Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (385)

plakát

Dexter - Série 6 (2011) (série) 

Šestá série se může chlubit dlouhou řadou zajímavých nápadů. Jak v hlavní dějové linii, tak i v těch vedlejších. Bohužel Travis Marshall je asi úplně nejhorším velkým padouchem celého seriálu. Absence charismatu je především doplněná jeho nudnou osobností a naprosto nesmyslným chováním. Zejména v posledních dílech, kdy najednou z čista jasna přepne, přičemž rázem se z něho stane hrozně zlý a nemilosrdný lotr. Šestá série hezky pracuje s náboženskými motivy, ukazuje jejich stinnou stránku (Geller a Travis), ale zároveň i tu světlou v podobě Otce Sama, který je nejlepší novou postavou série. Ovšem něco si tvůrci mohli odpustit, například celý ten nápad s Debrou, která si uvědomí, že je do Dextera vlastně romanticky zamilovaná, mi přijde naprosto mimo mísu a bortí to onen fungující bratro-sesterský vztah, který mezi sebou měli. Finále je velkolepé, ovšem nemá už takové grády jako série předešlé. Celkově šestá série není špatnou, ale už na ní jsou viditelné určité praskliny v příběhu a postavách, které se pak bohužel v nadcházejících sezónách ještě rozšíří.

plakát

Dexter - Série 7 (2012) (série) 

Mnohými považována za sérii povedenou, což upřímně vůbec nechápu. Nejlepší věcí na celé sérii byl snad jen její velký padouch Isaac Sirko, který patří mezi nejlepší a nejcharismatičtější záporáky seriálu. Jinak ale sedmá série představuje mdlou a nudnou dějovou linku s minimem napětí a originálních nápadů. Výjimku možná tvoří hon na Spelcera, ale to je tak všechno. Doplněnou ještě často iracionálním chováním jednotlivých postav, které vůbec nepasují k jejich charakterům. To je zejména případ samotné Debry, která ostatně fakt, že její bratr je velký sériový vrah, přijala s daleko větším klidem než bych od ní očekával. Do toho se série snaží divákovi vnutit další romanci mezi Dexterem a Hanou McKey, která v téhle fázi seriálu snad už nemůže nikoho zajímat. Velice dobré ovšem bylo vyšetřování Laguerty a i její následný skon na konci série. Čekal jsem, že osmá série na to bude navazovat a že to bude jeden ze základních kamenů pro to, aby Dextera nakonec odhalili. Samozřejmě se tak nestalo. Osmá série se na to totálně vykašlala.

plakát

Dexter - Série 8 (2013) (série) 

Kde jen s tímhle bordelem začít. Jedna z nejhorších věcí celé finálové série spočívá především ve skutečnosti, že po valnou většinu děje vůbec neindikuje fakt, že se jedná o sérii poslední. Kromě vcelku zajímavého hroutícího se vztahu s Debrou je jinak osmá série přeplněná hrozně generickými a nezajímavými dějovými linkami. Díky tomu osmá série působí prostě jen jako další normální sezóna, ne jako očekávané finále, kde vše jednou provždy skončí. Čekali jste, že Dextera konečně odhalí a půjdou po něm jeho staří přátelé? Zapomeňte. Místo toho vám zase představíme dalšího stereotypního psychopatického vrahouna, se kterým Dexter bude muset změřit síly. Protože nic takového jsme v minulých sériích přeci ještě neviděli, že? To vše je zakončené rádoby poetickou smutnou pasáží, kdy Dexter předá svého syna do rukou bývalé vražedkyně a po absolutně zbytečné smrti své sestry sám nasimuluje svou smrt, přičemž se z něho pak stane dřevorubec v Oregonu. Kdyby aspoň ta série měla onu slušnost, že se se svými dlouholetými fanoušky řádně rozloučí, byl bych střídmější, ale zakončit to takovým náhlým lusknutím prstů, to jsme si věru nezasloužili. Ale je fajn vědět, že Masuka má dceru. Na tuto informaci jsem opravdu čekal od první série.

plakát

Killer (1989) 

Vzpomínka z dětství. Matná, ale přesto dostatečně působivá. The Killer mi v podstatě trochu připomínal GTA Vice City, akorát s o něco menší kapkou potrhlosti a větší kapkou serióznosti. Dokonale chápu, proč se jím inspirovali tvůrci jako Tarantino a Rodriguez, pokud jsou všechny Woo´ovi akčňáky takhle konzistentní, s dobrým rozvojem postav a (na onu dobu) technicky naprosto špičkově pojaté, mám se rozhodně ještě na co těšit. The Killer je vlastně takovým duchovním předchůdcem Johna Wicka, dobře udržuje rovnováhu mezi dialogovou a emoční stránkou mezi jednotlivými charaktery, čímž i blíže přirostou divákovi k srdci, a nadupaně napínavou akční jízdou, na kterou je "radost pohledět" (Get it?). I přestože to je z podstatné části akčnák, skvěle pracuje i s poněkud závažnějšími tématy, jakými jsou například čest, vina nebo i přátelství. Díky tomu je tak Killer velice unikátním počinem, jednoznačně dokazující, že i akčnáky mohou být něžné. Ale i tak stále uspokojivě násilné a krvavé. Slabších 5*

plakát

Aladin (2019) 

Největší mor a rakovina dnešního filmového průmyslu, mající podobu hraných Disney předělávek, už zaryla drápy i do Prince z Per- ehm, chci říct do Aladdina. Tudíž se divák může opět těšit na klasický shit fest speciálních efektů, téměř nulové originality a řemeslné bezduchosti, stejně jako u dalších předělávek, které (se stylem líbivého mozkomora) vysávají duši svým kresleným originálům. Aladdin není žádnou výjimkou. Je to naprosto zbytečný remake, který se snaží diváky omámit nostalgií, hezkými tvářičkami a rádoby cool vizuálně podmanivým stylem, což mu bohužel spousta lidí žere. Aladdin ještě navíc zachází do takových rovin, že schválně celý děj ještě více natahuje, což se pěkně obrátí proti němu, protože výsledkem jsou pak scény, které nejen samotný děj, ale i jeho postavy nikam neposouvají, přičemž to pak vypadá, že tam jsou jenom proto, aby se tvůrci mohli víc chlubit tou CGI. Oceňuji ale, že se s Willem Smithem pokusili jinak pojmout bezvadného Džina, který je jednoznačně největší tahoun celé téhle umělé tragédie. A na hranou Jasmínu se velice hezky koukalo, to nebudu lhát. Gratuluji Disneymu, že zadupal do země svou další milovanou klasiku, jen tak dál, myšáku! Už se těším, až mi zničíš Zvoníka a Hercula. Tímto tě zdravím svým zvednutým prostředním prstem. <3 Lepší 2*

plakát

Vřískot (1996) 

To si takhle Stehlíče jednou jen tak z ničeho nic řeklo: ,,Hej, co takhle se konečně podívat na ten kultovní Vřískot? Aspoň na ten jeden." To jsem samozřejmě ještě nevěděl, že během pár dní je zhlédnu všechny. Vůbec se nebojím říct, že série Vřískot je v mnoha ohledech jednou z nejkvalitnějších hororových sérií všech dob. Její síla totiž netkví ve vyděšení/vystrašení diváka hrůzným vrahounem a krvavými obětmi, spočívá v poukazování na různá hororová klišé, ze kterých si následně jednotlivé filmy v omezené míře dělají prču. Ne natolik, aby to byla vyložená parodie, ale i tak je tam té srandy dost na to, aby se ta série nemusela považovat za nějakého super vážného representanta žánru. Pokud jste už pár hororů viděli (zejména teda ty vyvražďovačky typu Halloween nebo Pátek třináctého) je dost možné, že si tu sérii užijete o něco více, protože spoustu motivů, ze kterých si Vřískot série tropí žerty, v ní poznáte. První díl samozřejmě nejlepší, ostatní už trochu pokulhávají ve scénáristické konzistenci, ale i tak je to furt zábava sledovat. Bát se u toho člověk bude možná jen první půl hodinu, pak z něho to napětí vyprchá. Průměrné 4*

plakát

22. července (2018) 

Asi nejslabší Greengrass. Počáteční střelba v sobě sice má onen nádech syrové autentičnosti, nicméně její následky zabíhají do mírné sentimentality, plus ono skákání od jednoho aktéra filmu ke druhému narušuje dějovou konzistentnost, která se ze začátku zdála být docela dobře budovaná. Celý snímek je vlastně takový dost... chladný. Možná by se to filmu dalo odpustit, ale sakra, tohle pochází od režiséra a scénáristy Letu číslo 93, taktéž vyobrazení reálné tragedie, která ovšem měla daleko větší emocionální náboj. 22 July nicméně jen tak ledabyle přeskakuje mezi jednotlivými liniemi (přeživší chlapec, Breivik a jeho advokát), a i když jsou mnohé interakce zajímavé, ani jedna linie ze sebe nevyždíme tolik, kolik bych si od ní přál. Je to ale pěkně natočený, plus tvůrci si rozhodně umí vybrat herce. Jelikož se ale jedná o Greengrasse, kterého považuji za jednoho z nejlepších režisérů současnosti, určitého zklamání se zbavit nemůžu. Snímek ale dá dobrou představu o tom, co za zrůdu ten Brevik vlastně byl. Bohužel se ale obávám, že kdybyste to pustili nějakému voličovi SPD nebo DSSS, buď by to zavrhl, protože se jedná o "západňáckou" propagandu, nebo by řekl něco na způsob: ,,Je to ošklivé, ale vlastně ho chápu." Lepší 3*

plakát

Mařenka a Jeníček v lese hrůzy (2020) 

Vizuálně působivé, narativně prázdné. Co si budem, klasická pohádka o Jeníčkovi a Mařence svým obsahem přímo nabádá, aby ji někdo zadaptoval do nějaké dospělejší hororové podoby. A jelikož trailer vypadal docela slibně, dal jsem tomu, i navzdory dost negativních reakcí, přeci jenom šanci. A jestli filmu musím něco fakt pochválit, tak je to jeho vizuální stránka. Některé záběry jsou totiž fakt boží a... to je asi tak všechno dobré, co o snímku můžu říct. Nejenže to celé selhává jako horor (po první třetině ze mě zcela spadlo jakékoliv napětí a prostě jsem už jen tak čuměl), ale navíc to divákovi servíruje jakousi divnou a nezáživnou dějovou linku s extrémně uspěchaným a zmatečným závěrem, který do sebe překombinoval až příliš mnoho prvků z jiných hororovek. Mařenka s vrozenou telekinezí? Jako fakt? Trochu z toho čuchám pokus o vytvoření artového hororu, už jen vzhledem k tomu, že Mařenka nezavřela držku a často se ujímala role "moudrého" vypravěče, což samo o sobě bortilo zprvu vcelku slušně budovanou temnou atmosféru. Je ale pravda, že horory jsou v tomhle docela chudáci, protože jsou ze všech žánrů nejrozporuplnější, takže možná to na někoho působilo. Já jsem ale zatím jen nostalgicky vzpomínal na Maják. Lepší 2*

plakát

Dokonalá lež (2019) 

Přiznávám, že herecké duo Helen Mirren a Ian McKellen pro mě bylo dostatečným lákadlem k tomu, abych si tohle polo thrillerové drama pustil. Ale po zhlédnutí mi bylo hned jasný, že i kdybych to vynechal, nakonec by to zas až tak velká škoda nebyla. I přestože oba hlavní představitelé byli jaksepatří skvělí, tak první polovina se nejen extrémně táhne, ale zároveň se ji ani moc nedaří divákovi prodat nějakou ucelenou expozici, díky čemuž tak divák trochu tápe a může být zmatený. Nedopomáhá tomu ani fakt, že duch filmu se na mnohým místech nečekaně změní. Nejdřív to působí jako romantická komedie, pak zas jak kriminální thriller. V druhé polovině se to naštěstí zlepší, jelikož motivy postav jsou jasnější, jejich charaktery vykreslenější, tudíž to diváka i více chytne. Ale během té první jsem fakt víc myslel na to, proč naše kočka, která mi během sledování ležela na klíně, je tak rozmazlená a žere jen filé se žloutky. Samotný závěr je pak jak něco s Dannyho parťáků, ovšem postrádá to jejich švih, eleganci a vlastně i logiku. Ve výsledku dost průměrná podívaná, ale hodně ji zachraňuje jak Gandalf, tak i Morgana (holt ještě pár těch čárů umí). Plus i vlastně celá ta pointa by se mi víc líbila, kdyby byla konzistentnější s tempem celého snímku. Chjo. Lepší 3*

plakát

Zabiják proti své vůli (2019) 

Guns Akimbo do sebe kombinuje vystylizovanou akci Bekmambetovy akční jízdy Wanted a divoce ujeté tempo psycháren jako Zastav a nepřežiješ. Výsledkem je tak scénáristicky chaotická podívaná, která se neustále snaží vypadat tak strašně hustě, až to divákovi po čase začne být protivné. A to přitom tam je pár docela slušných nápadů a motivů - vůbec myšlenka připevnit týpkovi k rukou dvě bouchačky, které nemůže sundat, je docela dobrým filmovým materiálem, ovšem byl bych raději, kdyby se s ním zacházelo šetrněji. Stejně tak se film zabývá kritikou dnešních mileniálů, kteří jen tráví čas v komfortní zóně na sociálních sítích, nicméně zrovna takové téma bych raději viděl zpracované něčím vážnějším. Nebo aspoň konzistentnějším. Mně by vlastně ta přílišná ujetost nevadila, ostatně bylo tam pár zábavných a cool momentů, které byly povedené, ale štve mě, že film s divákem celou dobu surově třese a říká mu: ,,Čum! Čum, jak je to hustý, cywe!" Pokud to ale člověk překousne a promine filmu i ty scénáristické díry (třeba když v jedné scéně badass holčina hustě vystřílí všechny padouchy stylem, že i John Wick by se zastyděl, ale v pár dalších opakovaně není vůbec schopná se trefit do pomalého vystrašeného cíle v podobě hl. hrdiny), může ho ta ujetost bavit. Ale zase slyšet mluvit sprostě někdejšího představitele brýlatého kouzelníka bylo docela vtipný. Slabší 3*