TonyStark

Velmi originálně zpracovaný příběh o životě a všech možných strastech co ho v některých případech provází. Navíc z dvou vzdálených perspektiv jako je pohled na svět očima malé dívky Mary a staršího pána Maxe což dodává příběhu pestrou škálu vtipných momentů. A ty jsou tu potřeba jako sůl,protože jinak je to spíš smutný a depresivní pohled na životní pouť dvou obyčejných lidí,jejichž život je nudný a šedý jako drtivá většina odstínů na celém tomto filmovém pásu (nic proti výtvarnému provedení - je to originální a barvy řeknou víc než tisíc slov a do tohoto příběhu se rozhodně hodí). Mary je trochu trubka a žije si ve své bublině což je pro ni nezbytné a Max má život spíš za trest,protože trpí snad všemi psychickými poruchami co se do devadesátiminutového příběhu vejdou. Adam Elliot si s tím naštěstí poradil dobře a namíchal tuhle citlivou životní látku ve správném poměru a spojení odlišných světů jednoduché holky a starého psychouše tak zafungovalo perfektně. Poslední minuty filmu jsou zralé na šest hvězdiček.

Třetí film z Cloverfieldské série má s prvním dílem na který jasně odkazuje společných asi pět minut. A s druhým nula. Je to uměle a pěkně vychcaně navýšená atraktivnost jinak průměrného scifi béčka,které by do dvou týdnů po premiéře zapadlo v nepřeberném bordelu na Netflixu. Což je dost škoda,protože ten příběh a několik nápadů v něm má potenciál,ale jak by řekl klasik - chybí mu koule! Nebo zkušený tvůrčí tým. A to je u vesmírného survival spektáklu, kde posádka bojuje nejen o holý život,ale rovnou o osud celého lidstva pořádný handicap. No a ta ruka co upadla jednomu členovi posádky načež se s ním snaží komunikovat....to je velký WTF :))

Uznávám,že pro spoustu lidí je Černá díra nostalgická záležitost plná vzpomínek na bezva dětství u telky (sám se tímhle klišé často oháním),ale tentokrát to šlo úplně mimo mne. Celou dobu co jsem to sledoval jsem se nemohl zbavit té vtíravé myšlenky,že tahle vesmírná ptákovina je stejný ročník jako Vetřelec,který je po stránce spešl efektů někde úplně jinde.Tohle dílko bych tipoval spíš na sezonu 1959. Nicméně musím uznat, že pár nápadů se mi tam líbilo a třeba model obří vesmírné lodi Cygnus zaparkovaný na oběžné dráze kolem Černé díry (ten nápad je fakt úlet) je udělaný pěkně. Což se ovšem nedá říct o malém hláškujícím robotovi s očima jako Vilík ze Včelky Máji - ten mě neskutečně sral. A ne, opravdu nechápu ty Oscarové nominace.

101 let starý němý film se dá těžko uchopit - co o něm napsat,když není s čím srovnávat a když ho nechci vzhledem k dnešním filmařským možnostem plísnit? Už během sledování na tu dobu poměrně dlouhého filmu jsem si říkal, že mi to připadá jako zpráva z jiného světa. Jakoby nějaká civilizace přečetla pozdravy z Voyagerů a poslala nám zpět nějakou tu svou kulturní vizitku. Je to strašně jiné, nicméně (anebo právě proto) zajímavé a na svou dobu technicky velmi pokrokové. Ale příběh teda hrůza, alespoň z dnešního pohledu a vlastně i z pohledu J. Vernea -ten by se pod to asi nepodepsal.

Tahle série má u zdejších uživatelů kupodivu horší hodnocení než o něco mladší Dva roky prázdnin,přitom řemeslně a herecky je Tajuplný ostrov o level výš. Ovšem fakt je, že knižní předloha Dvou let prázdnin má o mnoho stran méně, než Tajuplný ostrov, tudíž ho četlo o mnoho lidí více a tím pádem bylo spácháno více nostalgie...Inu, je těžké objektivně a nezaujatě hodnotit věci, které člověku přirostly k srdci,takže to udělám tak, že pokud bych dal Verneově knize pět hvězdiček (což bych bez váhání dal) tak seriálu,který je sice na úrovni,ale obsahuje několik nezapomenutelných kokotin, mohu dát maximálně čtyři hvězdy.Jo to by šlo. Vlk (televizní nostalgie) se nažral a koza (knižní předloha) zůstala celá. Omar Sharif je kategorie sama pro sebe a je škoda, že ho tam bylo tak málo.Ale je to pochopitelné,když hrál kapitána Nikdo.

Pustil jsem si to víceméně z povinnosti a ze zvědavosti, protože je to další kultovní věc, která mi v mládí bůhvíproč unikla. Píseň Karla Černocha a plachetnice pohupující se na vlnách je nepřekonatelná-to si děcko zapamatuje na celý život. Po úvodní znělce už jsem se ale musel víc snažit, abych si zachoval pozitivní náhled. Jednak za to může zde už tolikrát zmiňovaný tragický dabing, který nahrálo nějaké retardované studio,když seriál v roce 2008 vycházel na levných DVD (verze s původním dabingem od ČST je bohužel prakticky nesehnatelná). A také mne zklamala krátká stopáž - v šesti dílech po padesáti minutách se zkrátka nedá odvyprávět legendární Verneova kniha. A v sedmdesátkách to dokonce šlo do kin jako sestříhaný dvojfilm! Brr!...Nejvíc mě zarazily změny oproti původní knižní předloze.Nevím co tím chtěli tvůrci říct -možná jim bylo jasné, že Dva roky prázdnin všichni už třikrát četli a tak chtěli do TV poslat svěží vítr v podobě jiné verze příběhu...Tak či tak je to klasika,která ovšem zestárla až moc. Dnešní generaci budou ty herecké výkony a styl vyprávění připadat směšné a na formát 16:9 v doprovodu Dolby Digital a vůni popcornu taky zapomeňte. Jenže o tom to tenkrát nebylo. Stejně jako dneska to není o knížkách a hraní si venku...

Čím větší prostory, tím tísnivější atmosféra. Čím skromnější zvukový doprovod,tím více pracuje divákova fantazie. Je to jeden z nejhutnějších filmů,které jsem viděl. Herecká mimika Jacka Nicholsona na nejvyšším levelu -až to chvílemi vypadá, že přehrává. Jenže co je přehrávání,když vám manžel přímo před očima postupně zešílí. Co je ještě normální a co už ne? A kdy přesně mu úplně přestat věřit? Navíc kolem se dějí fakt divné věci, až si jeden začne myslet, že už mu taky hrabe...Podobné myšlenky se musely honit hlavou zoufalé manželky v podání Shelley Duvall. Jo a děcko jí taky zmagořilo,občas mluví pozpátku a zírá do blba. A samozřejmě jak si žánr žádá - to vše v obřím od světa odříznutém hotelu (který si zaslouží Oscara sám o sobě). Kecy jsou zbytečný, tenhle film patří do učebnic. Navíc je to jediný horor co znám, u kterého se ani jednou neleknete.Je to celé jen o atmosféře.Tak husté,že by se dala krájet. Maestro Kubrick zde dotáhl minimalismus na maximum.

Nebudu se vyjadřovat ke každému dílu zvlášť,protože to jsem měl udělat hned po shlédnutí a nikoliv až po několika týdnech, kdy už se mi jednotlivé epizody pomíchaly a spoustu detailů jsem zapomněl. K této osmidílné sérii jsem se dostal,když jsem hledal filmy obsahující plachetnice, bambitky, dobrodružství apod. a zjistil jsem jak zoufale málo jich je. Kromě Pirátů z Karibiku a Master & Commander a snad ještě Vzpoury na Bounty má tento druh příběhů na filmovém plátně velmi slabé zastoupení. A přitom knižních předloh (jako je tomu i v tomto případě) je spousta.... Narazil jsem tedy na Hornblowera jehož vysoké ohodnocení na mne působilo jako pěst na oko vzhledem k tomu, že jsem o něm v životě neslyšel. Inu přelom milénia mi nejspíš díky internetu na TV obrazovkách nějak utekl. A to je škoda,protože Hornblower je opravdu velmi zdařilá a kvalitně natočená série. Během prvního dílu jsem moc nevěřil, že to Ioan Gruffud utáhne jen na svůj pohledný ksichtík v TV seriálech tak potřebný (ženy a babky u telky vysedávající laskavě prominou),ale mýlil jsem se a uznávám, že spolu s Robertem Lindsayem (kapitán a později admirál Pellew) tvoří hereckou páteř celé série. Když už jsem u herců -nejvíce mne zaujala rozmanitost a propracovanost charakterů různých postav napříč sérií, rafinovanost jejich chování od zrady přes nevypočitatelnost až k příjemnému překvapení. Časy, kdy spolu několika set členná posádka trávila dlouhé měsíce a roky na moři musely být plné podobných příběhů.Tedy práce scénáristů za jedna. Dále bych vyzdvihnul výtvarné zpracování, poctivé kostýmy a především skutečné plachetnice popř. vydařené modely - to je poctivá filmařina a o to víc si zaslouží pochválit, když se jedná "jen" o televizní tvorbu a tomu odpovídající rozpočet. Některé díly jsou trochu slabší -především ty co se odehrávají na souši, ale i tak tvoří pevný nadprůměr moderní televizní tvorby a divák jim leccos odpustí, protože už se zkrátka stal součástí posádky a to je asi ta nejlepší pochvala, kterou může nějaký příběh od diváka dostat. Za mě slušné čtyři hvězdy. Pro pořádek uvádím jak jdou kapitoly po sobě, protože je v tom bordel: 1. Rovná šance, 2. Důstojnické zkoušky, 3. Vévodkyně, 4. Žabáci a langusty, 5.Vzpoura, 6. Odplata, 7. Věrnost, 8. Povinnost.

Arnie a Sly už si zkrátka nemohou dovolit běhat před kamerou do půl těla nazí a tak je zajímavé sledovat, co mají ve svých nových filmech na sobě, aby to pořád ještě bylo zajímavé a nepůsobilo to nuceně. A vězeňský mundůr jim docela sekne - takže bod za dobrý nápad (námět).To, že Sly jako herec zraje je prostě fakt, ale potěšilo mne, že i Arnie z toho svého dřevěného ksichtu vykřesal emoce a dokonce tu svému někdejšímu Hollywoodskému rivalovi numero uno víceméně sekunduje,poněvadž utéct z tohoto kriminálu je jeho majstrštyk (anžto ho sám navrhnul). Podstatné na filmu je to, že si na nic nehraje (bylo by zbytečně trapné, kdyby jo) a dva největší akční hrdinové konce 20. století si to prostě užívají a dvě generace fanoušků co na nich vyrostli mají zkrátka jitrnici od ucha k uchu.Navíc bych ocenil herecké obsazení - James Caviezel,Vinnie Jones nebo Faran Tahir bezvadně zapadli do svých rolí. Je to solidní oddychovka a pro absolventy osmdesátek a devadesátek povinnost.

Musím uznat, že je to vtipné a barevné a vlastně je tam všechno co není normální.Takže děcka hurá do kina a pak ještě pětkrát... Ačkoliv mám rád světy jaké nabízejí třeba Star Wars nebo Star Trek, tak tohle už je na mě moc. Připadá mi to tam naflákaný pátý přes devátý a ten humor už je tam cpanej doslova za každou cenu. Kdyby ta malá krysa nebo co to je hláškovala trochu s mírou a vůbec všechno v tom filmu bylo trochu umírněnější a promyšlené tak bych možná těch 80% ohodnocení co to má pochopil.