Mr.Apache

Mr.Apache

J.J. Apache

okres Ostrava
Člověk z 80. let.

homepage

244 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 12 17 22
    • 16.5.2020  13:20

    Tři tygři jsou většinou výborní - jakožto ostravský potrat Montyho Pythona to již mnohokrát prokázali ve svých skečích na youtube -, ale z tohoto námětu (divadlo v době koronaviru) se bohužel moc uvařit nedalo. Jak vidno, roušky omezují nejen běh normálního života. S hadrem na hubě se jinak dá určitě předvést ledacos, ale když ho mají na držkách úplně všichni, tak už to holt není taková sranda. Škoda, že jinou tvorbu fenomenálního Kozuba a jeho milých přicmrndávačů zde nelze hodnotit.

    • 12.5.2020  23:52

    V pohodě srovnatelné s ranými Formanovými filmy.

    • 29.4.2020  18:41

    Lee Marvin a Lee Van Cleef společně ve westernové epizodě Twilight Zone? To musí být splněný sen všech, kteří se považují zároveň za horrorové i za westernové fanoušky! Ovšem výsledkem může být leckdo zaskočen, ba dokonce zklamán. Osobně jsem k této epizodě přistupoval opatrně. Věděl jsem, že není nijak zvlášť vysoko (i když ani ne úplně nizko) hodnocena jak kritiky, tak běžnými diváky, a dlouho jsem ji odkládal. Musím však říct, že zklamán jsem rozhodně nebyl. Lee Marvin je mým oblíbencem už od dětství - nevím o mnoha fimových drsňácích, kteří by se mu vyrovnali. A tady si to všechno zase jednou uloupil pro sebe. A to přesto, že na to neměl kdovíjaký prostor a kromě Van Cleefa mu zde konkuruje i další pistolnický veterán, James Best. Krom kraťoučké úvodní přestřelky se tu nekoná žádná akce, a až na finále je tento gotický western hlavně o atmosféře, o výkonech herců a o dialozích. A také o pointě, na kterou se nejspíš budete hodně třást. Je však otázkou, nakolik vás uspokojí. Mě uspokojila dostatečně, a až do chvíle, kdy se Lee M. odhodlá použít nůž, jsem ji neuhádl. Pak mi ale bleskla hlavou! Ovšem jen proto, že celý tenhle příběh (včetně hospodské mezihry) použil Miloslav Švandrlík v jednom ze svých krátkých horrorů, zasazeném, jak je u něj zvykem, do tuzemského prostředí. Tipoval bych však, že Švandrlík, ač sám velký fanda a sběratel horrorů, nebyl inspirován Zónou soumraku (myslím, že možnost přístupu k původní Zóně byla našincům až donedávna striktně upřena), ale pravděpodobněji dílem humoristy Leonarda Q. Rosse. Ten v roce 1941 publikoval povídku "The Path Through the Cemetery", ve které byla stejná historka situována do carského Ruska a podaná jako kozácká legenda. Mimochodem, velmi podobný příběh, avšak převedený do tehdejší současnosti, použila v roce 1953 Maria Leech v povídce "The Dare". Autorka, povoláním folkloristka, v předmluvě sama uvádí, že příběh je tak starý, že se lze jen těžko dopátrat jeho původu. Zároveň upozorňuje na několik jeho dřívějších verzí, z nichž nejstarší je uvedena v knize lidových pověstí Severní Karoliny z roku 1934. A dodává, že kořeny příběhu lze najít i v evropském folklóru. Je tedy možné, že co se autora Draculova švagra týče, může vítr dost dobře vát i z této strany. V každém případě, Montgomery Pittman, jenž je výhradním tvůrcem této epizody (režie i scénář), na rozdíl od svých předchůdců (i od Švandrlíka) obohatil pointu o možnost dvojího vysvětlení. Což je koneckonců trademark Zóny soumraky. Nebudete-li čekat zázraky, bude se vám The Grave nejspíš líbit. Možná je to na Twilight Zone málo, ale pokud už jste, tak jako já, viděli všechny zásadní TZ majstrštyky, tak vás i tohle "málo" potěší. A jelikož tuto epizodu lze zcela jistě řadit k průkopnickým počinům na poli crossoveru mezi westernovým a horrorovým žánrem, tak to nakonec zase tak málo určitě není.

    • 26.4.2020  20:47

    Jedna z těch epizod, u kterých si většina náhodných diváků řekne: Proč bych měl s tímhle seriálem vlastně ztrácet čas? Příběh není z nejhorších, ale provedení je velmi laciné a absolutně nesrovnatelné s klasickými highlighty Zóny soumraku. Jinými slovy: Tomuhle dá na frak leckterá česká televizní inscenace ze stejné doby. Právě ono levné provedení zde ve finále způsobuje totální zapomenutelnost jinak docela zajímavého příběhu. Nightmare as a Child tak lze uznat maximálně za jednu z lepších epizod té horší poloviny seriálu. Pověst Twilight Zone však byla vybudována na úplně jiných peckách.

    • 25.4.2020  15:13

    Napoprvé se mi tahle dobová (a zároveň nadčasová) paranoid episode zdála celkově trochu uspěchaná. Ale monstra z Maple Street zrajou každým zhlédnutím. K tomu ještě westernový veterán Claude Akins... Za mě skoro pět.

    • 25.4.2020  15:06

    Na papíře vypadá tenhle příběh výborně, ovšem zpracování je strašné, obzvlášť v porovnání se standardními TZ peckami. Dobrá pointa pak vyzní po tom všem téměř do prázdna.

    • 24.4.2020  20:12

    "Klatu barada nikto." Tak teď už je jasné, proč se vesmírný výzkum zastavil.

    • 20.4.2020  10:00
    Rio Bravo (1959)
    ****

    O sedm let mladší El Dorado od stejného režiséra má v podstatě identickou sestavu hrdinů - tedy šerif, opilec a odvážný mladík. Tady je na čtveřici doplňuje ještě srandovní stařík. El Dorado má Jamese Caana (Sonny z Kmotra), proti kterému je sympatický Ricky Nelson přece jen poněkud méně výrazný. Opilci Mitchum a Dean jsou oba stejně dobří a John Wayne je vždy a všude prostě John Wayne. Rio Bravo se mi zdá být o něco slabší než jeho následovník, ale má své momenty, kvůli kterým stojí za to. Můj nejoblíbenější je vstup mladého Colorada do hry (akce s prohozením květináče oknem). Taky jam session ve vězení se dvěma dobrými songy je nečekanou, ale příjemnou kulturní vložkou. A jistá ruka opilcova u ohrady, kde se odkládají zbraně, je hodně fajn. El Dorado jsem ale viděl už jako malý kluk snad někdy ve dvanácti, a tehdy mě naprosto uchvátilo. Takže má protekci a měl bych ho od Rio Brava hodnocením přece jen trochu odlišit. Jenže tady to všechny výše zmíněné scény skoro dorovnávají. No a pak... Já prostě miluju Twilight Zone. A tady je v roli zatčeného zlouna Claude Akins, sympaťák z epizody Jak monstra ovládla Maple Street, uvedené ve stejném roce. A to je poslední ingredience, která rozhodla, že dám oběma filmům stejný počet šerifských hvězd. I když El Dorado mám holt radši. Na druhou stranu, je to už nějaký ten pátek třináctého, co jsem ho viděl naposledy. Asi to budu muset brzy napravit.

    • 18.4.2020  17:22

    Tohle je umělecký horror asi tak stejně jako byli bratři Grimmové negři. BTW, který pičus k tomu zas nasral ten thriller? Jděte s tím už do řiti, kreténi.

    • 15.4.2020  13:25

    Shirley Jackson patří společně s Mary Shelley a Daphne du Maurier k velké trojce královen horroru. Její Loterie je řazena k nejlepším horrorovým povídkám všech dob a román The Haunting of Hill House byl už několikrát zfilmován. Vždycky jsme žili na hradě patří k dalším ceněným prózám této autorky, u nás bohužel stále nevydaným. Tu knihu jsem si chtěl přečíst už od doby, kdy se o ní zmínil Ivan Adamovič v antologii Hlas krve. Proto jsem teď využil alespoň možnost zhlédnout její filmovou adaptaci. Nemohu samozřejmě úplně posoudit, jak kvalitní adaptace to je, ale vzhledem k tomu, že duch Shirley Jackson z ní dýchá v kaźdém záběru, myslím že ji lze považovat minimálně za dobrou. Kdo chce příběh o bláznivé rodince žijící na hradě, pojatý na rozdíl od Temných stínů nebo Addamsovy rodiny zcela vážně, tady ho má. Určitě to mohlo být natočeno ještě lépe, ale příběh sám je natolik solidní, že utáhne i poměrně střízlivou formu, jaká zde byla zvolena. Ode mne tedy solidní čtyřhvězdí a soucit se všemi zdejšími odpadkáři a jednohvězdičkáři.

    • 14.4.2020  01:35
    Temné léto (TV seriál) (2019)
    ****

    Překvapení: První polovina je nečekaný nářez. Každá epizoda je v jiném stylu (pro mě byla asi nejlepší Škola, tam jsem se místy pěkně pobál) a díky neustálým změnám pojetí i prostředí si seriál dlouho udržuje svěžest a spád. Přes rychlé zombíky není nouze o napětí a velkým plusem je minimum keců. Třeba ve čtvrté epizodě padnou jenom dvě slova (thank you). V druhé půli tomu sice začne trochu docházet dech, ale i tak se mi Black Summer jeví jako poněkud podhodnocená záležitost. Možná že už tady lidi mají zombíků plné kecky, ale tohle je po dlouhé době konečně něco jiného než všechny ty zombie komedie a telenovely. Komu se před cca deseti lety líbil Dead Set, tak ten připomene Black Summer asi ze všeho nejvíc. Jsem zvědav, kam se to celé bude ubírat ve druhé sérii.

    • 4.4.2020  23:33
    Černé zrcadlo (TV seriál) (2011)
    ***

    Posedlost moderními technologiemi zabíjí tento seriál stejně jako moderní technologie zabíjejí skutečný život. Nejlépe jsou hodnoceny epizody, které jsou tímto zabíjením prolezlé skrz naskrz a které jsou stejně hloupé a nudné jako lidi, kteří se bez zaváhání nechávají těmito technologiemi ovládat. Epizody, které už teď působí tak nechtěně směšným dojmem, že za pár let si nad nimi diváci ukroutí hlavy podivem, že něco takového mohlo mít ve své době vůbec úspěch. Pokud chcete nadčasovost, tady jste na špatné adrese. Tohle zestárne rychleji než řeknete švec. A přitom to tím pašíkem všechno tak pěkně začalo.

    • 31.3.2020  00:40

    Zas jednou jsem se chvíli cítil jako při sledování starého dobrého Kunst Stücke.

    • 29.3.2020  20:58

    Oslava šedesátin jednoho z vynálezců rock 'n' rollu probíhá v roce 1986 ve formě koncertu v prostorách bývalého kina The Fox Theatre v Berryho rodném St. Louis. V doprovodné kapele jsou persony jako Keith Richards z Rolling Stones nebo kytarista a zpěvák Robert Cray, který ve stejném roce vydal nejprodávanější bluesové album všech dob. Za pianem sedí Chuckův dlouholetý pianista Johnnie Johnson, jehož nástroj zní z drážek většiny Berryho hitových singlů a do saxofonu troubí Bobby Keys, známý coby host na deskách Lynyrd Skynyrd, Sheryl Crow, B.B. Kinga nebo Joe Cockera. (O sólových albech téměř všech členů Beatles a valné části diskografie Stounů ani nemluvě.) Doprovodné vokály má pak na starosti Chuckova dcera Ingrid. To ale zdaleka není všechno. Po jedné písničce si s Chuckem zapěje Eric Clapton (jenž se zároveň zhostí i sólové kytary), rhythm & bluesová legenda Etta James, Lennonův syn Julian nebo country rocková ikona Linda Ronstadt. Koncert je prokládán rozhovory se starými rock 'n' rollovými legendami (Jerry Lee Lewis, Bo Diddley, Little Richard) i jejich dodnes hvězdnými a neméně legendárními následovníky (např. Bruce Springsteen). Ke slovu se dostanou také někteří členové početného Chuckova příbuzenstva a v neposlední řadě samozřejmě i Chuck Berry sám. Na koncertě zazní plus mínus asi patnáctka velkých hitů. V záběrech z Chuckova domácího studia pak dostaneme nádavkem několik komorních rarit. Vidíme i záběry ze zkoušek na samotný koncert, kde Chuck v jednu chvíli poučuje Keitha Richardse jak má správně hrát jeho kytarové riffy. V rámci zkoušky uvidíme také téměř kompletní provedení songu Come On v pěveckém podání dua Ingrid Berry a Robert Cray. (- - -) Znalci Chuckovy tvorby dobře vědí, že ty největší a nejznámější hity jsou pouhým zlomkem jeho bohaté tvorby, v níž se najde nemalé množství dalších skvostů. Často i takových, u nichž by náhodného posluchače spojení se jménem jejich interpreta nejspíš ani nenapadlo. Jak už někdo poznamenal dávno přede mnou, zatímco Elvis Presley byl první velký rock 'n' rollový zpěvák, Chuck Berry byl první velký rock 'n' rollový umělec. Nebyl jen inovátorem stylu. Byl také svým téměř výhradním skladatelem a textařem, stejně jako vynikajícím kytaristou. Jeho legendární rify z písní jako Johnny B. Goode nebo Carol zůstanou nesmrtelné. Výčet coververzí jeho skladeb, spáchaných jinými interprety, by byl nekonečný. Vždyť jen Stouni ve svých začátcích nahráli snad deset Berryho písní. A nebyl to jen rock 'n' roll, jehož byl Chuck nekorunovaným králem. Z každého jeho alba můžeme slyšet také pěknou dávku blues té nejvyšší jakosti. Později pak lze registrovat i vlivy britské rockové invaze a sedmdesátkového funky. O Chuckovi by se dalo vyprávět hodně dlouho. Zažil rychlé vzestupy i strmé pády, několikrát se dokonce ocitl na celá léta za mřížemi. V raném mládí založil rodinu a nikdy se nerozvedl. Hrál v zapadlých černošských putykách, na obřích hippie festivalech i v Bílém domě. Skonal třicet let po uvedení tohoto filmu. Snímek Hail! Hail! Rock 'n' Roll zvládne zprostředkovat pouze malinký zlomek toho, co Chuck Berry skutečně představuje. Já měl navíc při sledování tu nevýhodu, že jsem k filmu nesehnal ani anglické titulky. Takže třeba z toho, co na kameru mumlá evidentně společensky unavený Keith Richards, jsem rozuměl stěží polovinu. A když došlo na jižanským akcentem vyzbrojeného Jerryho Lee Lewise, nechytal jsem se už vůbec. I tak jsem moc rád, že jsem tenhle film viděl. Řek bych, že vzhledem k nutnosti úplného pochopení většiny tamních rozhovorů to určitě nebylo naposledy. Zatím tedy čtyři hvězdičky a více snad příště.

    • 28.3.2020  10:14
    Díra (2019)
    ***

    Být tam vysvětleno nebo alespoň nějak naznačeno, jakým způsobem se ti lidé (ve spánku?) přesouvají na jiná patra, dal bych o hvězdičku víc. Samozřejmě lze namítnout, že film je alegorie, takže to není podstatné. Na to však bylo ostatním aspektům života v Díře věnováno příliš mnoho pozornosti, než aby se zrovna tenhle detail dal jen tak odmávnout.

    • 25.3.2020  11:05
    Radius (2017)
    ****

    Mysteriózní fantasy, kterému k dokonalosti chyběl jen krůček. I tak je to ale pecka vpravdě biblických rozměrů.

    • 25.3.2020  09:00

    Tak ono prý to nemělo být prázdné, ono to mělo prázdnotu zobrazovat. No, vypadá to, že prázdnota je velmi nezajímavá. Jaké překvapení.

    • 24.3.2020  15:09
    Legenda jménem Dracula (TV film) (2018)
    ***

    Oceňuji, že ČT nechala v názvu dokumentu slovo Dracula tak, jak se po léta psalo i u nás, a nezkoušela to s tou novodobou zpotvořeninou (Drákula), jak je v poslední době zvykem. Jinak 50 minut na dokument o nejslavnějším upírovi se ukázalo být zoufale málo, takže výsledek může plně uspokojit jen člověka klasickými horrory příliš nepolíbeného. Nutno ocenit zmínku o Ženevském jezeře, i když poněkud okleštěnou. (Např. o tom, že šlo v podstatě o nejslavnější sázku v dějinách literatury, se zde zarytě mlčí.) Na druhou stranu, ani nepípnout o Draculově ženské předchůdkyni, Carmille, je téměř neodpustitelné. Začínající vampyrologové si s takovým dokumentem možná vystačí, já bych však ocenil přece jen trochu hlubší vhled do problematiky, a to na minimálně dvojnásobné ploše.

    • 23.3.2020  16:30

    Kniha Jamese Hadleyho Chase No Orchids for Miss Blandish z roku 1939 je drsná, temná, syrová až šokující gangsterka. Jinými slovy nezapomenutelná klasika. Tenhle film, který se jí volně drží, bohužel není nic z toho. I kdybych se zkusil oprostit od znalosti výborné předlohy a hodnotil pouze filmové kvality snímku, hned se do mysli vkradou o čtyři roky starší Bonnie a Clyde a Grissomovci zase spláčou nad výdělkem. Začátek mají sice hodně nadějný, ale pak už to s nimi jde jenom z kopce. Přestřelky a jiné vypjatější scény mají sestupnou úroveň, příběh drží jakž takž pohromadě jen díky špatně poslepovaným útržkům Chaseovy předlohy a samotný konec má k překvapivému finále jeho Orchidejí hodně daleko. Do téhle Aldrichovy gangsterky jsem šel bez vědomí toho, na jaké motivy byla spáchána, a nebyl jsem předem nijak zaujatý. Popravdě jsem jí docela fandil. Výsledek však nemohu vnímat jinak než jako promarněnou šanci, ať už to beru z kteréhokoli úhlu pohledu. Ten film selhává jak coby adaptace literární klasiky, tak jako konkurence klasiky filmové.

    • 8.3.2020  20:56

    Před patnácti lety, kdy měl Brad Anderson na kontě excelentní horror Session 9 a mysteriózní klasiku Mechanik, vyslovovali fanoušci hrůzy a tajemna jeho jméno s úctou, tušíce v něm jeden z největších žánrových příslibů pro 21. století. Dnes, tedy o šest jeho filmů později, může být Anderson sice na oba výše zmíněné tituly stále pyšný, zároveň však nutno dodat, že kvalitám těchto snímků se žádný z jejich následovníků nepřiblížil. Fractured působí jako druhořadá variace na Mechanika, která čekání na režisérův plnohodnotný návrat přesouvá až někam do složky Nepravděpodobné.

    • 5.3.2020  08:52

    Se stylem Sama Dunna mám velký problém. Obzvlášť iritující je jeho snaha udělat ze starých fotek jakousi 3D animaci. Z téhle křeče jsem umíral už u jeho filmu o Alice Cooperovi. Jinak samotní ZZ Top a jejich sedmdesátkový blues rock samozřejmě za pět hvězdiček. Raději ale přímo z alb jako Rio Grande Mud, Tres Hombres nebo Fandango než z tohohle poněkud zdlouhavého dokumentu s takřka minimální informační hodnotou pro každého, kdo si někdy přečetl jakýkoliv trochu zasvěcenější článek o téhle kapele. Jinak úvod s triem projíždějícím se v ZZ mobilu nebo archivní koncertní záběry z jejich bláznivě experimentálního období na přelomu 70. a 80. let jsou určitě fajn. Celkový dojem ale vylepšují jen malinko.

    • 1.3.2020  22:51

    Na tenhle film jsem šel někdy počátkem 90. let málem do kina, protože ten název mě velmi zaujal. Ale nestalo se, protože v té době bylo nutno taky občas chlastat, ne jen pořád chodit do kina. A teď vidím, že v tom hrála Tuesday Knight, herečka (a zpěvačka) z čtvrté Noční můry. Vzhledem k tomu počtu hodnocení si říkám, že je nakonec možná škoda, že jsem nešel. Byli bychom tu s matynemem dva. Ale kdo ví, jestli by mi to dneska stálo za komentář.

    • 18.2.2020  12:13

    Scenárista Sexmise už v roce 1983 dobře věděl, že Van Helsing... byl žena! A teď všichni: https://www.youtube.com/watch?v=wsUyd7iau4k

    • 17.2.2020  21:41
    Jug Face (2013)
    ****

    Sympatický, ambiciozní bizar z prostředí buranské lesní komunity, s kvalitně znepokojivou atmosférou, nijak oslňujícími, ale vcelku funkčními triky a vynikajícími hereckými výkony. Při sledování jsem si vzpomněl na filmy, které v 80. letech běžely každý pátek na rakouské TV v rámci nočního pořadu Kunst Stücke. Ty sice bývaly daleko bizarnější, ale myslím, že Jug Face a.k.a. The Pit by se mezi nimi neztratil.

    • 14.2.2020  23:30
    Zámek a klíč (TV seriál) (2020)
    ***

    Asi každý, kdo četl alespoň první díl comicsu, bude zklamaný už krotkým zpracováním vražedného řádění v Mendocino Valley; o proměně nemilosrdného psychopata Lessera v politováníhodného nešťastníka ani nemluvě. Na druhou stranu, všichni sourozenci Zámkovi jsou k sežrání a také Dodge má (hlavně zpočátku) potenciál. Některé scény (a občas i celé epizody) pak ukazují, že to nakonec mohla být opravdu bomba. Bohužel, je to průběžně natolik ředěno politickou korektností a zhruba od sedmého dílu tak ládováno nevěrohodnými momenty, že je člověku výsledného produktu (zmatená kombinace Stranger Things a Harryho Pottera) až líto. Zvlášť když ví, že Hillův comics působí originálním a suverénním dojmem, k němuž má tahle adaptace ve finále dost daleko. Sice je to pořád lepší než třetí řada zmíněných Stranger Things, ale toho promrhaného potenciálu bude věčná škoda.

    • 8.2.2020  20:55
    Království zombie (TV seriál) (2019)

    Z údajného zombie seriálu jsem zhlédl dvouhodinový pilotní díl. Zombie jsem se nedočkal, zato tam bylo hodně létajících Asiatů. (15.4.2020: Zjišťuju, že jsem viděl něco úplně jiného.)

    • 3.2.2020  03:51
    Pyewacket (2017)
    **

    Scéna s čarodějnící, chvíli se skládající a svíjející před domem, je vynikající. Také dcera a matka jsou výborné. Příběh je zpočátku velmi nadějný a scény z lesa jsou fajn. Vyděšená kamarádka je taky fajn. Bohužel, v podstatě skoro všechno ostatní je něco mezi jednou hvězdičkou a odpadem. Po zhlédnutí se dostavuje intenzivní pocit, že takhle promrhaný potenciál se hned tak nevidí.

    • 2.2.2020  20:29
    V pasti (2018)
    ****

    Slabší závěr, luxusní průběh (minimálně dvě nejúžasnější horrorové scény za posledních hodně let) a absolutně bezchybná a nekritizovatelná monstra. Kam se na tohle hrabe nějaké Tiché místo.

    • 28.1.2020  14:31
    Sweetheart (2019)
    ***

    Celkově trochu podhodnocené. Horrorů, kdy někdo ztroskotá na strašidelném ostrově, jsem moc neviděl, takže jsem si to užil. Minimálně první polovina filmu funguje bezchybně.

    • 15.1.2020  14:22
    Zlaté oko (1995)
    **

    Nejpřeceňovanější bondovka.

<< předchozí 1 2 3 4 6 12 17 22