Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 619)

plakát

Stíny minulosti (2006) 

Steven Seagal patříval dlouhou dobu mezi moje oblíbence. Než se z něho stala chodící bečka sádla, co máchá jenom rukama a začal hrát v ultra levných sračkách. Tenhle film už taky patří spíše do těch hodně průměrných – lehce podprůměrných. Ale pořád nám je zde nabídnuto alespoň několik zajímavých bojových scén a přestřelek. Úvodní výroba zbraní z gramofonu a trubky byla směšná, nicméně postupem času se to zlepšovalo. Scénář samotný žádná velká sláva, návštěva v rumunském striptýzovém baru mohla být delší, sám jedu v červenci do Bukurešti a Brasova, tak možná do nějakého ze zvědavosti zavítám…Eva Pope byla v té době celkem pohledná baba a rozhodně se na ní dívalo lépe, než na směšné sestřelení helikoptéry a digitální výbuch. 40%

plakát

Light from the Tower (2020) 

Amatérské kousky občas dokáží mile ale mnohdy spíše (ne)mile překvapit a tento patří do té druhé kategorie. Ani se moc nedivím, že na většině databází už odstranili z žánrů horor. S tím to má opravdu pramálo společného (no spíše vůbec nic). Doslova utrpením bylo se na tento paskvil vůbec dodívat do konce, nicméně musím smutně podotknout, že jsem už viděl i ještě větší sračky a to už je co říct.    Sice to netrvá moc dlouho, ale nudit se u toho bude divák téměř po celou dobu. Všechno působí extrémně lacině (dialogy, herecké výkony, emoční scény) a když už na vás nevybafne roští z podpaží, nebo propocené kruhy na tričku režiséra, tak zase civíte na rádoby párty se štětkami, nadrženou producentkou a milostný trojúhelník rádoby herců, z nichž jeden vypadal jak mladší verze našeho Pavláska (Lukáš je ale mnohem lepší bavič a „herec“). Po nějaké dobré atmosféře nebylo téměř celou dobu ani vidu ani slechu.   Aby to trošku zdramatizovali, dojde i na pěstní souboj, podvádění a finální zúčtování s cizoložnicí. Jenomže zbytek tohoto kousku je vyplněný hromadou nezáživných keců a scén, při kterých jsem si musel dát taky něco „ostřejšího“, protože bez panáků bych se na to asi nedokázal dodívat až do samého konce. Tohle vážně můžete klidně minout zcela bez povšimnutí a o nic nepřijdete. 10%

plakát

The Exorcists (2023) 

Není nic nového pod sluncem, že když už do kin míří nějaký film (nejen hororový) s větším rozpočtem a marketingovou masáží v médiích i televizi, společnost Asylum a jim podobní nezahálí a rychle „splácají“ nízkorozpočtový paskvil s podobných či zavádějícím názvem, aby se přiživili. A ani tento film není žádnou výjimkou. Lacinost a narychlo načmáraný scénář z toho smrděli na sto honů a celková kvalita filmu byla dosti mizerná. Staré filmy o exorcismu jsem měl docela rád, ale většina těch novodobých jsou jen lacinými kopírkami bez špetky originality a i z toho důvodu tento subžánr patří dnes již k mým méně oblíbeným.    Jose Prendes je typickým režisérem pro Asylum. Je to už třetí film, který jsem od něj viděl a můžu říci, že tento tvůrce moc kvalit nepobral. Přiživuje se na slávě jiných, vykrádá náměty, kde se dá a s minimálním rozpočtem točí jeden céčkový paskvil za druhým, jen aby uspokojil své chlebodárce. Protože pro diváky to rozhodně nedělá. Občas se mu sice podaří navodit alespoň trochu zajímavou atmosféru, ale nic extra co by stálo za řeč. I zde je film plný nudných dialogů, zdlouhavých scén o ničem, a když už konečně dojde k nějaké akci, je rychle utnuta střihem. Abych mu však jen nekřivdil, i tady dojde na nějaké ty krvavé šrámy, podříznutý krk, rány pánvičkou do hlavy, ďábelský smích a hlavně špatné (slabé) masky posedlých.    Závěr sebou přinese i lehounce zlepšenou atmosféru a hned několik důležitých postav zemře, ale to je tak vše. Zápory jasně převažují klady a já vám tento film rozhodně doporučovat nebudu. Podobně laciných filmů o vymýtání existuje celá řada a tento velmi brzy upadne v zapomnění. V mých očích jen další zbytečnost, kterou si můžu odškrtnout ze svého seznamu. Příště by mohli do role jeptišky obsadit alespoň méně „silikonovou“ herečku, ten její ksicht byl neskutečně umělý a moc tomu nepomohl ani pupkatý Hellraiser na důchodě Doug Bradley.

plakát

Prokletí ve Whaley House (2012) 

Když na vás hned v úvodu vybafne logo Asylum, všem rychle dojde, že tady se asi o moc kvalitní podívanou jednat nebude. Od všech těch brakových céčkových filmů o žralocích, zombie, nebo katastrofických a postapo paskvilů se občas pokusí zabrousit i do jiných subžánrů a ne vždy to dopadne vyloženým průserem. Tato duchařina je toho důkazem. Jde sice i tak o podprůměrnou podívanou, ale na rozdíl od většiny asylácké tvorby dokáže nabídnout i několik dobrých scén a ne úplně dementní (leč ne moc originální) scénář.    Jasně, i zde je k vidění klasické „klišé“ ve formě hýbajících se předmětů, vrzání pantů, bouchání dveří, či „kroky na půdě“, ale dojde i k nějakému tomu gore, budou křupat krky, nesmí chybět pořádné ječení a dojde i k pokusu o rádoby kreativní úmrtí (nabodnutí na pumpu či probodnutí letící židlí…). Někdo se třeba i zasměje. Horší už to bylo se samotným provedením těchto scén – jak po trikové stránce, tak i co se hereckých výkonů týče. Ale tak to není u této společnosti nic nového a člověk to tak nějak už i čeká.    Samozřejmě nebude chybět ani trocha nahoty, pár trapných hlášek, srovnání Fulciho a Argenta, poslechneme si rozhovor o ženských bradavkách (výběru a srovnání), no a ke konci se objeví i jakžtakž snesitelná atmosféra. Tento film není žádné veledílo, ale rozhodně si myslím, že nejde o vyloženou ztrátu času. Co se Asylum týče, jde o jeden z těch sice podprůměrných, ale lepších filmů.

plakát

Kód smrti (2008) 

Steven Seagal má pomyslné „štěstí“, že v mém mládí patřil mezi moje oblíbené herce – hlavně ve svých nestarších filmech. Ty nejnovější totiž většinou stojí za hovno a tyhle trošku starší už taky nejsou nějak úchvatné. Samotná myšlenka nebyla zas až tak špatná – dva vrahové – jeden astrologický psychopat, který rád ubije a mučí své oběti, druhý psychopatický sadista, který rád přišívá nálože na své oběti a podřezává je nožem. Jenomže celkové zpracování (od stihu, kamery, atd…) – to byla vážně katastrofa. Otravně dlouhé záběry na padající těla, přestřelky, v nichž nikdo netrefí nikoho – ale taky pár chuťovek – vymlácené zuby, praskající kosti, nějaká ta nahota a do očí bijící dvojník, který Stevena zaskakoval při akčních scénách a soubojích…Znám ovšem i mnohem horší filmy od tohoto kdysi solidního herce.

plakát

Noční autobus (2008) 

Na tento nízkorozpočtový thriller/drama jsem narazil zcela náhodou. Mám docela rád podobné zápletky, které občas koketují i s hororovým žánrem, ale tady jde spíše skutečně jen o thriller, ze kterého se následně vyklube „obchod s bílým masem“. Sám miluji cestování a snažím se cestovat, co to jde a finance dovolí, jsem si však vědom, že existuje celá řada nebezpečných míst – kde turistům hrozí řada nebezpečí. Okradnout vás mohou ale i u nás, ovšem tento film zachází o něco dále. Obchodování s bílým masem není neobvyklé ani v některých částech Evropy, zvláště pak dole na Balkáně a především ženy jsou v mnohem větším nebezpečí. A to se nebudeme bavit o nedobrovolných dárcích orgánů na některých kontinentech.   Začátek filmu nabídne docela zajímavou atmosféru i dusno – hlavně od chvíle, kdy řidič změní své chování a přejde k terorizování svých cestujících. Pár pěkných scén i náznaků atmosféry se tu najde, ale jak čas plynul, došlo i na docela velký počet hluchých míst, hromadu nelogického chování postav (jasně, sám nevím, jak bych se choval v podobné situaci) – šancí na únik měli opravdu dost a svůj osud si více méně všichni zasloužili za svou blbost.    Herecké výkony většiny zúčastněných nebyli vyloženě špatné, jen škoda (zvláště pro muže), že kromě svléknutí do spodního prádla, tu nedojde k nějaké té nahotě (tu fotku v bedně nepočítám), když už obě herečky byly docela pohledné. Taky bych snesl větší porci násilí, protože když už k nějakému došlo, nebylo to špatně natočené. Dojde i na několik rádoby zvratů, ale ani ty moc lidí nepřekvapí. Asi nejvíc mi vadilo, že to celé bylo natočené v takovém šeru/přítmí.  Víc jak průměrné ohodnocení si však tento film nezaslouží.

plakát

Čtyři bratři (2005) 

Pro místní žijící v této čtvrti, byla téměř světicí. Ani to však nezabránilo, aby se stala obětí při přepadení marketu. Policie pachatele nedopadla a do města se vrací čtyři nevlastní synové, aby nejen uctili památku své matky, ale dopadli i její vrahy. Různorodá rasa i povaha jim nikdy nevadila, protože jsou to jediné, co mají a pro ránu nejdou nikdy daleko…Tohle město se má na co těšit…Jo celkem pohodový film, který nabídne slušné herecké výkony i akční pasáže a ani samotný příběh není vyloženě špatný. Inspirace starým westernem, přenesená do ulic Detroitu – proč ne. Mark Wahlberg jasným tahounem celého filmu, ale taková sexy a hlavně nadržená Sofía Vergara na puštěné pračce – jo to taky uvízne na chvíli v paměti. Samozřejmě zde nesmí chybět ani spousta nelogických situací, stupidní chování postav a poněkud směšných momentů. Prostě klasické akční béčko.60%

plakát

Synové Katie Elderové (1965) 

Mezi westerny jde o zcela průměrný počin, který nějak neoslnil ani samotnou zápletkou – ale spíše celkovým zpracováním. Hudební doprovod nebyl špatný, herecké obsazení slušné, ale některé situace působily spíše směšně. Dojde na pár přestřelek, pěstních soubojů i zradu, ale v rámci žánru znám mnohem lepší a kvalitnější filmy. John Wayne taky nebyl zrovna v nejlepší formě (o čemž svědčilo i jeho nedávné zranění před natáčením a v některých scénách působil dost nemotorně). Potěší menší role Dennise Hoppera (leč neměl moc prostoru) a záporák George Kennedy nebyl moc využitý. Obyčejný průměr, nic extra.

plakát

Ochránce (2012) 

Od podobných filmů toho člověk nesmí moc čekat. Klasické akční béčko, které stojí na přemrštěném scénáři, plném akčních scén, co největším počtu mrtvých a vystřílených nábojů. Pokud divák nemá velká očekávání a naivní představu o originální zápletce, dočká se klasického výkonu Jasona Stathama, který se zase pasoval do ochránce „lidské zásilky/důležité osoby“, jenž si nechá nejprve namlátit a potom rozpoutá krvavá jatka napříč celým městem. Natrhne prdel Rusákům, Číňanům i zkorumpovaným poldům, zdemoluje třetinu města, spotřebuje slušnou porci munice, ale hlavně ochraňuje malou šikmoočku, a kdo se na ní jen špatně podívá, nebo jí zkřiví vlásek na hlavě, ten skončí v márnici. Žádný zázrak, ale pohodová kulisa při papání večeře.

plakát

Mercury (1998) 

Nějak zvlášť okouzlující film to tedy nebyl, ale několik slibných pasáží (scén) by se tu určitě našlo. Zápletka samotná mohla být určitě lépe zpracována, je tu několik hluchých míst, ale i docela slušných akčních pasáží. Bruce Willis za svou kariéru natočil mnohem lepší filmy, ale ke konci i mnohem horší. Takže to vidím na klasický průměrný střed. Škoda, že Peter Stormare tu měl jen opravdu „jepičí život“. Nic co bych musel vidět znovu.