Hortensia

Hortensia

Slovensko


57 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 11.9.2017  13:49
    Ona (2013)
    *

    Fake film. Nic neproblematizuje. Mimozemšťané, které nevidí žádný rozdíl medzi lidma a OS.

    • 27.8.2017  00:29

    Natočeno jako divadlo. Psychotická je tady Julie už od začátku, pusobí jakoby šlo alespoň o poruchu osobnosti. Což je škoda, změna v druhe pulce se totiž nemuže udít. Zbytek hercú je skvělý. Akorát se do svých rolí nehodí. Pár zajímvých chvíl a poutavé filmové ticho. Absence tempa a gradace.

    • 25.8.2017  21:55

    Po dlouhé době film Hollandové, který má co říct. Přijde mi to všechno vyvážené, jak míra nadsázky a "temnosti", tak psychologizace postav. Občas se film nevyhne doslovným flashbackúm zrejména ke konci... Ale vlastne je to taková ta hororová pohádka od Dobšinského. (Snový Štastný konec tedy nemuže chybět.) A příroda poňekud syrovoě trestá prohřešky vuči Vesmírné harmonii...

    • 21.7.2017  09:32
    Dunkerk (2017)
    *

    Ono to není nic než pseudomazaný Nolanuv válečný film. Nic víc. I když nekteré situace postav vypadají nosně, jsou nedotažené a z chvály válečným hrdinúm a zbytečným martýrúm se chce brečet. (Vono je to vlastně správne, že ti hoši tak trpeli, žejo. Brání vlast, voe...)

    • 16.7.2017  02:43

    Jakoby šlo o predchudce Inherent vice. Ale lepší. Stylovější a čistčí. Velice zvláštně tady pravda "osvobozuje"... O tomhle filmu by se mohlo mluvit zarovno s Povoláním: Reportér. Metafyzická detektivka. Ztratila se kočka.

    • 12.7.2017  03:42

    Von mi asi utekl nejakej ten vobsah, co... Ale u věty "Fill all my holes!" to chvílí púsobí, jakoby se doopravdy chtělo začít vyprávět o nejaké nymfomance... A nic. Na Nic. Vono je to trochu "Dánsky sen", tenhle film, i tenhle režisér. ...po proklikání druhé části, hm, pro mě série tak nejak vystihuje tvurce. Ale skutečne tohle jakože Subverzivní 5tihodinové gesto muže dnes někoho zajímat?

    • 19.6.2017  03:14
    Kaili blues (2015)
    ****

    Pokus o Překročení. Což je zásadní. Jistou manýru vyvažuje radost z experimentování. Škoda trochu levného krimi příběhu a synchronicity příliš "na první"...

    • 11.6.2017  17:15

    https://www.facebook.com/kauza.cervanova.1/posts/315547425298842

    • 3.6.2017  03:10
    Dita Saxová (1967)
    *****

    ! Dita Saxová je trochu jako duše ze sféry Idiota, Antigony nebo Mušky. Nadto scény a epizodické vyprávění, zdá se, vymýšlel Fellini. Nejpúvabnejší herečka. Krásné, poutavé, do sebe ponořené ticho a strnulost. Skvělé tempo jež je známkou bezčasí, Skvělé dialogy jež mužou rýt do zlata. ...a ohromně se divim, co to tady lidi píšou. Holt, i zde platí, že svět není to, co chceme, lež co máme.

    • 26.5.2017  00:19
    Svatoušek (2004)
    *****

    Prvotriedny modernistický film. Ľahkú frustráciu po oddramatizovanom konci vystrieda nadšenie, keď sa film - vo vlnách - ešte dlho v myšlienkach vracia... Intuitívne prepojenie zdanlivo nesúvisejúcich rozporov troch postáv. Trajektória filmu vedie cez kradmé pohľady, letmé dotyky prstov, a skrz privreté oči zaniká modlitba v šplechote bazéna. Všetko haptické a rozrušujúce. Falošná detektívka.

    • 26.4.2017  03:05
    Dcera Nilu (1987)
    ****

    „Away from the gang, three things anguish me. The first is, I must do millitary service. The second is, these days of youth don´t last forever. And the third thing is, life forces us to move on. I think of you all so much. If I could start again I would cherish these feelings more. Really, I think of you a lot...„

    • 27.3.2017  00:52
    Pan Hire (1989)
    ****

    Lahodné, vkusné, podmanivé. Ale hlubokomyslného v tom nic nenajdete. Film dokáže vykresať erotickou slasť z okamihu. Voyerizmus kouzelných chvíl. Lásky vždycky nejak zvláštne posunuté. Melodrama s noirovskými postavami.

    • 27.3.2017  00:41
    Cesta snů (2016)
    ***

    Ze začátku to púsobilo skvěle, ale pak... Jakoby někdo vytřihl intermezza z předchozích Schanelecové filmu a poskládal z nich jakýsi tvar. Formálne silně prafrázuje Bressona, Situace v druhé púlce nahrazují krátké tří záběrové sekvence... Jádro mi uniká, unikalo toho popravdě hodně, dokonce se neorientuji ani v postavách a jejich chování je často nepravděpodobné... Až na jedntlivé obrazy se mě to nedotklo, a Těch, co se dotklo, mluvili o beznaději, tíživé samotě a marné snaze o naplnění svých snú... (Jenomže samota ve vztazích, nemožnost si rozumět, deziluze a eskapizmus jsou jaksi tématicky inheretní součastí každého Schanelecové filmu, ale tady není nic navíc...)

    • 16.3.2017  03:17

    Au. Vnitřní hřbitovy.

    • 9.3.2017  21:31

    Pachtění, podfuky a prasat(k)a. ...Pro vyzněníl Houových filmu je plátno téměř nutnost. ...S hudbou a ruznou filomovou interpunkcií, kterou současný Hollywood používá k "nenápadnému" simulováníí emocí, Hou pracuje vlastně podobně, ale v jeho případně ji používá explicitně a nepokrytě. Tím docíluje, že hudba pusobí scizujícím dojmem, je autorovým komentářem k dané situaci a vývoji děje. Scény bez hlavních postav podtrhují svobodu autorského vyprávění, spochybňuje se tím zauživaná koncepci jednotné opitky/ vypraveče /point of view, která "by měla" diváka nepřetržitě provázet celou snímkou.

    • 7.3.2017  01:04
    Mlčení (2016)
    ***

    Místama se budete smát vhodně, místama úplně nemístně, místama rozumíte a soucitíte, místama kroutíte hlavou. Film, který nabízí spoustu možností čtení, ale v každé je jaksi nepřesný. Blbounstvím trpí ale poslední záběr z každé strany, zejména esteticky. /...u jedné vlastne nejschodnejší a nejpřirozenejší varianty čtení se zdá, jakoby byl film určen divákovi z doby dávno minulé, kdy kinematograf ješte neexistoval. (Tŕeba za dob Rak-Uh. u nás? :) ) Tedy vubec ne dětem postmoderny. V téhle cestě čtení by diváka mělo okouzlit prozřeníí, že víra se dá prožívat i čistě vnitřne, v pokoření a v mlčení o ní. Bez magických rituálú, sošek, obrázkú a jiných fetišú./ ...Ježíšovy Voice-overy absurdne splošťují široce interpretovatelné situace a vubec celé vyprávění... A myslí tu otevřenost filmu Scorsese vážně, nebo jenom naoko poctivě ( vzhledem na závěrečný záběr a věnování)? ...Ješte poznámka k začátkum práce dvojice knežích s místnimi "křesťanmi" v Japonsku. Buď je to jejich zápalem (posíleným euforií po nebezpečné ceste do Japonska, indoktrinacíí, nebo silou zvyku nic neproblematizovat) nebo to Scorssese záměrné vynechává a okomentuje jenom v pár kratičkých scénách - Skutočne je evangelizátorúm jedno, jestli vubec japonští "křesťani" tuší pro co obětují své životy? Tuto otázku a i vhled do japonské kultury nabízí v krátkosti až příchod postavy Liama Neesona. Ale to je ukrutně pozdě. Což dodává mladým jezuitúm bestiální sebestředný rozměr. Ale ruku na srdce, kterému evangelizátorovi záleží na porozumění víře a ne na počtech oveček...? (Dokonce mrtvých "mučednických" oveček?)

    • 14.2.2017  00:28

    "Slová, slová, slová..." naberá na konci z úst Oblrychského celkom nový rozmer.

    • 4.2.2017  18:06
    Doupě (1969)
    ***

    Ona hraje, že hraje, že hraje jak hraje, že hraje... Jenže občas to púsobí nahraně. Neukotveně. Neopodstatneně. A absurdní hudba v titulcích?

    • 28.12.2016  01:00
    Chronic (2015)
    *

    Film vystihuje Chronickou nemoc současných špatných filmu. Málo podnetú, "kontemplativní kamera", kontroverzní téma, zavádějící první pulka, "tajemství" z minulosti, objektivní sledování nudných nic neříkajících scén...

    • 25.12.2016  21:23

    Sociopatovo video. A jeho táta také. Netečné oko kamery, existuje jen fascinace pozorováním a touha něco zakusit. Studie sociopatie. No, proč tak se tak lacine snaží šokovat a nutí díat se na explicitní násilí, vždyť diváci pořád ještě nejsou Benny (na film jsem se pokoušela dívat už potřetí, předtím jsem to po úvodní scéně vždy vypla). ? Ale nepřistoupím na to, že film nejak reflektuje jak z nás "zlá zlá" společnost a "zkažené" bohaté rodiny vytváří sociopaty. Podobnost existuje mezi námi, diváky násilných výjevú kdesi v dalekých krajích, kterých se to týká asi tak, jako Bennyho všechno kolem nej. Ale o tom se už toho napsalo, Sontagová a další...

    • 16.12.2016  19:20
    Příchozí (2016)
    ****

    A mně to přijde jako Strom života bez Agitky v Sci-fi hávu. Velké detaily rozechvělé Amy Adams s jakousi mateřskou sílou se střídají se starými moudrými slony v mlze. Střih, to na co se kamera ve scénách soustředí a záběrování obahacují obsah filmu o novou rovinu. Já to vzala celé emocionálne a fungovalo to jako nejaká mýtická hřejivá vize na pomezí spánku a bdení... Kašlat, filmy, které chtějí přemýšlet mimo čas se s tím nemužou ve scenari úplne logicky vypořádat. Dívat se na film v multiplexu dodáva Příchozím nový rozmer - tak trochu alienský film oproti nabídce v úvodních reklamách Vás zve udělat skok do jiné dimenze filmú. Přistoupíte na nový jazyk? (:

    • 9.12.2016  00:31
    Neon Demon (2016)
    odpad!

    Hlavní problém je, že film je nakonec přesně tím, co jakoby "drsně" kritizuje. Kamarád Imaginárních lásek, či filmú Gasparda Noého, estetika a la časák s ženskou módou X techno party. Klišé nad klišé, všechno strašně komicky předvídatelné, des a démoničnost se snaží docílit absurrními perverzemi a krví. A hlavne třpitkami! Ach jo, tak málo fantazie ve všem... V jazyku filmu: Lol, ty mrchy snědli top bitch, wtf?

    • 4.12.2016  16:28

    Na pomezí Kiarostamiho tvorby mezi detským filmem a pozdejšími esejemi. Detský Zámek v Iráne. A na hraně magického realizmu...

    • 28.11.2016  01:35

    Velice duležitý dnešní film! Až k podivu, že autorem je Gus Van Sant. Za dramtem v zapadlém městečku se vyjevuje alegorie o drobných lidech v jakémkoli městečku, kteří se jednou octnou ve střetu zájmú. A je zcela jedno jak se strany jmenují, ale "Global" je sam o sobé skvělý výběr názvu. O současném politicko-mediálním balastu. Proekologické, proti, pronárod, proti, prolife, proti, proLGBT, proti, proToleranci, Proti... Hlavne se nenechte... ehm, obelhat a používejte rozum, ostatne tento malý krásný film přichází s vírou v obyčejného člověka, který se napokon zmanipulovat nenechá, protože sám bádá, sám se informuje, sám se rozhodl uhájit svoji dustojnost. Matt Deamon má krásnou postavu.

    • 18.11.2016  08:35

    S láskou, k neherecum a filmu, Abbas... Při pohledu na odvahu iranských reižseru k překračování hranic filmu /práci s konceptuálním přístupem či dokumentární postupy, mocumentary, atd.../ se muže jít západní Evropa zahrabat. A to možno uvést u všech stežijných tvurcu porevoluční generace iránskych filmaru. O to překvapivější, když znáte cenzurní omezení, které se zdaleka netýkají jen politiky /ale také třeba zobrazovaní interakce muže a ženy na plátně/. "Jenom otoč stránku, Teheri, jestli souhlasíš (se sňatkem)..."

    • 9.10.2016  18:04
    Imaginární lásky (2010)
    odpad!

    Svět naruby! Strašlivá nuda. Zároveň je mi smutno téměř z každého elementu toho filmu... Při představě sdílení vesmíru s těmi postavami jdu raději deperesi zahnat spánkem zapomění.

    • 7.10.2016  22:22
    Po bouři (2016)
    ****

    Zrejme jeden z jeho najlepších filmov. /I keď mám dojem, že ide vždy o konkrétnu náladu a asociácie, ktoré s Kore-edovými filmami zakaždým prepojíme./ O uzavretom čase. Jeho strádaní. A ako sa to zrkadlí medzi generáciami. Pričom nachádzame častú podobnosť. Na druhej strane klasická rodinná dráma. Skvele napísaný mužský hrdina, fandíte mu po celú dobu, i keď looser, vtipné situácie mu dodávajú šarm a zároveň chápeme márnosť jeho túžob a prečo ho ďalšie postavy zavrhujú. A ako tak nejak nikam nesmeruje a nezmení sa... /I keď na konci rozprávkovo vidíme záblesk čiastočného "happyendu"/. Vo filme zaznieva kopa skvelých výrokov, akoby z "múdrej knihy", čo autor často i ironicky podotkne, a predsa sú vo svojej prostote pravdivé. Je dobré, že sa film, oproti starším kúskom, zbavil sentimentálnej hudby. Je škoda, že sposob akým je natočený viac nesúznie s obsahom.

    • 27.9.2016  16:38

    Vnějškový film. I když ho vnímáme fyzicky, nic to na tom nemění... Pachuť smutné reality a její popis, nic víc. U tohohle filmu žel platí, že když je psychologie postav vynechána a přesto film hrdiny sleduje / zdánlivě "objektivně"/ , nejaké ty motivace si přesto, jako diváci, domýšlíme. Problém je, že púsobí velmi ploše a očekávatelně. A že se tam něco vaří z vody o povaze zla... Spíš je celé vypřávéní o to brutálnejší a vzdálenejší.

    • 25.8.2016  14:07
    Jerichow (2008)
    ***

    Škoda, že to ke konci púsobí trochu jako formální cvičení a "hra se žánrem". I když jde o celou dobu o zajímavé rozkrývaní nečitelných postav, dobrou napjatou "thrillerovou" atmosféru a zároveň její popíraní všedností/obyčejností dramatických situací /tak jak to berlínská škola umí/. Občas krásné momenty, až trochu symbolické - objětí na budoucím místě činu. Precizní minimalizmus s návratem motivú, rekvizit, nepríliš okatě. I melodrama je téměr, až na konec, únosná. Jenže co z toho, když bych chtěla vidět ten Petzoldúv Přesah ještě pár minut po "dokonání" filmu... "Nemůžeš milovat bez peněz" přeci skvěle pojmenovává téma filmu, problémy postav a zdroj konflitku!

    • 7.8.2016  20:06

    Smrt smíchy z Lásky k Dostojevskému.

<< předchozí 1 2 3 4
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace