POMO

Doslova nulová charakterizace postav, dějové události neopodstatněné a nevysvětlené, a herci i formální stránka natolik toporná až diletantská, až přemýšlíte, jestli ne úmyslně (když už se to hraje na festivalech) - jakože se záměrem surově a “realisticky” zobrazit běžné fungování bizardně sestavené skupiny bezcharakterních individuí na dovolené. Jedna hvězda za sice samoúčelnou, ale v rámci filmu jedinou zapamatování hodnou ejakulační porno-scénu, druhá za udivený divácký zájem a čekání, s čím dalším film přijde.

Člověk, příroda, věčnost. Procítěný, vizuálně i scénáristicky promyšlený portrét umělcě, z hloubky temnoty prožívajícího paprsky světla. Psychické stavy, ať již úzkosti nebo poetického snění, Schnabel zručně a pro diváka srozumitelně vyjadřuje souhrou všech základních filmařských prostředků které má k dispozici. Umělec, který žije jenom pro malování, uspokojivě zodpovídá přesně ty existenciální otázky, které vás v kontextu s tajemnou historickou osobností jeho jména zajímají. Všechny odstíny jeho nálad a myšlenkových pochodů jsou řečeny nebo naznačeny v mozaice s vyzrálou tematickou komplexností, příslušnou věci znalému režisérovi. A filmu odevzdanému, podnět chápajícímu Willemu Dafoeovi. Zde si i největší evropské hvězdy rády zahráli za catering. Malá filmová klasika.

Sto minut koukáte na nesympatickou postavu(y) v krajně nesympatických lokalitách LA (aniž by to mělo atmosféru a mystérium Nightcrawlera), a ke konci se film snaží vysvětlit její ztroskotanecký stav, dodat jí lidský rozměr a překvapit jednou formální scénáristickou drobností. Což dostatečně nevytáhne z nevzrušivého diváckého zážitku.

Odvážnější a zralejší tvůrce by z tak zajímavého námětu udělal více, než jen univerzálně hezký film o konstalaci rodinných vztahů mezi trpícím synem, chápající matkou a vírou zaslepeném otci.

Film vám umožní zúčastnit se s holkama jejich 9-měsíčního veslování pacifikem z Kalifornie do Austrálie (!). Dvě hoďky spánku/oddychu, dvě hoďky veslování, pořád dokola devět měsíců. Obdivuhodný výkon náročný jak fyzicky, tak - a to obzvlášť - psychicky. Bouře, ve kterých by šlo o život nezažijí, ani je při koupání nenapadnou žraloci, ale mentální zátěž kterou procházejí (zpovědi do kamer) jsou dostatečným motorem dokumentu, psychologicky zajímavou studií zdeprimovaného člověka v neobvyklé situaci. Obdivuhodné!

Sympatická oddechovka bez velké dramatizace Avengerů, kterou ale nepotřebuje. Emocionálně rozebírá pouze hlavní postavu, ostatní jsou buď pro pobavení, nebo záporáci s plánem překvapit. Zasazení do Los Angeles (a pouštního okolí) devádesátych let nabízí spoustu cool vtipů, určuje celkový odlehčený tón filmu (Samuel je nesmrtelný!). Tím mě Captain Marvel bavil nejvíce. A Brue Larson moc fajn. Že do její role nevybrali supersexyci typu Amber Heard filmu jenom prospívá. Larson je lidovější, přirozenější a cute.

Driving Mr. Mahershala? Škoda, že se Viggo musel utkat s Rami Malekem, kterému to nešlo nedát. Zde se po Eastern Promises opět obdivuhodně vytáhl. Marshmala taky skvělej. Film je ale tuctová hollywoodská šablona, sice s dobrým srdcem a nádherně vyprávěná, ale bez špetky filmařské invence.

Formálně hezky natočený, ale obsahově neoriginální thriller s velkou herečkou, které je v něm pro tak jednorozměrnou postavu škoda. Člověk navíc od filmu díky její účasti (a taky díky režisérovi) očekává více, než jen malou žánrovku. [The Elizabeth Picture Theatre, Brisbane]

Nevýrazně vyprávěné, stojící na námětu, který je splodinou čínského sociálního systému. Výraznější postavou než muž a žena, snažící se porodit druhého potomka za hranicema Shenzenu, v Hong Kongu (aby se vyhli pokutě), je bohatá Hongkončanka, která jim chce pomoct, přičemž současně taky řeší svoji existenciální situaci. [Australian Cinémathèque, Brisbane]

Vtahující artová pocitovka s hutnou atmosférou. Detaily, prolínačky, výjevy, hledání jídla a domova hrstkou původních obyvatel v suché stepy a blátě. Kritika kolonializmu skrze beznadějné tápání “Aboriginal” australského lidu. [Gallery of Modern Art, Brisbane]