Peabody

Pro mne je to snad vrchol Vorlíčkoviny a Macourkovštiny, skvostně propletený scénář neuvěřitelně černý humor, vynikající herecké výkony (i v maličkých rolích, což třeba ve špenátu není na takové úrovni), pořád pěkná Schoberová, dobří padouši. Hlášky jako Zavři oči, brouku a Abych z vás neudělal nezaměstnaného byly součástí doby.  Pan Sovák netradičně nedělá explicitní komiku a je výborný , paní Janžurová - to je snad její  životní role, Jiří Hrzán ukázněný (a nesmrtelný), Eduard Cupák kouzlící hlasem, Jan LIbíček dokonalý, mohl bych jmenovat dál a dál.

Myslím, že srovnávat s Bournem není korektní, tohle je rok 1975 a na tu dobu to považuji za vynikající, navíc se to tady hrálo (výběrová komise asi akceptovala společensky kritický obsah :-)), což dnešní mladí těžko pochopí. Redford je dobrý, Robertson i Sydow také. Faye je sice slabší, ale zase nějaká ženská se do toho hodí. Umění to není, taky proč, ale prostě výborně udělaná napínavá podívaná. POllack byl prostě řemeslník na vysoké úrovni a není to podle mne horší než kniha.  Netvrdím, že v mém hodnocení není pamětnická nostalgie, je, ale vyhrazuji si na ni práci.

Jistě jsem ovlivněn tím, že mám rád Kennetha Mora, líbí se mi Dana Wynter a Maurice Denham je  mi z Bondů také příjemný. Mám rád i historii 2SV (chcete-li, WW2), jakkoli jsem ji nezažil, ale naši rodinu ovlivnila podstatně. Od prvního čtení Miroslava Hubáčka a Gunthera Priena (o hodně dříve) mne zajímala i námořní válka, kterou nám ve škole tajili jak se dalo.  Lewis Gilbert (taky jeden Bond) je dobrý režisér. Příběh který se odehrává na velitelství, těžko může nebýt z velké části v jednom bunkru, herecky se mi to líbí, patriotismu a romance je sice dodáno na hraně,. ale pro mne ještě OK. Samo sledování Bismarcku, ta honička, to jak dávají dohromady fragmentované síly je příběh fascinující, znehybnění Bismarcku při posledním možném náletu není scénáristický výmysl, ale, pokud vím, pravda a já ten film mám prostě rád, tak jsem dal 5.  Rozhodně je mi to milejší, než poslední verze Midway.

stejně jako jednička skvělé, je to lepší o Seana C a je to horší v tom, že už to není ten zážitek když jsme viděli jedničku poprvé a na velkém plátně. Zboření dosavadních zvyklostí a vytvoření něčeho nového jsem zažil v kině několikrát, ale zase  ne tolikrát. a že jsem toho viděl opravdu hodně. .  Asi jako když jsem na burze vyčenžoval jedničku Led Zeppelin a položil na gramec, pustil a svět už nikdy nebyl takový jako předtím. A Alison Doody neječí, žertovné dítě chybí, sláva.

Tohle byl začátek, první Agatha zpracovaná takovým tím postupným odkrýváním s retrospektivními ukázkami - co se to vlastně stalo a jak jsme to neviděli. Potom přišlo Zlo pod sluncem a celý Suchet, myslím. Krásná hudba, jak by ne a vynikající herci kolem skvostného Ustinova, který sice není fyzicky podle Agathy, ale jako pan herec to zvládl skvostně.  každému doporučuji jednak nebrat dabing, ale originální zvuk a pak podívejte se ještě jednou, abyste viděli, v co vám uniklo, nebo co vám utajili.

Jeden z mých naprosto nejoblíbenějších krimi filmů, i když vím, že Poirota napsala Christie fyzicky zcela jinak, tak tady je mi to jedno. Asi jako mi nevadí že Kenneth Branagh hrál Heydricha. On ani Suchet není vysloveně Poirot, jakkoli se jím oba stali, nejblíž popisu je asi Finney z vraždy v Orient Expresu, ale to není sympatická postava, je to spíše karikatura.  Ustinov je dokonalý, od přízvuku po zvyky a to pozvolně odhalování, odkrývání, ty retro opakovačky scén se mi nesmírně líbily už někdy snad na Filmové škole kdysi. Navíc jsou tady báječní herci ve vedlejších rolích, Jane Birkin ze šmudlinky a chudinky vyroste do krásky v závěru, dokonalá Maggie Smith jako majitelka hotelu, navíc bývalá rivalka zavražděné - to jak se dámy jedovatě špičkují, je rozkošné. Mason, McDowall.  podle mne to nemá prostě chybu. Souhlasím s Ninou, že dabing je špatně (skoro vždy ostatně) a poslechněte si originál, Poirota i ostatní.  Mně nepřipadá ten začátek jako nuda, ale nikomu to neberu, jen je mi takových diváků líto. Moje základní doporučení je - vychutnejte si horko, atmosféru a podívejte se na to nejméně ještě jednou, abyste si vychutnali všechny finesy. náznaky, stopy a červené slanečky. Podruhé budete sice vědět, ale to váš zážitek může jen umocnit.  Pokud to sledujete jen, abyste věděli, kdo, tak mne neposlechněte, ke své škodě.

geniální adaptace vynikající Lampedusovy knihy, kterou asi opravdu mohl udělat jen člověk s rodokmenem Viscontiů. Nechápu, jak mohl Američan zahrát italského šlechtice jako tady Burt Lancaster, sebestředného a arogantního, do morku kostí prosáklého tradicí a významem své rodiny. Současně ale respektuje dobové změny, roli peněz, nové politické poměry-  Základní myšlenka, že musíme mnohé změnit, aby věci mohly zůstat při starém,  je pro mne velmi silné vyjádření dějinné kontinuity (viz katolická církev). Chce to cynismus, pragmatismus, ale současně vizi. Pozvolna (pro některé dutohlavy bez děje) procházíme risorgimentem, sjednocením Itálie z malých státečků do státu. Krásné exteriéry, skvělé kostýmy, nádherně primitivní a živočišně krásná Claudia Cardinale, okouzlený Alain Delon a jejich vztah. V paměti mám scény venkovního pikniku, paláce - palác, ve kterém člověk zná všechny místnosti je tak malý, že nestojí za to ho vlastnit. Přitom je tady zdokumentovaná i úcta venkova ke  šlechtě, o kterou nás připravilo možná už husitství, ale jistě Bílá Hora. Nikomu to nevnucuji, ale pro mne je to jeden z deseti filmů na pustý ostrov, pokud tu hru znáte, víte, co myslím. Jo a taky to mám za jednu z nejlepších adaptací literární předlohy a že jich znám.

Jeden z nejvíce přehlédnutých českých filmů, což je dáno dobou premiéry, kdy bylo vše sametové a nebyl moc čas chodit do kina a na nostalgické filmy už vůbec ne. Přitom se domnívám, že jsme na úrovni Rozmarného léta, s pěkným scénářem (není to ten, který napsal V Vančura, pokud se nemýlím, ale nový na stejné motivy). Nicméně je moc povedený, herecké výkony naprosto hvězdné, mnohdy nečekané - třeba poloha Jaromíra Hanzlíka - většinou skvělé, pan Labuda září, pan Abrhám je famózní a pořád jeden neví, jestli je kníže nebo podvodník nebo kníže i podvodník. Krásná sice malá, ale neobyčejně plná je role pana Adamíry. Chantal je milá, Jan Hrušínský ještě snesitelný (je to dáno i rolí), pan Hartl jako vždy vynikající.  Kamera i střih dokonalé, exteriéry výborné. Podařilo se i předpovědět privatizační zbohatlíky a parvenu, regionální primitivní štrébry, velká díla mají i schopnost křišťálové koule.

Eterická nádhera s tajemstvím, krásná věc.

Hodnotím to jako celek, i když některé díly jsou slabší, ale zase kdo by se patlal díl po dílu s hvězdičkama. Absolutní klasika, skvělá dvojice nebo přesněji trojice (on Spikings je u Dempseyho a Makepeacové taky důležitý). Je to pohádka pro velké kluky a holky a nestárne, syn to má rád vcelku stejně, takže nejde jen o to, kdo co kdy viděl. Když slyším tu vstupní znělku, je to skoro úroveň Good times bad times.  Honičky, střelby, rvačky, více i méně pěkné holky, někdy britské až za hranu půvau, ale to nevadí. Podrazy, žárlivost jednotlivých složek tajných služeb a policie, politické intriky, uplácení, zbraně, dobře namíchané. A i když znám většinu zápletek zpaměti, čas od času  k práci nebo na uvolnění to nemá chybu ani podesáté a obávám se, že ani povícté. .