anaxtal

Hodne slabe. Skoda. :(

Tohle se vůbec, ale vůbec nepovedlo.

Proč se pořád všechny postavy tváří, jako když mají zaražené větry?

Pamatujete si ta strašná Sindibádova dobrodružství z 90. let? Tak tohle je mnohem horší. :D Vždycky si vzpomenu, jak tam postavy byly vyumělkované, i po boji na sobě snad neměly smítko prachu... A tady je to totéž. Pokud vás zrovna nemučí skřeti, je všechno vycíděné, nové, nezašpiněné, čisťounké, na palubách lodí ani smítko prachu, na kadety ani na palubu nevystříkne voda. Projedete se po pláži na koni a nemáte na sobě písek. Prostě idylka pro alergiky. To fakt nejde. Nevím, jestli mám brečet, nebo se smát. Tak se zatím raději směju...

Měli udělat kompletní remake animované verze stejně jako u Krásky a zvířete. Tento film je neumělý kočkopes. Dramatem nedosáhne kvalit starší čínské hrané verze, akčností a křečovitostí nedosáhne na zábavnost a kouzlo té animované. Není to vina herců, ale tvůrců. Skoro, jako kdyby se paní režisérka pokusila napasovat Pána velryb na čínské kulisy. Ne, nefunguje to. Škoda.

Někdo v komentářích nadšeně píše: "Má to snad úplně všechno!" Za mě ano, bohužel. Předimenzované, překombinované, předlouhé, předvídatelné. Předchozí filmy mám moc ráda. Snad úplně všechny, ale tento mi opravdu nesedl. Postavy na obou stranách barikády se chovají nelogicky a hloupě. Dialogy snad ani nestojí za komentář. A 15 minut odtikávajících na bombě, které trvá v reálu tři čtvrtiny hodiny, snad patří do 80. let...

Nemohu si pomoci, ale s výběrem herečky na hlavní hrdinku sáhli dost vedle. Kukuč sice zajímavý, ale cokoli z pohybů a bojů těžko uvěřitelné, nestavitelné. A jestli se Alexander Ludwig nechal přiškrtit tím, čemu oni říkají pořádná kravata, tak si svůj osud zaslouží.

Udělat tohle mé oblíbené knižní předloze a pak to ještě veřejně vypustit do kin chtělo opravdu velkou odvahu. Za ni dávám Marku Watersovi 1*.

Už chápu, kde bral inspiraci Karel Zeman pro Barona Prášila a Bláznovu kroniku. Opravdu pokrokový snivý film, který za 14 minut dokáže říct vše, co je třeba. Jsem moc ráda, že jsem k němu viděla i Huga a jeho velký objev, který tu hravost doplňuje o 'scény z natáčení' filmů počátku 20. století.

Lidé vidí, co vidět chtějí, jinak by Liberacemu nikdo nemohl uvěřit, že není gay. Ale třeba je to jen pohled dneška oproti pozdním 70. létům,... nevím. Co mě na filmu kromě odlehčeně pojatého životopisu slavného klavíristy dostalo především je fakt, že že si všichni hlavní i vedlejší představitelé své buzna role nehorázně užívali od začátku filmu do jeho úplného konce. Už je kvůli tomu stojí za to ho vidět. Douglasi, Damone, Bakulo, děkuji.