Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Rodinný

Recenze (377)

plakát

Brak (2002) odpad!

Myslím si, že tento film zcela jednoznačně charakterizuje latinské rčení „nomen omen“, neboť se skutečně jedná o brak. Film, který kdyby nevznikl, tak se vůbec nic nestane, protože se do historie českého filmu zapíše jen jako brak.

plakát

Medvědí přízrak (2005) (TV film) 

Vzhledem k tomu, že film byl natočen podle skutečné události, lze předpokládat, že děj filmu je z velké části pravdivý, a proto zasluhuje nejen obdiv, ale i pět hvězdiček. Slováci se snad již tradičně vyšvihli a film perfektně nadabovali. Pravda, já jsem spíš očekával film více o přírodě a více o medvědech, ale ono by to bez těch porad, schůzí a mítinků asi nešlo.

plakát

Cesta na tajuplný ostrov 2 (2012) 

Film jsem si pořídil z nedostatku nabídky filmů ve 3D. Ve 3D se na to dívat dalo, ale to bylo asi tak všechno. Kdybych toho chtěl napsat víc, musel bych jen opakovat to, co již pěkně vystihli Cervenak a Enšpígl.

plakát

Duše jako kaviár (2004) 

Film mě velmi zaujal, a to především přesvědčivými hereckými výkony hlavních hrdinů. Svou opravdovostí mi připomínal příběhy rodiny Homolkových.

plakát

Pí a jeho život (2012) 

Film na podívání ve 3D docela pěkný, ale ten děj je příliš vymyšlený, vyumělkovaný a zbytečně natahovaný a navíc je plný logických nesmyslů. Filmy v kterých se musí komentovat, co se děje, podle mne trpí neschopností tvůrců podat děj filmem, proto ho musí vyprávět. Scéna ohledně vegetariánské stravy a zejména následný konflikt mi přišly jako zcela zbytečné. Zážitek z podívané na 3D mám dobrý, ale tento film už nikdy vidět nemusím.

plakát

Saxána a Lexikon kouzel (2011) 

Nemůžu si pomoct, ale mně tento film zdaleka nepřipadal tak špatný, jak podle zdejšího hodnocení vypadá. Bylo v něm mnoho filmových triků, které však byly mnohdy samoúčelné a jako by se jimi dohánělo to, co chybělo v ději. Děj byl skutečně nenápaditý. Přímo otravně působil způsob vyjadřování malé Saxánky. Dívka je již zřejmě tak „zblblá“ ze sledování špatně dabovaných filmů, že sama už nedokáže normálně a přirozeně mluvit. Intonace její řeči mně skutečně tahala za uši. Ve filmu jsem si všiml i několika logických chyb. Na jejich uvedení však bohužel není žádná rubrika. Ale abych jen nekritizoval. Odmyslím-li od velmi slabého až téměř žádného děje, tak pořád ještě zbývá pozitivní hodnocení hereckého výkonu Jiřiny Bohdalové a Petry Černocké. Na film se dalo docela dobře dívat. Pravda, znovu ho vidět nemusím, nebo hodně dlouho nemusím, a do zlatého fondu českých pohádek se jistě nezařadí.

plakát

Dvanáct měsíčků (2012) (TV film) 

Tato pohádka opravdu dozajista nevstoupí do zlatého fondu (Radek99) a i mně přišlo, že obsahuje nápady z řady jiných pohádek (flanker.27). Nejmilejší a nejinovativnější byly scény s dvanácti měsíčky. Přesto přese všechno se na pohádku dalo docela dobře dívat.

plakát

Výbuch bude v pět (1984) 

Jeden z mála dětských filmů (a to nejen českých), v kterém se hlavní dětský hrdina zajímá o něco rozumného. Bohužel filmu k dokonalosti ještě leccos chybí; nemá úplně ten správný šmrnc. Jednotlivé postavy mi přišly málo propracované, kamera mi mnohdy připadala jako málo nápaditá ... Pozorní diváci jistě zaznamenali i chyby ve filmu. Rád bych je zde i uvedl, ale zatím zde rubrika „Chyby ve filmu“ není k dispozici. Přesto přese všechno se na film dá dívat i 28 let po jeho vzniku. Film skýtá pro děti i dospělé svým celkem reálným dějem příjemnou zábavu.

plakát

Knoflíková válka (2011) 

I když toto filmové zpracování Knoflíkové války má s původním filmem z roku 1962 společný víceméně jen název, musím uznat, že film měl něco do sebe. Nechápu, proč autoři filmu přenesli děj do druhé světové války, a tím pádem do děje zapletli židovskou otázku, ale budiž. Ovšem, že si dovolili vynechat hlášku „kdyby sem to byl věděl, tak by sem sem nechodil“, je neodpustitelné. Vsadím se, že ji postrádali všichni, kteří znají zatím nepřekonanou verzi z roku 1962. Udivila mne i prudernost autorů, kteří nechali kluky válčit pro jistotu ve spodním prádle. Bohužel filmu nepřidal ani český dabing dětských rolí; tedy s výjimkou toho nejmenšího.

plakát

Nepřítomen (2011) 

K tomuto filmu jsem pojal nedůvěru hned při prvních záběrech. Snaha režiséra vydávat 24letého Javier De Pietra za 16letého chlapce uprostřed puberty je víc než naivní. Oč zajímavější je námět filmu, o to horší je jeho zpracování. Pokud by se na tento film chtěl někdo podívat, tak jen proto, aby mohl vidět, jak film s takovým tématem nemá vypadat.