Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (271)

plakát

Papírová města (2015) 

Film baví, je vtipný, postavy nejsou pitomý a dá se s nimi vcelku pohodově 2 hodinky strávit. Jediný, s kým mám monumentální problém je hlavní postava Margo, která je prostě jenom sobecká, nevyrovnaná kráva. Její rádoby děsně filozofický kecy mi lezly krkem. Jediný, kdo se zachoval dobře byla její nejlepší kamarádka, která prohlédla, že Margo nezáleží na nikom krom sebe a konečně jí dala vale, což se o našem Q říct nedá. Odvozuji pouze z filmu, knihu jsem nečetla, neslyšela jsem o ní, nechci..

plakát

Drtivá porážka (2009) (pořad) 

Už dlouho jsem se tak nenasmála. Nejen padajícím lidem, ale báječným řečem moderátora.

plakát

Padesát odstínů šedi (2015) 

Začneme knihou. Snažila jsem se jí přečíst, ale kolem 200 strany už jsem nemohla. Pouze dvakrát jsem nedočetla knihu, ale už jsem se k tomu nemohla a ani nechtěla přinutit. Je to brak nad braky, je to skutečně hrozně špatné, postavy ploché, jediný co se tak k nim dá říct je, že jsou hloupé, madam James vůbec netuší, jak napsat knihu, je to jako kdyby to zpatlala tlustá, ošklivá, zaostalá svěřenka ústavu, kterou prostě nikdo nevošukal, ačkoliv hrozně chce a tak si vymýšlí erotické příběhy, aby si je mohla v hlavě přehrávat. Jelikož je kniha skutečně odpad, je to to nejhorší, co jsem kdy četla a opravdu o ní nemohu říct vůbec nic pozitivního, nemyslím, že film dopadl tak hrozně - rozuměj, je hrozný, ale ne tak hrozný jak mohl být. Je to prostě ukecaná nuda, kde pořád akorát něco povídají. Nejenom, že chování postav nedává smysl (za což film nemůže), ale není ani žádný příběh, kterýho by se divák mohl chytit a alespoň něco v tom filmu sledovat. Možná to mělo celkem příjemnou atmosféru, ale pitomé dialogy, pitomé postavy a koneckonců i pitomá hudba, která mi zněla úplně stejně, písnička od písničky, jen přispívala k vleklému "ději". Půl hodiny před koncem jsem už nevěděla co mám dělat, uklidila jsem všechno v dosahu gauče, udělala jsem si manikúru, nakrémovala nohy, vyzkoušela nový oční stíny a kdybych vedle sebe měla jehlice a vlnu, i ten svetr bych uštrikovala. Jo a Jamie Dornan je celkem pěknej cápek, ačkoliv rozhodně ne nějaký sexuální bůh, ale má velice příjemný, hluboký hlas a hezky se poslouchal. Sexuální scény mi nepřipadaly vzrušující, jenom směšný. Tohle mě tedy skutečně neoslovilo.

plakát

Jak na věc (2002) 

Strašně mě štvalo, že celý film je primárně postavený na: Will si myslí, že je šťastný, ale není, protože je sám. A s tím se nemohu ztotožnit. Mně Will nepřišel nijak nešťastný, jen sebestředný. Tak měl peníze a nemusel nic dělat, šmarjá to je hrůza. Pravda, mohl s tím naložit jinak, ale to už je každého věc. Někdo je prostě rád sám, tady to bylo předestřené, jako něco špatného, nenormálního. Ten divný kluk mě štval a nejlepší z celého filmu bylo zabití kachny bochníkem chleba, což je trochu znepokojující.

plakát

Absolutní nula (2006) (TV film) 

Tohle je skutečně absolutní nula. Je to nesmyslné a hloupé. Scény s ledem a sněhem vypadají jako kulisy od prvňáčků vodavkama malované, herci jsou příšerní, scénář ještě horší. Ta hvězdička je asi za to, že mám pocit, že existují ještě horší filmy.

plakát

(Ne)zadaní (2013) 

Vůbec jsem se nebavila. Líbil se mi trailer a to je tak jediné, co bylo vtipné a to pouze bez kontextu. Největší problém mám s hlavními postavami, které se vnitřně babrají ve svých pocitech, aby nakonec divák zjistil, že jsou všichni tři stupidní. Nejlepší scéna, která se mi po několika týdnech vybavuje je pouze Mackenzie Davis, která krásně zpívá a hraje na klavír píseň After You´ve Gone.

plakát

Jupiter vychází (2015) 

Jj, pěkný obrázky tam byly. Jako záporák Eddie Redmayne, tedy nejstarší královský synek je hňup nad hňupy (promiň Eddie, víš, že to tak nemyslim), ale pořád vypadá jako uličník než jako seriózní zlá postava co má někoho ehm, sklízet a Channing Tatum, tedy Caine je trochu jako zpomalený trouba s přistřihnutýma křidýlkama (promiň Channingu, ty víš, že to tak myslím). Mila je pořád krásná, ale nic víc. Milujem se, ale známe se dva dny. Jsme pokrokový, nepotřebujem nic než padání a chytání s extrovníma botama a je z toho láska jak trám. Kdybych měla popsat někomu tento dvouhodinový film, nevěděla bych jak na to. Co se tam vlastně dělo? Žádný příběh a tolik pindů! Mila je královna, ale na úřadech cizáků si vyřizuje svoji legitimaci dlouhou dobu dost složitě(místo toho, aby ji zasypali květinami a se skleničkou šampaňského posadili do vany), nehledě na to, že je to šíleně vyspělá civilizace (která se koupe ve výměšcích vycucnutých z lidí [další ehm?]), ale jejich úřady a ti co tam pracují vypadají jako z Příčné ulice. Nejlepší zážitek z tohoto filmu jsem si odnesla již před začátkem promítání tak, že jsem před kinem viděla utíkat myšku do květináče.

plakát

Všechny moje lásky (2000) 

Rob - Cusack se choval jak pitomej puberťák, Laura - Hjejle říkala divný věci a Barry - Black byl na pěst. Víc lidí mi tam nezajímalo. Veškeré kapely, které jsou tam zmiňovaný mi neberou, styl vyprávění mi byl cizí a věci, co všichni říkali absolutně uhozený. Scénář mi lezl na nervy. Lidé se tam chovali nesmyslně! Hlavně hlavní postava, nafoukanej hňup, který dává dohromady, proč se na něho všechny holky vykašlaly a marně hledá důvod místo toho, aby začal u sebe. Takový idioty nemám ráda. Film mě štval hlavníma hrdinama. Kdybych takový lidi znala, hodila bych po nich šlehačkový dort a z plných plic zařvala: Shut the fuck up!

plakát

Ona (2013) 

Velice zvláštní, ale ne tak intenzivní jak bych čekala. Myšlenka výborná a do dnešního světa skvěle padnoucí. Ale. Vlastně ani nevím. Nepřitáhlo mě to. Nenudila jsem se. Mám velice rozporuplné myšlenky. Asi bych si je měla utřídit než se něco pokusím napsat, ale film mi přišel takový roztříštěný, necelistvý. Zvláštní. Film hodící se do osamělé a přemýšlivé nálady. (celou dobu jsem čekala na to, až nebude mít ten ohavný knír, protože horší než nahej chlap v ponožkách nebo chlap s ponožkama v sandálech je jenom chlap s knírem). Mnohem víc než celý film se mi líbil trailer na něj.

plakát

Odpad (2014) 

Ti tři hlavní kluci, ti jsou výborní. Děti jsou ve filmech zlo. Ti tři ne. Hranice uvěřitelnosti občas trochu kolísá, ale když nad tím člověk nepřemýšlí, nevadí to a dobrý konec tomu neubírá. Lokace zajímavá, tolik bídy a špíny, konečně bez nablýskaných pozlátek. Spokojenost.