Divočák

Průměrné zpracování významné historické události, které spíše než čímkoliv jiným zaujme širokou zahraniční koprodukcí. Na jedné straně sledujeme Ferdinandovu cestu po Bosně, v níž kontroluje stav císařského vojska a neustále probírá schylující se válku, na druhé přípravu a přesun jeho budoucího vraha Gavrila Principa a jeho spolubojovníků z teroristické organizace Černá ruka. Film si vystačí s velmi přímočarým scénářem, který je místy natahovaný až do zbytečné délky, aby pak samotný závěrečný atentát doslova „proletěl“ během několika málo minut. Stejně jako Bitva na Neretvě trpí i Sarajevský atentát na Bulajićovu nevýraznou režii, která absolutně nedokáže budovat jakékoliv napětí.

Masivní partyzánský velkofilm z období druhé světové války. Společné spojené síly Němců a Italů hodlají rozdrtit zbytek jugoslávského partyzánského odboje. Zatlačí partyzány až k Neretvě, kde je chtějí uzavřít do kleští. Partyzánům se však podaří nepřipravené Italy zaskočit nočním útokem a porazit je. Němci je poté sice zatlačí do úzkých, nechce se jim však dál plýtvat vlastní zdroje a proto na zbytek odbojářů pošlou jednotku jugoslávských četníků. Partyzánům se ji však podaří porazit a skrze volnou cestu uniknout Němcům. Na filmu je sice znát velký rozpočet, jde však spíše o nafouklou bublinu, která trpí především Bulajićovou unylou režií. Stejně tak známá jména zahraničních herců slouží spíš jako lákadlo na plakát, ve filmu totiž většinou zastávají pouze nedůležité vedlejší role.

Bizardní srbská komedie opředená specifickým a pro zahraničního diváka velice nepropustným, humorem. Dcera faráře Jovana svého otce velice ráda škádlí tím, že mu na otázky - na co myslí - odpovídá, že na muže. Aby jí takové myšlenky vyhnal z hlavy, rozhodne se ji farář zaměstnat přespolním během. Jovana tak každý den běhá po okolí, díky čemuž se ale setkává s pohledným prostoduchým sedlákem, do nějž se zamiluje. Do vesnice se však brzo přistěhuje sedlákova sestra, která si sebou přivede i černošského manžela Sloboda. Ten si otevře své vlastní krematorium, v němž brzo zpopelní sedlákovu matku. Jelikož si Jovana na černochy velmi potrpí, podvede se Slobodanem sedláka. Ten si to ale nemůže nechat líbit a tak zpopelní i samotného Sloboda a jde za to do vězení, odkud uteče. Policie ho však brzo chytí a Jovana si nalézá nového sedláka, který však už místo volů používá k orání traktor.

Válka končí a jugoslávští partizáni se radostně vrací domů. Partizán Malý zjišťuje, že jeho stará láska Alexandra je odsouzena k smrti za kolaboraci s Němci. Malý se ovšem věnuje mladé partizánce Markleně, která mu své sympatie projevila už na začátku války (film Sen). Malý ji přemlouvá „aby mu dala“, ale Marklena mu odvážně vzdoruje a naopak se nechává obletovat od pohledného ruského vojáčka. Když ale ten chce, aby s ním odjela do Ruska, odmítá ho a vrací se k Malému. Ten je její nákloností potěšen, ale když se mu sama nabídne, odmítá s tím, že stále miluje Alexandru. Navštíví ji ve vězení, kde se dozvídá, že byla ke kolaboraci donucena, ale před popravou ji zachránit nedokáže. Radši, než aby ji nechal popravit, jí pomůže k útěku, a poté k jejímu zastřelení přiměje německého zajatce, kterého pak sám zastřelí, aby se zbavil svědků.

Sen se odehrává v počátcích srbského partizánského odboje za druhé světové války. Mezi partizány se přidává mladý chlapec, kterého do oddílu následuje i jeho dívka. Během boje o město je však chlapec zabit a dívka za ním žalostně smutní a přemýšlí nad jejich společným životem, kdyby nepřišla válka (flash forwardy). Dívka opouští partizánský oddíl, ve kterém byla jen kvůli chlapci a čím dál tím víc se zbližuje s partizánem Malým. Uvědomuje si, že ho miluje, má však výčitky vůči mrtvému. Její otec je mezitím odsouzen vesničany za škudlení potravin. Dívka se snaží ovlivnit vojáky, aby ho nezabíjeli, ale její otec je i tak popraven. Na město míří německá armáda a partizání před ní prchají v obrněném vlaku. Jeden z nich odchází na schůzku s vesničany, ti ho však předávají Němcům, aby si zachránili vlastní krky.Většina partizánů (včetně dívky) pak při obraně vlaku umírá. Mezi hrstkou přeživších je i Malý a dívka Marklena, která mu vyznává lásku.

Lyrický příběh o lásce navzdory lidem i okolnostem nás zavádí do Srbska během druhé světové války. Hrstka partizánů se statečně brání náporu několikanásobné přesile německých okupantů. Jeden z nich potkává náhodou pohlednou dívku. Když je později vybrán, aby přivedl svému oddílu posily, uvidí, že dívku zajali Němci a pokusí se ji vysvobodit. Je sice úspěšný, nepodaří se mu však přivést posilu včas a jeho oddíl je postřílen. Je za to odsouzen na smrt, v boji je ovšem každá ruka dobrá a tak je i v zápětí omilostněn. Společně se svou láskou pak padnou při německé ofenzivě. Dordević záměrně upozaďuje dějovou linii filmu, aby dal vyniknout jeho lyryckému vyznění. To jen podtrhuje fakt, že klíčové scény často záměrně vynechává a předkládá nám až momenty, které jim bezprostředně následují.

Národní epopej tentokrát v režii Bulharů. Filmovým vypravěčem je syn římského diplomata jménem Velisarius, jehož si nechává bulharský chán Kubrat jako rukojmí pro případ porušení vzájemné spojenecké smlouvy s Římem. Velisarius dospívá na chánově dvoře a získává nejlepšího přítele v jeho nejmladším synovi Asparuchovi. Kubratův národ je nucen čelit nájezdníkům z východu a rozdělí se proto na tři kmeny, v jejichž čele stanou jeho tři synové. Velisarius následuje Asparucha. Vedle nástrah přírody a cizých kmenů musí Asparuch čelit i mocenským choutkám svého kněze, který ho mimo jiné přinutí obětovat i jeho snoubenku. Když Asparuchův kmen dorazí až na východořímské území, podaří se mu lstivého kněze zbavit a za pomoci slovanských kmenů odrazí i útoky římského císaře. Jeho národ konečně nalezl své místo pro život. Film se mi bohužel dostal do rukou pouze v anglicky dabované verzi, na níž se velkou měrou podepsala ruka střihače, čímž kvalita filmu utrpěla na značné újmě.

Film mapující život malé rumunské dědiny v letech před a během první světové války.Vyprávění není provázáno nějakou páteřní dějovou linií s ústředním hrdinou, tím je naopak celá vesnice a film je tak slepen spíše z jednotlivých epizod, které její různí obyvatelé v daném období prožívají. Důležitým okamžikem filmu je odchod mužů do války, kdy ve vesnici zůstávají téměř výhradně jenom ženy, děti a starci. Významným momentem je pak také příchod německého vojáka, který mírumilovné vesničany sobecky vykořisťuje a krátí jejich skromné zásoby. Když mají ale vesničani možnost se ho násilně zbavit, jejich dobrá povaha jim to nedovolí. Poté, co válka skončí, už vesnice není stejná. I když se muži vracejí domů, jak na nich, tak na jejich ženách, zanechala válka příliš výrazný dopad. I ve vesnici ovšem existují mladí, na kterých se válečné hrůzy podepdaly jen minimálně a kteří nesou koloběh života zase dál.

Příběh mladého naivního studenta filosofie v předvečer první světové války. Chudý student zdědí po svém strýci veliké mění. Neumí s ním ovšem nakládat a brzo ho obklopí skupina vyžírků, kteří se na jeho majetku chtějí přiživit. Zatímco jemu je jeho bohatství spíše na obtíž, nové společenské postavení mu nesedí a radějí se věnuje naivní pomoci svému revolucionářskému příteli, jeho žena si v nové společnosti libuje a brzo ho začne podvádět, což vede k jejich rozchodu. Po smrti přítele se k ní sice vrací, když se ale po započetí války rozhodne narukovat, žena se na místo manželova života strachuje o své finanční zabezpečení v případě jeho smrti. Mircea Veroiu nedokázal zopakovat pronikavý režijní styl z „Kamenné svatby“ nebo „Zlata v horách“ a utopil film v průměrnosti a nudě.

Druhý společný projekt Mircei Veroiu a Dana Pity na základě povídek Iona Agarbiceanua. Stejně jako u Kamenne svatby je film rozdělen do dvou na sobě takřka nezávislých částí. Významnou roli opět hraje pronikavý hudební doprovod, jednotícím tématem jsou tentokrát hory, zlato a lidská chamtivost.V první povídce sledujeme majitelku hostince v horské vesnici. Ta dříve hostila zlatokopy a dodnes ví, kam ukryli své poklady. Na nepřístupná místa ovšem nemůže sama a proto láká mladé chlapce, že jim výměnou za ukyté zlato věnuje ruku své krásné dcery. Když jí však dotyčné zlato přinesou, nechá je svým pomocníkem zavraždit. Druhá povídka vypráví o starém sedlákovi, který láká mladé manželky na plnou truhlu zlata, kterou má uzamčenou doma ve světnici. Tu jim zakazuje otevřít. Když se to dívkám konečně podaří, zjistí, že je truhla plná kamení, dostanou infarkt a na jejich pohřbu si sedlák vyhlédne jejich nástupkyně.