neoBlast

Samozřejmě se nelze vyhnout srovnání s Pumping Iron, klasice s Arnoldem, ale dle mého má tento nový dokument formátem blíže k vynikajícímu "sportovnímu" dokumentu Spellbound. První dvacetiminutovka je opravdu epická, režisér zručně pradstavuje dva ústřední charaktery, kteří nemohou svojí filozofií být více odlišní a my zkrátka víme, že závěrečné utkání bude soubojem titánů. Skvělý klimax ale nevydrží a s dalším novým představeným borcem jsem se více a více ztrácel v postavách, které byly v konečném důsledku jenom do počtu. Dokument mohl být jenom o ústřední dvojce - šampiónovi a černém koni (Rocky vs. Clubber Lang). Prostříhat by dokumentu vůbec neškodilo, protože celá rozmáchlost a opulentnost mu nakonec zlomila vaz. Ale přesto všechno co zde píšu je to film VELKÝCH rozměrů a produkčních hodnot, který zvláště na velké televizi/plátně vynikne (i když původní hudba je opravdu tragická) a stojí za pozornost. 70 %

[První rewatch v dospělosti] Tohle je dětská srdcovka i když jsem s tím proti všem. Kdo mi bude tvrdit, že to není pětihvězda, nebo že měl jako malý kluk raději Marlboro Mana, je u mě prachsprostý lhář, měl by skončit s hodnocením filmů, přestat brát Crystal Dream a jít pracovat na vinici u Mikulova. Lháři! 90 %

[Asi páté zhlédnutí] Krásou na Annie Hallové, tou nepřekonanou romantickou dokonalostí, která nestárne a i po téměř čtyřiceti lety je ta lehkost a čiré nadšení z možnosti se vypovídat před kamerou i za kamerou toliko patrné. Je to ta nejčistší autorská zpověď, tak výrazná, která nikdy předtím, ani nikdy potom neměla na stříbrném plátně obdoby, láska k hravosti, která po léta udávala trendy nejenom filmového řemesla, inspiruje k životu, individualitě a kreativitě. To, že Allen zavedl pár filmařských fines, se kterými se setkáváme dodnes je už jenom taková malinká borůvková poleva na celém tom manhattanském muffínku. Já si ten zákusek nechám rozplynout na jazyku vlastně kdykoliv, přidáte se? 95 %

Už jsem to zmiňoval u posledního dokumentu Víta Klusáka, ten kluk, ten mladý rádoby-rebel co tenkrát s jedním podobně ulítlým kamarádem "pobouřil" celý národ, nám dorůstá v obrovky talentovaného filmaře. Ač Dělníci bulváru premiérovali v televizi, rugulerní filmové fígle a propriety jim nechybí. Ano, tématem hraje trochu na první signální, ano, Pavel Novotný, ústřední protagonista dokumentu a exhibicionista, mu práci velmi usnadňuje, ale Klusákovu filmu nechybí silné, opravdové momenty (dialog s manželkou, závěr), ani ty odlehčené (pohovor, vibrátory). 75 %

Přiznávám, že jsem trochu zaspal trendy a toto je mé první setkání s populárním BBC moderátorem Louisem Therouxem. Jsem jednoznačně nadšen. Třídílná dokumentární série o současném Los Angeles má myšlenku, šarm a hlavně z ní mrazí diváka po zádech. Tři oddělené epizody, o zatoulaných psech, o umírání a o odsouzených sexuálních deviantech, mají všechny vysoký standard informační hodnoty i emocionální hloubky. Samotný Louis Theroux je výborným průvodcem, který klade, samozřejmě s anglickou slušností, ty nejpalčivější otázky ve správných momentech. Mám tušení, že se s Louisem nepotkáváme naposledy. 90 %

Je to už v titulcích. Těm všímavým bude země původu, Španělsko, hned něco napovídat. Ti s dobrým pamatovákem, začnou něco tušit u jména hlavního producenta, Rodriga Cortéze. Tadá. Grand Piano je nevlastním bráchou celkem nedávného Pohřben zaživa. Film je z třetiny naplněn láskou k Hitchcockovi, z třetiny je plně premise oddaný a zbytek plní, s přibývajícími minutami více a více, směšný děj. Ale vlastně proč ne, odpustili jsme to Telefonní budce a dalším, konceptu zaslepeným filmům, tak proč nedat pass i Grand Pianu. Snaživá režie a Elijah Wood v hlavní roli si ho dneska vybojovali. 60 %

Tak si to vyjasněme, nejsem fanouškem Johna Hughese, vlastně všechny jeho filmy, které jsem doposud viděl mě zklamaly. Reputace a kultovní aura obklopující všechny jeho snímky mi byla vždycky záhadou. S Ferrisem Buellerem jsme si sedli od první minuty. Seinfeldovský příběh, na první pohled, o ničem skvěle graduje a ve výborné finálové čtvrtině přesně umí zúročit dosavadní stopáž a cestu, kterou divák s postavami do té doby kráčel. Zrovna všechny zdejší postavy jsou krásně napsané a jejich královsky odsýpající dialogy doplňují jejich nejednoznačnost - však on Ferris Bueller je vlastně docela a-hole, který by si sympatie neměl, zdánlivě, zasloužit. Zkrátka výborná nostalgická komedie, která mi v mnohém připomněla některé pasáže z našich Pelíšků. Naštěstí si nemusíte pamatovat 80. léta v Illinois, stačí pamatovat své dětství. 85 %

[Druhé zhlédnutí] Jsem na sebe částečně pyšný, že jsem se už napoprvé nenechal ošálit efektními výbuchy, dokonale zaoblenou kočandou a... a dal jsem třetím Transformerům jenom dvě ** hned napoprvé. Paměť mi ale dala zapomenout a odhodlal jsem se k rewatchi. Poprvé mě tato výplachová séria začala urážet, protože styl humoru hned od začátku zkouší uspět na opravdu nízké laťce, a přitom bych se nebál sám sebe označit za fandu Mizerů 2 a vlastně i odpočinkového stylu prvních Transformers. Zde není co sledovat, vůbec ne komu fandit, děj nedává VŮBEC smysl a kdyby se závěrečné zúčtování neodehrávalo v mém nejoblíbenějším městě v USA, asi bych neměl problém usnout či se konečně začít učit háčkovat. Další pokračování si neplánuji nechat utéci, ale tentorkáte to nebude vůbec kvůli akci, Bayovi či obřím robotům - namakaný Marky Mark, zaslouženě nový bard akčních filmů, má moji heterosexuální pozornost zaručenou. 45 %

Černá díra je Velký sci-fi úlet od Disney studia pro celou rodinu, který si dnes už naštěstí nikdo nepamatuje. Rozhodně ne pro vysoké filmové kvality. Na palubě vesmírné lodi jsou sice Anthony Perkins, Maximilian Schell, Ernest Borgnine a pár dalších podezřelích tváří, bohužel technická stránka je dnes opravdu k smíchu (2 roky po Star Wars tohle netoleruji). Alespoň, že John Barry plodí jedny z jeho nejpovedenějších tónů hudebních kariéry. Ano, Černá díra byla vykradena velmi okatě Červeným trpaslíkem, ale i ty nejlacinější epizody britské seriálové klasiky vypadají 5x velkolepěji než celá tahle "opulentní" sci-fi operetka za myšákovy drobáčky - 20 miliónů dolarů. 50 %

Schválně jsem nechal film v sobě zhruba dva týdny uležet než jsem se odhodlal napsat pár stručných vět. Miluji filmy Spikea Leeho, miluji původní korejskou verzi Oldboye, tudíž šance na slušný divácký zážitek pro tento remake tu přece jenom byla. Film má celkem rychlé tempo, znalci předlohy (filmové, o obsahu komiksu nemám ponětí) si budou radostně odškrtávat povinné propriety (kladívko!), případně naříkat nad těmy chybějícími (chobotnice!)... Rozhodně se nejedná o mainstream podívanou pro každého, film je velmi brutální, diváka však stále nutí srovnávat a ve vzájemném souboji s ikonickými scénami Chan-wook Parka odchází jako poražený. Navíc herecká sestava je opravdu ve svých kreacích hodně nevyrovnaná, a zřejmě i špatně obsazená. Jak již zmiňuje Adrian v komentáři (pravděpodobně spíše nademnou), dokud mám v hlavě původního Oldboye, je tento film naprosto zbytečný. Prostě obhajitelný smysl vzniku snímku neexistuje (vzhledem ke kreacím Sharlta Copleyho to tipuji na drogy). Spike Lee byl v težké situaci a jako jeho fanouškovi, s ohledem na jeho poslední neúspěchy, mi dochází proč se k takovémuto zkázonosnému projektu vlastně nechal uvrtat. 50 %