Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (82)

plakát

Il Boemo (2022) odpad!

Už běžte někam s Dykem a podobnými omyly. Tohle neherectvi je absolutně urazejici pro diváka. A ta režie, scénář, to je hnus. Všichni, kdo tomu dali jen jednu hvězdu, by se nejdřív měli podívat na Scorseseho filmy. Pro srovnání doporučuji Berthu z dobytcaku.

plakát

Lovci duchů - Mrtvá na mostě (2005) (epizoda) 

Znovu si pripominam vynikajici serial, ktery je s Akty X muj nejoblibenejsi. Pilot srsi poradnou temnou atmosferou, eroticky hororove ladenou zapletkou a predevsim otazkami, kterymi serial bude rozvijet svou mytologickou stranku. Pokud mluvim o hercich, musim adorovat vyber hlavnich predstavitelu a jejich role, se kterymi se ztotoznili. Jako bratri funguji vyborne a se svymi dialogy se snad narodili... 100 procent!!!

plakát

Temné stíny (2012) 

Skvěle zpracovaný příběh jako pocta staré brakové soap opeře. Hororově-komediální atmosférou tu Burton skvěle graduje napětí, patologicky upjatí hlavní představitelé jsou přesně tím, co dělá soap opery soap operami. Bylo jasné, že Burton natočí frašku podle frašky, avšak on ji pojímá s nadhledem a záměrnou klišovitou gradací, čímž ukazuje svou režíserskou inteligenci. Boj o rodinný podnik na pozadí paranoidní povrchní lásky, to vše zahaleno v hávu temnoty s vtipem Burtonovi vlastním. Ede, po tobě vzdává Burton holt dalšímu kýči. Doufám, že se dočkáme pokračování. 100%

plakát

Hněv Titánů (2012) 

Volné pokračování předešlého Clash of the Titans se veze prakticky na stejné vlně jako jeho předchůdce. Akce, jednoduchá zápletka, žádný oduševnělý příběh, jen ta hudba je pořád ucházející. Nic extra zajímavého, spíše celková nuda. Nemá cenu se dále vyjadřovat, snad už nebude další pokračování.

plakát

Match Point - Hra osudu (2005) 

Velký dík velkému filmovému mistrovi jménem Woody Allen! Opět se ukazuje, jaký je Allen skvělý vypravěč, jak přirozeně dokáže kombinovat žánry, splétat situace, přecházet z nevinného prostředí zdánlivé nudy a šedi až k velkým tragickým okolnostem, které ovlivní životy všech aktérů. Snad v každém Allenově filmu je projektován všední život se všemi svými vytáčkami, nástrahami, vášněmi. Match Point se v zásadě neliší ničím jiným od ostatních Allenových filmů, tak v čem nám tedy připadá takový nějaký neallenovský? Absencí roztěkaného hlavního hrdiny? Tím, že film není dostatečně úsměvný? Právě tyto skutečnosti nás mohou mást, protože Allen i zde ukazuje povrchnost a ironii života, to, jakým způsobem se nám život do tváře vysmívá. Vášeň, pro kterou jsme schopni udělat cokoliv, je jedním z hybných motivů i zde, stejně jako v celé Allenově tvorbě. Přidejte ke všemu i výborně napsané postavy, jejich promluvy, pohledy, to vše je Allen jak vyšitý - výborný, dokonalý. Výborný film. 100%

plakát

Prometheus (2012) 

Nejedná se zatím o vůbec špatný film, už jenom proto, že máme za sebou teprve první půli filmu. Pokud nám v druhé půlce tvůrci vysvětlí některé věci, které se zdály nelogické zde, zahrnou nás spoustou odpovědí na nezodpovězené otázky a přinesou nám grandiozní finále, může dojít dokonce k velkolepému propojení ságy týkající se série Alien. Prozatím si ponechávám rezervu, pevně věřím, že po druhé půlce filmu budu moci své hodnocení vyhnat až na úplný vrchol.

plakát

Labyrint lží (2008) 

Filmu Body of Lies jsem se dlouhou dobu vyhýbal. Bylo to z prostého důvodu nevidět a neznechutit si další film s tématikou USA vs. islámský svět, kdy USA je ten hodný bojovník, islámský svět pak zlo, které je potřeba zničit. To, co jsem viděl, však konečně objektivně nahlíží na situaci. Díky vzdělanému a na svůj věk zkušenému hlavnímu hrdinovi pronikáme do skutečné podstaty věcí, hlavní hrdina není jen vyslaným likvidátorem a s fanatickým patriotismem bojujícím nemyslím strojem, který má úkol útočit proti všemu islámskému za zájmy USA, nýbrž skutečně vzdělaným člověkem, který zná kulturu, řeč, poměry a aktuální situaci míst, která mnozí odsuzují bez předešlého patřičného prozkoumání a vcítění se do života místních. Bojuje proti teroristické organizaci, nikoliv proti celému islámskému světu. Navíc dobře zná vypočítavost USA, povrchnost jeho kolegů, není nadšený ze spolupráce s kolegou, který vše řídí z tepla svého domova a který neví vlastně vůbec nic o tom, co musí hlavní hrdina prožívat. Podle mne je toto poselství filmu. Nejedná se o žádný povrchní akcí propěchovaný hit, avšak o inteligentně napsaný příběh o vcítění se do společnosti, která žije svým způsobem života, má svá pravidla, přičemž je ohrožována terorismem americkým, ale též tím, který řádí doma. Co se týká technické stránky filmu - nepochyboval jsem ani za mák. Perfektní kamera, střih, zvuk, vše vynikající. Tak, jak jsme od Ridleyho a jeho týmu zvyklí. O tom netřeba se vyjadřovat. Plných 100%.

plakát

Souboj Titánů (2010) 

Naprosto laciný příběh, kde hudba zachraňuje celkové vyznění. Příběh nemá téměř žádnou atmosféru, spousta vedlejších postav nemá žádné opodstatnění, není zde ani jedna dechberoucí scéna, dokonce akční sekvence mi přišly dost nepřehledné a nikterak originální. Je jasné, že tvůrci stavěli film převážně na efektech, tedy příběhová linie byla upozaděna záměrně. Na efekty a akčnost spoléhat je mnohdy ošidné, v Clash of the Titans se to stoprocentně nevyplatilo. Hlavní hrdinové mi připadali neuvěřitelně strozí, bez patřičných emocí a bez vzájemného jiskření. Děkuji za hudbu, jinak bych filmem protrpěl úplně. Slabých 10%.

plakát

Bertha z dobytčáku (1972) 

Na film Boxcar Bertha jsem se podíval s velkými obavami. Budu zklamaný? Opravdu je ten film tak špatný? Nyní musím říct, že jsem byl příjemně překvapený. Scorsese natočil prostinký snímek bez hvězdného obsazení, avšak ve své prostoduchosti je to právě film o naivním vidění světa prostřednictvím nadšených a pro lepší zítřky žijících levicově orientovaných čtyř mikroorganismů v celé své kráse. Tím mě film vtahoval do děje, Scorsese prostě dokázal nikterak zábavný scénář přeměnit v pilíř duchovně čistého příběhu. Tu dobrou partu budete těm čtyřem hlavním hrdinům věřit, budete s nimi sympatizovat, v závěru Vás bude určitě mrazit konec tohohle společenstva. Poutavá režie prokládaná záběry na osvětlenou krajinu, krásné využití hudby a zvuků lokomotivy, téměř civilně zahrané postavy - to vše činí z filmu Boxcar Bertha příjemnou podívanou i pastvu pro uši. Žádné veledílo, avšak pro mě roztomilý počin ze začátků tvorby velkého mistra. 100%

plakát

Kdo to klepe na moje dveře (1967) 

Prazvláštní filmová koláž, kterou musí divák vstřebávat za pomoci své výrazné flexibilní míry empatie. Pokud to neučiní, hrozí, že na něj bude film působit zmateně, chladně a tím pádem samozřejmě nudně. Pokud se však vcítí do stylu vyprávění, kde výraznou roli hrají za pomoci sugestivní hudby zařazené kolážovité scény, pak si divák odnese nevšední zážitek. Hlavní linie příběhu by zabrala maximálně polovinu délky filmu, avšak nezbytné vsuvky jsou důležité proto, aby divák pochopil, kdo je ona postava naprosto všedního a ničím nezajímavého Italoameričana, se kterým hlavní hrdinka marní čas, přičemž tato krátká romance ji jistojistě poznamená na celý život. Podle mého názoru film zdůrazňuje především to, že se náš život skládá ze střípků, menších romancí, malých starostí, které pak v průběhu života znovu ve svém nitru nacházíme, vyvolávají v nás posilnění nebo úpadek na našich cestách životem. Symbolizováno kontrastem... Hlupák, který si neváží krásného vztahu a ve skutečnosti miluje pouze majetnicky a nezdravě si užívá života na straně jedné, chytré děvče, které si vše dokáže uvědomit a zachovává se v té nejtěžší chvíli vztahu zdravě a prozíravě, i když stále miluje na straně druhé. Film, který je potřeba si v hlavě utříbit a nechat zaležet. 100%