Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (394)

plakát

Paprika (1991) 

Prostinký přímočarý film, který mi v mých pubescentních letech způsobil v kině trapnou erekci. Deborah Caprioglio byla pro mě bohyně, pomíjel jsem dementní dialogy a děj. Vždyť to je regulérní (soft) porno, dnes se na tenhle snímek koukám s pobaveným cukáním (úst) a oceňuji neambiciózní přístup Tinta Brasse. "Vždyť jsem štětka", říká v jedné scéně Paprika a já jsem ji v duchu vděčný, že mi udělala exkurz po italských bordelech a ne třeba krásách Říma...

plakát

Mys hrůzy (1991) 

Thriller ze staré školy.. A to jsem neviděl původní film, který Scorcese zremakoval (fuj to je slovo). Pozvolná gradace, dusná atmosféra, jedinečné charisma De Nira. Scénář je plytký a snadno předvídatelný, ale těmhle žánrovým snímkům to rád odpustím, když je tohle mínus vyváženo více než jedním plusem. Osmnáctiletá Juliette Lewis zabodovala (mohlo ji být víc...), Nolteho a Lange bych nejraději vyrazil a nahradil někým míň přehrávajícím.

plakát

Predátor (1987) 

Na akční hrdiny dětství a dospívání se s odstupem času koukám s lehkým cukáním rtů, až teď si dokonale vychutnám úžasný rakouský přízvuk a vůbec "řeč těla" božského Arnieho... I po letech tenhle snímek funguje, i když musím přivřít obě oči a nevidět lapsy typu ubohý scénář a typické akční chování elitního komanda v lese. Jde tady především o prezentaci nabušených svalů a kaskadérských kousků. Neprostupná džungle ukrývající neviditelnou běsnící stvůru z kosmu mohla být atmosférou strachu doslova přesycena, místo toho je to spíš variace na kladení pastí ala Rambo 1.

plakát

Smrtonosná past (1988) 

To byla ta euforická porevoluční doba, kdy mimojiné začala vycházet Cinema a do kin se chodilo na Vetřelce, Predátora, Ramba... a Smrtonosnou past! Film katapultovat komika Willise do první akční ligy a akčně naladěnému divákovi poskytl nebývale kvalitního padoucha - divadelního herce Alana Rickmana. Tahle dvojka drží snímek svým šarmem a osobním kouzlem, scénář a režie je z odstupu mnoha let (znovu viděno 2.2.2010) značně sterilní a lpí na pravidlech žánru a nezbytné politické korektnosti. Ve své době bomba, nyní (ve srovnání třeba s Bourneovým ultimátem) kulhající pocestný. Nostalgické čtyři hvězdičky.

Reklama

Reklama