Hwaelos

Hwaelos

Petr Kuběnský

okres Brno
Sbírání střepů bosou nohou

37 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 9 16 24 31
    • 2.7.2017  07:00
    The Crown (TV seriál) (2016)
    ***

    Historické filmy a seriály musejí, aby vypovídaly o něčem (a nikoli o všem a tak o ničem), zjednodušovat narativ na jedno-dvě klíčová témata. Proto je např. látka o Jindřichu VIII. zpravidla podkladem příběhu o chronickém zhýralci a děvkaři. The Crown je z tohoto úhlu pohledu především svědectvím o přežitosti (a vlastně faktickém zániku) britského impéria po druhé světové válce. O opotřebovanosti konceptu monarchie svědčí jak dějinné události (zachycované ale spíše letmo, v náznacích) jako je vztah ke koloniím a marná snaha udřžet dominanci GB ve světovém měřítku, tak (především) pokusy nové královny o drobnější, v zásadě formální reformy, které by jí usnadnily život. Alžběta se v těchto - ve všech případech marných a ostatně poměrně krátkých - bojích s vlastním kabinetem a ostatně i s chronickou nedůvěrou sama v sebe stává symbolem nemožnosti tranformace impéria v něco životaschopného a odpovídajícího potřebám moderní doby. Potud je seriál úspěšný. Líbí se mi i struktura epizod, které vyprávějí vždy poměrně uzavřený příběh a formálně ho ozvláštňují (viz např. díl, který začíná a končí přepojováním telefonní linky po telefonních ústřednách). Problém ale je, že není, co vyprávět. Život mladé panovnice se sestává vlastně jen ze spousty stále se opakujících ústupků a zájem diváka je udržován maximálně historickými pikantériemi o charakteru abdikovaného exkrále Eduarda, snaze Alžbětiny sestry udržet si chlapa a o zhoršujícím se zdraví Churchilla. Claire Fox je ve své roli přesná, tj. ve shodě se svým charakterem absolutně nevýrazná, čímž sice chválím její výkon, ale její Alžběta je ve výsledku nejméně zajímavou a sympatickou postavou příběhu. Situaci alespoň trochu zachraňuje alespoň sympaťák Matt Smith, který svoje kvality prokázal už v Dr. Who. Závěrem: smysl a směřování seriálu asi nejlépe - v nezáměrné sarkastické zkratce - vystihuje poslední věta anotace. První řada je skutečně o "rozhodnutích, jež dopomohla Velké Británii být tím, čím je dnes". Otázkou jenom zůstává, zda je to dobře. Ať už pro seriál nebo pro monarchii.

    • 7.6.2017  23:17
    Kosmo (TV seriál) (2016)
    **

    Spíš ne. Vtipností je to pro mě většinou na úrovni Hospody a satira jede v Kosmu na první dobrou, aby se náhodou kreativně někdo neutrh ze řetězu (Anton Hrabiš, Slováci a "ř", případně Češi v Tatrách atd.) Snad je to odvážnější, než jiné tuzemské počiny, ale na oslavu mi to přijde málo. Ostatně i to trefování se do vlastních řad šlo Baldýnskému v Comebacku výrazně lépe.

    • 7.6.2017  00:17
    John Wick 2 (2017)
    ***

    "Někdo by těm gangsterům měl už vážně říct, ať nechaj psa Johna Wicka na pokoji!" Ale teď vážně. JW je tak zvláštní série, že v hlavě marně pátrám po nějakém srovnání. Představuje klasickou vybíjenou, ovšem s hrdinou, který nemá žádné vlastnosti, nevíme nic o jeho životě (ani proč vlastně ještě pořád žije) a vlastně tak docela nerozumíme ani jeho motivacím. Takže je divákovi vlastně úplně jedno, jestli bude na konci stát na nohou, nebo ne. Bojové scény, které tvoří hlavní výplň času, jsou sice dobře nasnímané, ale samotná bojová choreografie moc atraktivní není (efektivní zřejmě bude, na první pohled připomíná mix jiu-jitsu a vale tuda). Zabijáci a jejich bossové se dělí do dvou kategorií: komiksové figurky (ty mají jména) a bezejmenné kupy, které John kropí v předlouhých scénách ve stylu neinteraktivního Dooma. Logika tu žádné místo nemá (Wickovi pořád docházej náboje, ale samopal ze země nezvedne, zato když potřebuje pušku, protože po něm všichni jdou, tak si ji nekoupí ani neukradne, ale žebrá revolver na Morfeovi. Když už jsem u Laurence Fishburna, tohle mi pilo krev asi nejvíc - proč se tu objeví tolik postav na jedno použití, které nemají žádné opodstatnění ani vyústění (viz černošský gangster, kterému gamorra zabírá území a proto se objeví na dvou večírcích, aby... zase odešel a už se nikdy neobjevil)? Ve výsledku mi nejpřekvapivější připadá ten zjevný rozpor, kdy je tu snaha udělat film co nejšpinavější a nejrealističtější (viz zmíněné bojové scény) a zároveň ho zaplnit tolika brakovými klišé v tolika různých podobách. Mám pocit, že takovýhle scénář (o supertajném společenství vrahů, kteří mají společný neporušitelný kodex a vlastní hotel) je něco, co bych strašně rád napsal, když mi bylo šest. Tady mi to (bez nadsázky typu Kingsmen) spíš vadí, ačkoli stejnou měrou i provokuje k otázkám, zda to není nějaký sofistikovaný záměr, jako když Jarmusch točil Ghost doga nebo Hranice ovládání. Zatím jsem to ještě nerozlousknul.

    • 14.5.2017  00:56

    Vynikající herci a skvělá filmařina, která se nebojí velmi dlouhých statických záběrů, implementaci found footage a citlivého střihu. Příběh lehce roztahaný, což lze snadno svést na dlouhý časový úsek, který snímek zachcuje. A mrazivý závěr. Skvělý debut.

    • 8.5.2017  03:37
    Nezvaný host (studentský film) (1969)
    *****

    "Žánr" podobenství byl živnou půdou českého filmu šedesátých let a reprezentuje typ snímků, který se bohužel z pozdější kinematografie téměř vytratil (že mu normalizace nepřála, je pochopitelné - a nikoli náhodou se ho nepříliš úspěšně pokoušeli v devadesátých letech křísit právě představitelé nové vlny jako Chytilová nebo Němec). Přitom škála projevů podobenství se pohybovala v poměrně širokém rozpětí od jemných náznaků ("zatuhlost" v Passerové Intimním osvětlení, metafora hasičského bálu v Hoří, má panenko), přes poměrně komplikované alegorie (pro mě vůbec nepřekonatelné O slavnosti a hostech) a avantgardní bizarnosti (žroutství Sedmikrásek) až po poměrně frapantní, sevřené výpovědi o dané době (Juráčkova Postava k podpírání či Švankmajerova Zahrada). Nezvaný host představuje pomyslné vyvrcholení těchto tendencí, které už snad ani nemůže hovořit jasněji: do soukromí bytu jednoho páru se nedovoleně vetře cizinec, jehož úkolem je dohlížet a podávat hlášení na neidentifikované "ústředí". Oba partneři jeho přítomnost nejprve odmítají, ale záhy si na přítomnost dohledu zvyknou a na ústředí posléze volají i sami, protože si uvědomí, že "mohli skončit daleko hůř". Samotný princip výměny svobody za pohodlí iluze zachování běžného života je velmi prozíravou metaforou pro nastupující normalizaci. Natolik prozíravou, že je jasné, proč nemohl nadějný Venclík dále točit. Filmařsky Nezvaný host celkem odpovídá studentskému snímku (úvodní dialogy prozrazují určitou nezkušenost), ale těžiště snímku je jinde, jak jsem shrnul výše, proto si dovolím hodnocení malinko nadsadit.

    • 7.5.2017  05:43

    Grand Seduction je zatraceně příjemná komedie. Za břicho se u ní nikdo popadat nebude, ale pobaví zaručeně. Brendan Gleeson je tak skvělej v rolích vtipných morousů (V Brugách, Kalvárie), že by měl už do konce života hrát jenom je. Škoda jen toho rychlého (a očekávaného) twistu na konci, který trošku shazuje pomalé plynutí celého snímku...

    • 6.5.2017  16:35
    Balada pro banditu (divadelní záznam) (2012)
    ***

    Viděl jsem novou inscenaci Balady v divadle a byl to zážitek o třídu výš, než kde je tenhle záznam. Nejde jen o zmiňované prostřihy na cákání se ve splavu (což bylo napoprvé osvěžující, po desáté už velmi otravné), ale především o pojetí zpívaných pasáží. Velmi se mi zamlouvají taneční čísla pojatá jako střety dvou skupin (nejčastěji mužů a žen - např. v "Tam u řeky na kraji"), ale celkově disharmonické pojetí se k neo-lidovkám M. Štědroně moc nehodí. Herci často spíš deklamují, než zpívají apod. Podobně je to s celkovým sehráním původních rolí novým ansámblem. Zatímco Vyorálek byl poměrně dobrou náhradou za (tehdy skvělého) Polívku, výkon Jana Zdražila (Šuhaj) měl v podstatě jen jednu polohu (živočišně nasranou) a Robert Mikluš už se na můj styl v roli Derbaka pohyboval za hranou parodie.

    • 2.5.2017  03:40

    Série Undisputed představuje vymírající druhu filmů, které už se dneska točí v takové kvalitě (poměřováno kvalitou mlátiček) jen vzácně a v podstatě jen v jihovýchodní Asii. Zkrátka čistá řezničina, kde si s příběhem nikdo hlavu neláme. Jestli je to dobře, nebo špatně, je vlastně fuk. Ale pro ty, co vyrůstali na VHSkách z osmdesátých a devadesátých let je to nostalgickej poklad - dokonce o to zářivější, že devadesátky neměly nikdy podobnou figuru, jako je Scott Adkins. Ve srovnání s předchozími dvěma díly jde ale i tak o krok zpátky - soubojům chybí citelně gradování a stylům protivníků diverzita. což nezachrání ani mortalkombatovské křupání páteře...

    • 26.4.2017  22:18
    Josef Koudelka (TV film) (2017)
    *****

    O české fotografii toho všehovšudy moc nevím, takže mě trochu překvapilo, když jsem v Centre de Pompidou zahlídl retrospektivu jakéhosi českého Koudelky. Hned jsem si řekl, že doma svoji neznalost napravím. Tenhle dokument byl první krok na cestě a hned velmi správný. Kisil se soustředí hlavně na proměny Koudelkovy tvorby a dává hodně prostoru umělci a samotným fotkám, životní kontext přidává jen tak mimochodně. To je myslím nejlepší možný přístup, protože ve snímku promlouvá hlavně Koudelkovo dílo, které je prostě famózní.

    • 23.4.2017  23:36

    Gondry kdysi patříval mezi moje oblíbence. Mám ale pocit, že kvalita jeho filmů je po Věčném svitu hodně kolísavá. Částečně to asi souvisí i s tím, zda točí svoje scénáře, nebo cizí. Sám sebe - mám ten dojem - nedokáže moc ohlídat. A přesně tak je tomu u Mikroba a Gasoila, snímku, který se rozbíhá do zbytečně moc směrů a ve výsledku je tak nějak o ničem. Ale atmosféra a dílčí nápady jsou sympatické a nepostrádá to godryovsky divnou vtipnost.

    • 12.4.2017  03:23
    13 Reasons Why (TV seriál) (2017)
    *****

    Rozhodně jedna z nejlepších seriálových novinek za posledních několik let. Pár chybek to samozřejmě má: kolem pátého dílu to začne na chvíli ztrácet dech a události těsně před koncem (párty u Bryce a vyústění Alexovy linky) jsou snad přeci jen trochu přeexponované. Ale přesto jde ve výsledku o velmi napínavé drama s ukázkově řešenými (a měnlivými) cliffgangery a precizní výstavbou. Ocenění si zaslouží hlavně způsob vyprávění: mixování flashbacků a voiceoveru (na pozadí aktuálního dění) umožňuje neukázat klíčové pasáže a nechat na ně diváka v napětí čekat, mixování minulého a aktuálního ve výpovědích jednotlivých aktérů zase umožňuje vytvářet (vždy alespoň na nějaký čas) dojem nespolehlivého vyprávění, a především - samotná nelinearita vyprávění v minulosti (a v tom je seriál nejrafinovanější) umožňuje neustále se ke klíčovým událostem vracet, doplňovat je, restrukturovat a reinterpretovat je. Z výše uvedeného vyplývá, že je scénář skutečně konstruktem, který je jako celek poměrně obtížně uvěřitelný. Hodně mu ale pomáhá kvalitní práce s vývojem postav, podpořená místy velice dobrými výkony mladých herců a skvělá práce s filmovým zvukem (nemluvím o soundtracku, který je sám o sobě hodně dobrý, spíš o filmové hudbě a ruších na pozadí některých pasáží). 13 Reasons Why se dá ale doporučit i jednodušším způsobem: je to seriál, který chytne a nepustí a který má srdce.

    • 6.4.2017  04:18
    Atentát na kulturu (TV film) (1977)
    odpad!

    Tak jsem konečně proslulý Atentát viděl. Je to vlastně svým způsobem od tvůrců geniální exámpl myšlení zadkem. Reportáž dokáže dvěma skupinám sdělit zásadní věc: nonkonformním jedincům, kde se formují jiní nonkonformisti a vlastně i politická opozice, a mladejm to sdělí, v jakým jsou normalizačním srabu, když je autoři konfrontují se záběry Woodstoku. A tomu zbytku, co to tehdy viděl, to bylo nejspíš úplně fuk.

    • 6.4.2017  02:14

    Přiznávám, že mi kdysi charakteristický styl Klusáka a Remundy přišel novátorský a provokativní v tom správném slova smyslu. Jak stárnu, tak mě ale jejich výstupy baví míň a míň - hlavně proto, že jsou povrchnější a bulvárnější (a nezáleží přitom na faktu, jestli točí o bulváru jako v tomto případě, nebo ne). Jejich snaha je vlastně vytvořit narativ, tzn. převést cokoli na příběh, ať už je to žádoucí nebo ne (v případě Dělníků tenhle narativ vlastně završuje výstup Štiplové, které začne po nějaké době kamera a s ní související pozornost pozorovatele vadit a následně odkrytí neupřímnosti manželky Novotného, kterou "přece bulvár nezajímá", ačkoli ho po nocích sleduje). Skutečnou hloubku ponoru nebo třeba jen novou informaci, ale dokument nenabízí - divák si jen potvrdí svůj dojem, že lidi z bulváru jsou paraziti a ku*vy (v případě Pavla Novotného dokonce nepříjemně inteligentní ku*vy), ale to je tak všechno. A mezitím jako výplň nemotivovaná dramatická hudba v pozadí stejně nemotivovaných záběrů na suši a vibrátory.

    • 30.3.2017  01:15
    Iron Fist (TV seriál) (2017)
    **

    Pořád je to produkce Netflixu, takže úplně blbý to není, ale s ohledem na sestupnou tendenci dosavadních čtyř "marflixů" se začínám trochu bát, jak budou vypadat Defenders. Je samozřejmě těžký točit seriál o multimilionáři, jehož schopnost je rozsvítit si ruku - v tom měl Iron Fist asi nejtěžší postavení ze všech. Myslím, že nejrozumnější cestu by představovalo, kdyby si ze sebe tenhle kousek trochu utahoval (ve stylu ironického Ant-Mana), čímž by taky mohl v budoucnu trochu odlehčovat týmovku. Tvůrci se místo toho rozhodli, že pseudofilozofické blábolení o síle čchi a neschopnost poradit si s vlastním vztekem budou ta pravá lákadla, na něž se divák chytí. Ale abych jen nehaněl - choreografie a snímání bojových scén byly na velmi dobré úrovni a Rosario Dawson, která tentokrát dostala víc prostoru, dokázala občas výše zmíněné "mystické vytržení", do kterého se dialogy občas dostávaly, celkem uzemňovat.

    • 22.3.2017  19:06
    Rocco (2016)
    ****

    Oba režiséři zvládli natočit velmi dobrý dokument. Je z něho celkem zřejmé, že Siffredi se pokouší o sobě vytvořit celkem jednoznačný portrét - obraz člověka, který se pokouší bojovat se závislostí, ale který je ve své podstatě hodný, milující muž. Nakolik je tohle vidění sama sebe přesné, ví jen herec sám. Sympatické ale je, že filmaři mu v tom nejdou úplně na ruku - jeho slzavé monology o matce sice ve filmu ponechávají, zároveň ale citlivou prací s filmovými prostředky (střihem, kompozicí záběrů) tenhle obraz podvracejí, aby o něm mohl divák přemýšlet (viz např. záběr na mlčícího zamračeného syna, když se ho Rocco ptá, zda mu nevadí, co dělá). Zároveň jde o dobrou sondu do samotného pornoprůmyslu - místy hodně vtipnou (pohledy do zákulisí budování pornoscénáře, hloupoučké herečky, Roccův bratranec aka filmový packal), místy dost šokantní (Rocco dusící v dlouhém záběru mladou pornoherečku, která mu pak děkuje, protože je ráda za příležitost zviditelnit se v jeho produkci), ale především informačně celkem nabitou, ačkoli se tyto informace dostávají k divákovi celkem mimovolně. Režiséři si celkem dovedně poradili i s problémem, jak nebýt příliš vulgární v zobrazování, ale zároveň středobod tématu (porno) neponechat úplně mimo záběr (což by působilo krajně podivně). Skvělý je i závěr, kde se Rocco pokouší budovat své kariéře pomník svým posledním filmem, který naplní symbolikou, ale pár šikovných záběrů do zázemí jeho vzniku ukáže, že celé podobenství je vlastně jen simulakrem bez obsahu a myšlenky.

    • 13.3.2017  03:40

    Takhle si představuju ideální indie komedii - citlivou, nápaditě natočenou, bez zbytečného sentimentu, se zajímavou strukturou a fajn hudbou. Jak říká Dylan Moran: "Budete se smát, budete plakat, změní vám to život..." (z čehož sice odkapává ironie, ale minimálně smát se budete).

    • 11.3.2017  19:07

    Následují nějaké spoilery. Vlastně docela dost spoilerů. V tom filmu je všechno - drogově závislá nezletilá, kterou se z toho snaží vysekat mladý romantik, adolescentní holka, která uvěří na lásku, máma s neléčitelným tumorem i šťastné znovushledání rodiny u vánočního oběda. Tedy zkrátka vše, co by jiným filmům vystačilo na pět dílů. Zároveň jsou postavy sympatické a tak nějak ok zahrané a k tomu popkulturní narážky, které prozrazují, že scenárista čte fakt dobré věci (Raymond Carver, Brubakerův Criminal). Výsledkem je snímek, na který se dobře kouká a efektivně brnká na city, ale při jehož sledování máte pořád vzadu v hlavě, že se někdo snaží vážně hodně urážet váš intelekt. Dostáváte totiž něco, co v balení jakože indie filmů pod sloganem "mohlo by se stát i vám" vlastně celkem přesně kopíruje pravidla hollywoodského výplachu.

    • 10.3.2017  02:52

    Na to, jak (oprávněně, nutno říct) patetické téma to je, to Eastwood zvládl překvapivě civilně. Po Gran Torinu mám znova pocit, že se mu to podařilo díky drobným, prakticky nenápadným vsuvkám, které vlastně neposouvají děj, někdy se k němu ani bezprostředně nevztahují, ale dodávají tak příběhu hloubku a ukotvují ho víc v realitě (která ostatně nikdy není jen součtem toho, co je nezbytné k vyřešení problému). Co ale opravdu zaslouží vyzdvihnout, je mozaikovitý a nenápadně promyšlený způsob, jakým režisér skládá příběh. Začíná se pěkně odprostředka a postupně se přidávají další a další vrstvy a pohledy, které mají charakter flashbacku nebo flashforwardu, a velmi účelně základní kostru obalují materiálem. Je pro mě záhadou, jak dokáže tak neokázalé a skvělé drama natočit chlap, kterému je pětaosmdesát...

    • 3.3.2017  04:50

    Krystyna Krauze natočila dokument mapující Krylův život na podkladě písničkářské tvorby bez formálních výbojů, ale řemeslně poctivý. Zvládla se u toho vyhnout většině krylovských mýtů, stavějících na jeho zbožšťování, což je víc, než se podařilo většině jiných pokusů o Krylovu biografii v libovolném médiu.

    • 1.3.2017  23:12

    Příběh Revolveru na prodej vlastně není nic moc - zvlášť s ohledem na to, že jde o adaptaci předlohy Grahama Greena, který má na svědomí třeba scénář skvělého Třetího muže. Ale pár věcí na téhle vyprávěnce skvělých je. Nepříliš známý Alan Ladd hraje postavu neustále oscilující mezi hrdinou a antagonistou bravurně. Kamera Johna F. Seitze (zodpovědného za noirové klasiky jako Sunset Blvd., Pojistka smrti nebo Ztracený víkend) opravdu skvěle pracuje s kompozicí, rámováním a nezvyklými úhly záběrů. A především v práci se světlem a stínem, mlhou a dalšími optickými proprietami noiru je Tuttlův film určitou esencí žánrového vizuálu. Škoda jen nevyužitého potenciálu Veroniky Lake - kdyby její postava byla víc laděná do polohy femme fatale, celý film by to posunulo o řád výš, protože málokdo se na takovou roli hodí víc než ona.

    • 29.1.2017  02:08

    Divoký experiment s nejsmyslně promrhaným potenciálem.

    • 23.1.2017  04:04

    Přiznávám, mám slabost pro filmy, které adorují romantizující pojetí útěku z moderního světa k přírodě. Nesednou mi všechny, ale samotné téma je pro mě výsostně přitažlivé. Na Rossově filmu je obzvlášť sympatické, že thoreauovsko-setonovský ideál neidealizuje, ale naopak ukazuje i jeho stinné stránky, aniž by popřel samu premisu. Scénář Captaina Fantastica pak vyváženě balancuje mezi humorem a tragikou, road movie a rodinným dramatem a podepírají jej silné herecké výkony s Mortensenem v čele (který dobrou roli potřeboval jako sůl). Jedinou (ale zásadní) výhradu mám - stejně jako Camus - k uspěchanému a trochu zbaběle korektnímu závěru, který se snaží uspokojit všechny a vše harmonizovat.

    • 21.1.2017  18:18
    Sherlock - Série 4 (série) (2017)
    ***

    Moffatův věčný problém. Když vám moc lidí začne tvrdit, že jste génius, měli byste přestat poslouchat a vyhodit je z domu dřív, než tomu začnete věřit. Stalo se to už v Doctor Who - Moffat tam má jedny z nejlepších dílů (abych jmenoval jeden za všechny - Blink), ale taky má na svědomí zmatenou sérii s mrtvým astronautem. A Sherlock tuhle tendenci jen podporuje... Začalo to už ve třetí sérii, když po - ve všech ohledech skvělém - díle s Watsonovou svatbou přišel na scénu Magnussen. A čtvrtá série už je jen hřebíčkem do rakve. Dlouho jsem si lámal hlavu, v čem je problém. Podstatou celého Sherlockova světa je řešení problému. Jistě, sem tam se vyskytne nějaké nebezpečí, kterému je třeba čelit osobně, ale vždy je to síla osobního důvtipu, na níž kouzlo fikčního světa stojí. Sherlock zkrátka musí být vždy lepší a chytřejší, než všichni okolo. Plány protivníků musejí být komplikované a spletité, ale ne natolik, aby detektiv propadl zoufalství přemožen jimi. Zklamání z Magnussena pramenilo z toho, že Sherlock byl celou dobu jen ve vleku událostí, které nakonec nedokázal rozřešit jinak než vraždou. První díl čtvrté série detektivní zápletku zcela vypouští, aby dal vyniknout zmatenému pobíhání po planetě. V druhém díle se sice náznaky deduktivních sklonů objevují, ale jsou utopeny v halucinačním rauši, čímž opět nevítězí detektivní mysl, ale síla přátelství (?). Závěr patří kompletnímu WTF. Sherlock má sestru? A měl dalšího bratra, kterého si nepamatuje? Sestra je vlastně jen metaforou počítačového viru, který nakazí kohokoli, kdo s ním přijde do kontaktu? To nemá logiku. Ipso facto to nejde ani logicky vyřešit, takže se to vyřeší nelogicky - hrou, která víc než co jiného připomíná lacinou kopii Saw. Oceňuju roztroušené náznaky, jimiž si Moffat uhrabával cestičku k tomuhle příběhu v předchozích sériích, ale to je tak všechno, co se ocenit dá. Před několika lety by to snad působilo (v jiném kontextu) jako docela dobrá zápletka, ale po tom, co první dvě série Sherlocka do seriálové vlny vnesly, je to nutné zklamání, které divák nikdy neměl zakusit.

    • 20.1.2017  05:24
    Jedna noc (TV seriál) (2016)
    *****

    Dobrý konec? Leda pro kočku. Určitě ne pro Nasira, ani pro zabitou holku. The Night of je nepříjemně vtíravé drama, které jsem si musel postupně dávkovat. Už to samotné je pro mě určitou známkou kvality. K tomu připočtěme nejednoznačné, zajímavě vykreslené charaktery (z nichž vyčnívá jenom divný, nepříliš uvěřitelný zvrat v podobě poblouznění pákistánské právničky), skvělé herecké obsazení (Riz Ahmed a John Torturro FTW) a skvělou práci s návratnými motivy, ať už v podobě camera footage, bočních motivů (vracející se vyrážka) či v podobě drobných detailů (střípky jednotlivých scén, které se vracejí ve variacích). Samotná vražda, resp. její motiv a pachatel, představuje pozoruhodný MacGuffin svého druhu.

    • 7.1.2017  22:06

    Český překlad názvu je vlastně mnohem blíže celkovému vyznění filmu. Je to klasická věc od National Geografic - hodně působivých obrázků a informací málo - alespoň pokud máte v dané problematice nějaký elementární přehled. Tomu, kdo viděl třeba Goreovu Nepříjemnou pravdu (jakkoli lehce manipulativní), bude Before the Flood připadat jako vlažnej čaj. DiCapriovi věřím jeho zápal, ale ve své roli působí jako školáček, který se pořád ptá, jestli červená je opravdu červená. Což působí trochu hloupě, ale filmu to slouží k dobru, protože - jak se domnívám - jeho smyslem není ani tak do hloubky informovat, jako spíš alarmovat většinovou veřejnost, která na tématu dosud neměla žádný zájem. Poslat zkrátka emotivní zprávu, že (slovy Dylana Morana) "jsme jediný živočišný druh, který planeta posílá soustavně (a oprávněně) do hajzlu".

    • 5.1.2017  02:24
    České studentské revolty (TV film) (2016)
    ****

    Sommerová se zhostila svého úkolu dobře. Pravdou je, že konec roku 89 je zpracovaný o něco podrobněji a dynamičtěji než devětašedesátý, kde (logicky) není tolik dokumentárního dobového materiálu a někteří aktéři, kteří by mohli mluvit, už nežijí. I přesto by zřejmě z prvního dílu šlo vytěžit trochu víc zaplňováním kontextového vakua, což by bylo dobře s ohledem na to, jak málo se o tomhle momentu českých dějin ví. V druhém dílu naopak sledujeme cestu k vyvrcholení studentské revolty skutečně krok za krokem. Především je tu oproti jiným dokumentům, které se Sametové revoluci věnují, fokus zaměřený výhradně na studentské bouře a stávky, což je jinak (ve světle činnosti Občanského fóra) poměrně opominuté téma.

    • 4.1.2017  18:22
    Ip Man 3 (2015)
    **

    Třetí pokračování Ip Mana dostalo nakládačku v podobě výměny režiséra a scenáristy. A je to vidět. Příběh nedává ani elementární smysl a vypadá to, jako by se u něho střídali líní scenáristi jako na běžícím pásu. Ip Man bojuje v první půlce se zvůlí "amerického imperialisty" v podobě Mike Tysona, který touží (proč proboha?) po získání budovy místní školy. Mistr a jeho žáci ji s pomocí tajemného drožkáře brání... tedy až do doby, kdy ji neubrání. Pak už najednou škola nikoho nezajímá a po jednom nedokončeném zápase zmizí ze scény i padouch Tyson. Drožkář mezitím zmlátí Ip Manova kamaráda, aniž by se kdo dozvěděl o tom, kdo byl pachatelem, což ale ve výsledku taky nikoho nezajímá. Žena hlavního protagonisty totiž dostane rakovinu a jako poslední přání si - zcela v rozporu s dosavadním odporem k bojovým uměním - přeje, aby její manžel přijal výzvu na souboj od drožkáře. A pak to skončí. Bohudík. Pokud je něčím třetí díl zajímavý, tak je to plné přiznání propagandistického záměru celé série. V prvním díle to ještě není tak vidět, protože místnímu divákovi chybí kontext, ale Ip Manův životopis je přiohnut, aby se stal symbolem boje proti japonské válečné okupaci. Z druhého dílu to čouhá o něco zřetelněji, neboť hlavním protivníkem hrdiny (a tedy i čínského lidu, sic!) je britský boxer v době koloniální nadvlády. Ovšem ve třetím díle se už nešetří slovy jako "americký ďábel", takže ideologická masáž může propuknout naplno. Samozřejmě bojová choreografie s Donniem Yenem v čele (mimochodem jediným opravdu slušným hercem celého snímku) je pořád skvělá, což je ale taky jediný důvod, proč tomuhle kousku věnovat pozornost.

    • 27.11.2016  20:36

    Řekl bych, že hodnocení nejnovější marvelovky se vždy odvíjí od toho, nakolik vás generičnost celého projektu už otravuje nebo ne. Mě, přiznám se, už trochu ano. Jak ale ukázal už Ant-Man, kreativní scénář (v mezích možností) a/nebo režie může ručičky vah vždy vychýlit. A to se povedlo i tvůrcům Dr. Strange - je to vtipné, má to nápaditou akci a samozřejmě, má to Cumberbatche. Co na tom, že za dva týdny si už nebudete vůbec pamatovat, o čem to bylo...

    • 18.11.2016  01:45

    Překvapivě velmi dobrá zábava, tak akorát balancující na hraně komična a dramatična. Herecké výkony a režie dost převýšily libovolný díl Harryho Pottera. Eddie Redmayne v roli tak trochu autistického čaroděje se předvedl vážně skvěle, ale film si pro sebe ukradly hlavně kreace dana Foglera s Alison Sudol (a pochopitelně i digitální hrabák).

    • 3.11.2016  00:21
    Luke Cage (TV seriál) (2016)
    ***

    Dávám po první sérii tři hvězdy, ale reálně je to někde mezi třemi až čtyřmi. Mám podobné výhrady jako ostatní - Luke Cage (a ještě víc Black Panther) vznikl jako odpověď Marvelu na poptávku po černém superhrdinovi, který bude v týmovkách reprezentovat určitý princip (a rasu). Jeho první komiksy tohle téma dost akcentovaly, což už z dnešního pohledu působí trochu směšné. Tvůrci seriálu se však rozhodli, že rasové téma bude jedním z high-lightů jejich díla a v zásadě je motivicky propojili s prvky blacksplotation, tedy sub-žánru, který je dnes konzumován spíše jako parodie (působící mnohdy kouzlem nechtěného). Místy je to zábavné (třeba, když to dá prostor pro cameo-vystoupení Method Mana), místy křečovitě patetické (jako v Lukově závěrečném proslovu na policejní stanici). Odhlédneme-li ale od toho, je sympatické, že se Luke Cage vydal cestou marflixovské Jessicy Jones, kde také hlavní hrdina není úplný übermensch, který řeší globální problémy lidstva v podobě útoku mimozemšťanů, ale spíš jde o tak nějak obyčejného člověka s vlastními problémy, jehož největším úspěchem je něco mezi zmlácením lupičů v obchodě a mařením obchodu s drogami. Tomu odpovídá i mikrosvět jedné čtvrti, kde se většina příběhu odehrává a povaha záporáků, kteří jsou mimochodem zapamatovatelnější, než kdokoli z marvelovského filmového univerza.

<< předchozí 1 2 3 4 9 16 24 31
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace