SOLOM.

Dnes jsem si vzal na mušku další z nepříliš známých filmů, který měl diváky šokovat spíše svým morálním poselstvím, nežli samotným obsahem (i když samozřejmě i tím). Larry Fessenden známý herec, producent a režisér se nikdy netajil tím, že sympatizuje s ochranou zvířat potažmo planety a nesouhlasí s některými politickými a vědeckými praktikami. V tomto filmu, který je označený jako horor, se divák nedočká žádného násilí páchaného na lidech, ale především pojednává o zvrácených experimentech na zvířatech. Pozornosti hlavního hrdiny neuniknou laboratorní myši, králíci, krávy, telata, psi ani mývalové.    Hlavní dějová linka okolo mladého manželského páru zas až tak atraktivní není. Zatímco žena by ráda měla dítě, on raději věnuje svou pozornost svým experimentům. Proto není divu, že když se na scéně objeví atraktivní Alex, začne to mezi ním a hlavní hrdinkou jiskřit. Zvláště když ona zjevně dává přednost chození bez podprsenky. Což ocení zvláště mužská část diváků. Rovnou ale zapomeňte na nějakou erotiku. Atmosféra sama o sobě taky není nějak zvlášť zajímavá a zlepší se až v samotném závěru. V něm máme konečně šanci vidět, zvrácený výsledek a tady to asi nebude nic pro slabší žaludky.    No Telling tak určitě není podívaná pro každého. Kdo očekává čistokrevný horor, bude nejspíš zklamán. 50%

Jde o nepříliš známou vlkodlačí komedii, která se mi pod ruky dostala zcela náhodou. Její kvalita je dosti pochybného rázu, ale máte-li rádi ujeté a bizarní kousky, možná vás tento film dokáže zaujmout. V žádném případě však nečekejte záplavu kvalitních hlášek, přehršel humorných situací ani kvalitní přeměny ve vlkodlaka. Od každého je tu k vidění opravdu jen špetka, ale nemůžu říct, že bych se u sledování této komedie nudil.    Nevím, možná za to mohlo herecké obsazení – výkony nebyli nejhorší, možná za to mohlo poněkud bizarní až trapné pojetí, které mi několikrát dokázalo vykouzlit úsměv na tváři. Celý film je spíš směšný než abych se u něj za břicho popadal, ale dojde zde i k několika vcelku povedeným scénám (situacím) – matka vegetariánka dostane chuť na čerstvé maso, večírek v maskách, úchylní sousedé mající rádi „BDSM“ praktiky a nejvíc mě dostala asi návštěva zubaře.    Vlkodlačí masky se mi moc nelíbily, na to kdy byl tento film natočený. Stejně tak ani finální vlkodlačí bitka v ložnici. Přišlo mi, že v závěru tomu začal docházet dech i vtipnost. Na tenhle film musíte být prostě dobře naladění. Není to žádná bomba, spíše taková vlkodlačí oddechovka, ale jsem rád, že jsem na ní narazil a mám ji ve své sbírce. 50%

„Krádů všeci“ za komárů nic neobvyklého. Příběh samotný mě nějak zvláště nezaujal, zpracování taky nebylo z nejlepších – viděl jsem z té doby mnohem propracovanější detektivky. Ale mělo to celkem slušné herecké obsazení a ani závěr nebyl vyloženě marný. Brzobohatý se tu moc neohřál, Řanda starší si nevedl špatně. No jako kulisa k obědu se to dalo přežít, ale doporučovat to nikomu nebudu. "A hodinky s vodotryskem by jsi nechtěl?"...

Dřív než jsem se pustil do tohoto filmu, jsem si o něm zjistil pár informací, takže jsem tak nějak tušil, do čeho půjdu. Jelikož šlo minimalistický kousek odehrávající se na malém prostoru s minimem herců, nečekal jsem zázraky. Caruso ale vyloženě nezklamal a film jako celek se mi docela líbil. Mix thrilleru a drama lehce koketující i s hororovým žánrem se první polovinu pozvolna rozjížděl, ale vyloženě nenudil. Letmé seznámení s hlavní hrdinkou, jejími dětmi, drogově závislým ex-přítelem a jeho kamarádem pedofilem a šlo se na věc. Atmosféra začala houstnout především díky bezmoci matky a tím, co se odehrávalo za dveřmi.    Divák si musel vystačit hlavně s vedenými dialogy, emocemi a náznaky hrozícího nebezpečí. Míra násilí tu moc velká nebyla, ale takový šroubovák zabodnutý v ruce, nebo podpálená ruka taky vystačili k tomu, abyste hlavní hrdince začali fandit. Pár zvratů by se tu našlo, no do jaké míry byli povedené – to musí posoudit každý zvlášť. V závěru tohoto příběhu se lehce přitvrdilo, což jsem samozřejmě kvitoval s povděkem.    Rainey Qualley sice kvalit své matky herečky Andie MacDowell nedosahuje, ale za svůj výkon se určitě stydět nemusela. Sice mi zrovna dvakrát sympatická nebyla, ale roli zoufalé matky zvládla slušně a mě asi nejvíc mrzelo, že tu Vincent Gallo nedostal o něco více prostoru. Protože právě na něj jsem se těšil nejvíc. 50%

Docela dlouho se mi tenhle kousek válel doma, ale tak nějak nebyla chuť si jej pustit. Přece jenom jsem na něj neslyšel zrovna moc slov chvály. Dnes však uzrál čas, páč se mi zachtělo pustit si něco nenáročného a tak se toto Francouzko-kanadské drama/thriller s hororovou příchutí dostalo do mého hledáčku. Když pro nic jiného, tak kvůli Naomi Watts. Já mám tuhle ženskou pořád ještě docela rád a svého času patřila (no vlastně pořád patří) mezi TOP 10 mých nejoblíbenějších hereček.    Byl jsem varován, že je to dost podobné tuctovým televizním thrillerům, které můžete shlédnout kromě Novy či Primy i na youtube, ale to mi bylo v tu chvíli celkem fuk. První polovina filmu měla vážně nezáživné tempo, ale potom přišlo mírné zlepšení. Zvláště pak v poslední cca dvacetiminutovce. Konečně se na scéně objevila zajímavá atmosféra, Naomi se nechala zase ukecat, ať se svlíkne a dokonce se objeví i nějaká ta krev a násilí. No slintat blahem asi nikdo moc nebude, ale díky i za to málo. Psychologická stránka filmu tu totiž dostávala dost na frak, odfláknuté to bylo až hanba, chtělo to více rozvinout – tahle jim ten zvrat a synovy pohnutky moc lidí nežralo.    Farren Blackburn se ovšem držel moc při zemi. On je spíš na ty seriály než filmy a do hororového žánru by už raději lozit neměl. Nebýt toho, že obsadil známé ksichty, asi by po jeho filmu brzy neštěkl ani pes. 40%

Typická „Kleinovka“ – příběh sice k zahození není, ale to zpracování…Krimi stojící na poněkud prapodivné zápletce, plná známých tváří – jenž ovšem předvádí skoro až ochotnické výkony. Asi to dělali za málo peněz, jinak si to neumím představit. Třeba Bočanka nebo Taborský jakžtakž dobré, ale Suchoš, Langoš a Vávra podprůměr svých možností. Už jsem jenom čekal, kdy se ve finále začne Jandák chlámat nad tým trapným vyvrcholením a bylo hotovo. Vávrová měla asi slabost pro Langoše, v Copak je to za vojáka si lehala do trávy, no a tady si už lehnout ani nestihla….Slabá atmosféra jako třešnička na rozteklém dortu, naprosto nevyužitý potenciál povídkové předlohy…

Očekával jsem pořádný nářez, když to několik mých oblíbených uživatelů ohodnotilo i 5*, no po této stránce odcházím spíše zklamán. Není to špatný film, ale přece jenom se tu víc chlastalo a šňupalo, než abych si užil množství pořádných pouličních bitek. Sprostá mluva a okomentování dvou buchet povadlé ocasy najebaných borců mi to moc nenahradili. Některé vedlejší postavy určitě zaujaly - Danny Dyer si taky nevedl špatně, ale já od toho očekával přece jenom trochu víc. Jednou jedinkrát jsem zažil a zúčastnil se baníkovského výjezdu Ultras do Opavy a to bylo pánové a dámy jiné terno. Zvlášť když ti ocasi nechali polovinu před stadionem a nechtěli je pustit na zápas…

Tak do třetice dobrého a zlého – tu máme tentokrát akční pohádku a to doslova. Scott Adkins je frajer, ale kam to do prdele zase vlezl ? Z fotbalových chuligánů co si dávali do držky v postranních uličkách nebo metru, se stala organizovaná soutěž ala souboje v kleci – to si dělají už fakt řiť a největší bijec je šéf policie o kterém to za ty roky nikdo nezjistil. Hodný zlý brácha přijíždí pomstít smrt toho mladšího, zakouká se do pěkně vyvinuté servírky – své zdechlé a pupkaté kámoše naučí rvát, že i Chuck Norris by zbledl závistí. Jako vtip dobré, jako seriózní akční film slabota. Kacey Clarke byla asi nejlepší na celém filmu – no tedy její ženské přednosti, které ráda ukazuje skoro v každém druhém filmu…

Klasický neduh volného pokračování. V náznacích diváka zkusíme přesvědčit pár vzpomínkovými dialogy, že to jako navazuje na předchozí díl (zde je vzpomenuta smrt Petea), zatčení vůdce Tommyho, nebo přechcání fandů Manchesteru na nádraží -  a k tomu přibalíme do dárkového balení ksicht jedné z vedlejší postav z prvního dílu (Ross McCall). Vše dáme do vězení, kde si jako půjdou muklové po krku hlavně kvůli tomu, kdo komu fandí ve fotbale a zase tu máme West Ham proti Millwallu a k tomu pár rusáků. K tomu přidáme úplatnou mrchu a děvku coby vrchní dozorkyni (tu piču bych chtěl dostat pod ruky), hodného černouška dozorce, vyholenou zrzku a závěr ala Trestná lavice pro trošku emocí, když vám nestačí rozbité držky – v tom vězení si každý dělal vlastně, co chtěl…Rozhodně slabší než původní Hooligans – minimálně o třídu. Podprůměrná záležitost.

Někdy je potřeba „přejít na druhou stranu“, abys našel sám sebe. Hlavní hrdina – slušnáček který doplatil na svou dobrotu, se po příjezdu do Anglie dostává do prostředí fotbalových Hooligans a to jej poznamená na celý život. Film jako celek je spíše takové průměrné drama, které nám nabídne pár jakžtakž slušných pouličních bitek, ale ta omáčka okolo občas i nudila. Několik vedlejších postav je zajímavých, filmová segra Claire Forlani pěkná, ale hobitovi jsem toho tvrďáka moc nevěřil. Finální bitka a samotný závěr se ale celkem povedli. Nejhorší na tom všem byl stupidní český překlad známých pokřiků fandů West Hamu do češtiny – to byl celkem úlet…