zputnik

Tak tento seriál je takové "rádoby" na 1.000 způsobů - rádoby akční, rádoby dramatický, rádoby dobrodružný, rádoby chytrý, rádoby efektní, rádoby smysluplný... rád bych dal aspoň jednu hvězdičku, ale zdravý rozum a soudnost mi to nedovolí. Shrnuto a podtrženo: Mišmaš všech možných tu více, tu méně koukatelných filmů.

Nebudu se bránit - Krzysztof Kieslowski (1941 - 1996) je pro mě osobně pojem nejenom polské, ale (a to především) světové kinematografie. Pokud nám tento vynikající režisér již nemůže předkládat své kouzelné opusy, může se divák těšit z jeho odkazu alespoň v podobě jeho zpracovaných scénářů. Vedle výborného Tykwerova NEBE je tomu tak podobně i u snímku Jerzyho Stuhra VELKÉ ZVÍŘE. Typicky civilně podaný snímek s hlubokým a trpkým poselstvím... a s ohromnou mírou lidskosti. Lidskosti v tom nejlepším a (bohužel) i horším slova smyslu. Tentokrát nás příběh zavádí na maloměsto nedávné minulosti (předpokládám 80. léta) se všemi svými klady i zápory. Klid a pohoda versus "policajtství", závist, nepřejícnost, pseudopřátelské a pseudosousedské rady (samože míněné v tom nejlepším slova smyslu). Když je to navíc okořeněno neduhy institucionalizace (viz skvělé scény z jednání s úřady), tak není divu, že si mně tento snímek tolik získal. Vedle výše uvedeného předkládá taky zamyšlení nad naší svobodou a jejími omezeními (viz rozhovor Zygmunta s velbloudem o svobodě, která je limitována "jen" přiměřeným provázkem... který se však během filmu ukáže podstatně silnějším, než se zprvu zdá). Shrnuto a podtrženo: Obyčejný příběh s poselstvím hlubším více, než se nám může zpočátku zdát.

Krásné, sladké, dojemné. Romantický film s velkým R. Slaďoučký (ale naštěstí nepřeslazený) příběh, který zaujme myšlenkou i celkovým zpracováním. Věčné téma, které je originálně zpracováno; navíc výborně zahráno a nádherně natočeno. Extra mě zaujala práce s kamerou - výborná kompozice. V jednotlivých záběrech jde jasně vidět, že byly vybírány s citem. A co dělat s tím, že příběh (především) v závěru těžce tlačí na pilu (emoce)? Nic - odpusťte to tomuto filmu a nechte se prachobyčejně unášet; stojí to za to. Musím uznat, že tento film mne dostal. Já se nesmírně bavil. A co více - už jsou to 3 dny a příběh se mi furt potuluje v mozku. A nechce ten prevít ven. A já to vlastně taky nechci. Shrnuto a podtrženo: Jste už občas unaveni neustálým brouzdáním v ryze euro-amerických filmových vodách? Zkuste tento jihokorejský romantický kousek. Doporučuji sledovat s milou/milým.

Něco tak poklidného, tichého a hlubokého jsem už dlouho neviděl. Krásný a tichý příběh o muži s poruchou autistického spektra. Imho lépe zvládnutý snímek o autismu, než daleko známější a populárnější RAIN MAN. Excelentní Peter Sellers, rozkošná Shirley MacLaine + milión dalších věcí dělá z tohoto filmu (minimálně mého) bezpečného člena Zlatého fondu světové kinematrografie. Navíc jde o vynikající zamyšlení nad naší konstrukcí reality - je s podivem, jak málo někdy stačí, abychom si o věcech udělali obrázek a na základě toho následně podnikali i vcelku zásadní kroky. Shrnuto a podtrženo: Krásný a hluboký... s noblesou, humorem a lehkostí podaný příběh. Filmový zážitek, který by neměl ujít nikomu s "druhovým" zatříděním homo cinematograficus.

Genialita sama. Toto pro mně definuje škatulku GENIÁLNÍ ŽIVÁK. Prolínání skutečného záznamu s obrazovými sekvencemi, samply, kolážemi... výborný a bezchybný zvuk, skvělá "choreografie"... prostě, co si přát více? Jde vidět, že se hoši neživí pouze hudbou - viz jejich aktivity kolem Tomato. Shrnuto a podtrženo: Tento koncert patří k tomu nejlepšímu, co z koncertních záznamů znám. Totálně nabušené, dostatečně (nejen barevně) "barevné". A závěr v podobě stroboskopického nářezu (MOANER) je doslova odrovnávající...

Tak tento záznam koncertu má tu správnou šťávu. Rozkopávačky jak prase, skladby plné energie atd. Sice mám stále pocit, že LINKIN PARK hrají dokolečka jednu a tutéž skladbu, ale naštěstí se mi právě tato dost líbí. Dále: Už od jejich prvního alba se nedokážu v určitých pasážích zbavit pocitu, že jsou to nabušení Backstreet Boys, ale čert to vem. Především je to pro mně skvělé zkřížení rapu, našlápnutých kytar, scratchingu a dalších electro-postupů, přímočarosti, to vše bez imho nechutných sólíček - prostě tak, jak to mají mazlíčci rádi. Shrnuto a podtrženo: Celému záznamu k dokonalosti něco chybí, ale přesto je to nadprůměrná, energií nabušená zábava, která rozeskáče i chromého.

Nechci zbytečně spoilerovat a tak raději z děje nic neprozradím. ;o) A použitá forma? Filmu nechybí spád, závěrečný dějový zvrat, flash-backy, prolínání různých časových rovin, bullet-time efekt, filmaři si taky dali záležet na výběru interiérů a exteriérů. Pokud by v té době existovalo udělování OSCARŮ, tak by se ani kostyméři nemuseli za svou práci stydět... ale dost těch bull-shitů. Všechno toto v roce 1891 světovou kinematografii teprve čekalo. Ale někde a nějak se začít muselo. Bylo to první dětské "Máma"... a je príma, že se nám ten klouček během let rozvykládal a vyrostl.

Jak charakterizovat tento snímek? Řečeno slovy jedné z postav Andersonova snímku MAGNOLIA (1999): "Minulost je za námi, ale stále se s námi vleče." Ale nedá se zůstat pouze u tohoto. Pro mě osobně jde především o další výborně zpracované zamyšlení nad pokryteckým a přitroublým pojetím "boje proti rasismu". Podobně mi vyzněl například snímek STORYTELLING (2001) - prostě popis toho, co rádi nazýváme rasismem... a ejhle, ono tomu vždy tak není. Na straně druhé pak přehlížení toho, co je znepokojující a se silným rasistickým podtextem. LIDSKÁ SKVRNA na to jde oproti STORYTELLING přímočařeji, jasněji a s větším aspektem pouze na tu první stránku. Navíc vše podáno v dobrém filmařském zpracování a s dobrými hereckými výkony. O to více mě pak tento snímek překvapil a potěšil. Shrnuto a podtrženo: Nenudil jsem se, film mě pohltil.

Fajný, fajnový... ba přímo geniální film. Zcela souhlasím s Marigoldem: není příliš mnoho filmů, které se tak perfektně zhostily "reflexe snad všech podstatných složek totality". A že snad Sklepáci příliš tlačili na pilu? Nemyslím si; stačí se jen podívat na některé propagační/propagandistické materiály z tehdejší doby. Sklepáci prostě né vždy přejímají chování ze skutečného života; mnohdy čerpají spíše z toho, co nám bylo tolik prezentováno. Mrazivá a temná (nelynčujte mně: ale přímo Lynchovská) atmosféra + atmosféra plná strachu + pocit, že můžu dělat cokoliv (chlastat, chodit na Arnoštkovy diskošky), hlavně prostě jen neprudit + vypořádávání se s chybami minulosti + apatie = to vše je pro mně lepší výpověď o předrevoluční době, než kopa jiných. Shrnuto a podtrženo: Nemůžu jinak... geniální film si zaslouží nejvyšší hodnocení.

Předně: zajímavé a pěkné téma. Se zpracováním a některými scénami je to již imho horší. Nechci se příliš zabývat tím, nakolik byly herecké výkony hlavních protagonistů trefné a reálné; mě neoslovily. Pokud je tento snímek pro někoho nemravokárný, pak já mám zcela opačný dojem. Na sílu mi pasíroval určité myšlenky a... nebylo mi to milé (viz například rozhovor Carly a její matky na golfovišti). Stejně tak mně zaskočily některé scény. Za všechny například ta ze zásnubního večírku. Studený pot, který mně oblel byl dílem právě probíhajícího trapasu... ale z největší části zpracováním této scény + přehráváním. Shrnuto a podtrženo: Co se Vám tu snažím říct? Mně tento snímek prostě nedostal. Nebyl špatný, ale nebyl taky extra dobrý. Průměr.