noriaki

Strašidla, mluvící koně, mizející oběšenci a posedlý nábytek. Třetí díl už je regulérní taškařice, ve které není po kriminálce téměř ani stopy. Taky už Jean Marais hraje sotva druhé, spíše však čtvrté housle a film naprosto opanoval sebestředný Louis de Funès. Z plátna skoro nesleze a je to dobře. Kdykoliv se totiž film musí opřít o příběh a nebo o vážnější chvilku, trochu to v něm zaskřípě. S pitvořícím se komisařem v záběru však chyby zázračně mizí a vůbec nevadí že se scénář v jedné fázi půl hodiny motá pořád dokola a celá zápletka je vycucaná z prstu a od A do Z zoufale samoúčelná.

Filmová symfonie s hlubokou myšlenkou, ale i snímek vedle něhož jsou i nekonečné pasáže v Star Trek: The Motion Picture celkem akční. Kubrick vzal, sice ne zcela plytkou ale přece jen nijak filosofickou předlohu Arthura C. Clarka a svým géniem ji přetvořil v hypnotickou vizi vývoje lidstva. Ve Vesmírné Odysee si zřejmě režisérův pověstný smysl pro detail a až obsesivní snaha po dokonalosti odbyla svůj vrchol. Hlavní roli v ní hrají obrazy, hudba a pocity. Pochopitelně pečlivě sladěné a dokonale vyvážené do takové míry, že slova působí snad i rušivě. Příběh se koneckonců bez nich téměř obešel. Záměrem obou velikánů bylo natočit dílo které nabídne víc otázek než odpovědí a to se jim stoprocentně povedlo. Pokud chcete pochopit Vesmírnou odyseu, je třeba si přečíst několik knih o kontaktech s mimozemskou civilizací. Solaris a Pánův hlas od Stanislawa Lema jsou dobrý začátek.

Druhý díl už je téměř Funèsovka. Z komisaře Juvea se stala hlavní postava, žánr se definitivně překlopil do komedie a pokračování se lehce přeneslo přes vysoce nastavenou laťku. Taky aby ne, když se zvýšily sázky a Fantomasovi už nejde jen o peníze a klenoty, ale rovnou o ovládnutí světa. To ale nemůže chrabrý a dekorovaný komisař dovolit a vytáne do boje s celým svým arzenálem. S umělou třetí rukou, dřevěnou střílející nohou a hromadou převleků se chystá dopadnout svou nemesis. Co na tom že se občas dostane do moci úřadů a nebo skončí na psychiatrii. Francouzského policistu takové marginální překážky přece nemůžou zastavit.

Fantomas sice ztratil na mysterióznosti, zato získal na charismatu a šarmu. Z tajemné kriminálky se stala sympatická černá komedie, ovšem s překvapivě ambiciózní akcí a několika téměř thrillerovými momenty. Louis de Funès zde dostal první velkou roli a hned s takovým gigantem jako je Jean Marais. Když se snímek představil publiku, situace už byla úplně opačná. Fenomenální úspěch Četníka udělal z neznámého cholerika hvězdu par excellence a i když je novinář Fandor pro příběh daleko podstatnější, lidé tleskali především rtuťovitému komisaři.

Vážná témata s vtipem a sarkasmem. Překvapivě zábavná sit-down comedy probírající Ameriku zase z trochu jiného úhlu, se štiplavou sebereflexí a přitom laskavě. John Oliver kombinuje přístup evropského liberála a americkou šou a ono to kupodivu k sobě sedne. Jen někdy je toho řevu a přehánění až moc. Edit. Po sérii dílů věnovaných kopání do Trumpa jsem to vzdal. Kritika politiků je nutná, ale čím dál křečovitější a čím dál méně vtipnou křížovou výpravu sledovat nehodlám.

Vždycky jsem si myslel, že jediný člověk na celé planetě na kterého Cruchot cholericky neřve, je jeho nadřízený rotmistr Gerber. Ve třetím díle se ukázalo, že jsou takoví lidé dva. Claude Gensac se s Lousem de Funèsem sešla už v Oskarovi a sedlo jim to tam tak parádně, že ji Jean Girault vepsal i sem. A znovu jako jeho manželku, tentokrát teprve budoucí. Vznikl tak zřejmě nejkompaktnější scénář celé série, který je ovšem zase tou největší slabinou celého filmu. Girault psát neumí, nerozumí pointě a je specialistou na neúnosné protahování vtipů v naději, že se divák přece jenom začne smát. S dvojicí Michel Galabru & Louis de Funès to stačí. Bez jednoho z nich v záběru už je to o dost horší.

Mám pocit že většina vtipů zmizela v překladu. Potýkání četníků s angličtinou v dabingu nevyzní, konfrontace venkovské Francie vs. pulsujícího velkoměsta USA našinec nepochopí a drobné rýpání do kulturních rozdílů je pro středoevropana španělská vesnice. Ze zábavných prvků tak zbyl jen cholerický Louis de Funès, recyklace starých nápadů a zasazení klasické galské ztřeštěné komedie do exotických kulis. Vtipnosti nepomohlo, že je děj zase rozdělen do dvou paralelních linií a ta dceřina je znovu ta méně zajímavá.

Série se doopravdy rozjela až druhým dílem. Nejlepší příběh s Connerym, jeho nejkrásnější bond girl a poprvé se objevil i Ernst Blofeld. Terence Young se poučil. Srdečné pozdravy z Ruska jsou akčnější, napínavější, mají rychlejší tempo, temnější atmosféru i smysl pro humor. Po obrovském úspěchu Dr No. bylo i víc peněz na triky a na filmu je to hodně znát. Bond už nemusí bloudit po jedné a té samé tropické krajině, ale projde půl Istanbulu, sveze se Orient Expresem a dostane se i do Benátek. Víc prostoru dostali i záporáci a Bondovi pomocníci, kterým tentokrát nechybí charisma ani schopnosti. Grant sice ve srovnání s pozdějšími zabijáky působí trochu nevýrazně, ve zvrhlosti se jim ovšem hravě vyrovná. Karim Bey z druhé strany barikády, je jedna z nejzajímavějších postav celé série. Velice povedená epizoda, kterou překonal snad až Agent, který mne miloval a po něm Zlaté oko.

A zrodila se legenda. Ovšem neobešlo se to bez dětských nemocí a občasného zaškobrtnutí. První dobrodružství neohroženého 007 jakoby do série až tak úplně nepatřilo. Nejde o akční špionážní film, ale o pomalou kriminálku, hlavní záporák postrádá charisma, spoléhá se na neschopné podřízené a nemá svého zvrhlého zabijáka. To by si správný megalomaniak nedovolil. Spousta dnes už legendárních scén ale táhne hodnocení směrem nahoru. Nezapomenutelná Ursula Andress v plavkách se sbírkou mořských mušlích je jen jedna z nich.

"Takový četník je svým způsobem také pastýř, že?" "To je." "Já jen doufám, že jste náležitě shovívavý k chybám druhých." "Vždycky nejsem, ale teď toho jaksepatří lituju. Pozor, štěrk." Louis de Funès má na triku tolik filmových perel, že by z nich měl celý náhrdelník. Tahle sice není nejsměšnější, ani nejvyrovnanější, zato odstartovala jeho věhlas. Slavný cholerik zde dostal svou první hlavní roli a byl z toho úspěch jako hrom. Šanci už nepustil a vypracoval se mezi nejsvítivější hvězdy francouzské kinematografie.