zdepapepa

zdepapepa

Josef Trejbal

okres Hradec Králové

homepage

28 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 19 27 36
    • 7.6.2020  09:13
    Santa Clarita Diet (TV seriál) (2017)
    ***

    Kvalitní variace na černohumorné britské gangsterky a bláznivé Coenovky propečené sluncem Kalifornie. Největší síla, a objevuje se díky tomu značná dávka humoru, oproti ostatním sitcomům u SCD tkví v nezájmu cokoliv cenzurovat, ať už to je násilí, krev nebo sprostá slova. Ústřední čtveřice je jak skvěle napsaná, tak i skvěle zahraná. Kvalitních postav se v průběhu seriálu mihne dost, bohužel dost často se zdrží jen na chvíli i přes jejich zábavnost (možná kvůli platu, známých tváří je tam poměrně dost). Zastoupeny jsou téměř všechny temperamenty lidí. Já osobně bych chtěl vidět snark bitvu mezi Claire Fisher a Abby Hammond. Nebo alespoň jejich diskusi o smrti a mrtvých lidech. SCD si ale navíc oproti SFU vybudoval zajímavý lore, který přidává na zajímavosti ústředního konceptu a přimíchává tak do hrnce plného velké dávky komedie dochucené trochou hororu i nějaké to lehké, normálním lidem přístupné, tajemno.

    • 6.6.2020  23:15
    Gorillaz: El Mañana (hudební videoklip) (2006)
    ***

    Klip, ve kterém se fakticky nestane téměř nic, a přitom se toho stane celkem dost. Skvěle zpracovaná hra s barvami, kde z idylických červánků skočíme do šera a tmy kouře a mraků osvětlených pouze hořícím majákem. O to smutnější je to, pokud by se člověku takový létající ostrov/maják líbil. Je to vynikající připomenutí toho, že Gorillaz dovedou dobře zpracovat i melancholickou baladu a že nejsou jen funky hip-hop kapela.

    • 5.6.2020  18:24
    Gorillaz: Dirty Harry (hudební videoklip) (2005)
    *

    Gorillaz jsou hodně věcí, rozhodně se o nich ale nedá říct, že by nebyli kreativní. 2D se sborem dětí vedle rozbitého vrtulníku/letadla čekající na záchranu od zbytku kapely nebo Bootie Brown, který doslova vyleze z písku, jsou toho jasným důkazem. Píseň, navzdory její popularitě, osobně řadím do dolní poloviny oblíbených z alba Demon Days.

    • 4.6.2020  21:13
    Gorillaz: Rock the House (hudební videoklip) (2001)
    **

    Má druhá (nebo možná třetí, pokud RtH nepředběho 19-2000) zkušenost s Gorillaz. Již v tuto dobu, v porovnání s Clintem Eastwoodem, bylo zřejmé, že Gorillaz nechtějí být definováni škatulkami hudebních žánrů. Zároveň taky díky Murdocovým pohybům (a oblečení) a homage na Shining je zřejmé, že nechtějí být škatulkováni lidmi, kteří zastávají názor typu 'kreslené seriály jsou pouze pro děti'.

    • 3.6.2020  18:03
    Gorillaz: Tomorrow Comes Today (hudební videoklip) (2000)
    *

    Každý nějak začínal a tak to i vypadá. Ne snad proto, že by byl méně talentovaný. Spíš mám na mysli to, že s úspěchem přichází i větší výdělek a tím i větší rozpočet na budoucí projekty. A to je u mě kámen úrazu TCT. Vzpomněl jsem si u toho na visualisers k písním z The Now Now. A pak jsem si vzpomněl na zbytek klipů, které byly bohaté na animační kvalitu.

    • 2.6.2020  16:24
    Gorillaz: Clint Eastwood (hudební videoklip) (2001)
    ****

    Má první zkušenost s Gorillaz byla právě díky Clintu Eastwoodovi. Rozhodně bych neřekl, že to někdy bylo děsivé, rozhodně to ale mělo vynikající atmosféru, ať už to byl ďábelský smích Murdoca na začátku, efekt na hlase Dela společně s animací Russela, gorilly tancující podobně jako se tančilo v klipu k písni Thriller od Michaela Jacksona nebo vyskakující ruiny hřbitova. Klip, který nejvíce z diskografie Gorillaz evokuje klasické kreslené seriály z přelomu milénia. Vůbec se nedivím, že to tehdy udělalo takovou díru do světa - vynikající instrumentální práce a klip, ze kterého přímo čiší osobitost.

    • 1.6.2020  21:38
    Gorillaz - Humility (hudební videoklip) (2018)
    **

    Slovní spojení hudební klip říká samo o sobě, že dva elementy by spolu měly spolupracovat. Co ale když jedno kvalitně táhne to druhé? Zapomenutelná píseň vhodná do prosluněných letních dní. Klip je standardně vynikající, Gorillaz i zde dokazují, že kombinaci reálného videa a animace zvládají na jedničku. Takže tedy shout-out těmto lidem: Marlène Beaube, Léonard Bismuth, Maxime Delalande, Tim Dillnutt, Sarah Dhorne, Wesley Louise, Venla Linna, Xavier Ramonède, Pierre Rütz, Alvise Zennaro.

    • 15.5.2020  14:19
    Survivor: Winners at War (TV pořad) (2020)
    ****

    (no spoilers) Survivor: Winners at War by se dala shrnout mnoha slovy, já bych vybral asi dvě varianty: Lidská stránka hry, zvratům navzdory. a Se vztyčenou hlavou se postavit minulosti čelem. Ad první věta - tradičně mnoho twistů/zvratů (soutěže o fire tokens, různé (ne)výhody, nemluvím o EoE), jak už je téměř běžnou praxí v moderním Survivoru. Ty, včetně jejich výsledného vlivu na hru, byly ale daleko méně zajímavé než reakce lidí na ně. Je to však dostatečný důvod je ponechávat ve hře? Ad druhá věta - Bylo tu mnoho ryze lidských momentů - Vítězové, kteří přijeli s cílem ospravedlnit zde své kontroverzní vítězství (zde bych rád udělal vsuvku, že se to všem povedlo, např. jsem si zde oblíbil mnou dříve neoblíbené Michelle a Adama). Vítězové, kteří si dali vítězné kolečko, aby mohli s klidem pověsit Survivor kariéru na hřebík. Vítězové, kteří přišli dokázat, že ještě nepatří do starého železa. Vítězové, kteří s postupem let mají ve hře partnerství na život a na smrt, vyhrát však může jako vždy pouze jeden. Pozorný čtenář by si mohl všimnout, že jsem nezmínil honbu za život-měnící sumou peněz. Ta tu sice je také, ale v omezenější míře, jelikož to všichni už mají za sebou. Korunu tomu nasadil někým možná nenáviděný, mnou v tomto případě milovaný, díl s "loved ones". Narativně je to silně pro a proti - na jedné straně tu máme fantastické (a často zasloužené) edity pro některé hráče s kupou "confessionals" (zpovědi na kameru) a zakončení příběhů překlenujících série, na druhé straně tu máme hráče, kteří sice na hru neměli velký vliv, ale i tak hráli, i tak by si zasloužili prostor, ale nezbyl na ně v dílech čas. To je převážně výsledkem toho, čím se zaobírá následující věta. Navzdory době digitální Survivor stále zatěžuje minimalistický počet minut na díl (cca 40 min.). To, vzhledem k historickému významu této série a jejích účastníků, zamrzí dvojnásob. Závěrem pro kritiky - Edge of Extinction sám o sobě není špatná věc a viz výše, byl bych schopen klidně sledovat dalších 40 minut po každém standardním dílu obsah jen z EoE (jedná-li se o tak charismatický cast lidí jako bylo S40:WaW, stačí se podívat na život v Ponderose), ale koncept navrácení blízko ke konci hry mi stále nepřijde rozumný. Bohatě by stačilo EoE po sloučení (merge) rozpustit. Fire tokens je rovněž dobrý koncept, který vrací vzpomínky na aukce, a těším se, až se ho povede vyladit.

    • 11.5.2020  21:13
    Osvícení (1980)
    *****

    Legendy nejsou legendy bezdůvodně. (Alespoň ne všechny.) A The Shining je legenda, jak jsem si potvrdil nyní, když jsem ho konečně viděl, necelé dva týdny od 40. výročí jeho premiéry v kinech. Vzpomněl jsem si u sledování na o dva roky mladší Věc, na kterou jsem se před nedávnem (znovu) podíval - režisér kombinuje více děsivých elementů najednou a nedovolí divákovi vydechnout téměř nikdy. Navíc kde Věc byla více sci-fi, zde se příběh drží při zemi co do realističnosti (hádal bych, že téměř každý byl někdy na výletě na horách v hotelu, určitě více lidí než těch, kteří byli na výzkumné stanici za polárním kruhem), což v některých chvílích o to přidává na děsivosti. Příjemným překvapením také bylo to, jak málo atmosféře ublížila všudypřítomnost parodií některých scén v populární kultuře. Vypíchnul bych tři věci, které mě na filmu zaujaly nejvíce 1. místo Zvuk a score Důkaz mé teorie, že hudební doprovod hororů by neměl být líbivý, ani klidně nemusí mít moc společného s hudbou a zde je to hezky znát. 2. místo Herecké výkony Všichni mluví o Nicholsonovi, já bych určitě zmínil i paní Duvallovou (asi nikdy nepochopím, jak někoho mohlo napadnout ji za tento film nominovat na Zlatou malinu). 3. místo Kamera Nejvíce jsem pocítil mrazivou atmosféru díky mistrně zvolenému umístění shot-reverse shot při slavné "pálkové" scéně, která údajně vydala na 127 záběrů. A to rozhodně stojí za zmínku. Je zajímavé přemýšlet, co bylo poselstvím filmu, ale nevidím to jako cíl sledování.

    • 8.5.2020  13:29

    Příjemné nepřekvapení, spíše naplnění očekávání a využitý potenciál. Geniálně jednoduchý koncept, dotažený téměř k dokonalosti, kde se snoubí jak klasické hororové prvky slasheru (ať už ty pozitivní nebo ty negativní, kupodivu se však film drží hodně při zemi co se týče krveprolití), tak prvky černé komedie (s tímto žánrem je to nevyhnutelné, takže je jen dobře, že film se tomu film nesnažil vyhnout, ale naopak tomu šel čelem). Kaňkou na kráse tak pro mě bylo finální rozuzlení, které sice mělo dostatek indicií k rozluštění, ovšem ocenil bych i větší prostor pro prezentaci motivu.

    • 5.5.2020  22:48
    Šódžo šúmacu rjokó (TV seriál) (2017)
    ****

    Narazit na GLT je, alespoň v mém případě, jako zjistit, že je v obchodě k sehnání vaše oblíbená potravina, která se téměř nikde neprodává (protože si ji moc lidí nekupuje). Pokud by ale člověk do toho konkrétního obchodu nešel a nekouknul právě na to místo v regálu, tak klidně stále žije v nevědomí, že existuje. Navíc určitě brzy zase zmizí z regálů. O to větší je pak radost, když se tyto kruhy protnou a nejenže na ni člověk narazí, ale ještě ji stihne koupit a zkonzumovat. Podobných pořadů není mnoho (napadají mě pouze Last Man on Earth, první Zombieland a zejména, avšak ne pouze, druhá polovina 4. řady The Walking Dead). Většina mainstreamovch post-apo děl se zabývá otázkou normalizace života/znovuvybudování civilizace a s ní spojenými politickými a válečnými konflikty. Co však v momentě, kdy je (alespoň na první pohled) zřejmé, že život již nikdy nebude jako dříve? #1 Minimální počet postav na obrazovce dává o to více prostoru prozkoumat jejich myšlenky a charakter, zároveň však není nutnost každou vteřinu plnit dialogy nebo akčními scénami, bohatě stačí obyčejný život, který bývá vzhledem k prostředí překvapivě často pozitivní. #2 Minimální množství zásob (ať už z důvodu zničení nebo rabování) automaticky nutí postavy vydat se na pouť, doslova, někdy i metaforicky. #3 Minimální počet postav ve světě nutí postavy na obrazovce držet pohromadě, často navzdory tomu, že nejsou stejná "krevní skupina", o to více je zajímavější sledovat jejich přátelství. A to všechno platí i pro GLT. Čím se tedy odlišuje od výše zmíněných? (minimální spoilery) Plusy: Žádné romantické subploty; díky tomu, že to není hrané, je fantasticky vyobrazená futurističnost/dezolátnost/rozlehlost prostředí; moe bloby; Kettenkrad; opening píseň, které konkuruje snad jen stejně juxtapoziční OP k Death Parade, a dešťová píseň. Mínusy: Anime bohužel končí zhruba na dvou třetinách cesty předlohy a dokončení je momentálně v nedohlednu; mírná infantilnost některých scén; druhá forma Eringi; některé části OST.

    • 5.5.2020  22:45

    Žánr isekai jsem vzal za špatný konec. Převažuje u mě sledování parodií a i ty, stejně jako všechno ostatní, se přejí. Tady se jednalo o snoubení variace na Star ze Star vs The Forces of Evil (znovu mě utvrzující o jejích anime kořenech) a variace na Saitamu z One Punch Mana. V dnešní přesaturované době je potřeba na zaujmutí pozornosti něco víc než jen pár archetypů (ať už formou zajímavého settingu, zajímavého lore nebo jiného gimmicku), pokud se alespoň nelze s postavami ztotožnit. Konec první série ve mně vyvolal očekávaně milý dojem, ale zároveň i příliš "herní" a "levný" na nějaké větší emoce, vyšší hodnocení nebo na důvod pokračovat ve sledování.

    • 28.4.2020  18:51
    Too Hot to Handle (TV pořad) (2020)
    odpad!

    Krok 1: Být aro-ace (aromantik-asexuál) bez libida. Krok 2: Člověk by si myslel, že tady by bylo slovíčko profit, ale jelikož jsou peníze sdílené, ve skutečnosti by krok 2 byl spíš měsíc dlouhé facepalmování nad tím, že lidi nejsou schopni udržet své touhy na uzdě. Myšlenka osobního růstu je ale chvályhodná. Nejlepší na celém pořadu jsou sarkasmus a slovní hříčky vypravěčky Desiree Burch (půlka chvály patří vedoucímu castingu, protože všichni soutěžící svou povahou vypravěčce pravidelně přihrávají na smeče, část je však nutno ubrat kvůli blízkosti ke slut shamingu), ale to si člověk může pustit jako případný supercut na YouTube a ušetří tak několik hodin času. Anebo si člověk může pustit The Contest, která celou reality show inspirovala. THTH jde ale o krok jiným směrem. Směrem, který u hodně lidí bude mít určitě šancí být guilty pleasure.

    • 20.4.2020  20:03
    Kim's Convenience (TV seriál) (2016)
    **

    Přežil jsem Rosse a Rachel. Přežil jsem Jima a Pam. Přežil jsem Teda a Robin. Přežil jsem Eleanor a Chidiho. Přežil jsem Leslie a Bena. Přežil jsem Jakea a Amy. Přežil jsem Jonah a Amy. Přežil jsem J.D.ho a Elliot. Přežil jsem Lorelai a Luka. Určitě jsem jich přežil víc a aktuálně přežívám i další. Kim's Convenience je však v tomto směru dost extrémní - pomyslné misky vah náklonosti se přesýpají téměř z epizody na epizodu a každou chvíli je představován nový "Paolo", viz příklad Rosse a Rachel. To samo o sobě by stačilo, ovšem Kim's Convenience to zřejmě nestačilo a jede na rekord počtu potenciálních partnerů sourozenců Kimových. Ve výsledku tak z těch málo přátelství, která mají, většinu času kamera a scénář tráví nad otázkou s kým nakonec skončí. Což podle mě pro žádnou ze zúčastněných stran není velká výhra - lidé před sebou tají věci, bojí se konfrontace nebo přímo lžou. A dospělí na tom nejsou o moc lépe - nejenže se chovají špatně k sobě, ale i k zákazníkům (divím se, že jim tam stále chodí, a to nemluvím jen o večerce ale i o půjčovně aut) a občas i k zákonům. Baví mě postavy, které se nechovají standardně "dobře" a "hodně", ovšem u všech těchto postav bych mohl říct, že mají ve skutečnosti srdce ze zlata a pod povrchem mají dobré úmysly. V případě KC je pravdou spíše opak. Proč tedy sledovat Kim's Convenience, pokud vás výše napsané nebaví? Seriálu se daří (byť s velkými mezerami mezi jednotlivými instancemi) najít humor v práci za pultem a (s ještě většími mezerami) v partnerských vztazích. Nikdy to však nepramení z hlavních dějových linek, ty jsou vždy těžkopádně předvídatelné a pravidelně vyobrazují trapné situace ne nepodobné například těm v americkém Kanclu.

    • 20.4.2020  18:42

    Na parodii je to málo svérázné - šlo z toho podle mě vytěžit daleko více, ať už více případy 4th wall breaků (viz [VFX: hořící auto]) nebo hloupých a zároveň memetických dialogů (viz "Čína JE na východ.") Na "so bad, it's good" kult je to pro změnu málo vážné a nikdo z herců/hereček příliš nepřehrává. Vzpomněl jsem si u toho na, také novodobé, Kung Fury, ovšem to mělo rozum a šlo cestou krátkometrážní. Rozhodně však má VelociPastor co nabídnout co se týče nápadů na gagy.

    • 18.4.2020  21:48

    Nebýt klasických Netflixových mínusů (krátký čas na rozhodnutí, pouze binární rozhodnutí, nemožnost přetáčet dopředu, rozhodnutí konání, nikoliv o dialogu) šel bych s hodnocením asi i výše. Nemám zkušenost ani s původním seriálem ani s rebootem, ale zde jsem se příjemně bavil - family-friendly dobrodružství ve stylu Bond-Jones-Croft, které by s trochou péče snadno mohlo být rebootováno v nějaké dospělé formě. Koherentní děj, kde se i přes krátký čas stihne procestovat půlka světa, splní se pár misí a dokonce i na determinanty se najde čas. Snaha nacpat do speciálu zřejmě téměř kompletní cast trochu škodí, jelikož pro lidi jako já (bez znalosti souvislostí) jsou některé postavy spíš jen křovím, a to jak na straně kladné, tak na straně záporné. Pro našince doporučuji i bonusovou scénu - líbí se mi totiž, když film/seriál subvertne mé očekávání.

    • 18.4.2020  21:27

    Slepenec příběhů, který sotva drží pohromadě. Narativa tlačí diváka tak, že místo standardních odmávnutí diváka pošoupne správným směrem, případně mu v závěru Kocour přímo řekne, aby se podíval na skutečný konec, aby narativa byla dokončena (byť uměle). Divák si také musí rozhodnout sám pro sebe, zda omezenost rozhodnutí je pozitivní faktor nebo ne. Omezují se totiž na typicky dobrodružně akční a standardně Shrekovsky parodické/antiklimatické. A ač jsou dostatečně rozdílné a dostatečně zajímavé, dopad na příběh nemají žádný. Lore pořadu neznám, animace však byla na standardní úrovni. Neuškodily by také mé standardní výtky - delší čas na rozmyšlenou a více možností rozhodnutí než klasické binární.

    • 7.4.2020  23:25
    The Big Show Show (TV seriál) (2020)
    ***

    Tři hvězdy obecně ve srovnání s celosvětovou tvorbou, ovšem pět hvězd, pokud člověk hledá nedramatickou oddychovou podívanou ve stylu klasických sitcomů minulého tisíciletí (v případě ČR i tohoto) - kompletně včetně celebrity pro zvednutí popularity. Kde ovšem většina sitcomů doby minulé nasadila nějakého komika, zde máme wrestlera Big Show, což je fakt, který se hezky promítne i do některých dějových linek. Je to celkem logický tah, když člověk vezme v potaz, jak moc např. The Rock dominuje filmovému průmyslu. Dějově je to standard standardů - stokrát viděné rodinné situace, které se zpravidla na konci dílu vyřeší, ale je to občas tak absurdně zahráno, že je to tzv. the right amount of cheesy. Charaktery postav jsou zcela obyčejné, takže si každý najde něco pro sebe. Závěrem bych rád připomenul moje myšlenky, které jsem měl u Daybreak - tam jsem Angelice toho jejího dětského génia nevěřil, tady v případě JJ se to občas i povedlo. Vzhledem k věku a počtu sourozenců vyvstane na paměti i Louise z Bob's Burgers.

    • 4.4.2020  11:36

    V mých očích kdysi absolutně legendární film. Oči mám starší, více analytické, takže už lehce ubyla děsivost díky chování hlavních hrdinů (v mysli vyskočí např. mladší Prometheus), pořád je to ale vynikající horor. "Temná minulost" je vděčné téma, film však nejvíce dominuje v atmosféře a ví přesně, kdy ukázat nějaké to násilí a kdy naopak nechat diváka, aby si dokreslil v hlavě.

    • 4.4.2020  11:36

    Představte si, že si uděláte knedlo, zelo, vepřo. Po dvou soustech vyhodíte do koše knedlo i vepřo a pustíte se pouze do zelí. Po hodině konzumace zjistíte, že by to bylo lepší dohromady i s tím ostatním, tak z koše narychlo vylovíte těch pár kousíčků vepřového a jeden knedlík, které se nedotýkaly ostatních odpadků. Jakkoliv ale to původní jídlo mohlo být vynikající, objem zkonzumovaného zelí přebíjí všechno ostatní. Místo zajímavé NWO alternativní budoucnosti (jakkoliv vzdálené logice a zákonům fyziky) jsem se dočkal čehosi, co je zřejmě "comfort zone" pana Payna - krize středního věku/druhá míza bílých mužů. I to by se dalo překousnout, ale film má další neduh (o kterém lhal trailer) - parafrázuji slavnou větu Syndroma z Úžasňákových: "Pokud je všechno malé, tak nic není malé." V důsledku tohoto faktu se ani moc nedá hovořit o speciálních efektech, když většinu filmu nejsou vůbec potřeba (přitom jsou dostatečně přesvědčivé). Výsledné poučení? Nepište recenze na ČSFD těsně před obědem.

    • 4.4.2020  11:35
    Love, Death & Robots (TV seriál) (2019)
    **

    Season 1: Obdivuhodně nevyvážené. Na jedné straně vynikající 2D animace nebo hladký motion tracking, na druhé straně animace s framerate na úrovni prezentace v Powerpointu, u které jsem si vzpomněl, když se občas snažím spustit počítačovou hru s nedostatečným výkonem počítače. Příběhový mix různých věcí dostatečně reprezentující všechna tři slova z názvu, z nichž mi však nejvíce vadila dost omezená definice slova "love". Nejlepší bude rozepsat se o mých nejoblíbenějších epizodách. Three Robots Asi nejlepší pokus o humor z celé řady (když si vzpomenu třeba na Alternate Histories nebo When the Yogurt Took Over. Největší reakci ve mně vyvolalo úvodní odstranění očekávání dle prvních dojmů, takže je jedině dobře, že je to jen krátký film. Good Hunt Začátek jak pro fanoušky furries a konec jak pro fanoušky Transformerů. Mezi těmito body to byla fascinující podívaná, která jde ruku v ruce s díly jako jsou Sonnie's Edge, Lucky 13 nebo The Witness. Mně na tom kromě vztahu ústředních dvou hrdinů zaujal zejména přístup k technologii a augumentaci, ne nepodobný Theseově lodi. Beyond the Aquila Rift Není tajemstvím, že mám rád horor. Není ani tajemstvím, že mám rád vesmírné sci-fi. Tenhle short už proto od začátku byl v mých očích ve výhodě. Jako kvalitní gymnasta ale provedl svou rutinu na jedničku (ať už co do příběhu nebo co do animace) a ustál dopad, takže jasná volba mezi TOP díly. Zima Blue Animačně nevýrazné (ale vzpomněl jsem si u toho na Samurai Jack) a možná i příběhově, ale po návalu akčních dílů tohle bylo naprosto ideální zakončení a i svým nápadem to bylo vynikající a trefilo se mi to nálady. Fun fact na závěr: Beyond the Aquila Rift a Zima Blue předlohy pochází z pera jednoho člověka - Alastaira Reynoldse.

    • 28.3.2020  23:23

    Skvělá zábava, ale zároveň nic, čím by se člověk mohl veřejně chlubit, že se mu to líbí - čili přesně Konosuba, jak ji mám rád. (místy mě až ze smíchu bolelo břicho, jak nebylo přestávky mezi "epizodami") Nemůžu se však zbavit dojmu (a utvrdila mě v tom kritika čtenářů předlohy), že závěr filmu byl špatně rozvržen - epické bitvy jsou fajn, ale emotivní a zcela zásadní vývoj charakteru postav si zaslouží víc než jen pár krátkých scén oproti protahovaným soubojům (notabene když to bylo vtipné i roztomilé zároveň; rozhodně se z toho dalo vytěžit více). Animaci není co vytknout, drží se na vysoké úrovni a skvěle sekunduje vynikajícímu scénáři a dialogům. Hudebně je to místy klasický grandiózní filmový průměr anebo grandiózní RPG-videoherní průměr, zachraňují to tak klasicky energický OP a typicky oddychové ED. Subjektivní plus za mnou milovanou absurdní estetiku Crimson Demons, jak co do jejich oblékání, jejich představování tak jejich magie. S tím jde ruku v ruce i objektivní mínus za Darkness a Aquu, které dostaly nepoměrně méně času na obrazovce, oproti páru "kazumin". Jestli si něco ze světa Konosuby zasloužilo celovečerní film, bylo to tohle. Zasloužilo si to však větší distribuci do kin - sledování doma je pohodlné, ovšem smát se společně s ostatními fanoušky a vidět EXPLOSION! na "stříbrném" plátně musí být k nezaplacení.

    • 17.3.2020  20:35
    Bartender (TV seriál) (2006)
    **

    "Never half-ass two things, whole-ass one thing." Tak pravil Ron Swanson v mnou milovaném Parks and Recreation a já bych si přál, kdyby se tím řídili tvůrci tohoto anime. Místy jsem měl pocit, že sleduji kvalitní epizodické, heart-warming drama, místy jsem měl pocit, že sleduji instruktážní video pro začínající barmany (s na můj vkus občas dost absurdní glorifikací a romantizací alkoholických nápojů). Místy se mezi těmito dvěma světy přeskakovalo v rámci jedné věty. A že těch vět bylo - vždy jsem měl pocit, že jsem byl zavalen slovy a fakty bez možnosti si oddychnout.

    • 9.3.2020  13:24

    Pro mě ten film měl čistě subjektivně nevyužitý potenciál pramenící z mylných očekávání. Moje myšlenky - stále v živé paměti příjemný konec Crazy Ex-Girlfriend, když v tom zahlédnu trailer na tento film, který se tvářil, že by klasické debaty oživil muzikálovými čísly, do toho hned pár písní k poslechu online a v obsazení i Skylar Astin a dokonce Lin-Manuel Miranda, Kristin Chenoweth nebo Darren Criss. Byl jsem tak trochu zklamaný, že písní nebylo více, protože všechny prezentované se mi líbily. Z plusů film kromě tohoto obsahuje i sympatická poselství, která sice míří na mladší generaci, ale ve své esenci jsou nadčasová a je dobré si je čas od času připomenout.

    • 8.3.2020  10:33

    Cameo game tradičně velmi silná. Meta game ještě silnější. Nedovedu si moc představit, že by film Smithovi získal nové fanoušky - jasně jsem to viděl v případech, kdy byly na obrazovce odkazy na filmy z View Askewniverse, které jsem ještě neviděl (např. Mallrats a Chasing Amy), a já rozhodně nemůžu říct, že by mě JaSBR nalákal na jejich zkouknutí. Jako vzpomínka na zlatá léta Smithovy kariéry vynikající, jako samostatná podívaná nic průkopnického, neznat předlohy, šel bych nejspíš ještě o hvězdičku níže. A teď zpátky čekat na Clerks 3.

    • 29.2.2020  21:23
    I Am Not Okay With This (TV seriál) (2020)
    **

    Osobně si myslím, že spíš než srovnání se Stranger Things je lepší srovnávat IANOWT s Umbrella Academy, zejména s č.7 jménem Vanya (zmínil bych i Life is Strange, což je ale počítačová hra). Seriál na sledování a poslech rozhodně není špatný, drží se kvalita kinematografie, jakou mělo TEOTFW. Můj problém tkví ve vedlejších postavách, z nichž mi všechny přišly nudné a "prvoplánové", což Syd bohužel nevyváží. Vrcholem (první řady i negativ) byl pro mě ples, kde se jako by v jednu chvíli zcela vypařily všechny dospělé/zodpovědné osoby a žáci nečinně přihlíželi dění, které sice ve výsledku bylo "cool", ale předtím jako kdyby pode mnou někdo škubnul kobercem a já místo rovnováhy zcela přišel o Willing Suspension of Disbelief a tak i o požitek z oné "cool" scény.

    • 12.2.2020  21:54
    The Marvelous Mrs. Maisel (TV seriál) (2017)
    ****

    Nevím, jestli je to dobře, že jsem dříve než MMM viděl Gilmorova Děvčata nebo jestli je to špatně. Těch podobností je tam totiž podezřele mnoho v čele s kadencí dialogů. Ty jsou nepopiratelně kvalitně napsané, je tam ale znát (i v ději) častý anachronismus. Váhavým doporučuji si pustit nějaký sestříhaný výběr stand-up scén. Ty mě totiž přesvědčily se na seriál podívat, protože stand-up komiky mám rád a dvakrát tolik ty, kteří preferují observační/pozorovací humor - humorem je to o několik tříd výše než kratičké medailonky, které byly např. v Seinfeldovi. Co zbývá je klasické vztahové drama (zde opět bohatě stačí poznámka, že se vracíme zpět ke "gilmorkám") občas proložené krásnými záběry hodnými stříbrného plátna, kterým zdárně sekundují herecké výkony všech zúčastněných.

    • 12.2.2020  21:20

    Ať už to bylo tím, že jsem si vzpomněl na klasické MMORPGs, na různá jiná isekai dobrodružství, jiná anime nebo na Dungeons and Dragons s hráči minmaxery, tohle anime všechny klasické tropy vtipně postavilo na hlavu a/nebo je vyhnalo do absurdna, že každá epizoda stojí za podívání. Pro širokou veřejnost to asi nebude to pravé ořechové, z mého pohledu však nemohu toto již posoudit. Druhé velké plus celé show je Maplin nekompromisně pozitivní přístup vůči všemu a všem. Je milé vidět, že jde také udělat něco, kde není potřeba v každém díle čeřit vodu dramatem (zejména absence jakýchkoliv high stakes v podobě zachraňování světa, života hlavních hrdinů a tak dále) a lze si užívat, jak zase Maple rozbije hru. Sama Maple a i její partnerka jsou svým způsobem Mary Sue, zejména je to znát ve chvílích, kdy jim "do klína" spadnou schopnosti, které se jim hodí do situace, ve které jsou. Nebo jsou minimálně děvčata tak efektivní co se týče dostupných schopností. Po často viděném, téměř až sisyfofském úsilí je však super vidět, že misky vah jsou projednou nakloněny hlavním hrdinům. Virtuální svět není nikterak výjimečný, z protivníků se až na pár výjimek (např. Mii) nevyklubal žádný pamětihodný člověk (v žádném případě však nemohu říci, že bych k někomu z nich choval antipatie), guilda Maple Tree však obsahuje samé sympatické postavy, které člověku hned přirostou k srdci (a to ani nepočítám roztomilá zvířátka jako jsou Syrup nebo Oboro). Korunu tomu nasadilo představení programátorů/těch, co stojí za hrou. Samotnému představení totiž předcházely mé časté připomínky typu "ta hra je tak strašně broken, zajímalo by mě, co na Maple říkají ti, co hru dělali" (ruku v ruce s tím jdou i závěrečné medailonky textového chatu ostatních hráčů, ty jsou však za každým dílem).

    • 1.2.2020  17:45

    Jestli klasická BBC adaptace z roku 1981 měla úchylku ve vodě, zde vede spíše bahno. Pyramus a Thisbe jako obvykle vynikající, možná i více než ostatní adaptace. Z místního Bottoma jsem ovšem unešen nebyl, ať už z obyčejného nebo oslovitého (nutno však vyzdvihnout jeho ham-ovitost při hraní divadla). Nejvíce mi chyběly kvalitní a všudypřítomné rýmy. Chápu, že osekání a překlad do nové doby byl potřeba, hravost rýmů originálu však chybí mně a očividně i jiným. Zaměnitelnost kvarteta milenců (s výjimkou Heleny) taky na kvalitě nepřidalo. Puck to tradičně jistí, je to zase něco trochu jiného než Puckové ostatních adaptací. Modernější setting světa lidí mi šel chvíli proti srsti, nakonec jsem si na něj nejen zvykl, dokonce se mi i zalíbil.

    • 28.1.2020  20:15
    U2: Get Out Of Your Own Way (hudební videoklip) (2018)
    **

    U2 mají na svědomí Unforgettable Fire, přeložitelné jako Nezapomenutelný oheň. Tenhle song je však dost snadno zapomenutelný, alespoň co do hudby. Nejzajímavější na tom je rozhodně animace a poselství mezi textem a tím, co je na obrazovce. Nebyli by to U2, kdyby si nestřihli alespoň nějakou tu politickou agitku (v dobrém smyslu toho slova).

<< předchozí 1 2 3 4 10 19 27 36