pm

Mawerův román jsem si přečetla až po projekci, takže jsem nic nečekala, ani jsem nemohla být zklamaná. Vizuálně krásné, ale povrchní. Vtipné je, že hlavní postavou filmu není ona slavná vila nebo dejme tomu skleněný pokoj, ale Hana, což je ovšem dáno předlohou a posíleno Carice van Houtenovou. Škoda, že kniha nedisponuje hezkou kamerou Martina Štrby a že scenárista pro změnu nevěděl, co chce vlastně vyprávět. V titulcích byla uvedena stará dobrá profese dramaturga. Zajímavě: chtěla bych vědět, co konkrétně zde předvedl.

Jsem velký fanda klasického westernu, mám ráda filmy s lidovou hudbou.. Přesto nejde o film, který bych si mohla oblíbit. Dovedu však ocenit žánr se zřejmým politickým nebo společenským přesahem. Zde maďarská historická zkušenost zasazená do klasického vzorce, plus téma rebelů na vztahu jedince a společnosti a téma vnitřní rebelie a osobní morálky. Formálně suverénní, ale dějově nepřehledné a divácky nevstřícné vyprávění. Fanoušci György Cserhalmiho, kteří by se o film jinak nezajímali, by možná měli vědět, že ve filmu vůbec nehraje (viz výše), pouze dabuje postavu ztvárněnou Vladanem Holcem.

Obecně cením filmy, které se vracejí do doby 50. let ve východní Evropě. Domnívám se, že v českém filmu jde o téma ostudně opomíjené, a přitom tolik zásadní, vždyť jde o dobu, která silně poznamenala dějiny, společnost a charaktery lidí pro dalších 100 let. Možná jde jen o oddechový komerční film, ale postava učitele Junga je výborně napsaná a dík způsobu, jakým scenárista dávkuje informace, byla pro mne Zkouška po dlouhé době čistou diváckou radostí.(Faktem je, že jsem film viděla bez jakékoliv informace ohledně děje a zápletky, a v prvních minutách jsem o Ándrasi Jungovi nevěděla nic.)