Isherwood

Isherwood

Jiří Valášek

okres Praha
Kameraalitera.cz

homepage

Twitter: J_V_Isherwood

1807 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 12 23 34 45
    • 13.12.2018  08:40

    Po zhlédnutí mám víc jak otázek, jak odpovědí, ale jako zrychlená poznávačka vzestupu mladého fašounka velmi poučné. Citelně mi tam chybí myšlenkové hnací motory a motivace k buzeraci desítek podobně naladěných kluků, ale ohlédnutí do historie nabízí paralely, které mnohé mezery vyplní samo. Tuším v tom škodolibý režijní záměr, ale závěrečná návštěva kadeřníka a proslov na náměstí už jsou jak z jiného světa. Uznání potvrzuje sedm zdvižených pravaček z desíti.

    • 10.12.2018  00:54

    Singer mechanicky cyklí lidská dramata, studia a živá vystoupení, která v dílčích jednotlivostech překypují energií, prýštící ze všech stran – od výborných herců, skrze kameru a střih až k poslednímu přesně namířenému světlometu, ale jinak těch 130 minut proklouzne mezi prsty jako promarněná šance jít za hranu uhlazeného biopicu, kterému plátno sluší. Ale tím, jak k němu houfně usedávají diváci bez rozdílu věku i hudebního vkusu, se značí především to, že snaha zalíbit se absolutně všem klapla na výbornou. Nebýt ale té geniální hudby (a to říkám jako člověk, který k ní nepřetéká vřelostí), je to sezónní tuctovka. Naštěstí to o té hudbě je a já to nebudu skrývat: dojalo mě to.

    • 30.11.2018  09:38
    Sedmilhářky (TV seriál) (2017)
    *****

    Když jste na mateřské déle, než biologické hodiny schvalují, může se stát, že ten smrsknutý svět dětských plen, špinavého oblečení a tekoucích nosů bude nutné napínat za hranu, kde dobré mravy oťukávají paragrafy zákona. Štiplavá sonda do láskyplného objetí všehoschopných matek, jejichž světu sice zdánlivě nerozumíme, ale v mnohém ho s nimi sdílíme. Tou detektivní linkou bych se nenechal zmást, i těm méně bystrým brzy dojde, kdo si zaslouží zemřít. Ale ta postupná cesta k nevyhnutelnému konci je protkána fascinující pavučinou zdánlivých banalit, rozhovorů odposlouchaných ze života, které tvoří fascinující celek. Vallée je mistr střihu a stačí mu ve správnou chvíli na půl vteřiny nahlédnout jinam a vodí si diváka jako na provázku. Girl power, jak ji možná nechceme vidět, ale bezezbytku musíme. Cvak, cvak. Těším se na další řadu.

    • 12.11.2018  10:31
    Šťastné pondělí (TV pořad) (2016)
    ***

    Fascinující přímý přenos ve vyčerpání formátu, kde jde vidět, že i John Oliver vlastně jenom umně klouže po bulvárních plochách, jenomže tady vyhrává ego, a i když neupírám Jindřichu Šídlovi unikátní komentátorské schopnosti, nutnost mít za zády úderného dramaturga je zde do očí bijící. Pragocentrismus tak moc „over the top“, až si říkám, jestli to není naschvál. Po té obří čistce na Streamu, kdy zůstal Šídlo osamoceně s Jankem Rubešem, je absence schopnějšího tvůrčího zázemí až příliš markantní. Koukám už jen sporadicky a vždycky mě to vytáčí čím dál víc.

    • 24.10.2018  08:42
    Ostré předměty (TV seriál) (2018)
    *****

    Fascinující svět žen, v němž vládnou hutné stíny minulosti a režijní mistrovství. Samozřejmě, Gillian Flynn dodala silnou papírovou oporu, ale ta je bezpečně sešitá v pevném tvaru díky Valléeho virtuozitě. Mám letos nakoukáno málo, tak možná doba pokročila, ale tady jsem osm hodin bezmezně obdivoval pedantsky přesnou práci s herci a střihovou skladbu, která přesně zasazenými půlvteřinovými záběry narušuje běžnou strukturu a nechává napětí houstnout do netušených rozměrů. Hlavní ženské trio si diváka omotá od prvních chvil a donutí jej nespustit z nich oči. Tradičně výtečná Amy Adams i děsivá Patricia Clarkson se nechávají doplňovat Elizou Scanlen, která tu polohu „spoiled bitch“ jede naprosto s přehledem. Ano, děj by šel sfouknout za dvě hodiny a pořád by z toho mohla vzejít silná žánrovka, ale to natažení na osm dílů dovoluje netušené věci a ono „nic“, tíživé bezvětří, kdy už se modlíte, ať se to pohne, je příjemně mrazivým způsobem nesnesitelné. Škoda, že to ve stejné poloze neutáhne i závěrečný díl, který dosavadní řád poruší a překotně vše uzavře. Pocit z vysoce intenzivní podívané to nepřebilo, ale v dlouhé debatě mě pak žena utloukla argumenty, že vůči zbytku je to škoda a vlastně až neuctivé. A v tomhle seriálu ženy vládnou. Hodně ostrých 9/10.

    • 1.10.2018  21:51

    Už mi není patnáct, abych hýkal nad tím, že někdo dovede herní intro natáhnout na víc jak dvě hodiny. Jasně, Spielberg má vejce pevně v hrsti a hýčká jej s elegancí uhrovitého nerda s gamepadem v ruce, ale ta bujará vizuální laskomina se lepí na patro už po pár minutách, protože v poměru cena/výkon si vesměs může plácnout s Clineovou knihou. Na jednu stranu se to chce zavděčit všem, ale v klíčových pasážích tomu unikají propriety běžného mainstreamu, tedy zajímavé postavy a funkční interakce. Zde film dost zásadně prohrává s (už tak dost jalovou) předlohou a moje zívání bylo chvílemi teatrálnější, než zde přítomné herecké deklamace. Vytříbený vizuál a luxusní triky už jsou dneska běžný standard, víc toho ale Ready player one bohužel nenabídne.

    • 27.6.2018  14:09

    Když napíšete něco tak dokonale blbého, děláte to buď z neschopnosti, nebo s tvůrčím záměrem. Klaním se k druhé variantě, protože Bayona ví, kde leží jeho hororové kořeny a tak svižně vodí kameru i triky, přičemž herci deklamují jak o život a zařezávat klišé do sedačky před sebou vás přestane po hodině bavit. Ale ta lehká žánrová odbočka se zaklapnutím vrat na trajektu tomu prospěje, a i když se neděje žádné překvapení, chvílemi je to fest napínavé a krvavé, co jenom rating dovolí. Provazce deště už jsou pasé nějaký ten pátek a 20 minut bych bez milosti nechal spadnout na podlahu střižny, ale pocit vysokooktanové jízdy, kde funguje bombardování lávou i plížení ve tmě, která vcelku slušně dojíždí ještě pár hodin po vylezení z kina, to nakonec spláchne.

    • 5.6.2018  09:48
    Dukla 61 (TV film) (2018)
    ****

    Poctivá práce, na mnoha frontách. Rodinná linie jde Ondříčkovi od ruky, protože ho drží slušní herci a sociální drama se vejde do stísněného havířského bytu (Oskar Hes!). Samotné doly pak tepou temným životem, v němž vládně čerň a minimum světla. Dvořákova kamera skvěle koresponduje s barvami a náladou, která dává tušit, kam se vše zákonitě musí ubírat. Tragédie, která za sebou zanechá 108 životů, přichází pozvolna a působí až nepatřičně, jakoby z jiného světa. Ondříček šponuje tenzi tím, že drží otěže tempa pevně utažené. Škoda, že je popouští jenom tehdy, když zatouží po melodramatické vsuvce, kdy je potřeba pronést poslední slova, nebo zpomaleně padnout. Na úkor upozaděných manželek, čekajících u brány dolu, bych očekával více střídmosti v kýči a důslednější postoj k chytřejšímu diváku. Ale i tak je to oddřená paráda, vzdávající hold i držící tichou pietu. Produkční proces nebyl žádný med. A že o tom od své (tehdy už těhotné) ženy vím dost. 4 a ½.

    • 2.5.2018  09:56
    Metanol (TV film) (2018)
    *****

    Stává se to jednou za pár let, ale na Kavčích horách hrábli do plných a ve správný okamžik z odstupu vydestilovali jednu z nejbizarnějších kauz českého lihového byznysu. První polovina šlape bez zaškobrtnutí a divák jenom žasne, jak dvojka absolutních kreténů smíchá várku, za kterou se barmanské certifikáty neudělují ani v nejzapadlejším koutu východní Moravy. Režisérka to do diváka pumpuje po panácích, ale neúnavně, přičemž ji drží zneklidňující cimbál a skvělí herci (shrbený Vaculík budí sympatie, Máj vztek a Bambušek dává lekci zmrdismu na roky dopředu). Když do hry vstoupí policejní tým, nabere to úplně jiný směr a začne to téct po litrech (emoce i napětí), přičemž si to chvílemi hrábne daleko za běžný žánrový rámec českých kriminálek. Neokoukaní herci (výborný Finger a charismatický Fridrich) jedou bravurně napsané dialogy, nikde to nedrhne, a i když víte, kdo si v závěru odnese doživotí a kdo to uhraje přes advokáty, nedá vám to vydechnout. Čert vem zjednodušení, tohle je kvalitní demižonek, ze kterého jsem tři hodiny degustoval opravdu rád.

    • 9.3.2018  08:41

    Mocná je nostalgie. Najelo mi to jak před dvaceti lety a chvílemi jsem se přistihl, že mám chuť se rozbulet úplně stejně jako Robert Záruba. Ale není to žádná kýčovitá glorifikace něčeho, co za dvě dekády narostlo do národního pomníku. Je to parádně sestříhaná montáž známého i neznámého, vyvážená na všech frontách barikády a s neskutečně lehkonohou rytmikou dává do souvislosti i historické křivdy s hokejovými odvetami. Takhle plnokrevný filmový zážitek nabídne letos už máloco.

    • 15.2.2018  12:13
    Vzteklina (TV seriál) (2018)
    ***

    Našlápne si to odvážně jak kdejaká mysteriózní pásovka ze severu, přičemž to v šumavských lesích překvapivě najde dost potemnělé atmosféry i neotřelých nápadů. Vzteklina se šíří, starousedlíci jsou nejistí a pod povrchem to začne vřít. Škoda, že to tak násilně nabourává přechytralý Pražák, který trousí doktorská moudra i velkoměstské rozumy, přičemž mu jednu chvíli chybí nadhled a tu druhou zase nekompromisní pěst hluboko v nose. Dokud slintající méďa, který ubral v krotkosti a naopak nabral na apetitu, běhá po lesích, jede to na plné otáčky, když se vytáhnou generační křivdy ze zaprášených archivů, je vám líto, že tuhle obstojně napsanou a na poměry z kavek dramaturgicky slušně ošetřenou podívanou, nakonec nekočíruje někdo jistější.

    • 18.12.2017  14:38
    Jackie (2016)
    ***

    Skrz naskrz nehollywoodský medailonek, ve kterém vládnou dušené emoce a kontaktní kamera. Natalie Portman hraje jinou ligu, ale mám pocit, že by si tenhle příběh čerstvé vdovy zasloužil silnější rámování, třeba do filmu, kde nebude hrát prim, ale výraznou vedlejší linii. Larraín to koncipuje extrémně umělecky, ale to škrcení divácké empatie začne být ve druhé polovině až otravné.

    • 15.12.2017  08:39

    Johnson naplňuje předpoklad, pro který jej u Dineyho najali, a bombarduje ságu ze všech stran, přičemž si nechává nabíjet z bohaté historie i moderních hi-tech udělátek. Hned na začátku v monstrózní akci nastolí svůj řád, kde se odvrátí od Abramsovy rozpustilé geekoviny, aby skoro dvě hodiny nechal hrdiny spíše vykecávat, a šponuje nitky osudovosti na hranici snesitelnosti. A když si postavy dostatečně povodí (Rey je tajemnější a Ben ještě víc emočně nestálejší), vypuknou akční orgie, kvůli kterým má pořád smysl chodit do kina na velké hollywoodské blockbustery. Tohle produkční ošetření je dalece za tím, o čem si mohou mraky jiných franšíz nechat jenom zdát. Už to není prvoplánová pastva pro oko jako posledně, ale Johnson s Yedlinem jsou vizuálně skromnější proto, aby pak sázeli vizuální highlighty přesně tehdy, kdy si to jejich příběh a hlavně hrdinové žádají. Tichá destrukce i rudá sůl jsou vesmírné symfonie obrazu, které naposled přinesl Interstellar. K úplné dokonalosti mi tak vlastně chybí jenom ty původní 3 hodiny stopáže. Fakt jsem měl chvílemi pocit, že tam pár momentů zbytečně klouže mezi prsty. Ale stejně, rozjely se závěrečné titulky a já cítil opravdové fyzické vyčerpání. Fest emoční prožitek, jak z festivalového indie soc-dramatu. PS: V následujících dnech nebude nic zábavnějšího, než číst štkaní konzervativců 30+ nad novou generací hrdinů a stýskáním si nad starými dobrými časy.

    • 14.12.2017  10:17

    Zbytečná ilustrace k nejlepšímu reportážnímu cyklu letošního roku. Nečíst poctivě týden co týden historky z práce, kterou dělat nechcete, asi bych dokument zatratil úplně. Je to obrazové leporelo, které nedává nic navíc, protože Apolena Rychlíková za kamerou nevládne. Je to ledabylý sestřih, který nebere v potaz to, že Saša Uhlová je bohyně pera, ale její monotónní hlas vás od půlky stopáže zabíjí. A těch pár výseků z rodinného života to nespasí, protože neukazují nic (a jednou naopak zase až příliš). O lidech, kteří denně valchují prádlo, skládají maso, nebo třídí odpadky, se toho ve filmu, na rozdíl od psaných textů, dozvíme úplně minimum. A2larm je možná rejdiště zakuklených (a mnohdy i vylíhnutých) komsomolců, ale čtení Hrdinů kapitalistické práce zaháčkuje natolik poutavě, že ta neviditelná ruka trhu musí profackovat snad i rodinu Klausů.

    • 5.12.2017  10:43

    Vaughn sází z rukávu jednu akční finesu za druhou (je fajn vidět ve velkém blockbusteru přehledné kontaktní souboje, a je mi jedno, že to vlastně svírá šikovná VFX kamera a chytrý střihač), ale jestliže šli posledně s Goldmanovou za čáru až příliš, zde se naopak nepochopitelně krotí. To hrocení vztahů na úkor stavby smysluplnějšího příběhu je na všech frontách strašně jalové. Kupa kýče a sentimentu, ale bez kapky drzosti, podvratnosti a jakékoliv vůle jít víc naproti odvážnosti. To překvapivé sebeobětování díky tomu působí až nepatřičně a barometr empatie nechává v klidu. Má to sto čtyřicet minut, zápletek jak na 3 filmy, ale do lasa nepadne pořádně ani jedna. (Ne)bratříčkování se Statesmeny nevyužitá nuda, tušení zrádce nula a trapná záporačka se zálibou v designu padesátkové plechoviny… nudná nula. Chci uzavřít trilogii, která bude dvě hodiny běsnit na všech frontách, pak zavládne světový mír a spokojenost.

    • 20.11.2017  10:20
    Příběh služebnice (TV seriál) (2017)
    *****

    Když teplá večeře, vychlazený lahváč a vyžehlená košile přestanou být denní samozřejmostí, protože dětského pláče a použitých plen začne podezřele ubývat, je potřeba sáhnout po prověřené sbírce Starého zákona a vykuchat z něj pár apokryfů, které se tak účelně neohýbaly ani za časů inkvizice. Té kritice, která se na to především zprava hodně snáší, úplně nerozumím. Ženský kvintet za kamerou na to jde velmi přízemně a citlivě. Společenská apokalypsa je vlastně až intimní záležitost, kdy se události kolem dějí jaksi mimochodem a divák se modlí za to, aby viděl víc, přičemž se ale bojí, že při globálnějším měřítku se to rozpadne. Z mého pohledu to ale neskutečnou vnitřní dynamiku bere především z toho, že žádná jiná dystopie, co pamatuju, nešla tolik na dřeň pokrytectví, které automaticky všechny totalitní systémy provází. Bublá to pod povrchem dokonale, ale návštěva Jezábel to definitivně vystřelí do pozice žánrové události, která si apokalypsu dovede představit i bez jaderného spadu.

    • 19.11.2017  17:46

    Bigger, stronger, faster. Šlape to bez větších zaváhání, ale vlastně chvílemi až příliš na jistotu. Ve třinácti uměla děcka svoje vztahy vyhrotit i v osmdesátkách, nepochybuji o tom a trochu mě mrzí to opatrné našlapování kolem. Každopádně, letos ještě o něco víc než před rokem je vidět, jak moc je to Dufferovic dítko, se kterým si rozumí nejlépe oni. To režijní drolení dost bije do očí a na plnou palbu se to vyšvihne až v úplném závěru. Koketoval jsem s tou myšlenkou už minule, ale tenhle nepřiznaný filmový portál do Black messa ocení devět doktorů Freemanů z deseti.

    • 30.10.2017  14:32

    Hele, žít Brno fakt není taková póza, jak se může lidem, kteří v něm jakože nihilisticky přežívají, zdát. Jasně, je to sranda i nějaké to mrzení, ale dokument to není ani zbla a na jakože filmovou rekonstrukci v tom zase ty dokumentární prvky hrozně prudí. To, co začíná jako osobitý vtip, ve kterém se dá opravdu bydlet (v mém případě 7 let), skončí jako neskutečně vychtěná zábava party kámošů, co si to chtějí vyříkat s ex-kamarádama i nekamarádama, přičemž se maskují za (sic!) silnou linku o páru v očekávání a nakládají tak především sami sebe a dokazují všem naokolo, že určitá míra urbanisticko-sociálního kretenismu může postihnout kdekoho. Brno, město, které není bez následků.

    • 13.10.2017  23:29
    Temná věž (2017)
    odpad!

    Budu nefér, ale co v dnešním světě je, že? Kingova sedmidílná sága je unikátní v tom, jak během víc jak dvou dekád prošla žánrovým i literárním vývojem, kdy Stephen stihnul napsat desítky dalších knih, vyznat se z lásky k westernům i popkultuře a zúčtovat z vlastní drogovou minulostí. Je to fascinující dávka opravdové epiky i bizarnosti, ale ten rok, který jsem strávil jejím čtením, byl pro mě po literární stránce výživný v tom nejlepším slova smyslu. Série nabízí asi dva tucty motivů, které by při troše tvůrčí péče vydali na řádnou blockbusterovou nadílku. Jenže tohle je ve všech ohledech ta nejhorší možná varianta. Tahle Temná věž totiž vyzobala pár nahodilých motivů, které se zrovna hodily, ale jsou poskládány do naprosto nesmyslného celku. Chybí tomu jakýkoliv dramatický oblouk. Skákání mezi lokacemi buší na dveře střižny a zoufale hledá zbytek filmového pásu. Postavy v lepším případě nemají šanci vyniknout, v tom horším jsou vám protivné. Elba sází na charisma, které pohltí i ty, pro něž je Roland Deschain stále modrookým blonďákem, ale McConaughey si střihnul asi nejdebilnější roli za poslední dekádu. Taylorův Jake Chambers je pak hotová tragédie. Tohle je tvůrčí fail na všech frontách, který se někdo na poslední chvíli pokoušel zachránit tak, že jej prodá jako akční béčko. Ale ani slušné triky nezachrání to, že ještě před první klapkou měl někdo rázně zařvat stop a převelet to k lidem z kabelovky, kteří by z toho vykřesali čtyři bohaté sezony po deseti dílech.

    • 2.10.2017  15:34
    Pasažéři (2016)
    ***

    Technologická hi-tech laskomina v područí rutinního melodramatu bez vášně, v němž si tvůrci usmysleli, že pokud neutáhnou filozofii ani opatrné tokání, spasí je v závěru trocha velkolepého ohně. Úvodních dvacet minut je z jiného světa, finále z dobře známého universa, kde to řičí hysterickým smíchem.

    • 1.10.2017  18:41
    Take me out (TV pořad) (2017)
    odpad!

    Genderové peklo, proseté neúspěšným castingem na porno, o kterém do konce semestru vznikne půl tuctu diplomových prací, přičemž ani jedna to neuchopí stejně. Tohle svádí k tak idiotským sociologickým interpretacím, až v tom upištěném tyjátru nad slzou testosteronu, která protekla skrze gel na vlasy a kreatinovou svalovinu, tuším škodolibé dramaturgy Primy, kteří řvou smíchy v zákulisí pokaždé, sotva někdo z přítomných promluví.

    • 1.10.2017  18:28

    Totální overkill hned v několika filmařských disciplínách, který nebyl sražen do prachu ani časem, ani křemíkem lépe vysoustruženými následovníky. Vše o tom bylo řečeno, ale ta nepsaná cameronovská poučka, že akční scény musí sloužit příběhu a nikoliv naopak, zraje s každým zbytečně vygenerovaným megabajtem dat jako víno a je až s podivem, že akčních blockbusterů, které by fungovaly na podobném principu, se za těch šestadvacet let moc neurodilo. Osobně dám vždy raději přednost nerovné zákopové válce na planetoidu LV-426, ale i tak plně rozumím tomu, proč tohle v žánrové bitvě i po sfouknutí všeho nostalgického nánosu plně obstojí i v tomhle miléniu. Tohle přežije i den zúčtování, protože je to… (viz začátek komentáře).

    • 29.9.2017  09:29

    Možná o chlup uměřenější a ve výsledku ne tolik ubíjející jako čtyřka, ale pořád nejhorší film série, potažmo celé Bayovy výrobní linky. Všechno, co kdy dělalo jeho filmy špatnými, je zde znásobeno do obludných rozměrů. Vizuál je naleštěný jako prototyp Mercedesu a smyslný jako křivky doktorky z Oxfordu Laury Haddock. Každý (a jak mi po hodině došlo, tak opravdu každý!) záběr je přestylizovaný kýč, jemuž je podřízeno i to, že pokud mají hrdinové stát v protizáběru padajícího slunce, bude jeho západ trvat i celý den (kuk na hodinky při finále). A někde pod povrchem toho zvráceného fetiše se skrývá děj, který nedává ani kapku smyslu. Série nikdy neoplývala hlubokou inteligencí, ale vždy to vyvažovala určitou dávkou šílenosti a pokleslé zábavy (Devastatorovy koule). Tady se první hodinu děj nehne nikam a s přesunem do Anglie to ztratí i poslední zbytky běžného tvůrčího postupu o stavbě, vývoji, návaznosti a alespoň kapce logiky. Tady absentuje vše, a i když Anthony Hopkins cítí, že tohle je jeden velký tvůrčí přehmat, užívá si to s nedbalou elegancí. A tím to hasne. Michael Bay je posledním rytířem filmové zhovadilosti.

    • 19.9.2017  14:20
    To (2017)
    ****

    S několikadenním odstupem to dozrálo. Jako adaptace přebujelé Kingovy předlohy výborné, jako horor o klaunovi se zálibou v mordování malých dětí o chlup slabší. Muschietti knihu osekal o ty nejkošatější větve, ale to nejpodstatnější, tedy děti, které se přestaly bát, a vydaly se vstříc zlu, vystihl bravurně. Skvěle vedené obsazení si sedlo a i přes mnohá zjednodušení to funguje. Graduje to výborně a finální střetnutí jde dokonce za hranici pečlivě, ale jinak vlastně velmi přízemně a uctivě zfilmované knižní imaginace. Každopádně tam zásadně postrádám To, jako takové. (spoiler!) Tedy jako těžce uchopitelné zlo, které se vtěluje do hluboce zasunutých strachů. V tomhle ale paradoxně může mít zásadní výhodu druhá, dospělácká, část. Pak je možné, že vznikne horové kombo, které si neoddiskutovatelně najde cestičku do žánrových učebnic. 4 a ½.

    • 20.8.2017  00:20

    Je to jako vykuchat jádro Červeného trpaslíka, natáhnout jej na dvě hodiny, hodit do kouzelné krabičky, kde makají trikoví otroci a pak si nechat vygenerovat „film“. První půlka je ještě vcelku snesitelná, především Rocketovi se daří to, co v prvním díle nedovedl nikdo, tedy sázet osobité momenty a úderné hlášky, ale v momentě, kdy se definuje záporák, mi blesklo hlavou: „A je to v hajzlu!“, protože pak už jenom poctivě odškrtáváte všechny propriety standardního marveláckého menu. Dezert se nekoná, překvapení jakbysmet.

    • 2.8.2017  22:25

    Major Fawcett nebyl doktor Jones, ale teprve až ve druhé půli mi došlo, že sleduju netradiční „based on true story“, protože něco tak starosvětského, velmi strohého a přitom co do diváckého požitku výživného, by žádný soudný producent neschválil, i když to stálo prostých 30 milionů. Bohužel to nevydělalo ani třetinu, a protože Hollywoodu vládnou účetní, mám trochu strach o modrookého blonďáka Hunnama, který (v českých kinech) v rozmezí měsíce předvedl dva diametrálně odlišné charismatické výstupy. Je to škoda, už jenom pro tu potemnělou atmosféru, soustředěnou a pečlivou režii a velmi nevtíravé glosy dané doby, by si to zasloužilo silnější diváckou odezvu.

    • 22.7.2017  18:40

    Pane na nebi! Dark fantasy v kulervoucí vizuální palbě, kde je všechno tak strašně over the top, až plně rozumím divákům, kteří to pošlou do splašků. Tohle bere všemožné žánrové motivy a lepí je na oprýskanou historku s chutí, při které byl režisér naposledy před sedmnácti lety. U intra s gigantickými slony jsem ještě trochu váhal, ale pak v geniální střihovce Artuš dospěje a já věděl, že je to doma, protože dojde i na Ritchieho milovaný běh po schodišti s Pembertonovým úderným podkresem, přičemž to nezaostává ani při trikových orgiích, kdy všichni věděli, že se můžou urvat ze všech řetězů, včetně herců. Jude Law hraje záporáka ve stejném stylu jako Mladého papeže a je to naprosto dekadentní bomba. A Charlie Hunnam? Už v Pacific Rim mi přišlo, že na sladkého idola holek 20- má podezřele charismatu a tady ho úročí v nejlepší možné formě. Dost jsem nad cestou do kina váhal, trailerová kampaň byla hodně mdlá, ale když vidím, že při rozpočtu 175 milionů to má celosvětově vyděláno (2 měsíce po premiéře) cca 145 milionů celosvětově, je mi jasné, že to u Warnerů někdo kardinálně podělal. Nejlepší fantasy od Pána prstenů.

    • 22.7.2017  06:39
    Dunkerk (2017)
    ****

    Fascinující produkční pozadí a ukázka realizačních možností hollywoodského velkofilmu na maximu, ale emoce na nule. Jako ve válečném dokumentu, kde ale absentuje výrazný voiceover. Chápu, že to byl tvůrčí záměr, ale poprvé v životě jsem se s Nolanem minul a najednou se cítím, jak když vám po spokojených letech vztahu holka zahne. Časem tomu šanci ještě dám, ale bojím se, že bez asistence IMAX formátu se vše jen stvrdí.

    • 20.7.2017  09:43
    Uteč (2017)
    ****

    Výtečná scenáristická a především režijní práce, kde funguje podivné bílé panoptikum, řádně nasáklé rasistické myšlenkové podhoubí a především neodbytný pocit „co se to kur…?“. Ta intenzita, kdy se modlíte, až už se děj posune dál a vy se dozvíte zase o kus víc, funguje především proto, že si hrdina zachovává racionální přístup po celou dobu a děj mu ani jednou nedovolí sklouznout k žánrové berličce. Tu navíc skvěle karikuje postava nejlepšího přítele, který telefonickým komentováním nadcházejících událostí uvádí i rozbíjí tradiční tvůrčí postupy. Je to strašně jednoduché a přitom dokonale promyšlené a v detailech vyšperkované, autorská práce jak ze žurnálu. 4 a ½.

    • 19.7.2017  09:59

    Ta představa působí v krimi žánru strašně směsně a archetypálně. Plešatějící ranař v rozevláté košili a koktající uhlazený intelektuál v obleku pátrají po sadistickém vrahovi. Jenže Alfaro je i přes zbrklé pěsti charakterní dobrák a Velarde naopak lehký sociopat, kteří pracují v chvílemi až nepochopitelné symbióze. Málokdy se urodí tak skvostný scénář, který hraje na podle klasických not, přičemž ale všechny charaktery i situace řeší úplně jinak, než jak je běžný divák zvyklý. Především pak téma motivu vražd starých žen je vcelku neokoukané a režisér se nebojí koketovat s náznaky i s explicitním násilím, přičemž jedno i druhé servíruje přesně tehdy, když to čekáte naopak. Je v to v každém ohledu překvapivé, odvážné i trefně černohumorné. Od scény s opuštěným kotětem to pak nabere neskutečné grády, které s rozdáním karet tempo nejenom neztrácí, nýbrž násobí, protože zásadní dějové zlomy se odehrávají jaksi mimochodem. Vzniknout něco takového na druhé straně Atlantiku, okamžitě se to zaparkuje v pozici „instant classic“. Divím se, že Warneři ještě nevyřvávají do světa zvěsti o okamžitém remaku.

<< předchozí 1 2 3 4 12 23 34 45
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace