Mr.Apache

Chtěl jsem si tento úžasný počin přidat do svých oblíbených pořadů a s velkým překvapením jsem zjistil, že podle csfd jde o TV seriál! Asi jsem něco nepochopil.

Líbí se mi všechny čtyři pokoje, tenhle hotel beru jako celek. Jasně, některé jsou luxusnější, jiné míň, ale podobně řešené filmy mám prostě rád. Každá povídka má zajímavý nápad (ta poslední mi připomněla jednu od Roalda Dahla), a myslím, že být v kůži postavy Tima Rotha, a prožít si třeba jen ten první příběh, tak s tím lámu ledy na večírcích až do nejdelší smrti.

Když byl režisér Lindsay Anderson hostem na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, poskytl zde mimo jiné zajímavý rozhovor časopisu Rock&Pop. Byla mu položena otázka, jaký film z poslední doby považuje za nejlepší, a naopak. Anderson uvedl jako nejlepší snímek Co žere Gilberta Grapea, jako nejhorší pak právě tento (mnohem úspěšnější) Newellův film. Charakterizoval ho jako "nechutně buržoazní záležitost". Po Gilbertovi jsem se vcelku usilovně pídil (nakonec, kdo by nedal na doporučení tvůrce úžasného O Lucky Mana s neméně úžasným Malcolmem McDowellem?) a brzy jsem ho také - díky polské televizi - zhlédl. Čtyři svatby za nějaký čas potom uvedla Nova. Mám vcelku rád představu staré dobré Anglie, jako kolébky duchařských příběhů vyprávěných u krbu, s jejími kluby gentlemanů s dýmkou a deštníkem, mám rád představu londýnské mlhy, blata a vřesoviště, černohumorné historky Roalda Dahla, Doktora v domě, nebo ty fenomenální šílence z Monty Pythonů. Tady není po ničem podobném ani památky. Mám rád svatby, a jistým způsobem mě fascinují pohřby. Od filmu s takovým názvem by se tedy dalo čekat, že se mi bude líbit. Avšak chyba lávky: V tomto snímku je vše podáno v tak tupě snobském, dokonale povrchním a chladném duchu, že si člověk nemůže nevzpomenout na Andersonova slova o buržoazním filmu. Nechtěl bych být hostem na těchto svatbách (brr), nechtěl bych se účastnit takového pohřbu (dvojnásobné brr). Zde nenajdu žádného našince. Jsem tu pouhý cizinec, který se raději vytratí někam do nejbližší hospody, aby spláchl onu pachuť, která z Newellova chladného filmu čiší na sto honů... [Mimochodem: Je zajímavé, jak šla po Čtyřech svatbách kariéra Andie MacDowell dolů. Taková hvězda, a kde je jí dnes konec.]

Víte jak se německy řekne Čtyři z tanku a pes? "Ein Panzer, ein Hund, und vier Idioten."

Velké překvapení! Uvažoval jsem o pěti hvězdičkách. Až při hodnocení zjišťuju, že režisér je tvůrce filmu Poughkeepsie Tapes, který se mi také velmi líbil. Johne Ericku Dowdle, u jiných možná ne, ale u mě to máš hodně dobrý. (2021: Uběhlo jedenáct let a z hlavy si vzpomenu jen na dva horrory, které Ďábla za tu dobu překonaly. Vzhledem k tomu dnu, na němž se dnes žánr nachází, přidávám pátou hvězdu bez většího váhání.)

Fantastický úvod a neodolatelně obskurní idea jsou důvody, proč si tahle záležitost ode mě odnáší celé tři hvězdičky. Pokud si ale o Santa's Slay chcete myslet jen to nejlepší, rozhodně ho vypněte už po úvodních titulcích, a nechte si pak někým vyprávět, o čem to vlastně bylo. Po počáteční divoké jízdě vás totiž čeká jen pomalé utonutí v rozbředlém a uprděném bahně zoufalého nevkusu a bezmocné nudy. Ne, žádný nový "Muž se třema rukama". Nic tak přitažlivě odpudivého se tady bohužel nekoná. A to to zpočátku vypadalo tak slibně... Je dobré vědět, že tohle určitě není první případ, kdy se Santa objevuje v humorně horrorových vodách. Stačí vzpomenout na "And All Through The House", jednu z prvních (a nejslavnějších) epizod Tales from the Crypt, režírovanou Robertem Zemeckisem. Na druhou stranu je třeba uznat, že Štědrý den jako Den zabíjení - to má opravdu něco do sebe!

Zpočátku (první dva, tři díly) to působí jako svěží mix Návratu do budoucnosti a Twilight Zone, pak se to najednou celé nějak rozbředne.

A teď tu o plotně.

Rogue píše, že se u pátého dílu unudila k smrti. Mně se totéž málem stalo hned u toho prvního. Tak nevím, no.

Absolutně nejlepší zpracování geniální Dumasovy knihy. Alespoň z těch, co jsem viděl. A viděl jsem jich dost. Američtí tvůrci mušketýrských paskvilů by se na tom mohli vyučit - když už neumějí číst. Žádný pokus o přepracování mušketýrů do modernějšího pojetí neobstojí, neboť už sám Dumas vytvořil tu nejmodernější možnou předlohu, schopnou obstát kdykoliv. Jedinou spornou věcí na tomto filmu jsou muzikálové vsuvky. I tak: pět hvězdiček. Protože tady se někdo strefil do černého.