worm14

Ach jo...prakticky nekoukatelné

"The fire is out. We´ll build a new San Francisco ! " Stojí za zhlédnutí, a to nejen kvůli výkonům hlavních protagonistů. Vynikající jsou hlavně velkolepé scény se zemětřesením, stejně tak jako davové scény ve druhé polovině filmu - ta byla mimochodem o dost záživnější. A závěrečná scéna na hořící San Francisko, které se přemění do tehdejší podoby - naprosto monumentální, dechberoucí...

Bogie jako správný chlap, který se snaží napravit otřesné poměry panující v nápravném zařízení pro mladistvé kriminálníky. Všechny hlavní dětské charaktery si střihly "Dead end kids." Děj je celkem lehce předvídatelný a film dnes už trochu postrádá tempo. Jinak jde o remake filmu Mayor of the hell s Jamesem Cagneym z roku 1933. Úroveň obou filmů mi přijde celkem podobná, spojuje je hlavní dějová linie... V dnešní době stojí za shlédnutí hlavně kvůli Bogartovi v jeho, tehdy, netypické roli.

Přestože v letech 1930-1935 a 1938 - 1942 patřili James Cagney a Humphrey Bogart společně pod křídla studia Warner Brothers, společně si zahráli jen ve třech filmech. Dva gangsterské filmy Hříšní andělé a Bouřlivá dvacátá léta jistě není třeba představovat. Patří k vrcholů žánru. Film Oklahoma Kid je western, což byla pro oba herce naprosto netypická role. Film sám o sobě není moc zajímavý, troufám si tvrdit, že je to béčko, které je dnes zajímavé jen díky dvojici Cagney - Bogart. Bogart hraje klasického záporáka, zatímco Cagney je klaďas, který si zákon vykládá po svém. Fanoušci žánru by si asi neměli nechat ujít, ostatním lze asi těžko slibovat zábavnou podívanou...

Opravdu zdařilá adaptace známého románu. Děj jistě není potřeba představovat a autoři to ještě trochu vylepšili. Umístili totiž děj do neurčitého času a na neurčité místo. Film se zaměřuje hlavně na psychologii hlavního hrdiny, tedy na psychologii člověka, ktarý spáchal zločin. Hlavní roli si střihl Peter Lorre, který měl v té době na kontě už pár kvalitních filmů (M a dva Hitchcockovy filmy - Secret Agent a Muž, který viděl příliš mnoho). Celý film bezochyby stojí na jeho výkonu, který byl opravdu vynikající a vypadal i, no...jako pěkně vyčerpávající výkon... Film tedy rozhodně nestojí na velkém rozpočtu, spíš naopak, odehrává se jen na omezeném počtu lokací a povětšinou v ateliérech. Přesto si myslím, že stojí za shlédnutí, především kvůli už výše zmíněnému P. Lorremu. Stopáž je plně odpovídající a nuda to vůbec nebyla.

Krásně poetický film. Vůbec si nemyslím, že by to šlo s českou kinematografií až tak z kopce. Tenhle film je toho ukázkovým příkladem. Na to, aby se natočil takovýhle pěkný malý český film, toho není potřeba mnoho. Tvůrci si nemohli vybrat lepší prostředí na natáčení. Malé české město (natáčelo se mimochodem v Telči a Třešťi) spolu s malebnou krajinou v léťe. To, že je vše situováno do kulis první republiky, se může zdát celkem vedlejší. Na druhou stranu, dovedli byste si představit, že by se to odehrávalo v současnosti? Nebo snad za komunismu? Ne, opravdu je doba zvolená naprosto ideálně. Sešli se skvělí herci v čele s V. Javorským, který patří od Romingu mezi mé oblíbence. Scénář si navíc suprově rýpal do většiny typických nešvarů české společnosti, ale opět tak nějak nenuceně až samozřejmě. A hláška pomáhat a chránit spolu s bráškou Heliodromuse a la Leonem jsou už jen takové třešničky na dortu.

Tenhle film museli asi hodnotit jenom zarytí odpůrci "krimifilmů," nenapadá mě jiný důvod pro tak nízké hodnocení. Přitom jde o nekonvenční film, na svou dobu bezpochyby výjjimečný. Řeknu vám proč : 1 - zobrazuje realisticky a bez příkras práci policistů, 2 - nádherné exteriéry - film se nenatáčel v ateliérech, ale pouze v ulicích New Yorku a ve skutečných budovách , 3 - New York, o kterém je tento film v neposlední řadě, 4 - zisk dvou oskarů (kamera, střih) ikdyž to pro někoho nemusí být stěžejní, 5 - vynikající atmosféra, silně připomínající filmy typu Francouzská spojka apod. 6 - gradující děj, vrcholící strhující finální honičkou Pokud vám tohle nestačí, tak opravdu nevím. Abych řekl pravdu, těžko se to popisuje. Navíc tohle není jen o těch policistech, ale i o obyčejných lidech té doby a o městě NY, jak prozrazuje i název. Filmem navíc provází vypravěč, což rozhodně není na škodu. Pokud tady někdo píše, že jde o glorifikaci policie, tak já s tím zásadně nesouhlasím. Policii glorifikují filmy jako Policejní akademie nebo Byl jednou jeden polda, rozhodně ne tento film. Abych jenom nechválil, musím podotknout, že rozjezd se může zdá dnešnímu divákovi možná trochu pomalejší. A ještě herci ve vedlejších rolích občas přehrávali..., ale podívejte se na rok výroby... update 2013 - po druhém shlédnutí už nic moc...

Cizinec není špatný thriller, do dokonolasti mu ale chybí mnoho. Film neoplývá akcí a spíše hraje na psychologii hlavních postav. Jako nejlepší postavu bych vyděl jednoznačně E.G.Robinsona, jenž dokázal geniálně zahrát "správného" detektiva. Podobnou roli si střihnul třeba v gangsterce Bullets or Ballots. Vůbec s každým jeho dalším filmem ho vidím v lepším světle...je to takový jiný typ hrdiny, než klasičtí tvrdí chlapy, vypalující jednu cigaretu za druhou. Ale zpátky k Cizinci. Délka 95 sice není nějak přehnaná, přesto film sráží dolů spousta hluchých míst. Některé "vypjaté" scény dnes už prostě nudí. Nic na tom nezachrání ani Orson Welles a Lorreta Young.

Solidně zpracovaný válečný film o letcích dohody za 1. světové války. Hlavní postavou je zkušený letec, kapitán Courtney (Errol Flynn), který je nejlepším letcem v peruti. Film sleduje tradiční témata - nováčci versus veteráni, smrt kamarádů atd. Zajímavé je, že němci nejsou zobrazeni jako bestie, ale jen jako obyčejní vojáci na druhé straně, kteří za nic nemůžou. Film je tedy hlavně kritikou absurdní války, ve které nesmyslně umírají mladí lidé.

Tak tohle se fakt nedá doporučit. Z dnešního pohledu je to jenom nastavovaná nuda. Hlavní dvojka mi je navíc celkem nesympatická. Z pohledu 30. let jde o celkem ucházející dílko, ale dnes opravdu nevidím jediný důvod pro shlédnutí tohodle filmu. Existují mnohem lepší filmy (komedie), a to i jen ze stejného roku (Ninočka, Only angels have wings, nebo Pan Smith příchází...).