Subjektiv

Dva přátelé horolezci, Gorou Saruwatari a Jack "Lostman" Woodbridge, si po zdolání nejvyšší hory světa stanoví cíl, který je ještě výš - letět do vesmíru. Každý volí trochu jinou cestu... Mezitím nabírá na obrátkách program, který má zajistit získání izotopu helia-3 z měsíčního povrchu, které lze spalovat v termojaderných reaktorech... Jako člověku z oboru je mi sympatické, že tentokrát tvůrci sáhli po zápletce, která je vcelku reálná a mě blízká. O slučovací reakci 3He s 2H v termojaderných reaktorech se skutečně uvažuje jako o možném zdroji energie budoucnosti, stejně jako o těžbě 3He na měsíčním povrchu (na Zemi je vzácné). Škoda, že ve snaze o realističnost techniky a fyziky, seriál zůstal na půli cesty. Chvíle opouštějící známé zákony tím dostávají nepříjemně vyniknout. Rozjezd seriálu je zbytečně pomalý a hlavně zpočátku se v něm objevují bezúčelné sexuální scény. Snad chtěli tvůrci těmito scénami přiblížit povahu Saruwatariho. Bohužel však jeho šukézní povahový rys nehraje v dění nějakou zásadní roli. Podobné je to i s dalšími událostmi v seriálu, které se dějí bez hlubších souvislostí. Tvoří vlastně sled nesouvisejících historek (spojených jen hlavními postavami), které sice posouvají děj dopředu, ale... události z dílů vzdálenějších můžeme směle zapomenout, protože do děje již nepromluví. Jsou prostě jen jednou zastávkou na cestě do vesmíru. Takovou vlastnost nelze ohodnotit jinak, než jako scénaristickou berličku, či spíše scénaristické kolečkové křeslo. Zápletky banální, postavy mělké, bez vnitřního života... V podstatě se jedná jen o dost slabý a zdlouhavý pilot k druhé řadě seriálu, jež vzhledem ke konci první řady slibuje děj již zajímavější. Jestli ho poskytne, toť otázka, kterou nechť zodpoví někdo jiný. Slabé ***.

Tento seriál je o jediném - o boji bandy študáků proti nadpřirozenému zlu. Děj je sestaven z hloupého klišé "král vysílá do boje" (rozuměj záporák hlavní vysílá každý díl záporáka vedlejšího, který je poražen - finální konfrontace je se záporákem hlavním), které je mi bytostně nesympatické. Ani ničím jiným seriál Tokyo Majin nezaujme.

4 spolužačky trpí ztrátou paměti, nepamatují si poslední den. To ovšem působí jako nic proti problému spolužačky páté, která zemřela. Snad spáchala sebevraždu, možná byla i zavražděna. 4 "amnetické" dívky se však dozví, že ani jejich situace není růžová. I ony jsou totiž mrtvé, jak jim prozradí Lula, neznámá žena. Aby mohly pokračovat ve svých neživotech, musí likvidovat zombiím podobné lidi... Seriálů s podobným námětem jistě pár najdeme. V porovnání s nimi se Red Garden snaží o větší věrohodnost jednání hlavních postav, takže nás čeká spousta srovnávání se s nastalou situací a boj s monstry není rozhodně jedinou složkou seriálu. Větší věrohodnosti jednání postav skutečně osaženo je, ale děje se tak na úkor zábavnosti, děj jen pomalu postupuje vpřed a ona psychologická sonda není sdostatek hluboká, aby toto psyché-studování odůvodnila. Přesto mi Red Garden právě díky postavám byla milejší než např. Zombie-Loan. Slabé ***.

Piráti, mafie, zbraně, žoldáci, bída i přepych, špína, horko, pot, krev, terorismus, desítky národů... - stále jsou místa na Zemi, kde tohle vše lze najít. Jedním z nich jsou i moře v okolí Indonésie, Kambodžy, Thajska, Vietnamu a Filipín, ve kterých se nekalými obchody živí doručovatelská společnost Lagoon. Stejnojmenná torpédovka je jejím jediným, ale spolehlivým plavidlem. Horkokrevná pistolnice Levi "Dvojručka", profesionální kapitán Dutch, pohodář a expert přes spojovací techniku Benny a psanec z donucení "ouřada" Rock - to je její celá posádka. Na šťourání se v duši zapomeňte, bude se hlavně střílet, důvod se přeci vždycky najde. A kdyby ne, bude se střílet jen tak. Co také čekat ve městě, o které se dělí Triády s ruskou polovojenskou mafií... Postavy jsou sexy i hnusné, drsné i laskavé (výjimečně), vzteklé i chladnokrevné, idealisté i cynici, loajální i zrádci - ale hlavně baví. Akce je přitažená za vlasy, až na výjimky naprosto nereálná, jenže... taky baví. ****. Druhá salva - Druhá řada sestává ze třech větších celků, přičemž díly 5 a 6 z příběhu druhého obsahují jednu z nejnadsazenějších a nejhumornějších anime přestřelek. Sawyer (dáma s motorovou pilou), Shanhua, Levi, Eda a ještě pár střelených chlapíků si to rozdají v sídle společnosti Lagoon. Po přběhu druhém přišel bohužel ten třetí a poslední. V něm dojde ke ztrátě komiksové nadsázky a humoru, ke zvážnění, které vedlo k tomu, že jsem si najednou příliš musel uvědomovat nemorálnost jednání hlavních hrdinů. Ztratili tím mé sympatie. To by samo o sobě příliš nevadilo, kdyby Black Lagoon v tu chvíli získal na hloubce, kterou neměl a do té doby ani nepotřeboval. To se ale nestalo a je jedno, zda hloubkou rozumíme epičtější příběh, psychologicky propracovanější postavy, poselství nebo třebas originální výtvarné zpracování či novátorské filmové postupy (tři poslední dává anime tak jako tak málokdy, první naopak často). Seriál, který se vysmíval patosu, se patosu nakonec poklonil a přijal ho za svůj (viz uplakaný rozhovor Rocka a Yukio, ale i jiné rétorické výkony Rocka a Yukio). A vůbec, chcete Lagunu v Roanapuře nebo v Japonsku? Že se ptám... Můj odsudek nebude tak tvrdý jako Idahův, ale ani mě konec druhé série nepotěšil.

Koharu Biyori je další z řady hrozných ultraneoriginálních ecchi, které stojí jenom na lechtivém (což nevadí) a hloupém (což vadí) humoru. Tentokráte je hlavním hrdinou úchylný oblékač panenek Murase, který si domů pořídí androidí služku se svůdným tělem, jež samozřejmě nemá pro jeho zvrhlý koníček pochopení. Tuším, že něco takového jsem už někdy viděl a v podání o dost lepším (Mahoromatic). *

Meg, Jo a dalším to sice v openingu k tomuto OVA převelice sekne, ovšem to je poslední zásadnější pozitivní věc, kterou lze na tomto dílku najít. Jo a Meg se musí postavit jistému záporákovi, o kterém se nic zajímavého nedozvíme. O finálním rozuzlení si samozřejmě v této epizodce můžeme nechat zdát. Celek působí jako nevydařený díl ze seriálu. Velmi slabé **.

Světu už zase hrozí záhuba a tak se Naruto, Sakura, Lee a Neji musí vydat na cestu a svět z toho vysekat. Potenciální divák se může těšit na několik bitek, jednu či dvě dobrou, zbytek průměr. Také ho čeká zápletka, která do mytologie Narutova světa příliš nezapadá, ale na to by už divák měl být z různých Naruto-filmů a Naruto-fillerů zvyklý. Pro neznalce Naruta je film samozřejmě tabu. Lepší **, a to jen díky těm dvěma zdařilým soubojům.

Milovníci předchozích příhod gondoliérky Akari a spol. si mohou šlehnout další dávku inzulínu a vychutnat si svůj oblíbený slaďák, jehož ingredience již znají jak své boty. Ti, kteří si ji neoblíbili, kvalitativní změnu čekat nemohou. A ti, kteří ji neznají a poznat by chtěli, nechť začnou seriálem Aria the Animation. Slabší ****.

Kterak chrabří Turci Zemi rozbitou na tisíc kousků ochránili před rozbitím na tisíc kousků. Vážně.

Za hlavní tahák Strangera bych označil výborné souboje. Mají zběsilé tempo, dobré nápady a jsou poměrně naturalistické. Skutečnost, že nejsou moc realistické, nás nemusí příliš zajímat. Poněkud slabší je banální zápletka a dopředu čitelný děj. V pasážích, které se věnují vývoji přátelství chlapce a samuraje, se jedná téměř o rodinný film. Prosté ***.