Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Akční

Recenze (617)

plakát

Big Lebowski (1998) 

„Nobody fucks with the Jesus!” –– Konina, capina, hovadina... jako ono by se to dalo nazvat daleko více slovy, ale proč namáhat své prsty ťukáním do klávesnice, když můžu prostě říct, že kdo si na to chce najít slova, ten nechť se na to jednoduše podívá? No jo, poutavý příběh pomsty za posraný koberec je originální, na lasičky si od teď dávám pozor a tak vůbec, pobavil jsem se, ale zase mě několik vtipů a scén totálně minulo. Takže takové solidní 4* a dodatek – na Julianne Moore se hezky koukalo.

plakát

Město bohů (2002) 

A co děti, mají si kde hrát? Jako sranda musí bejt i kdyby na chleba nebylo, ale já bejt někým z Města bohů, tak si raději tu srandu odpustím. Ne fakt, tohle byl určitě jeden z mých nejintenzivnějších filmových zážitků ever! Sice jsem si tak dopředu říkal, že se to bude tvářit určitě hrozně tarantinovsky, každou minutu tam potečou hektolitry krve a někdo se tam furt bude s někým mydlit, ale realita mě fakt náramně překvapila a já se ani jednou (slovy: ani jednou!) nepodíval po tom, kolik že to minut/hodin ještě zbývá do konce (a to se mi fakt stává málokdy!). Hrozně se mi zajídala kamera, střih a všeobecně technická stránka filmu, která si klidně mohla ten rok zlatou sošku od Akademie odnést a ne zůstat jen u nominace. Pro mě zkrátka nezapomenutelný zážitek, který si rozhodně musím minimálně ještě jednou pustit, abych si vychutnal snímek se všemi detaily (a že jich tam opravdu je!).

plakát

Sedm (1995) 

Magorů není nikdy dost a magor v podání Kevina Spaceyho je určitě jeden z těch nejděsivějších magorů, jaké jsem měl kdy možnost ve světě kinematografie vidět. Až donedávna jsem si myslel, že role v American Beauty je jeho životní, ale teď už si tím tak jistý nejsem. Nevím, kdy naposledy jsem nějaké postavě tak hrozně přál smrt a zároveň mě děsila už jenom jeho samotná přítomnost na plátně, ale rozhodně se mi to nestává často a Spacey svou roli zahrál bezesporu oscarově, což mě paradoxně o to víc mrzí, že nedostal ani nominaci. Těžko říct, komu být vděčný více - zda scenáristovi, režisérovi, triu Pitt - Freeman - Spacey či kameře, ale jisté je, že spolu tyhle elementy vytvořily vskutku vynikající film, z něhož se mi do paměti vrylo hned několik scén. Spojit můj oblíbený námět sedmi smrtelných hříchů s výborně sepsanou detektivkou byl tah přesně na moji branku. Jasných 5*.

plakát

Animatrix (2003) 

Výborný animovaný spin-off Matrixu. Několik příběhů vytvořených různými animacemi a s různou tématikou nám nabízí opravdu hodně a jak už řeklo několik uživatelů přede mnou, každý si tu určitě nějakého favorita najde. Tím mým je The Final Flight of Osiris, který mě skutečně ohromil nádherně realistickou animací a byla opravdu lahoda si těch pár minut vychutnat. The Second Renaissance mi zase nabídla styl mého oblíbeného anime a něco mi osvětlila z minulosti, takže bych ji zařadil hned těsně na druhé místo a společně s Osirem jsem jim napařil full house. The Program, Beyond a A Detective Story byly rovněž velmi dobré, jenom mi u nich něco málo k úplné spokojenosti chybělo a v porovnání s výše zmiňovanými pětihvězdičkovými povídkami jsem jim dal přesto silné 4*. The Matriculated a The Kid's Story mě moc neohromily, tak trochu jsem se s nimi minul vkusem, ale přesto byly vizuálně docela zajímavé a hezky se na ně koukalo, takže jsem zvolil cestu zlatého středu a dal jim 3*. No a nakonec The World Record, u něhož jsem teda buď nepochopil cílenou pointu nebo jsem se s ním kompletně minul, ale dívat se na únavné zpomalené záběry, jak nohy běžce běhají, lejou z nich kapičky potu a do toho jen vzpomínka na scénu "run, Forrest, run!" - nevím, mě to teda vůbec nevzalo a proto ty 2* - opět za zajímavou grafiku. Sečteno podtrženo - takové solidní 4* a určitě se na Animatrix minimálně ještě jednou mrknu.

plakát

Král hadů (2005) (TV film) odpad!

Viděl jsem sice jen 15 minut na Nova Cinema jednoho neblahého večera mezi přepínáním programů a asi bych to hodnotit neměl, ale stejně mi to stačilo natolik, že jsem měl pocit, jako bych viděl rovnou celý film. Při těch několika málo minutách mi však probleskl hlavou zajímavý nápad. Zajímalo by mě, kdy konečně začnou točit horory i o zmutovaných přerostlých agresivních veverkách. Kvůli veverkám navíc nemusíte jezdit kamsi do Amazonie a docela dobře by se to dalo natočit v Česku za pár šlupek. Furt jenom filmy o samejch přerostlejch agresivních hadech a žralocích, všechny na jedno brdo a všechny pochybné kvality. A o uvěřitelnosti snad ani nemá cenu mluvit, že jo, že by se pětihlavej had díval na své nepřátele pohledem Predátora a že by "hrdinové" snímku vypouštěli z úst v reálu takové koniny už vůbec ne. Zato veverky - jó, to by mohlo bejt mastný. Ty jsou rychlý, hbitý, koušou a požírají ořechy. Však kdo viděl Karlíka a továrnu na čokoládu a Wonkovy agresivní veverky, dobře ví, jak zrádné a úskočné bestie to můžou bejt. Teď je třeba je ještě zakomponovat do nějaké fajne lokace, najmout nějakého zručného rejžu a scenáristu a máme z toho národní paskvil. Wow, to by dopadlo :)

plakát

Leon (1994) 

Jaké jiné hodnocení bych asi tak mohl dát filmu, který světové kinematografii a mému gustu přinesl Natalii Portman? Přestože nad příběhem by mohl leckdo mírně ohrnout ňufec, jde tu přece jen o jedno: tažným koněm filmu je hvězdné trio Reno - Portman - Oldman, které předvádí výkony s takovou precizností, že nejde jinak než jim je zkrátka sežrat. Oldman se svými nezapomenutelnými škleby, Reno se svou mlíkařskou úchylkou a hlavně mladičká Natalie, která si veškerý prostor na plátně krade pro sebe a mě vzhledem k jejímu tehdejšímu věku nezbývá než smeknout a uznat, že si tady na CSFD naprostým právem zaslouží numero uno mezi herečkami. Ještě dvě věci na závěr: kde bral Vaughn při natáčení Kick-Ass nejspíš inspiraci je mi teď jasné a Luc Besson má ode mě obrovský obdiv. Tak šťastnou ruku při výběru herců jsem neviděl už hodně dlouho!

plakát

Černý pasažér (1993) 

Ukecaná rasistická babka v tramvaji válí! A černoch slušně umí utřít.

plakát

Hvězdné války podle Turka (1982) odpad!

V životě jsem udělal mnoho zásadních omylů. Šlápl jsem nejednou do psího/kočičího lejna, rozbil na písku nemalý počet báboviček, pravidelně házel role toaletního papíru do záchodu, vyhazoval peníze do odpadkového koše nebo rovnou klíče od auta házel do popelnice. A moje řada nešťastných příhod se nedávno rozrostla ještě o jeden kousek. Udělal jsem totiž zásadní omyl v tom, že jsem si pustil neblaze známý turecký Star Wars. Teda ne že by mi až tolik vadila vykradená hudba z různých filmů nebo vypreparované záběry přímo ze čtvrtých SW vyhoněné až na vrchol téměř epileptickým opakováním záběru vybuchující Hvězdy smrti, ale když už mi pod čumák předhodíte jakékoliv dílo, mým nejskromnějším přáním bude aspoň to, aby se na film dalo koukat. Obrazově, zvukově. A pokud jsem něco takového čekal od našich tureckých přátel, tak to jsem se pěkně přehmátnul. Panoptikum tureckého absurdna právě začíná, držte si klobouky, dámy a pánové - teď pojedeme jenom z kopce. Pokud teda nemáte kapku alkoholu v krvi - pak bych věřil, že by to i za těch 5* mohlo být -, ale za stavu střízliva teda ne, přátelé. Nebo aspoň v nějaké hodně veselé náladě. Odpádek to bude, muhaha! *ďábelský smích*

plakát

Trampoty (2011) (pořad) odpad!

Dám vám hádanku, děti. Potí se, je silně při těle a je zoufale nevtipný. Kdože to je? Ach ano, pan Novotný, ten upocený šprýmař z Novy. Teda pardon, teď už z Primy, ale tak ono je to stejně jedno. Křísit nějaký lidový humor v podaní neblaze známého "baviče" (to slovo jsem si nevymyslel!) se svým tradičním kapesníkem, který měl zůstat v zapomnění někde hluboko v televizních archivech - toť nápad hodný blázna. Ale pokud někdo stejně hledá trapné trapoty trapně trapnotizované trapným trapákem, má možnost je najít právě na Primě.

plakát

Zdrojový kód (2011) 

Duncan Jones je v mých očích zvláštní režisér. Jak jeho předchozí film Moon, tak i Source Code jsou minimálně vizuálně a herecky velmi dobře vyvedené snímky stavící na dobrých nápadech, to se musí uznat. Ale já si prostě nemůžu pomoct: při jeho filmech jsem se bohužel nudil. A v obou případech ze stejného důvodu - nesedl mi jeho styl vyprávění. Oba filmy měly sice zajímavou první polovinu, ale v té druhé mi připadalo, že režisérovi jaksi došly veškeré nápady a snažil se film zakončit stylem "ňák to doklepem do konce, nó, vono to stejně ňák dopadne". Moon mi v tomhle ohledu připadal nudný jen místy (dal jsem 4*) a nuda se vydržet dala, ale u Source Code jsem tak od padesátý minuty akorát střídavě koukal na zbývající čas a dění na obrazovce, donesl si k filmu na zchlazení jahodový koktejl a nakonec jsem si užil spíš toho jahodovýho koktejlu než posledních deset minut filmu zakončených krásně odfláknutým koncem. Sečteno podtrženo - spolu s Tangled pro mě jedno z největších zklamání tohoto roku (ale kdoví, co ještě může přijít), ale abych jen nekritizoval, musím pochválit hlavně hlavní výkony Jakea "Donnieho" Gyllenhaala a libózní Michelle Monaghanové, díky kterým si ode mě snímek společně ještě s dobrým nápadem nakonec vysloužil takové průměrné 3*.