrží pozornost, protože se v něm děje dost “pleasing” věcí pro fanoušky žánru. Rozpačitý divácký zážitek jakž-takž zachraňují taky Bautista, který je nejenom muskalatura ale i osobnostní tahoun, a zombie tygr, který by toho slaďáka od Anga Leeho sežral jedním hltem!
Očista navždy (2021)
Možná zatím nejlepší ze série. Nejen Josh Lucas a Will Patton, ale i vyšší production values z filmu dělají docela nabušené dobrodružství. Samozřejmě temné a násilné dobrodružství, které se z idylkového prostředí texaského ranče divoce prostřílí až do takřka postapo prostředí jako od Snakea Plisskena. Ambicióznější jsou zde jak akční scény (dvě z nich jakoby pomrkávali na slavné jednozáběrovky z Children of Men), tak tematické léčení ran z trumpovské anti-mexikánské éry. Scenáristicky sympaticky a aktuálně vytěžujíc politicky pozoruhodný námět celé této série. Silné 3*.
Hostel III (2011)
Jakože propracovanější scénář než v předešlých dvou dílech, s jakože překvapivými momenty. Odehrávající se v Las Vegas. Snahu o dějový upgrade ale podkopává těžce laciná režie a pitomé dialogy, připomínající horší americké osmdesátkové horory. První mord každopádně děsivý a pořádně krutý, nic další ve filmu se mu pak již nevyrovná.
Slunce života (2016)
Citové pobláznění jednoho joudy živelnou hipisáčkou. V psychologicky přesném dramatu, který se pohříchu nerozvine v něco vyhrocenější a překvapivější než v lehce nedořečenou festivalovou symboliku. Jako portrét do zoufalství spadlého samotáře ale funguje dobře a zaujme i nahlédnutím do fungování společnosti na malém řeckém ostrově.