Thomick

Neměly z toho náhodou bejt dva různý filmy? Obě poloviny Loopera působěj, jako by k sobě pořádně nepatřily; jak z kompletně odlišných světů. A je smutný, že zrovna Emily musela schytat tu tolik podivnou, až dementní zápletku s Rainmakerem. --- Mimochodem Gordon-Levitt se možná původně upravenym vzhledem měl blížit k Willisovi, já v něm ale daleko spíš viděl Piotra Beczału (hlavně od nosu nahoru). A celou stopáž jsem to shledával značně znepokojujícim. :))

Na poměry český louže zřejmě velká ryba, ale mně to napoprvý stejně ňáko neoslovilo. Ono často zmiňovaný t(aj)emno tu zatim působí jako jedna velká křeč; a nadužívaný voiceovery jakbysmet. Snad se to teda nějak s vývojem děje, jak by řekl Horníček, vystříbří - šanci tomu určitě dám, už jen kvůli Verunce a Čermákovi.

Velmi příjemný překvapení. Neokoukanej tandem Baynton-Corden svýma Wrong Mans docela směle aspiruje na neoficiální nálepku (konvenčnějších) pokračovatelů proslulýho dua Pegg-Frost. Ve stylu Hot Fuzz si tu přece nijak intenzivně, ale dostatečně zábavně střílí z "kultovních" akčňáků o 100+1 honičkách, a přitom mu vůbec nedochází dech. Po každym díle prostě musíte pokračovat, okamžitě. A třebaže poslední kousek atraktivní skládanky byl tim vůbec nejslabšim, nebojim se, že druhá řada důstojně naváže. Držim palce, pánové! --- "Stop suggesting the recovery position for dead people!!" --- Edit po 2. sérii: A vskutku, jaký to rozkošný auf Wiedersehen! Povyšuju na pět hvězdiček. --- "And anyway, maybe it's not shit happening to us. Maybe it's us happening to shit."

"Do you know that one of the great problems of our age is that we are governed by people who care more about feelings than they do about thoughts and ideas?" --- Nemůžu se ubránit dojmu, že dvě inkriminované dámy (s)prostě zneužili faktu, že se železná Maggie dávno nemůže bránit. Nápad uchopit její životní příběh z druhé strany a začít i skončit u rozpitvávání její demence, totiž považuju přinejlepším za nešťastný. Spíš ale za obyčejnou nehoráznost. Ono strávit dobrou polovinu stopáže vyobrazováním silně nemocné, toho času ještě ŽIJÍCÍ paní a pak to "omlouvat" tím, že jste se snažili postihnout kontrast dámy sebevědomé a mocné s dámou všední, co si "musí vařit své vlastní čaje" ... to by jeden řekl, že snad ani nelze myslet vážně. Inu, bohužel. Takhle The Iron Lady zcela žádoucím respektem neoplývá ani vzdáleně, koneckonců taky v politické rovině se stáčí spíš doleva. Ale to by bylo v naprostém pořádku: Maggie se v ideologické rovině rozhodně dá i má konfrontovat, jenže to by zřejmě bylo až příliš jednoduché. Respektive složité, hm? --- No nic, abych ten zuřivej (a zuřící) tok myšlenek ještě včas utnul, tak to shrnu zhruba následovně. Všechna čest Meryl Streep, pouze z úcty k ní nesahám k odpadu. Dikce přesná, akcent a poněkud syčivý hlasový projev Maggie stejně tak vystiženy nadmíru slušně. Ovšem režie už nápadně připomíná céčkové duchařiny z nějakých 80. let a scénář snad rovnou musí být propadákem desetiletí. Kromě nechutného voyeurismu leckdy účelově dezinterpretuje (Maggie např. vypadá jako široko daleko jediná ženská MP, přitom jenom v prvním volebním období byla jednou z 25) a totálně kašle na mimořádně emotivní last speech, po níž zdánlivě nadobro rozhádaní Toryové opět jako jeden muž mávali papíry (britská tradice suplující potlesk). De facto to nejlepší na konec. Ale ne, tady je místo toho divák zase jednou nucen pozorovat dezorientovaného důchodce. Neskutečné! --- "Well, it used to be about trying to DO something. Now it's about trying to BE someone."

Kdyby náhodou někdo hledal značně sexistickej sitcom postavenej na prachobyčejnym, stokrát omletym námětu, Wright Way je určitě tou right way. Bohužel já od spoluautora Black Adder očekával něco diametrálně odlišnýho. Slušnej humor (ve všech významech slova) se tu dělá jen občas, když si zrovna Elton umně hraje s jazykem (Beyonce + Beatles), potažmo těží z neokoukanýho prostředí jakýhosi týmu pro zdraví a bezpečnost. Nicméně takový okamžiky se mi hledaly stejně těžko jako Sobotkovi kámoš napříč socanama. Takže ne, tohle ne - ve výsledku poněkud pubertální britcom a relativní ztráta času.

Hm, Wedding Crashers reunion po osmi letech nedopadl, ale vůbec. Z tý náplavy negativ vypíchnu to zdaleka nejvýraznější. A sice nejdrzejší, nejkomplexnější, nejvytrvalejší, nejsebestřednější a tim pádem i NEJODPORNĚJŠÍ product placement, s jakym jsem kdy měl tu (ne)čest. Ahhhh! Normálně mi to připomnělo tu slavnou reklamu na mekáč. Tady si zkus, jak vypadá google hangout; támhle poznej naši triviu ... blah blah blah! Fakt nechutnej manuál, kterýmu prdel jakž takž zachraňujou snad akorát Rose, jedna neobyčejně chytlavá písnička a relativně originální zakončení včetně end credits. --- Mimochodem historicky můžu odkázat na verbalův komentář a předevšim pak na jeho závěrečnej nástin hotový apokalypsy. :))

Měli sme tu faru na irskym venkově, skotský maloměsto a teď i Newcastle s jeho "malebnym" okolim - trojlístek prostředí jako stvořenej pro britcom; tři kulisy s enormnim potenciálem. Bohužel dvě třetiny tohohle materiálu se na malym prostoru povedlo vytěžit do dna, zatimco Hebburn se tomu ani nepřiblížil. --- Jo, všichni se tváří a vyjadřujou, jako bysme měli co dočinění se šíleně shnilou díru, ve který by nikdo zaboha nechtěl dobrovolně přebejvat, to by sedělo, ale ve skutečnosti kde nic tu nic, huh? Docela obyčejná, vesměs normální rodinka je se skutečnýma vidlákama/kriminálníkama/vožralama konfrontována jen čistě sporadicky - tomuhle by zkrátka prospěla alternativnější atmosféra, mnohem větší tlak na pilu, ještě víc proslulýho geordie slangu! Nehledě na to, že humor stojí hlavně na lacinejch nalejvárnách a hluchých popkulturních odkazech; to taky neni žádnej med. --- Ale jo, nakonec za vzestupnou tendenci a stále stejně sladkou Kimberley dávám i ty tři hvězdičky.

Hm, mizérie. Nejvíc mě srala Anna Kendrick. Zaprvý je vošklivá, zadruhý neumí hrát a zatřetí jí pro jistotu byla přidělená role tý největší pizdy. To se pak moc nedá svítit no. Dějový zvraty jsou navíc ze zákona buď hloupý, nebo předvídatelný až běda, a tak jedinou zajímavou věcí na Drinking Buddies zůstává uncredited Jason Sudeikis. :))

"Fuck you, crime!" (Worldman a Night Knight ftw!)

Po Bad Education si řikám: ta Sarah Solemani je fakt k sežrání, dám šanci i dalšímu jejímu projektu. Ale bohužel - tvrdějc jsem narazit snad ani nemohl. No posuďte sami: pilotu dominuje řešení hoven (doslova hoven!) a marná snaha jednoho krajně nesympatickýho maníka vošukat svou děvečku. Hm. Ve druhym díle ta děvečka tomu samýmu maníkovi taky nedá, zato mu už ale pomůže vyndat holuba z nosu. A ve třetim díle? To si ta stejná děvečka pro jistotu ďoube beďara. Just ... wow! Vážně nemůžu uvěřit, že se tahle sračka o sračkách dočkala tří sérií. To prostě ne tohle.