Peabody

Pro mne k ničemu, taková intošská hra na hlubokomyslné poselství - cituji  - José Carlos Avellara, který ve filmu viděl paralelu v narativní konstrukci komiksů: „Protože se komiks nepohybuje v tradičních narativních konvencích, je téměř vždy spojován s stavu svobody, ke svobodnému způsobu života, harmonickému světu bez kompromisů. [...] Starý zvyk natáčet filmy se stereotypními postavami, umisťovat do nich zrcadlo ctnosti a do jiného zrcadlo zla, vytvořil v publiku neřest nalézat smysl všeho přímo v hrdinově řeči a chování. , je to sdělení autora. To je přesně důvod, proč se lidé tu a tam rozčilují nad tímto zdánlivě nesmyslným tvrzením, že ve filmu byste neměli hledat poselství.“ připomnělo mi to několik věcí, jednak stejně prázdné poselství mého milovaného Altmana - Kvintet a ta kolonie mi připomněl i hippie komunitu v Easy Rider. Hvězdičku dávám za myšlenku promítání ruční promítačkou na kličku, jakkoli je to fyzikálně asi pitomost, je to milé.  Jinak nikdo nic nevysvětluje, neví, postavy v několika scénách střílejí aniž by nabíjely, nebo nesly nebo vezly nějaké náboje, asi jakási nekonečná henryovka.

Je to naprosto klasický minimalistický western, asi jako V pravé poledne. Máme tady stíhaného muže, s těžkým životem, který musel zabíjet, traumatizován vraždou otce (jak novátorské), Upadne do podezření, z obzvláště hnusné vraždy včetně dítěte, i když jen jemně naznačení, i tak na padesátá léta drsné. O hrůzo), což na něj shazuje skutečný padouch (fuj, stříli do zad, ve westernech vždy vyhrazeno pro nechutné zločince) a jeho najatý zabiják. K tomu krásná mladá blondýna a romantika. Prostě opět jako High Noon, jenže Gary Cooper je o kousek ještě lepší než Ray Milland, i když i toho mám rád a neuvěřitelně až bych řekl dechberoucí krása profilu Grace Kelly je o hodně lepší než nabízí Mary Murphy, jakkoli nebyla špatná (i když v některých záběrech mi přidala starší než na těch 24). No a padoucha zase tady máme lepšího, protože Lee ven Cleef už v necelých třiceti byl zabiják par excellence, nad něho nebylo. Takže za ty dva jsem přidal po půl hvězdě, jinak by to byla trojka.

předlohu neznám, ale jestli je takhle klišoidní, tak mi to ani není líto.  Paní Vančurové to velice sluší, pak Žák tehdy uměl hrát asi jako Miroslav Etzler, tedy vůbec ne, ale u něho se to časem, zlepšilo. Pan Pelzer dostal trochu větší prostor než obvykle a je docela dobrý. Jen je to tak strašně banální, pomalé, na začátku 80.tek už byly i lepší věci. Nuda nuda. Jedině jako dokument historie genderových nerovností, když jí manžel vyčítá, kdo je tady v rodině ženská, aby vyjasnil, proč se nestará o dítě, to je po 40 letech docela srandovní.

vymknuta z kloubů doba šílí. No a hodně filmařů umí točit přesně to, co po nich chce strana, nebo vláda, nebo aktivisté (nehodící se škrtněte) a umějí jim velmi hezky zaplout do některého tělesného otvoru. Sebrat dotace, honorář, ceny, nebo  nedávno dokonce státní vyznamenání, a já nevím co. Fuj. Kryštof-Veselý kdysi zpíval Od všeho kousek, od všeho trošku (hodně dávno). Tohle je totéž - diverzita je Bůh a já se mu budu klanět a od všeho dám kousek - něco muslimů, něco LGBT, neco nábořenských mýtů, něco esoteriky (myslím, že také). Že to nedává smysl a šustí papírem? So what? je to cool. ,

Hezký námět, který ani tak nezestárl, Pěkná Jessie Matthews a na křesle režie solidní Victor Saville dávají docela kvalitní dobový britský film, Londýňané asi budou mít radost i ze zachycení starých lokací,  jako já mám u filmů z Prahy, naposledy jsem si to uvědomil u Slečny od vody, kde jsou staré Vršovice a původní Podolí.

Ralph Thomas je u nás asi nejvíc známý doktorskými komediemi s Dirkem Bogardem. Tady udělal trochu hitchcockovskou krimi, při prchání po Británii se myslím inspiroval mistrovým filmem 39 steps. Ostatně v roce tuším 57 natočil i remake právě tohoto snímku v hlavní roli s Kennethem More, který zde hraje agenta. Příběh je zajímavý, agent tajné služby uklizený počítat motýly je dobrý kontrast, 22letá Jean Simmons je pěkná, chvíli jsem musel vzpomínat, koho ten policajt v Bondovi hrával.   někde mezi 3-4 hvězdami, ale já tenhle styl mám rád

Na první se mi to líbilo překvapivě hodně, podobnosti s filmem Holka nebo kluk jsou jasné, jen tady je  o zápletku více (dívka hraje muže, který hraje ženskou roli), hudební čísla nejsou špatná a hlavní hrdinka je z mého hlediska docela pěkná. Jasně, že v těch plavkách je jasné, že to není mladý muž, ale tak je to stará romkom, proč ne. A má to tempo, Viktor Saville byl dobrý režisér. Je to remake německého filmu z roku 1933 a v roce 1982 to udělal znovu Blake Edwards jako Viktor Viktorie Docela by mne zajímalo, jestli Slavínský, když psal scénář k filmu z roku 1938, tohle někde viděl, nebo jen některé gagy prostě napadnou každého samy. Ale teď mi došlo, že mohl spíše a snáze vidět německou verzi Viktor Viktorie z roku 1933. Ale tu neznám, tak nemohu soudit.

Slabý a otravný thriller s nějakou tou nahotou (ale porno to není, milý pane). O hereckých výkonech se mluvit nedá. Snad jen hudba není zlá (tedy kromě na blití kňourání jejího partnera) a atmosféra nočního polosvěta je zajímavá, pár mladších holek proběhne v klubu. Smutný konec zvláštní režisérky, ale když vezmu v úvahu, že jí bylo bezmála 90 a rok po natočení zemřela, je to konec konců zajímavá tečka za rozsáhlým dílem.

Velmi slušně zvládnutá práce, H Hawks na tu dobu zvládl výborně zvukovou techniku, i když třeba Boris Karloff se ještě přehrávání z doby němého filmu docela nezbavil. Ale řekl bych, že to není Hawksova vina, naopak debutující Mary Doran je nečekaně přirozená, nepiští a afektovaně sebou necuká jak tehdy mnohé dělaly. No nejen tehdy.  Docela dobré drama podle populární divadelní hry (skoro 180 repríz na Broadway bylo i v roce 1929 hodně), dusná atmosféra, temný příběh. Zajímavé to vidět, pokud máte staré filmy rádi, doporučuji

No bohužel Renč, to je problém. Vieweghova kniha se dá chápat jako jemná parodie na tyto příběhy, nebo jako tupý ženský román. Protože pan Renč postrádá nadhled, zvolil druhou verzi, takže  ve spojení s jeho obvyklou premisou - víc jak tři vteřiny vyžaduje střih, protože moje cílová skupina díle pozornost neudrží - a nucením i dobrých herců do nepřirozených afektovaných podob - zde zejména paní Stašová, ale i David Švehlík - vznikl dost paskvil. Hvězda je za krásnou Zuzanu Kanócz. Uznávám, že to není vrcholové dílo pana Viewegha, ale takhle špatné zase taky není. Scénář ale moc psát neumí, takže na tomto nezdaru má podstatný podíl.