Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (143)

plakát

28 týdnů poté (2007) 

Film má velmi dobrou atmosféru a jeden vysloveně silný moment hned v úvodu. A nejspíš hlavně kvůli tomuto místu mě ten film bavil. A tři hvězdičky spíš proto, že pak má scénář takový logicky nelogický místa, která jsou tam hlavně proto, aby vznikl jakýsi očekávaný konflikt. Což mě vlastně mrzelo.(dnes už jedna hvězdička a na svý někdejší komentáře se snažim zapomenout).

plakát

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (2007) 

Naopak. Zdálo se mi, že jsem celou dobu svázaný v dlouhých záběrech a že z nich není cesty ven, ani na chvíli. Tím nemyslím tísnivou atmosféru filmu. Myslím tím příznačnou uzavřenost otevřeného vnímání filmu.

plakát

Adelheid (1969) 

"...to vy tu střílíte do obrazů?...vypadněte..."

plakát

Amblin' (1968) 

Ta nespoutanost a svoboda a hravost je příliš, příliš chtěná. Vadilo mi to. Musím ale říct, že mnoho záběrů Spielbergovi dýchalo - což nemyslím vůbec ironicky, vzhledem ke kvalitě, v které jsem ten film viděl. Ale, že jsou vypravěčsky kulaté.

plakát

Angličanka a vévoda (2001) 

Eric Rohmer zřejmě toužil po tom natočit si historický film. Pro vymodelování tehdejší Francie stvořil svět, který náladou a použitou technologií podobá se filmům Karla Zemana. V tomto filmu šel úplně proti své tezi kdy říkával, že "Divák nemá pociťovat umělcovo úsilí, vše má vypadat přirozeně." Vše je stvořené, velkolepé, i když příběh sám o sobě zůstává komorním. Herci mi taky přišli tak trochu neRohmerovsky stylizování, excentričtější než si možná příběh zasluhuje. Francouzština - řeč - byla literárně velkolepá. Film vznikl ve velké produkci - Pathé, o Les films du Losange žádná zmíňka. Když jsem se pak koukal na dokument o filmu, na place vždy bylo velké množtsví lidí - kostyméři, natěrači, pomocníci, komparz... a tu a tam se mezi nimi objevil i Eric Rohmer.

plakát

Astenický syndrom (1990) 

Film jsem viděl jen v ruštině, takže jsem mu z 90% nerozuměl( no dobře z 95) :-) . Ale ta odvaha ve filmu najednou udělat to, co si režisérka dovolila udělat, mě ještě leží v hlavě. Ten film pak vypráví o postavičkách, takovým řekl bych až Felliniovým způsobem, který jsem u filmu pocházející z velké východní země neviděl, snad ani neslyšel. Vznikla z toho taková komicko-tragická freska.

plakát

Bez střechy a bez zákona (1985) 

Musím říci, že jsem první části filmu moc nerozumněl, teda spíš jsem přesně nevěděl, o čem ta holka přemýšlí, a proč to panoptikum kolem ní, a jak je to vyprávěno. Ale se scénou, kdy se setká s o pár let starší ženou, se ten příběh stane najednou pro mě vjemově dotknutelným. Nevím jestli jsem té holce pak rozumněl víc, ale začal jsem to s ní prožívat, a těm ostatním postavám jsem rozumněl. Od tohohle momentu jsem měl pocit, že se ve vyprávění filmu něco změnilo, ale jenom tak nepartně, nepostřehnutelně, nepojmenovatelně. No... PS: druhá půlka je delší. :-)

plakát

Bohužel pro mě (1993) 

Film je možná o hledání věčnosti, lásky, citu. Ale možná taky ne. Svojí formou a "dopadem" na diváka je tento film blízký předešlému Godardovu snímku Pěstuj si pravačku.

Reklama

Reklama