JajinkaBec

Seriálová událost posledního desetiletí. Minimálně. Že jsou v BBC frajeři, vím už dávno, ale tohle byl stejně šok. Pochopitelně příjemný! Sherlock je prostě perla. Dělá to prostředí, kamera, scénář a především herci. Cumberbatch a Freeman se museli potkat už někdy ve svých minulých životech, jinak si to nedovedu vysvětlit. Trvalo mi dlouho, než jsem se přinutila si tenhle seriál pustit, tak nějak jsem si nedokázala a ani nechtěla připustit, že by to mohlo klapat. Sherlock v moderní době. Pche... Jenže ono to klape. Překvapivě víc než většina ostatních věcí, které jsem kdy viděla. Ano, "kdy" - tedy "celkově". Sleduji i poměrně dost jiných seriálů, mám je ráda, ale s tímhle to prostě není srovnatelné. Je to jako držet v jedné ruce rohlík a v druhé talíř se svíčkovou. Prostě to nejde srovnat, jsou to dva odlišné levely. Většinou bývá zvykem volit, který z herců je výš než ten druhý, ale tady to nedokážu. I když přeci jen o chloupek větší poklonu vyseknu Cumberbatchovi, protože zahrát tak úžasně takového "cvoka" - to je prostě na Oscara! :))

Možná budu znít trochu směšně, ale mám pocit, že jsem našla příběh svého srdce. Dodívala jsem se a neměla jsem absolutně žádný problém začít od začátku. Skoro se bojím, že pana Darcyho vytlačil pan Thornton. Tohle mělo všechno, co jsem našla u Austenové, ale obávám se, že ještě i něco navíc. Realitu, smutek, možná krutost. Postavy byly úžasně propracované, vyvíjely se. Nenapadá mě absolutně nic, co by se tomu dalo vytknout. Příběhy z konce 19. století miluji a tenhle momentálně jednozačně vede. I když bez Richarda Armitageho by byl polovičný, troufnu si to risknout a sehnat knihu alespoň v angličtině, když u nás nevyšla (trestuhodné!).

Zatím jsem maximálně nadšená. Líbí se mi varianta pohledu, padouchovi jsem ještě nefandila. Byť Emily asi není padouch v tom úplně pravém slova smyslu. "Telenovely" z prostředí smetánky, kde jde jenom o to, kdo se s kým vyspí a kdy ho odkopne, bytostně nesnáším, ale tohle má mnohem větší hloubku. A já to opravdu baštím! EDIT: Shlédnuto sedm epizod a mé nadšení se stupňuje. V každém díle mě něco překvapí, naladí na ještě větší tajemno a vyšle dál po zamotané lince příběhu. Líbí se mi hranice, na které balancuje hlavní hrdinka, ten dusivý pocit, že se kolem ní stahuje smyčka. Jestlipak tu tenkou linii někdy překročí?

Upřímně řečeno si nevzpomínám, kdy naposledy mě takhle oslovil pilot. Nutno podotknout, že si ani nepamatuji, že bych někdy hodnotila seriál okamžitě po shlédnutí prvních dvou dílů - a nepamatuji si to proto, že se to jednoduše ještě nestalo. Chyby a výtky by se našly, pochopitelně. Ale jsou zatím zanedbatelné a mrknutím oka jsem schopná je přejít, protože se prostě dobře bavím. Nutno ovšem zdůraznit, že nebýt Davenporta, nejspíš si to ani nepustím...