Recenze (1 155)
Přízrak (2017)
Spirituální zážitek rezonující opravdu hodně hluboko a přesahující daleko za. Silně nediváckej film (čti "nuda"), srdceryvnej, smutnej, těžkej a zatraceně pomalej. Jako by to snad bylo očima toho Ducha samotnýho (scéna v novostavbě anyone?). Hudba stále zní v uších a závěrečná scéna je o to silnější, čím víc doznívá. Jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl a cítil.
Zelený rytíř (2021)
Dechberoucí (de)konstrukce rytířských ctností s naprosto neuvěřitelně skvěle zvládnutou symbolickou rovinou (kterou, jsem přesvědčen, bych si při větším vhledu do Artušovských legend a soudobých mýtů užil ještě stokrát víc). Brilantní zpracování (zvuk, atmosféra, hudba, herci, výprava, režie ad.), cewri a liška. Náročnej slowburn, rozhodně ne pro každýho, ale o to víc odměňující, přistoupí-li člověk na jeho hru... a koneckonců, je to jenom hra, ne?
Demonik (2021)
Slušnej fakáč do ksichtu všem, co měli nějaký očekávání. Neil si hraje na svým písečku a staví svoje (ne)originální hrady a domečky (sic!). Esence anti-konzervativního hororu, lol.
Sebevražedný oddíl (2021)
Ok, žeru i s navijákem. Každá sekunda naprosto napráskaná, ať už se jedná o na komiksárny až neotřele vynalézavou brutalitu, (mně) absolutně do noty se trefující infantilní humor (matka, lol), chytrý scénáristický vychytávky, režisérská a herecká uvolněnost a (a to především) filmařsky naprosto strhující pasáže (Harley a kytičková chodba, Nananue a "akvárko", souboj v přílbě...). Neodolatelně zábavná šílenost, oproti který se Gunnovo GotG zdaj jako štěňátko.
Kandisha (2020)
Silnější tři. Skvěle natočený, hororový scény maj koule a bubák na mě působil dost mrazivě. Problém nastává v momentě, kdy si člověk uvědomí, že je to už za posledních pár let několikátej film s obdobnou příběhovou kostrou (byť v tomhle případě trošku originálněji pojatou), nepřináší až tak nic novýho a je très předvídatelnej. Zpracování závěrečný scény pak ne úplně vhodný a zanechá spíš cringe pocit. I tak ale líbilo.
Hellraiser: Judgment (2018)
Béčko jak vyšitý v tom nejlepším slova smyslu. Upřímný, na nic si nehraje, chvílema předvádí až s překvapením dobrý scénáristický obraty a dialogový pasáže, záporáci jsou sympaťáci (ano, i včetně Pinheada), masky dobrý a všechno ostatní až mile špatný. Jen to mohli utnout o minutu dřív.
Uvnitř (2007)
Po tomhle filmu už pravděpodobně nebudu na pletací jehly a nůžky koukat nikdy stejně. Merci beaucoup.
Hellraiser: Revelations (2011)
Při sledování tohoto mistrovského kousku mě napadlo, jak geniální by asi bylo natočit Scary Movie ve found-footage formátu.
Hellraiser: Inferno (2000)
Standalone Hellraiser, u kterýho se mi nekřivily prsty na nohou nánosem cringe a v mých očích promarněnýho potenciálu skvělýho loru. Fantastická atmosféra, kde jako by se smíchal Silent Hill s Fincherovým Seven, překvapivě dobrá hudba, zajímavej a napínavej scénář (skoro jako od Proyase) a konečně Pinhead dělající sám sobě čest a ne ostudu. Haluz dle mého gusta.
Hellraiser (1987)
A to jsem ještě docela hodnej. Ten cringe (hlavně hereckej) se na rok výroby fakt hodit nedá.