Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (103)

plakát

Duna (1984) 

Byl jsem vláčen...po druhé už nikoli, prosím! Sympatické na tomto sci-fi snímku bylo: osobní štíty (třeba se od nich nechali inspirovat autoři STARGATE - tam přece taky, pomalu letící předmět mohl zabít majitele štítu...) + zajímavý způsob zobrazení! Fremeni - lidé šlehnutí dávkou koření. Modrá barva jako známka kladnosti. Modrrá je dobrá. Co mě ale nejvíce zaujalo, byla věta: "Myšlenka má určitý zvuk, což je ekvivalent formy; zvukem a pohybem budete paralyzovat...". Co tím daný rozum chtěl říci? Jinak klasika: dynastie, intriky, hamižnický předmět, láska...

plakát

Barmský videožurnál (2008) 

Slovo „chtíč“, které užil Malarkey, mi zní spíše negativně a hanlivě. Užil bych spíše slovo TOUHA. Ano, barmští obyvatelé, mniši touží dostát změny. Ovšem jedná se o změnu, která se může jevit jako nesmyslná. Svoboda projevu, názoru, shromažďování atd. náleží člověku, protože on ji má od doby, kdy byla uzavřena „společenská smlouva“. Pravda je: žádný člověk, který se jakživ narodil nic, jako smlouvu nepodepsal. Nicméně, se má člověk rodit s tím, že žití pospolu, je tou nejlepší cestou k prospěchu jedince a že mu náleží jistá práva. Každý je má zakoušet bez boje. Bojuje-li totiž člověk o to, co mu náleží od přirozenosti, je zdržován od vývoje a jeho součástí. Dost výstižně, energicky, bojovně – až mi vyrašila husí kůže, bylo řečeno: „dokázali jsme spolupracovat“(25:52). Ano, jak píše brit84, může být snímek brán jako ukázka ztráty snu. Myslím si, že stejně tak snímek může ukazovat, že se toho snu barmští obyvatelé nevzdávají. Mají jej. Jdou si za ním, seč jim strach svazuje nohy a ruce, ale jednoho dne jej uskuteční; já tomu věřím!

plakát

Možné světy (2000) 

Malá rekapitulace. Zachytil jsem celkem čtyři „paralelní světy“: v prvním (skutečný, náš,...) probíhá vyšetřování; druhý je ten, v níž se George schází s Joyce coby vědeckou pracovnicí; třetí, kde George žije – krátce – s burzovní makléřkou. A čtvrtý je ten, kdy George vyjde z moře a uvidí Joyce na pláži, jak si čte. Přičemž, první je zvláštní. Buď to se odehrává ze vzpomínek (neboť Joyce je ve skutečném světě vědeckou pracovnicí), anebo jde o jiný svět, v němž je Joyce taky vědeckou pracovnicí. Je to tak? Jestli je to tak, pak jaké jsou důkazy o „paralelních světech“? Film vycházel z toho, že mozek dokáže skrze představivost prožívat ony světy. Pokud je jen toto argumentem, pak se jedná – dle mě – o slabý, leč diskutabilní podklad...Doktor se ponořoval do „tanku“ proto, aby navázal spojení s mozkem, který měl ukryt v bedně pod sebou; a proto také s ním mohl komunikovat, neboť jinak nelze vysvětlit, jejich setkání...Každý svět užíval stejnou kulturu oblékání, technologií či prostředí. Je to tím, že představivost při tvorbě „paralelních světů“ vychází z prostředí, ve kterém skutečně žije (tj. prostředí ve kterém vnímá např. bolest). A pak, musí každá realita obsahovat skutečné lidi – ve světě A žije Karel, kterého neznám, bude žít i v paralelním světě B?...Nestačí jen ukázat, co se třeba pozastavit - proto tři hvězdy

plakát

28 dní poté (2002) 

Nemohu nic jiného, než souhlasit s "Civalem". Přijde mi, že u filmů takového žánru, musí nutně člověk vypínat logické myšlení. Proč šel do potěmnělého kostela? Proč šel Jim do motorestu, kde bacil klučinu?... Cožpak, ale musí vše dávat smysl; být logické? Asi ne, protože by stačil natočit jeden film s tímto námětem a bylo by hotovo. Ostatní snímky by potom byli jen napodobováním. ...Hold se budeme i nadále utápět v této utopii. Proč utopii? Protože se tohle nikdy nestane a ani nemůže. Kde se najde dobře organisovaná a financovaná skupina, která si vezme na triko změnu běhu Země. Maximálně škodit lokálně: sypat písek do nádrží lesním těžařům; lézt na komíny; blokovat hranice a podobně.A vůbec existují laboratoře zabývající se touto problematikou? Nebo tématika vychází z toho, co je člověk všechno schopen udělat?

plakát

Obyčejný fašismus (1965) 

Fašismus vzešel z Itálie (fasces=svazek prutů, které v Římě vyjadřovali moc), pak měl být filmově zastoupen více, než nacismus! Cožpak nejsou propagandistické nebo tajné nahrávky z fašistické Itálie? (Nevím, proto se ptám). Co jsem vypreparoval o fašismu z tohoto snímku: je potřba hlavně působit na masu/dav; slibovat, mít obecné fráze, sázet na vášně, opírat se o mystiku, mít šik uniformy. Konec dokumentu se patřične nepovedl; Rusové jsou z obliga, co se týče mas, že?

plakát

Diktátor (2012) 

Humorné...to ano, ale narážky se sexuálním nádechem...nic moc. Asi se dnešní zábava bez toho neobejde.

plakát

Poslední dny Mussoliniho (1974) 

...Mussolini, Stalin, Hilter, gen.Frank, Mouammar Kadhafi a plno jiných...je vidět, že tzv. Lid není nic jiného, než nevzdělaná, vášněmi popuzená masa. Nevyznačuje se žádnými etickými hranicemi. ONI nejsou o nic lepší, než samotný tyran. JSOU MU PŘÍMO ROVNI! Uměním by bylo Mussoliniho zadržet, převést jej před soud složený jen z Italů. Byly by zastoupeny všechny části Itálie. Jistojistě by dostal trest smrti, ale byl by veřejně souzen. Takhle by byla uzavřena jedna velká historická kapitola, neboť by bylo zváženo pro a proti a nikdo by nemohl říci ani ň. Ale ono ne. Tento přístup "Lidu" je smutnou ukázkou toho, že nejsme o nic lepší než zvířata.

plakát

Mstitel Trinity (1970) 

Nevím, zda revolucionáře odstraněného Marcem, je možné zcela považovat za anarchistu. A to z toho důvodu, kdy dělníkům říká: " nový svět, kdy vše patřím všem, všichni mají stejně, všem stejným způsobem..." Nikde také nebyla zmínka o tom, že mají požadovat absolutní svobodu. Jen mají usilovat o "nový svobodný svět". Spíše se mi jeví jako komunista. Děj se jinak zdál všední, ale za to výkon Terence Hilla se mi jevil zajímavým. A to proto, že jej spíše vnímám po boku jeho kolegy Buda Spencera jako mlátičku. Jo a konec ten teda byl.

plakát

Chléb náš vezdejší (2005) 

Přemnoženost lidské populace přinesla to, na co se v tomto nebo obdobném (Potraviny a.s.) dokumentu, díváme. Stejou měrou se podílí i pohodlnost lidí. Vše se - domnívám - odvíjí od toho, co člověk čeká od života. Zda-li je to: užívání si ho plnými doušky, být individuálně zahleděn jen pro své potřeby. Potom se nemůžeme divit tomu, co jsem zde viděli. Dnes už není asi nic dobrého na tom, si vypěstovat své vlastní: mít své čerstvé maso, vajíčka, zeleninu apod. Čím je to způsobeno? Člověk touží mít čím dál více času času pro svou zábavu, pro své radosti. Obávám se, že nemyslí na budoucnost; anebo když ano ,tak jedině, co JÁ. Poslední dobou se mi zdá, že svět spěje k tomu, že budou tři druhy států: státy, které budou nuceny žít jen ze služeb. Jejich průmysl půjde do kytek. Málo vypsělé státy, které budou výrobnou pro státy služeb. A potom, ostátní uskupení. To jsou ty, které se vyznačují svou individualitou (Švýcarsko, Somálsko a jemu podobné státy,...)...Koneckonců lidé z dokumentu, můžou být rádi, že neexistuje ještě plná automatizace, to by potom v celém dokumentu nehrál ani jeden člověk. Další daň za zdokonalování.

plakát

Uvnitř kruhu (1991) 

Stalin jako postava nijak neoslnil. Lepší ztvárnění v tomto ohledu provedl Robert Duvall ve snímku "Stalin". Ale atmosféra, kdy jsou všichni potentovaný z kultu Mocnáře, je brilantní. To naopak snímku "Stalin" chybí. Tam se mi Stalin jeví jako osobní despota, který si hraje/zlobí jen na svým písečku. Katka to vystihla přesně: "...jsi naivní..."; jen tací a nebo ti, co se báli či byli slabí na duchu, mohli Stalina podporovat. Velmi dobré drama.