noriaki

Odplata je pochopitelně někde úplně jinde, ale ani tohle, s horším hercem v hlavní roli, s o krapet horším režisérem a s podstatně horším scenáristou, není vůbec špatné. Parker má slušné tempo, navzdory větší délce a v podstatě zbytečným scénám s Jennifer Lopez. Scénář je jednoznačná slabina, takže film zdegeneroval do lehce zaměnitelného akčního béčka. Jenže Statham je neselhávající tahoun, a parta záporáků je dost odpudivá a zároveň charismatická, aby samo obsazení zvedlo zábavnost o hvězdičku.

Na filmu je fascinujících spousta věcí. Mě třeba nejvíc dostalo, s jakou samozřejmostí děj semlel hlavního hrdinu. Drsný veterán z Vietnamu, tvrdý, chladnokrevný, myslí mu to. Přesto je zoufale nepřipravený na peklo které mimoděk rozpoutal. Nejde jen o démonického a nezastavitelného psychopatického zabijáka. I ostatní hráči v téhle špinavé partii jsou vyšší liga. On je protřelý kojot, ale oni jsou krvelační tygři. Coeni tuhle nerovnou přetahovanou o balík peněz natočili sugestivně a proklatě napínavě. Jakákoliv zdánlivě poklidná scéna může skončit výbuchem násilí, nebo naopak překvapivou stmívačkou. Tak jako tak jsem měl nervy v kýblu. Top 10 za rok 2007.

A Slyova dekáda pekla plynule pokračovala v novém tisíciletí. Tady se nemůže vymlouvat vůbec na nic, protože si k filmu napsal i svůj scénář, který je jeho suverénně největší slabinou. Některé scény jsou tak pitomé, že by vypadaly hloupě i v osmdesátkovém akčním béčku, natož v závodním dramatu. Dojem nespravily ani příšerné triky, ani zmatený střih závodů. Tohle nemá atmosféru, napětí, myšlenku ani zábavnost. Hvězdičku navíc dám za hudbu Kupodivu se jí nějak daří udržovat dojem pohodového filmu.

Pořád si myslím, že nejlepší chemii mezi sebou měli Jean-Paul Belmondo a Raquel Welch ve Zvířeti, ale Audrey Hepburn s Peterem O'Toolem jsou na hezkém druhém místě. Minimálně na bedně. William Wyler - režisérský titán, který se jako jeden z mála stabilně držel na dohled nedostižného a desítky let dominujícího Billyho Wildera, natočil tolik skvělých filmů, že je zatraceně těžké vybrat jeho nejlepší. Pro mě by to asi bylo Jak ukrást Venuši, i když Prázdniny v Římě sleduji div ne v kleče. To že jsem ani neuvažoval o Ben Hurovi, Velké zemi, nebo o Lištičkách, dává jasnou představu, jak je tenhle film kvalitní. Tady se sešlo úplně všechno, a kdybych hledal co na něm vylepšit, tak bych hledal marně. Audrey Hepburn byla nejkrásnější někde úplně jinde - ale nikdy nebyla tak kouzelná, a Peter O'Toole měl svůj herecký vrchol někde úplně jinde - ale nikdy nebyl tak opravdový. Pokud si budete myslet, že se hudební motiv dotýká geniality, tak se nepletete - taky není divu, když ho složil John Williams.

Tak trochu Věc, tak trochu Vetřelec a tak trochu blbost. Leviathan se na fikční časové ose zařadil mezi dva zmíněné filmy. Odehrává se v blízké budoucnosti na podmořské těžební základně. Ta plní požadavek izolace od okolního světa stejně spolehlivě, jak polární základna v přítomnosti, nebo nákladní loď v hlubokém vesmíru ve vzdálené budoucnosti. Bohužel na rozdíl od svých mnohem lepších předchůdců je představovací první polovina snímku daleko zajímavější, než akční druhá polovina. Jako horor Leviathan totiž moc nefunguje, protože po hutné atmosféře není ani stopy. Čvachtací nechutné scény dojem moc nevylepšily, i když je vidět, že na maskách se někdo s hodně ujetým vkusem dost vyřádil.

Tehdy na kraji devadesátek to bylo za tři hvězdičky, protože dojem z výborných speciálních efektů kazil brakovější scénář plný zbytečného humoru. Po pětadvaceti letech je to taky za tři hvězdičky, protože dojem z příběhu který se sympaticky nebere vážně kazí příšerně digitální efekty. Chápu že tady nešlo točit s praktickými efekty, ale zatímco Terminator 2 z roku 1991 (!!!) zestárl naprosto minimálně, Godzilla věkem utrpěla přímo katastrofálně. Jakákoliv akce vypadá přinejlepším úsměvně, a to i když je z naprosté většiny skrytá v milosrdné tmě.

To je děs. Psychologický thriller s Maciuchovou na vrcholu krásy a Brzobohatým na vrcholu hereckých sil, a nejsilnější dojem tam dělá hudba. Eva Sadková nikdy pořádně neprorazila do první režisérské ligy, ale vybudovala si jistou pověst v televizní tvorbě. Tady ji zrovna dvakrát nenaplnila. Jalový scénář Rudolfa Ráže jí žádnou velkou oporou nebyl, takže i když se čtveřice protagonistů za svůj projev nemusí stydět, jedinou zajímavou postavu tam má mladičká Nataša Jiráčková. A to jen proto, že scenárista měl zrovna šťastnou chvilku a nenapsal roli jako dítě hlavní hrdinky.

"Ale na velitelství věří, že nukleární válku lze vyhrát. Že mohou být přijatelné ztráty." Uplynulo čtyřicet let. Myslím že během pár měsíců uvidíme, jestli se v NORADu poučili. Ač to ze zpětného pohledu nevypadá, tak to byl tehdy v osmdesátém třetí přelomový film - a to hned ve dvou ohledech. Za prvé zatraktivnil sílící subkulturu počítačových nadšenců. Už to nemuseli být jen divní cvoci s aspergerem, ale mohli mít i čistou pleť, šarm a hezkou holku. No a za druhé se v něm mluvilo o možnosti, že by se oba bloky mohly domluvit na mírovém soužití. Tohle není originální myšlenka, ale vzhledem k tomu že úřadující prezident Ronald Reagan chtěl od Hollywoodu úplně jiné poselství, tak to trochu odvážné přece jen bylo. Navzdory tomu že jde o komedii, a tak trochu napůl dětský film, nemusí se WarGames vedle Dr. Strangelove a Fail-Safe vůbec stydět. Mrazivé umí být taky, i když tak trochu mimochodem.

Kdyby film skončil tou erotickou scénou, tak bych řekl, že je to velice slušný dusný thriller s překvapivou pointou. Lidé kteří si váží svého vlastního času, by ho v tom místě mohli klidně vypnout. Protože bohužel pokračoval dalších čtyřicet minut, tak řeknu, že je to překombinované drama které se několika zoufale nevěrohodnými zvraty změnilo v blábol. Věřím že si Matt Dilon své scény užíval, a podle projevu si je užíval i Bill Murray - i když z jiného důvodu. Těm dvoum to přeju a závidím. Já jsem totiž poslední třetinu filmu protrpěl.

Na rozdíl od pestré skupiny horolezeckých dramat natočených podle skutečné události mohl scenárista popustit uzdu své fantazie. Vcelku nevymyslel nic, co by nebylo k vidění jinde. Osmitisícovky jsou sice zrádné, ale nebezpečí kterým tam člověk musí čelit je pohříchu jednotvárné. Rychlé zhoršení počasí, laviny, nedostatek kyslíku, nezodpovědnost. Příběh postupně ukázal všechny katastrofy, a každá si vybrala svou daň v podobě mrtvého horolezce. Herci to drama podali na půl plynu, ale hudba se naštěstí snažila o dost víc, takže výsledný pocit je docela příznivý.