Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (394)

plakát

Schmitke (2014) 

Z filmu dýchá Lynchovo Twin Peaks a místy i Tarkovského Stalker, především je ale Schmitke svébytný debut jednoho talentu. Přísně racionální německý vědec se vydává na výpravu do Krušných hor, které v něm začnou rezonovat mnohem víc, než neopravitelná větrná elektrárna (která byla jeho prvotním cílem). Zadumané mlhavé hory s obyvateli na konci světa vybízí k okamžitému útěku nebo kradmému prozkoumávání. Kdo by odolal... Vedle výborné režie (!) stojí za povšimnutí hudební složka se všemi ruchy a zvuky, které výborně dotváří atmosféru snímku.

plakát

Ranhojič (2013) 

V rámci patetického epického dramatu je tohle dílko "skvost", taková výuka postupů (především scénář a kamera), které přivedou většinového diváka do multiplexu. Předvídatelné, ploché a bezduché. Zaujala mě role Stellana Skarsgarda, docela líbivé reálie středověkého Londýna a kratinká scéna řezu skalpelem pohledem vyděšených střev.

plakát

Červená siréna (2002) 

Velmi schizofrenní zážitek. Zručně nasnímaný, sestříhaný a zrežírovaný thriller, který trpí úděsným scénářem. Dvanáctiletá Alice měla být katalyzátorem příběhu, kdy její putování za svým otcem vyvolá poněkud zvýšené emoce všech zúčastněných. Alice tedy není jistá Mathilda, která aktivně bojuje s osudem, ale naprosto zbytečná postava zapomenutá hned po rozjezdu. S prvoligovým Leonem má Červená siréna několik dalších styčných bodů, vykrádáním zavání scéna přestřelky v hotelu. Film dokáže zaujmout atmosférou a nápaditou kamerou, obsah ho ale posílá do kategorie B.

plakát

Hunger Games (2012) 

Nepatřím do cílové skupiny, nicméně donutil jsem se dorazit utrpení tohoto snímku do závěrečných titulků. Gary Ross vede režii tak neobratně a zdlouhavě, že máte spoustu času zabývat se myšlenkami, proč Woody Harrelson bere takové role nebo z jakého důvodu Elizabeth Banks je tak toporná (i přes karikaturu své postavy). Námětově příbuzný Běžící muž měl nezbytnou šťávu a výrazně silnější sociální kritiku. Hunger Games nemá ani jedno a ve výsledku se spíš tváří jako milostná romance. Hlavní představitelka je mile civilní a svou vizáží se hodí spíš do kostýmních dramat Jane Austen. Snad dospěje i herecky...

plakát

Dokonalá loupež (2002) 

Průměrná záležitost, která si velký kinosál nezaslouží. Chlapi nýmandi, ženská jediná a vlastně jediný světlý bod filmu. Rachel nikdy nezklame.

plakát

Elysium (2013) 

Vzpomínám na District 9, na kterém mě zaujala vizuální stránka a jistá neambicióznost projektu. Následovník úspěšného debutu s sebou vždy nese otazník o potvrzení talentu režiséra a pro většinu diváků nejraději verzi District 9.1 nebo District 10. Elysium není volným pokračováním, s prvotinou má společný sci-fi žánr a "démona" Sharlto Copleyho s rozkošným akcentem. Vyšší rozpočet přivedl na scénu tři prvoligové herce, především Jodie Foster s výraznou artikulací je vedle vymazlených exteriérů vesmírného Elysia vděčným vizuálem. Forma mnohonásobně převyšuje jednoduchý děj o boji za sociální rovnost a je spíš přehlídkou přestřelek a bitek, než cyberpunkových libůstek (které by potěšily nejednoho fanouška žánru). Design je jedna věc a funkční svět druhá, divák jednoduše není vtažen do děje. Snad potřetí a opět s Copleym...

plakát

Odposlech (2006) 

Italský Nepřítel státu, který mi připomněl, jak před mnoha lety jeden Kondor taktéž utíkal před svými lidmi. Žánrový snímek se slušnou atmosférou a krásnou titulní ženskou postavou. Také máte zalepenou webkameru na notebooku a slovo sarin se ani nesnažíte hledat na wikipedii?

plakát

Posedlost (1992) 

Fascinuje mě zkoumat motivy a potřeby člověka, který dá všanc své zázemí a závazky a odváží se podlehnout ohni. Přitom od počátku ví, že to bude oheň spalující a nevratný. Na Posedlosti mě zajímá taktéž postava osudové ženy Anny. Propadnout vášni vyžaduje účast obou, naprosto rozumím důvodům, proč Stephen klesá před Annou na kolena a nemůže se jí nabažit. Čeho se ale vzdává ona? V současném vztahu hledá odpovědi na otázky ze své bolestné minulosti. Imponuje jí Stephenův zájem, je pohlcená divokým sexem, který nejspíš oba zatím nezažili. Finále ale rozjetý vlak vykolejí a všichni se vydají pro ně naprosto nečekanými cestami. Otázky zůstanou nezodpovězeny. Jeremy Irons a Juliette Binoche jsou ideálními představiteli svých postav, hudba Zbigniewa Preisnera je pomyslným pojítkem s Třemi barvami, kde osud svedl Krzysztofa Kieslowského a Juliette k dalšímu kouzelnému snímku.

plakát

Příliš dokonalá podoba (1988) 

Excelentní úvod do děje, který slibuje postupný psychický rozklad jednoho z bratrů, který následně ovlivní toho druhého a strhne ho do propasti s sebou. Výsledek je stejný, ale Cronenberg se k němu dostane strašně levnou cestou. Drogová závislost s vysvětlováním pohnutek skoro do kamery, proboha proč? Jeremy Irons výtečně rozlišuje mezi Elliotem a Beverlym, Geneviève Bujold je živočišná femme fatale, které nebohý Beverly prostě musí podlehnout. Jenomže žena mizí ze scény a prostor dostanou nablblé drogy. Postavy mají potenciál, ale jsou napsány ploše, bez hloubky. Starý známý poděs Cronenberg vykoukne dvakrát: při snové vizi, kdy jsou bratři fyzicky spojeni a použitím "antických" gynekologických nástrojů.

plakát

Sestup do pekel (1986) 

Sophie opálená, Sophie nahá, Sophie krásná. Manželská krize věkově rozdílného páru je docela vhodně zasazená do dusného prostředí letního Haiti. Pozvolna gradující příběh je až příliš rozvláčný, atmosféru ale nepostrádá.

Reklama

Reklama