Hortensia

Hortensia

Slovensko


56 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 31.12.2017  03:03
    Safe (1995)
    ****

    Výhodou je vťahujúca nejednoznačnosť mnohých záležitostí, ktoré film akosi neutrálne predkladá. Pre mňa film o hľadaní autenticity, ktorá skrz knižku s názovom "O hľadaní autenticity" za 5 eur z Pantha rhei je len ďalším normatívom zo sekcie motivačnej literatúry, podobně ako očistná Ovocná diéta či pochybná komunita na princípe Maj-ma-rád-mám-ťa-rád. Zaujímavé je, že každý bullshit má v sebe trochu z esencie a úprimnej dobrej viery vo svoj fantastický (fantaskný) naratív.

    • 7.12.2017  03:26

    Kromě toho, co bylo zmíněno, se mi zdá obzvlášť chytré, že se na celý problém díváme z takové "mámovské" perspektivy. Potom je to totiž univerzálnejší příběh, odpolitizovaný, kdy matka chce něco umožnit nebo pomoct svému dítěti. Což je pro film lepší, nezestárne až tak rychle. ...Všechny problémy nejde hodit na absenci otce. Je to spíš naopak, pro Raye zásadní problém - ve schválení hormonální terapie, je vlastně podružný naproti tomu, že díky němu se matka vrací k těm opravdovým problémúm. Opuštené děti, jejich matky se svojí samotou a velkou odpovědností. Z náhledu do téhle Tíhy z filmu něco srší. (Agitky, neagitky, když začne ideologie některé strany mluvit do intimních věcí, tam začíná ta pravá manipulace. A že gender a sexualita byli od věkú Věc politická.) /Za mě jsou na facku všechny ty mužské postavy. Principiálne, proto jak jsou vsazeny do situace. ...Pseudohumor a jakože chytré dialogovky mezi ženskými postavami neohromí, ale chlápci napsaní jako ignorant a ne moc empatičtí divnolidi, co se po letech vrací, protože jim situace stejně rozvířila rodinný práh... Na-přes-držku, mějte rozum v realtime, hoši.../

    • 3.10.2017  03:04

    "LP: I have a question ob background: is it plausible that Merkel is referenced with her real name and not codename? ES: Yes, codenames are typically for assets, not targets." Dobré ránko z NSA.

    • 11.9.2017  13:49
    Ona (2013)
    *

    Fake film. Nic neproblematizuje. Mimozemšťané, které nevidí žádný rozdíl medzi lidma a OS.

    • 27.8.2017  00:29

    Natočeno jako divadlo. Psychotická je tady Julie už od začátku, pusobí jakoby šlo alespoň o poruchu osobnosti. Což je škoda, změna v druhe pulce se totiž nemuže udít. Zbytek hercú je skvělý. Akorát se do svých rolí nehodí. Pár zajímvých chvíl a poutavé filmové ticho. Absence tempa a gradace.

    • 25.8.2017  21:55

    Po dlouhé době film Hollandové, který má co říct. Přijde mi to všechno vyvážené, jak míra nadsázky a "temnosti", tak psychologizace postav. Občas se film nevyhne doslovným flashbackúm zrejména ke konci... Ale vlastne je to taková ta hororová pohádka od Dobšinského. (Snový Štastný konec tedy nemuže chybět.) A příroda poňekud syrově trestá prohřešky vúči Vesmírné harmonii...

    • 21.7.2017  09:32
    Dunkerk (2017)
    *

    Ono to není nic než pseudomazaný Nolanuv válečný film. Nic víc. I když nekteré situace postav vypadají nosně, jsou nedotažené a z chvály válečným hrdinúm a zbytečným martýrúm se chce brečet. (Vono je to vlastně správne, že ti hoši tak trpeli, žejo. Brání vlast, voe...)

    • 16.7.2017  02:43

    Jakoby šlo o predchudce Inherent vice. Ale lepší. Stylovější a čistčí. Velice zvláštně tady pravda "osvobozuje"... O tomhle filmu by se mohlo mluvit zarovno s Povoláním: Reportér. Metafyzická detektivka. Ztratila se kočka.

    • 12.7.2017  03:42

    Von mi asi utekl nejakej ten vobsah, co... Ale u věty "Fill all my holes!" to chvílí púsobí, jakoby se doopravdy chtělo začít vyprávět o nejaké nymfomance... A nic. Na Nic. Vono je to trochu "Dánsky sen", tenhle film, i tenhle režisér. ...po proklikání druhé části, hm, pro mě série tak nejak vystihuje tvurce. Ale skutečne tohle jakože Subverzivní 5tihodinové gesto muže dnes někoho zajímat?

    • 19.6.2017  03:14
    Kaili blues (2015)
    ****

    Pokus o Překročení. Což je zásadní. Jistou manýru vyvažuje radost z experimentování. Škoda trochu levného krimi příběhu a synchronicity příliš "na první"...

    • 11.6.2017  17:15

    https://www.facebook.com/kauza.cervanova.1/posts/315547425298842

    • 3.6.2017  03:10
    Dita Saxová (1967)
    *****

    ! Dita Saxová je trochu jako duše ze sféry Idiota, Antigony nebo Mušky. Nadto scény a epizodické vyprávění, zdá se, vymýšlel Fellini. Nejpúvabnejší herečka. Krásné, poutavé, do sebe ponořené ticho a strnulost. Skvělé tempo jež je známkou bezčasí, Skvělé dialogy jež mužou rýt do zlata. ...a ohromně se divim, co to tady lidi píšou. Holt, i zde platí, že svět není to, co chceme, lež co máme.

    • 26.5.2017  00:19
    Svatoušek (2004)
    *****

    Prvotriedny modernistický film. Ľahkú frustráciu po oddramatizovanom konci vystrieda nadšenie, keď sa film - vo vlnách - ešte dlho v myšlienkach vracia... Intuitívne prepojenie zdanlivo nesúvisejúcich rozporov troch postáv. Trajektória filmu vedie cez kradmé pohľady, letmé dotyky prstov, a skrz privreté oči zaniká modlitba v šplechote bazéna. Všetko haptické a rozrušujúce. Falošná detektívka.

    • 26.4.2017  03:05
    Dcera Nilu (1987)
    ****

    „Away from the gang, three things anguish me. The first is, I must do millitary service. The second is, these days of youth don´t last forever. And the third thing is, life forces us to move on. I think of you all so much. If I could start again I would cherish these feelings more. Really, I think of you a lot...„

    • 27.3.2017  00:52
    Pan Hire (1989)
    ****

    Lahodné, vkusné, podmanivé. Ale hlubokomyslného v tom nic nenajdete. Film dokáže vykresať erotickou slasť z okamihu. Voyerizmus kouzelných chvíl. Lásky vždycky nejak zvláštne posunuté. Melodrama s noirovskými postavami.

    • 27.3.2017  00:41
    Cesta snů (2016)
    ***

    Ze začátku to púsobilo skvěle, ale pak... Jakoby někdo vytřihl intermezza z předchozích Schanelecové filmu a poskládal z nich jakýsi tvar. Formálne silně prafrázuje Bressona, Situace v druhé púlce nahrazují krátké tří záběrové sekvence... Jádro mi uniká, unikalo toho popravdě hodně, dokonce se neorientuji ani v postavách a jejich chování je často nepravděpodobné... Až na jedntlivé obrazy se mě to nedotklo, a Těch, co se dotklo, mluvili o beznaději, tíživé samotě a marné snaze o naplnění svých snú... (Jenomže samota ve vztazích, nemožnost si rozumět, deziluze a eskapizmus jsou jaksi tématicky inheretní součastí každého Schanelecové filmu, ale tady není nic navíc...)

    • 16.3.2017  03:17

    Au. Vnitřní hřbitovy.

    • 9.3.2017  21:31

    Pachtění, podfuky a prasat(k)a. ...Pro vyzněníl Houových filmu je plátno téměř nutnost. ...S hudbou a ruznou filomovou interpunkcií, kterou současný Hollywood používá k "nenápadnému" simulováníí emocí, Hou pracuje vlastně podobně, ale v jeho případně ji používá explicitně a nepokrytě. Tím docíluje, že hudba pusobí scizujícím dojmem, je autorovým komentářem k dané situaci a vývoji děje. Scény bez hlavních postav podtrhují svobodu autorského vyprávění, spochybňuje se tím zauživaná koncepci jednotné opitky/ vypraveče /point of view, která "by měla" diváka nepřetržitě provázet celou snímkou.

    • 7.3.2017  01:04
    Mlčení (2016)
    ***

    Místama se budete smát vhodně, místama úplně nemístně, místama rozumíte a soucitíte, místama kroutíte hlavou. Film, který nabízí spoustu možností čtení, ale v každé je jaksi nepřesný. Blbounstvím trpí ale poslední záběr z každé strany, zejména esteticky. /...u jedné vlastne nejschodnejší a nejpřirozenejší varianty čtení se zdá, jakoby byl film určen divákovi z doby dávno minulé, kdy kinematograf ješte neexistoval. (Tŕeba za dob Rak-Uh. u nás? :) ) Tedy vubec ne dětem postmoderny. V téhle cestě čtení by diváka mělo okouzlit prozřeníí, že víra se dá prožívat i čistě vnitřne, v pokoření a v mlčení o ní. Bez magických rituálú, sošek, obrázkú a jiných fetišú./ ...Ježíšovy Voice-overy absurdne splošťují široce interpretovatelné situace a vubec celé vyprávění... A myslí tu otevřenost filmu Scorsese vážně, nebo jenom naoko poctivě ( vzhledem na závěrečný záběr a věnování)? ...Ješte poznámka k začátkum práce dvojice knežích s místnimi "křesťanmi" v Japonsku. Buď je to jejich zápalem (posíleným euforií po nebezpečné ceste do Japonska, indoktrinacíí, nebo silou zvyku nic neproblematizovat) nebo to Scorssese záměrné vynechává a okomentuje jenom v pár kratičkých scénách - Skutočne je evangelizátorúm jedno, jestli vubec japonští "křesťani" tuší pro co obětují své životy? Tuto otázku a i vhled do japonské kultury nabízí v krátkosti až příchod postavy Liama Neesona. Ale to je ukrutně pozdě. Což dodává mladým jezuitúm bestiální sebestředný rozměr. Ale ruku na srdce, kterému evangelizátorovi záleží na porozumění víře a ne na počtech oveček...? (Dokonce mrtvých "mučednických" oveček?)

    • 14.2.2017  00:28

    "Slová, slová, slová..." naberá na konci z úst Oblrychského celkom nový rozmer.

    • 4.2.2017  18:06
    Doupě (1969)
    ***

    Ona hraje, že hraje, že hraje jak hraje, že hraje... Jenže občas to púsobí nahraně. Neukotveně. Neopodstatneně. A absurdní hudba v titulcích?

    • 28.12.2016  01:00
    Chronic (2015)
    *

    Film vystihuje Chronickou nemoc současných špatných filmu. Málo podnetú, "kontemplativní kamera", kontroverzní téma, zavádějící první pulka, "tajemství" z minulosti, objektivní sledování nudných nic neříkajících scén...

    • 25.12.2016  21:23

    Sociopatovo video. A jeho táta také. Netečné oko kamery, existuje jen fascinace pozorováním a touha něco zakusit. Studie sociopatie. No, proč tak se tak lacine snaží šokovat a nutí díat se na explicitní násilí, vždyť diváci pořád ještě nejsou Benny (na film jsem se pokoušela dívat už potřetí, předtím jsem to po úvodní scéně vždy vypla). ? Ale nepřistoupím na to, že film nejak reflektuje jak z nás "zlá zlá" společnost a "zkažené" bohaté rodiny vytváří sociopaty. Podobnost existuje mezi námi, diváky násilných výjevú kdesi v dalekých krajích, kterých se to týká asi tak, jako Bennyho všechno kolem nej. Ale o tom se už toho napsalo, Sontagová a další...

    • 16.12.2016  19:20
    Příchozí (2016)
    ****

    A mně to přijde jako Strom života bez Agitky v Sci-fi hávu. Velké detaily rozechvělé Amy Adams s jakousi mateřskou sílou se střídají se starými moudrými slony v mlze. Střih, to na co se kamera ve scénách soustředí a záběrování obahacují obsah filmu o novou rovinu. Já to vzala celé emocionálne a fungovalo to jako nejaká mýtická hřejivá vize na pomezí spánku a bdení... Kašlat, filmy, které chtějí přemýšlet mimo čas se s tím nemužou ve scenari úplne logicky vypořádat. Dívat se na film v multiplexu dodáva Příchozím nový rozmer - tak trochu alienský film oproti nabídce v úvodních reklamách Vás zve udělat skok do jiné dimenze filmú. Přistoupíte na nový jazyk? (:

    • 9.12.2016  00:31
    Neon Demon (2016)
    odpad!

    Hlavní problém je, že film je nakonec přesně tím, co jakoby "drsně" kritizuje. Kamarád Imaginárních lásek, či filmú Gasparda Noého, estetika a la časák s ženskou módou X techno party. Klišé nad klišé, všechno strašně komicky předvídatelné, des a démoničnost se snaží docílit absurrními perverzemi a krví. A hlavne třpitkami! Ach jo, tak málo fantazie ve všem... V jazyku filmu: Lol, ty mrchy snědli top bitch, wtf?

    • 4.12.2016  16:28

    Na pomezí Kiarostamiho tvorby mezi detským filmem a pozdejšími esejemi. Detský Zámek v Iráne. A na hraně magického realizmu...

    • 28.11.2016  01:35

    Velice duležitý dnešní film! Až k podivu, že autorem je Gus Van Sant. Za dramtem v zapadlém městečku se vyjevuje alegorie o drobných lidech v jakémkoli městečku, kteří se jednou octnou ve střetu zájmú. A je zcela jedno jak se strany jmenují, ale "Global" je sam o sobé skvělý výběr názvu. O současném politicko-mediálním balastu. Proekologické, proti, pronárod, proti, prolife, proti, proLGBT, proti, proToleranci, Proti... Hlavne se nenechte... ehm, obelhat a používejte rozum, ostatne tento malý krásný film přichází s vírou v obyčejného člověka, který se napokon zmanipulovat nenechá, protože sám bádá, sám se informuje, sám se rozhodl uhájit svoji dustojnost. Matt Deamon má krásnou postavu.

    • 18.11.2016  08:35

    S láskou, k neherecum a filmu, Abbas... Při pohledu na odvahu iranských reižseru k překračování hranic filmu /práci s konceptuálním přístupem či dokumentární postupy, mocumentary, atd.../ se muže jít západní Evropa zahrabat. A to možno uvést u všech stežijných tvurcu porevoluční generace iránskych filmaru. O to překvapivější, když znáte cenzurní omezení, které se zdaleka netýkají jen politiky /ale také třeba zobrazovaní interakce muže a ženy na plátně/. "Jenom otoč stránku, Teheri, jestli souhlasíš (se sňatkem)..."

    • 9.10.2016  18:04
    Imaginární lásky (2010)
    odpad!

    Svět naruby! Strašlivá nuda. Zároveň je mi smutno téměř z každého elementu toho filmu... Při představě sdílení vesmíru s těmi postavami jdu raději deperesi zahnat spánkem zapomění.

    • 7.10.2016  22:22
    Po bouři (2016)
    ****

    Zrejme jeden z jeho najlepších filmov. /I keď mám dojem, že ide vždy o konkrétnu náladu a asociácie, ktoré s Kore-edovými filmami zakaždým prepojíme./ O uzavretom čase. Jeho strádaní. A ako sa to zrkadlí medzi generáciami. Pričom nachádzame častú podobnosť. Na druhej strane klasická rodinná dráma. Skvele napísaný mužský hrdina, fandíte mu po celú dobu, i keď looser, vtipné situácie mu dodávajú šarm a zároveň chápeme márnosť jeho túžob a prečo ho ďalšie postavy zavrhujú. A ako tak nejak nikam nesmeruje a nezmení sa... /I keď na konci rozprávkovo vidíme záblesk čiastočného "happyendu"/. Vo filme zaznieva kopa skvelých výrokov, akoby z "múdrej knihy", čo autor často i ironicky podotkne, a predsa sú vo svojej prostote pravdivé. Je dobré, že sa film, oproti starším kúskom, zbavil sentimentálnej hudby. Je škoda, že sposob akým je natočený viac nesúznie s obsahom.

<< předchozí 1 2 3 4
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace