Davej

Davej

Dave J.

Česko
Pracující


13 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
    • 3.11.2015  15:17
    Ant-Man (2015)
    *****

    Kupodivu zábavnější než Avengers. Myslel jsem si, že už mě komiksové filmy definitivně přestaly bavit, ale tenhle mi opravdu dobře sednul. Snad to bylo kombinací s chytrým humorem, snad tím, že ve filmu hrál M. Douglas nebo Corey Stoll, kterého mám zatím spojeného jen s House of Cards. Nemůžu ani vyloučit, že vliv na to měla i postava dcery Hanka Pyma, o které jsem si celý film myslel, že jí hraje Catherin Zeta Jones a proto jsem její obsazení považoval za metahumor (sledoval jsem film v letadle, takže jsem nemohl googlovat obsazení)... Plusové body přidala i neutralizace některých zaběhaných kliše a zábavný souboj v závěru. Každopádně jsem vůbec nic nečekal a o to pozitivnější to bylo překvapení.

    • 13.12.2011  19:01

    Na české poměry neuvěřitelně akční a přitom řemeslně dobře film. Nemohl jsem si při jeho sledování nevzpomenout na o deset let starší The Train (1964) s Burtem Lancasterem, který hraje obdobnou roli jako tady Karel Hlušička. Velmi příjemné překvapení.

    • 2.8.2009  14:04
    Babička (2008)
    ****

    LFŠ 2009 Moc jsem nepochopil koncepci celého filmu a ani paní režisérce se nepodařilo mi jí vysvětlit. Je to opravdu dokument, je to rekonstrukce, hraný film, nebo co vlastně... Hlavně je to zábava a nejraději to vnímám jako mystifikaci, kdy si z nás všichni zúčastnění střílí a smějí se nám, že jim to "žereme". Do toho pojetí zapadá i to, jak paní Piussi vypráví o paní Tamaře, jak chodí na filmové projektce a domáhá se vstupu bez placení, nebao jak se prý tato ústřecní postava nejdřív od filmu distancovala, ale děti ji přesvědčili(!- třeba její konzervativní dcera?), že má protestů nechat. Možná jsem pouze paranoidní, ale tady si paranoiu celkem užívám:)

    • 2.8.2009  13:47

    LFŠ 2009 Očekával jsem, že si současní režiséři s padesátisekunodvým prostorem pohrají a ukáží nám, co všechno se v krátké době a s danými omezeními dá stihnout a ukázat. Přeci jen Lumiérové byli průkopníci a film a jeho možnosti pouze objevovali a oni jsou už někde jinde. O sto let jinde. Tak proč komponují mnozí z nich bez nápadu téměř statické obrázky? Těšil jsem se na minipříběhy, ale dostal jsem třeba přehled zpráv- ano, pane Haneke, je to "vtipný nápad", zopakovat to, co děláte vždycky, ale taky jste si mohl dát trochu záležet, právě na vás jsem se těšil.... Takže mi z celé půlky, po kterou jsem v kině vydržet, v hlavě utkvěl jen vtipný alžírský snímek o pánovi, který si před kamerou natáčí knír....Takže zajímavý nápad, dejme tomu pocta, ale kdo se na to má hodinu a půl dívat? Co dát za sto let příležitost filmovým studentům, jestli ještě nějací budou?

    • 2.8.2009  13:38

    LFŠ 2009. Hodnocení je trochu nadsazené´. Filmu jsem přidal, přestože a zároveň právě proto, že je to klasický debut. Experimentování je příliš, trochu v něm zapadá příběh vyprávěný spíše lyricky. Ale je to sympatičtější, než sázet na jistotu!

    • 8.5.2009  11:16
    Kat nepočká (TV film) (1971)
    *****

    Výborný televizní film, který mě upoutal především svou atmosférou a výkony Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého. Zaujala i postava producenta v podání Martina Růžka a v miniroli se objevil velmi mladý Oldřich Kaiser. Prostředí filmových ateliérů je zajímavé vždycky, zde je ale jen kulisou k tragickému příběhu. Námitky ke kostýmům, účesům a podobně nepovažuji za podstatné, jde o televizní tvorbu, kde si štáb musel vystačit s minimem finančních prostředků. S ohledem na to naopak vypadá výsledek i co se týče výpravy velice dobře. (František Filip je český televizní fenomén.)

    • 31.1.2009  17:58
    Vesnice (2004)
    ****

    Krásný subtilní emotivní film plný podzimního slunce. Žádný horor, žádný thriller. Snad psychologická a sociologická pohádka?

    • 8.1.2009  20:34

    Podle mého nejlepší film od MP vůbec. Nemá žádný děj, je to spíš esej na téma: ....a co třeba smysl života. Díky tomu nejsou ve filmu hluchá místa, která jsem vnímal v Brianovi nebo ve Svatém grálu, kdy v zájmu dodržení dějové linie MP vařili tak trochu z vody. Tady usilovně hledají odpovědˇ na základní filosofickou otázku, ale zřejmě již mají trochu potíže jako baron von Grunbach z Němého Bobše. Což ovšem vůbec nevadí. Život je přece dada.

    • 19.4.2008  19:05
    Náklad 200 (2007)
    ****

    Nevím, co si o tom filmu mám myslet, ale dostal jsem úplně něco jiného než jsem očekával. Však je taky zdejší shrnutí děje poněkud zavádějící. Připravil jsem se na analýzu sovětské společnosti vyrovnávající se s následky války v Afgánistánu a místo toho jsou to ruští bratři Coenové. Dopad byl tak o to silnější a trochu to se mnou zametlo. Za tři dny mě čeká další promítání.../(Nějaký čas po opětovném zhlédnutí)Trochu jsem snad pochopil, nebo si to aspoň bláhově myslím. Přeci jen to zřejmě alegorie stavu společnosti je, ale na první pohled to lze těžko poznat, protože se člověk musí vypořádat s atakem na ty nejnižší pudy:)

    • 4.10.2007  07:45

    U druhé části filmu byl již střih v pořádku (bylo to snad pro střihače esnadnější, protože byl děj méně komplikovaný?) a tím pádem se mé dojmy z prvního dílu zpětně podařilo trochu napravit a vše nakonec zapadlo tam, kam mělo (rozuměj- mluvím o dění v mé hlavě:). Osobně si myslím, že oddělené hodnocení obou částí, byť výše zmíněná poznámka by mohla svědčit o opaku, nedává smysl, ale jiná možnost zde na čsfd není. Proto Nicolaescu ode mne tentokrát dostává o hvězdičku více. Trochu bych ale pokáral jeden detail, který se (ne)vyskytoval ve všech jeho filmech, jež jsem doposud měl tu čest vidět. Proč se u záběrů jednotlivých bitev nemůže vedle titulku oznamujícího místo objevit také informace s datem události? Je to snad němá výzva k dalšímu sebevzdělávání diváka?

    • 4.10.2007  07:34

    Verze, ve které jsem viděl tento film já (doufám, že jich je víc), byla opravdu velmi špatně sestříhaná, takže se film rozpadl na krásné záběry bitev a občas těžko pochopitelné scény mezi tím a příběh tím pádem tak trochu dostal na frak (snad se na tom podepsalo i to, že promítací přístroj nějak zlobil a tak při přehazování kotoučů byla vždy několikasekundová přestávka) .To však nic nemění na tom, že Nicolaescu obrovské davové scény vskutku umí a už jen kvůli nim stojí PKV vidět. Mimochodem- jak vlastně československá distribuce došla k tomuto názvu je mi záhadou. Mihai sice bojuje s Turky a mluví o dobývání Istanbulu, ale především se přetahuje o moc s křesťanskými kolegy. *A několik zajímavostí na konec: Film měl být původně natáčen v koprodukci s americkou společností Columbia Pictures a hlavní roli měl hrát- a teď se podržte- Charlton Heston. Ovšem a- chytněte se ještě pevněji- Ceauşescu se vyjádřil, že by byla hanba, kdyby Rumuni své dějiny nezvládli zpracovat sami, a spolupráci zatrhl. Nicolaescu se však kontaktů s Columbií úplně nevzdal a hledal u ní pomoc při výběru představitele hlavního hrdiny. Zaslal do USA záběry z castingových zkoušek a bylo mu odpovězeno, že ideální volbou pro titulní roli by byl on sám. Jak to nakonec dopadlo, víte sami. Amza Pellea zobrazil Mihaie vskutku impozantně a to nejen s ohledem na vzhled.

    • 3.10.2007  15:53

    Slabší čtyři hvězdičky. Děj je až příliš přeplácaný, často těká od jedné postavy ke druhé a hlavně ke konci se už z toho kolotoče trochu točí hlava. Nicméně epizodní postava postarší rockové hvězdy je skvélá a hlavně ona pro mě táhne kvality filmu nahoru, protože aspoň trochu vyvažuje příliš pozitivní vyznění. Bohužel ke konci už ani to nestačí a člověk se nestačí divit, proč je mu najednou tak nějak trapně, když se ještě před chvílí příjemně bavil.

    • 17.9.2007  19:40

    Hloupoučký filmeček, který může dnes fungovat už leda jako kuriozita. Herecké výkony jsou navýsost toporné a scénář Karla Hašlera se příliš od chvályhodné myšlenky "chtělo by to napsat něco o špionech" propracovat nepodařilo. Dějové linky jsou pouze naznačeny a působí velice naivně. Není známo, proč postavy dělají to, co dělají. Proč se třeba femme fatale- houslistka Míly Reymonové- bezhlavě zamiluje do mladého, ale své Helence jistě věrného poručíka? A jednání podzemní centrály neuvěřitelně "rafinovaným" heslem počínaje a veselým si povídáním o špionských šarádách konče? Opravdu k smíchu! Ohlížet se při hodnocení na dobu vzniku by v tomto případě bylo zbytečné, film byl totiž jistě blbý už v roce 1936. Tedy dlouhých 40 let po vynálezu kinematografie! Alespoň ty záběry vzdušné bitvy však hodnotím kladně, protože něco obdobného jsem zatím v žádném jiném meziválečném čsl. filmu neviděl.

    • 8.7.2007  19:38

    Zajímavý western, jehož hlavním lákadlem je pro našince příběh zřejmě reálných předobrazů Mayových Vinnetoua, Old Shatterhanda a N-Šoči. Jedná se na svou dobu a v rámci žánru o celkem reálnou studii vztahových problémů dvou střetávajících se etnik.

    • 6.6.2007  15:14
    Anička (2006)
    **

    Jako cvičení velmi dobré, ovšem je otázka, jestli zrovna cvičení by měla vyplňovat nový projekt ČT, kde bych očekával již trochu vyzrálejší a komplexnější dílka. Zpátky k Aničce. Je patrné, že se J. Horut nechal inspirovat filmem M od Fritze Langa. Z tohosi vypůjčil nejen téma, ale i některé prvky: hru s míčem (která tu byla příliš protahovaná) a scénu s pomerančem. Oceňuji však ne zcela doslovný konec, který sice nevyvolává mrazení, jak zřejmě bylo jeho smyslem, ale nechává alespoň malý prostor k úvahám.

    • 13.4.2007  15:44

    Spíš než o totálním nasazení, jehož vylíčení Kachlík v názvu slibuje, se ve filmu dozvíme o tom, jak velké koncerny chránily své továrny během bombardování aby po se po válce "velká kola průmyslu" mohla točit dál (slova režiséra, který film doprovází komentářem). Kachlík se ve městě, kam byl za války totálně nasazen, zúčastnil filmového festivalu a kosmopolitní atmosféra akce ho inspirovala k tomu, aby natočil další film o potřebě míru pro všechny lidi všech národů. Škoda. Takových filmů bylo v té době spousta. Kdyby se radši věnoval vylíčení svých osobních vzpomínek na dobu, kdy byl jak říká "freiwilige gezungen", mohli jsme se o něm něco dozvědět.

    • 20.3.2007  12:45

    Mnohem průměrnější filmový zážitek než Frajer Luke a přesto v současnosti č. 2 na čsfd a Nr. 2 na imdb!! (Za každý web jeden vykřičník) V čem je zakopaný pes? Že by mi něco potřikráte uteklo? Pochybuju. Že bychom snad v úhrnu byli obdivovateli průměrnosti? Dobrá, alespoň je toho k obdivu více:)

    • 20.3.2007  12:39

    Mladistvý intelektuál končí školu a nastupuje do zaměstnání, snaže se zatočit se svým já a přizpůsobit se konformnímu okolí. Od začátku do konce nám herci dávají najevo, jak jsou jejich party nadsazené a jak jsou "v pohodě" , jak je scénář "v pohodě" , režisér je "v pohodě", prostě "pohoda". Film vrší vtipné scény jednu za druhou, ale musím souhlasit s Hankem, že to celé nějak nepříjemně drhne. Ten pocit mě neopustil od úvodní scény, takže **1/2 se zaokrouhlením nahoru za snahu.

    • 13.4.2006  13:20
    Beze stopy (TV seriál) (2002)
    ****

    Seriál bez velkých slov, bez efektů- Prostě reálný. To je to, co se mi na Without a trace líbí. Má toho hodně společného s CSI: Las Vegas. Stejný producent, opět tým vyšetřovatelů (ve skutečnosti se totiž moc na dva parťáky, ať si kriminálky z 80tých let ukazují, co chtějí, nehraje) a výše zmíněná realističnost. Nikdy nekončí To be continued... Ze začátku jsem ho taky vnímal jen jako menšího bratříčka slavnější série. Ale s postupem času získává na kvalitě a já mu přicházím na chuť. Další věc, kterou vítám- a kterou zas možná někteří nedokáží rozdýchat- je téměř úplné odosobnění vyšetřovatelů. Těžko můžeme říct, že sledujeme tým kamarádů. Těžko bychom o jednotlivých vyšetřovatelích mohli napsat víc než jeden řádek. Vlastně je neznáme. A i když čas od času na sebe něco málo odhalí, nevnucují nám své životní příběhy na úkor svého vyšetřování. A to jako bývalý divák Akt X vnímám jako výrazné pozitivum:)

    • 31.10.2005  14:12

    Je zbytečné poukazovat na posledních deset minut. Obdobně realistický byl celý film. Nabyl jsem postupně přesvědčení, že se tvůrce už asi úplně zbláznil.

    • 8.8.2005  20:09
    Jistě, pane ministře (TV seriál) (1980)
    *****

    To že jde o opravdu skvělý seriál není třeba nijak zvlášť zvýrazňovat, o tom svědčí zdejší hodnocení. Ovšem ona je to úplná klenotnice výborných postřehů a odpozorovaných postupů z politické scény. Vskutku, politici si jen mohou sednout k televizi a zapisovat si poznatky: dozvědí se jak na média a- a to je zřejmě ještě mnohem důležitější- ještě jak na své úředníky. Ovšem být politikem já, snažím se v o to, aby se nemohli dívat také zaměstnanci ministerstev (třeba takové speciální úkoly na inkriminovanou dobu by velice pomohly). Ti totiž jinak sedí u televizoru samozřejmě také, protože není snadnější cesty k načerpání nových fíglů a manévrů, jak si zajistit bezpečný a hlavně poklidný život, prostě jak znemožnit ministrovi jeho práci. A mají to přímo z první ruky od člověka nejpovolanějšího- sir Humphrey Appleby se s nimi o těžce nabyté zkušenosti rád podělí. Ovšem být ministerským úředníkem já, snažím se v prvé řadě o to, aby ve chvíli, kdy zazní z obrazovky Big Ben, byl ministr právě na cestě na pracovní jednání, jinak by mohl být proti řadě mých kroků brzy imunní. Ovšem ať už bych byl ministrem či jeho podřízeným, snažil bych se nejspíš vždy v prvé řadě o to, aby seriál nemohl být v ČR na otevřených televizních okruzích už nikdy uveden, protože nechat si před voliči takhle odkryté karty... Takže do té doby, než o tuto možnost budou diváci připraveni, měli by se velice pozorně dívat. Pakliže se po posledním dílu nebudou chtít stát příslušníkem ani jednoho z v uplynulých řádcích stále zmiňovaných povolání, k čemuž by dozajista měli dobrou kvalifikaci, mohou se alespoň uchýlit na dráhu politologa-amatéra.

    • 15.7.2005  10:55
    Komediant (1984)
    ****

    Dosti syrový příběh s velice temnou atmosférou o putování skupinky herců po Čechách někdy v období třicetileté války. Velice realistické ztvárnění (nechybí zde dobové reálie jako mor, vraždící lapkové) a velmi dobří herci s Oldřichem Kaiserem na čele. Takových filmů, ve kterých se drsná skutečnost mísí s poetičnem, je v československé kinematografii málo- o české vůbec nemluvě.

    • 25.6.2005  20:18

    Opravdu podivné dílko. Nelze říct, že by ho zdejší žánrová popiska právě přesně charakterizovala. To po ní ale v tomhle případě snad ani nelze chtít. Vždyť ani sám divák nemá v hlavě jasno. Během zkouškového se uchýlil na druhý program České televize, aby se podíval na víc než pět desítek starý film a co nevidí? Na jedné straně kostýmní romantiku, která si v mnohých chvílích nezadá s Angelikou. Když však v těchto mantinelech setrvá jen o trochu déle, než by bylo zdrávo, Bum. A je tu znásilnění. A máme tu opět několik nedobře znějících láskyplných dialogů. Prásk. A hrdinka je nevěrná- a ne jednou. Takhle bych mohl ještě nějakou dobu pokračovat. Fascinující- chvílemi barvotiskový příběh a osazený tak nejednoznačnými postavami, v kontextu ostatních francozských dobrodružných filmů je zde navíc trochu nekonvenčně Velká francouzská revoluce nahlížena očima šlechty Scénář nás provádí od začátku revolty až téměř do doby nástupu Napoleona a množství zvratů ke konci už trochu přerůstá v rutinu. A vše vyřeší trochu nic neřešící a špatně vypointovaný závěr. Divák u závěrečných titulků dál žasne. Že by dobrá volba pro odvážného režiséra začátku dvacátého prvního století, který by chtěl vyzvat některého ze svých předchůdců na souboj? Rozhodně se zde nabízí zajímavá látka, ze které by bylo možné utkat si parádní šaty na svatbu se slávou. Nebo pohřební roucho ozdobené nekrytými šeky...

    • 24.5.2005  13:53

    Zpočátku vítězí v závěrečném dílů Pomsty Sithů strana Dobra a prohrává divák. Při mnoha sice efektních ale zbytečných soubojích či nicneříkajících dialozích má vskutku možnost přemýšlet. Jeho mozkové buňky totiž George Lucas neatakuje. To by nebylo nic divného, ale ani žádné emoce 3. epizoda v těchto momentech neprobouzí. Co se tedy v této době v hlavách diváků odehrává? Budu mluvit jen za sebe. Po efektní bitvě s několika Lucasovskými podivnostmi a ulítlostmi, přichází rozčarování. Forma- tedy technické zpracování- má totiž jasnou převahu nad obsahem. Srovnání s pokračováním Matrixe se v těchto okamžicích nelze zbavit a ltost nad utracenými penězi pomalu vyvěrá napovrch. Proč mám tuhle limonádu vlastně sledovat? Proč se v tom ději vůbec nejsem schopen orientovat- kam se poděla jednoduchost klasických dílů? Proč si Lucas nenajal někoho schopného, aby mu vytvořil poslouchatelné a vtipné dialogy? Proč je tu další souboj s pseudobossem a co má znamenat těchj 5 mečů ? Není to celé jen trailer k počítačové hře? Otázek je mnoho a čas se vleče. Nakonec se přeci jen- po více než hodině- nad hledištěm rozjasňuje ve chvíli, kdy dochází ke zvratu, tak dlouho připravovanému. Ačkoliv jsem přeměnu Anakina v Darth Vadera jsem úplně neskousl, přeci jen mě atmosféra houstnoucí temnoty polapila a já pomalu zapomínám na své předchozí výhrady. Ovšem objevují se nové, které mě sice již mou nyní opět nabytou dobrou náladu nekazí ale občas mi vykreslí pár hlubších vrásek pochyb do čela. Má Darth Sidius zapotřebí, aby při svých výstupech napodoboval dikci klasického Drákuly a smál se co chvíli jako nějaký potrhlý vědátor z 23. dílu druhé řady libovolného amerického akčního kresleného seriálu, který chce zničit svět? Nakonec sice kino opouštím v mírně podroušeném stavu- přese všechno se euforie z viděného dostavila- ale vážné otázky tu zůstávají. Budu trochu bilancovat. Předně: co vlastně přinesly „první“ tři díly do série nového? Myslím, že téměř vůbec nic. Vždyť hlavní myšlenku, alebrž jak je obtížné překonat v sobě zlo, nám GL vtloukal do hlavy už v 70. a 80. letech. A mnoho jiného zde opravdu nenajdeme. Jediné, co bych v této oblasti pochválil, je přechod k diktatuře, chcete-li "totalitě", který je opravdu vyvedený a občas dokonce připomene i československé konotace- scény s vražděním Jediů. Ten se však objevuje až zcela na závěr . Bylo tedy nutné nahánět diváky do kina třikrát? Nebylo možné párkrát střihnout? A proč se nadšení všech SW fanoušků ozývá až teď? Nebudu teď k Lucasovi právě milý. To, že prequely získávají šťávu až s nástupem zla, ale něco značí. Je zarážející , že se divák baví až ve chvíli, kdy potkává postavy v podstatě takové, jaké se objevují v epizodě IV. Jako by se režisér na chvíli naladil na stejnou vlnu jako před třiceti lety. Jenže do té doby nic podobně hutného, jednoznačného a hlavně "nového" vytvořit nedokázal a teď vlastně jen recykluje už jednou vyřčené a vylíčené. Vcelku tak musím konstatovat, že i přes poměrně vysoká hodnocení, která jsem epizodám I až III udělil, se vlastně jedná o pouhé fotogenické parazity na těle původní ságy, které však nejsem sto zavrhnout. A to vzhledem k tomu, že nepatřím ke skalním fanouškům série, nakonec není úplně nejhorší výsledek.

    • 13.4.2005  17:19

    Jde spíš o hraný dokument než skutečný hraný film. Co se týče faktů, celé věty jsou přímo opsány z poválečných výslechů lidí, kteří tyto události zažili- to ale rozhodně není výtka! Po této stránce totiž filmu není moc co vytknout a mohl by být třeba promítán během hodin dějepisu na základních a středních školách. Slabší už je se schopností vzbudit u diváka nějakou pocitovou odezvu. Myslím, že spousta diváků připravených na kontroverzní dílo, jak je v médiích film neustále nálepkován, se proto u něj bude nudit, ztratí brzy pozornost a nenačerpá tak velice zajímavé informace. Takže z pohledu filmového diváka dávám tři hvězdy a z pohledu zájemce o historii jednu přihazuji.

    • 10.3.2005  12:12
    Rodinná pouta (TV seriál) (2004)
    **

    Více takových seriálů na úkor jiho-,severoamerických, britských, německých a dalších cizích telenovel. Odhlédnu nyní od toho, že se v tomto případě asi jedná o dílko kvalitativně srovnatelné s konkurenty z jiných zemí. Jde o průlom na naší televizní scéně. Prní nekonečný seriál. Tvůrci a televize Prima si za svou odvahu zaslouží pochvalu. Jejich záměr získat si pro tuto soap operu určitý okruh diváků se vrchovatě vydařil a RP patří k vůbec nejsledovanějším pořadům Primy a udržují si své přiznivce dlouhodobě. Díky této slátanině se mohou někteří čeští herci a příslušníci dalších televizních a filmových profesí oprostit od existenčních starostí a věnovat se svému řemeslu. Je možné namítnout, že se v naprosté většině nejedná o špičky ve svém oboru. To nehodlám vyvracet. Tato telenovela však zároveň umožňuje mladým, neznámým hercům, aby se pravidelně objevovali před kamerou, dává jim tak šanci nastartovat svou kariéru a získat jisté profesní návyky (tím nemyslím přehrávání). To lze analogicky stáhnout i na ostatní členy štábu. Soap opery tak mají možnost stát se v našich podmínkách jakýmsi tréninkovým centrem a líhní talentů. To zda k tomu dojde, závisí samozřejmě na těch, jejichž úkolem bude volit, zda pro práci na nich radši nevybrat již prověřené (nebo provařené?). Přehlížena by neměla být ani skutečnost, že tyto nekonečné seriály mohou být odrazovým můstkem i k mnohem hodnotnějším projektům. Vedle reklam totiž právě ony dávají příležitost výdělku, která není na naší televizní a filmové scéně v současné době příliš velká. Telenovely se prostě na obrazovkách televizorů v ČR již usadily a pokud je chce zdejší publikum sledovat, ať jsou české. Jestli se díky nim u nás objeví nové herecké, režisérské, scénáristické či jiné talenty nebo vznikne jediný kvalitní film, nebudou zbytečné a já za ně budu vděčný, i když je asi nebudu sledovat.

    • 4.2.2005  15:42
    Sanitka (TV seriál) (1984)
    ****

    Tento seriál výrazně poznamenal má předškolní léta. Jímavá melodie a depresivní okamžiky mě přikovávaly k obrazovce. S igráčky jsem si posléze přehrával masové scény následující po smrti jednoho ze saniťáků nebo při pádu letadla. Dodnes oceňuji atmosféru Sanitky. Jedná se o jeden z nejlepších profesních seriálů u nás (porovnejte jej například s tak vyzdvihovanou Redakcí). Zde zmiňovaných prorežimních prvků jsem si doposud- pominu-li tehdy běžné úlitby aparátčnickým bohům- nevšiml a i scéna s Kostkou je ztvárněna poměrně uvěřitelně. Scénárista Hubač si tímto seriálem vysloužil můj dlouhodobý a průběžně potvrzovaný respekt.

    • 15.1.2005  22:14

    Nevěřte titulkům! Ve skutečnosti je to film Petra Zelenky, ve kterém hraje tento režisér společně s Johnem Malkovichem hlavní roli a je konečně sám sebou. Aneb jak nechat plavat všechna klišé. Diváci mohou zůstat a uvidí jeden z nejzájímavějších filmů od roku 1895.

    • 21.12.2004  20:43
    Hlava (1968)
    ****

    Paradoxní dílko, ve kterém Američani používají anglický humor, aby si udělali legraci z britské komerce. Seznam nadmíru povedených vtipů bych mohl opsat od Radka. A že se hudba zdá některým nekvalitní? Osobně s tím nesouhlasím, ale všimněte si názvu kapely. Rafelson a Nicholson moc dobře věděli, co dělají.

    • 14.12.2004  22:49

    Zajímavý dokument, který mi přinesl spoustu nových informací o jednom z mých oblíbených holywoodských období. Ale forma zde pokulhávala za obsahem. Režisér se mohl pokusit trochu inovovat a třeba tak svým způsobem navázat na popisované snímky. Možná by také neškodila ještě delší stopáž, skvělých děl vzniklo v 60. a 70. letech v USA opravdu mnoho. Proč jsme se třeba vůbec nic nedozvěděli o spolupráci Bogdanoviche s Orsonem Wellesem?

<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace